Summit Evropsk� rady na z�klad� kladn� hodnot�c� zpr�vy Evropsk� komise 17. prosince 2004 rozhodl o zah�jen� p�edvstupn�ch rozhovor� s Tureckem. V p�edve�er jedn�n� n�meck� ministr zahrani�� Fischer v rozhovoru pro BBC prohl�sil, �e vstup Turecka do EU bude pro Evropu sv�m historick�m a strategick�m v�znamem druh�m "dnem D". Cht�l t�m nazna�it, �e hlavy �lensk�ch st�t� EU stoj� p�ed rozhodnut�m, kter� ve sv�m d�sledku principieln� zm�n� budouc� charakter projektu evropsk� integrace a ��ste�n� tak ovlivn� budouc� politicko-ekonomick� uspo��d�n� cel�ho evropsk�ho kontinentu. V souvislosti se z�porn�m v�sledkem ned�vn�ch referend o evropsk� �stav� ve Francii a Nizozem�, kde t�ma �lenstv� Turecka v EU a jej�ho dal��ho roz�i�ov�n� na�lo odezvu zejm�na u odp�rc� �stavy, se o to pal�iv�ji nab�z� ot�zka - je skute�n�m p�edm�tem bou�liv� debaty o �lenstv� v EU samotn� Turecko, nebo sp�e budoucnost projektu evropsk�ho sjednocov�n�?
TURECKO A DILEMATA "SPOJEN�CH ST�T� EVROPSK�CH"
Diskuse o tom, zda by se Turecko m�lo st�t plnopr�vn�m �lenem EU a jak� to bude m�t d�sledky pro samotnou Unii, stejn� jako ot�zka, zda existuje re�ln� alternativa v��i pln�mu za�len�n� do EU, m� n�kolik rovin. Tu nejobecn�j�� tvo�� t�i politick� probl�my: ot�zka finality, geografick�ch hranic a kulturn� homogenity EU coby politick�ho projektu. Do toho se nav�c prom�taj� ekonomick�, politick� i kulturn� argumenty pro i proti, kter� jsou odrazem struktur�ln� nerovnov�hy mezi strategickou a geopolitickou v�hou Turecka a jeho slab��m ekonomick�m v�konem, soci�ln�-kulturn�mi a n�bo�ensk�mi odli�nostmi a historicky dan�m, specifick�m v�vojem jeho politick�ho syst�mu.
Rozlohou je Turecko velk� asi jako dva nejv�t�� st�ty EU, N�mecko a Francie, dohromady. Z geografick�ho �hlu pohledu fakticky nen� evropsk�m st�tem, nebo� pouze 3 % jeho �zem� a 11 % populace se nach�z� v r�mci tradi�n� vymezen�ch zem�pisn�ch hranic star�ho kontinentu. Podle odhad� OSN by m�lo Turecko v roce 2015 m�t 82 milion� obyvatel, co� znamen�, �e v roce 2025 by Turci tvo�ili 15,5 % ve�ker� populace roz���en� EU. HDP Turecka na hlavu v�ak v roce 2003 �inil pouze 29 % pr�m�ru EU. Dne�n� vstup Turecka by zv��il celkovou populaci EU o 17 %, zat�mco jej� hospod��sk� v�konnost by vzrostla pouze o 2 % HDP. V ekonomick�m rozvoji jednotliv�ch tureck�ch region� p�itom existuj� velk� rozd�ly: na severu zem�, ve V�chodn� Anatolii, je HDP na �rovni 28 % tureck�ho pr�m�ru, zat�mco oblast Marmara a Istanbul pr�m�r p�ekra�uj� o v�ce ne� polovinu. V zem�d�lstv� je zam�stn�na v�ce ne� t�etina ve�ker� tureck� pracovn� s�ly (skoro 23,5 milionu lid�). Jen pro srovn�n�, se�teme-li, kolik lid� v tomto sektoru zam�stn�v� v�ech 25 zem� EU dohromady, dojdeme k ��slu 24,5 milionu. Z toho je z�ejm�, �e vstup Turecka by m�l na sou�asnou spole�nou zem�d�lskou a struktur�ln� politiku Unie likvida�n� ��inky.
Za eufemistick�mi v�hradami v��i soci�ln�m a kulturn�m odli�nostem Turecka a jeho "neevropsk�mu" charakteru se skr�vaj� t� n�bo�ensk� motivy, respektive obavy ze vstupu zem�, v n� dominuje isl�m. Podtext obavy je ale obecn�j�� a v podstat� skr�v� spor o to, zda m�me EU vn�mat jako spole�enstv� zalo�en� na hodnot�ch odvozen�ch od �idovsko- -k�es�ansk�ho d�dictv�. U� v sou�asnosti p�itom �ije ve st�tech unijn� p�tadvac�tky a� 18 mili�n� muslim� (z toho 3,8 milion� Turk�) a nap��klad ve Velk� Brit�nii je v�ce praktikuj�c�ch muslim� ne� k�es�an� v�ech protestantsk�ch denominac�.
Kritici upozor�uj� na to, �e navzdory pozitivn�mu hodnocen� Evropsk� komise v Turecku st�le doch�z� k p��pad�m mu�en� v�z��, nad�le jsou zaznamen�v�ny p��pady p�ch�n� n�sil� na �en�ch a poru�ov�n� jejich ob�ansk�ch pr�v. Ke zlep�en� postaven� men�in v oblasti svobody projevu �i pr�va na vzd�lan� v mate�sk�m jazyce do�lo pouze v omezen� m��e. Skute�n�m j�drem pochyb o pln�n� koda�sk�ch krit�ri� a o objektivit� hodnot�c�ch zpr�v Komise v�ak nen� ani tolik starost o situaci ochrany lidsk�ch pr�v v Turecku. Aplikace stejn�ch, obecn� definovan�ch kvalifika�n�ch krit�ri� pro v�echny zem�, kter� projev� z�jem o �lenstv� v EU, m��e toti� p�in�st nebezpe�� toho, �e s rostouc�m po�tem �len� EU dojde k rozvoln�n� integra�n�ho sev�en�, tak�e �adu spole�n�ch politik nebude mo�n� centr�ln� ��dit z Bruselu. B�val� n�meck� kancl�� Helmut Schmidt v t�to souvislosti prohl�sil, �e "p�ijet� Turecka do EU by otev�elo dve�e pro pln� �lenstv� ostatn�ch muslimsk�ch st�t� severn� Afriky a St�edn�ho v�chodu, co� by m�lo za n�sledek degeneraci politick� unie ve spole�enstv� voln�ho obchodu".
Sna��me-li se tedy rozeznat motivy, kter� do debaty o �lenstv� Turecka v EU jednotliv� akt��i vn�ej�, zjist�me, �e podstata nen� v tom, zda Turecko bude �i nebude ve st�edn�dob�m horizontu p�ipraveno na pln� zapojen� do unijn�ch struktur. Jde o to, zda je re�ln�, aby se i nad�le prohlubovala integrace EU sm�rem k nadn�rodn� politick� entit� a sou�asn� prob�hal proces jej�ho roz�i�ov�n�. Je to debata o podstat� EU jako takov�. Zast�nci "st�le t�sn�j�� Unie" si uv�domuj� hrozbu toho, �e zapojen�m Turecka EU dos�hne zenitu sv� integra�n� schopnosti. Fritz Bolkestein, b�val� komisa� pro vnit�n� trh a l�dr nizozemsk�ch liber�l�, ve sv� p�edn�ce na univerzit� v Leidenu dokonce p�irovnal situaci EU po p�ijet� Turecka ke stavu, kter� zap���inil rozpad Rakouska-Uherska, kter� se vnit�n� zhroutilo pot�, co p�ekro�ilo meze sv� integra�n� kapacity.
Politick� dilema, p�ed kter�m p�edstavitel� �lensk�ch zem� EU stoj�, shrnul Wolfgang Sch�uble, m�stop�edseda frakce CDU/CSU v n�meck�m Bundestagu a b�val� ministr vnitra v Kohlov� vl�d�, v �l�nku pro Foreign Affairs, kter� v�sti�n� nazval "St�le je�t� Evropsk� unie". Sch�uble si klade z�sadn� ot�zku: "Bude EU s Tureckem schopna je�t� mluvit jedn�m hlasem a pokra�ovat ve sv�m �sil� budovat st�le u��� Unii?" A odpov�d�: "Proces integrace pokra�uje: jsou podnik�ny velk� pokroky v oblasti justice a vnitra a v rozvoji spole�n�ho obrann�ho syst�mu, kter� se t�eba jednou vyvine do podoby spole�n� arm�dy. Av�ak takto vysok� stupe� integrace bude t�ko udr�iteln�, pokud se bude Unie st�le roz�i�ovat. Je �as zamyslet se nad t�m, jak omezit velikost EU."
TURECKO �LENEM EU? I AM VERY OPTIMISTIC!
Pro� se p�edstavitel� EU i jednotliv�ch �lensk�ch st�t� probl�mem hospod��sk�ch, politick�ch a spole�ensko-kulturn�ch d�sledk� vstupu Turecka do EU nezab�vali d��ve? V roce 1999 z�skalo Turecko na helsinsk�m summitu statut kandid�tsk� zem�. O t�i roky pozd�ji, na summitu v Kodani, kde l�d�i evropsk�ch vl�d ofici�ln� konstatovali, �e Turecko "na sv� cest� k pln�n� podm�nek koda�sk�ch krit�ri� zna�n� pokro�ilo a to jej z�sadn� p�ibl�ilo k momentu zah�jen� rozhovor� o vstupu do EU", byl italsk� premi�r Berlusconi novin��i t�z�n, jak vid� re�ln� �ance Turk� na vstup do Unie. Berlusconi pouze odv�til ku�vartovsk�m axi�mem, �e v tomto ohledu je velk�m optimistou. Nic v�ce, nic m�n�. Reakce italsk�ho premi�ra byla p��zna�n�. Nikdo v t� dob� p��li� nev��il tomu, �e se Turk�m skute�n� poda�� �sp�n� zavr�it proces, kter� odstartoval v roce 1959 form�ln� ��dost� o asociovan� �lenstv� v Evropsk�m hospod��sk�m spole�enstv�.
P�edstavitel� EU se tak stali ob�t� vlastn� kr�tkozrakosti a pokrytectv�, kdy� nechali proces p�ibli�ov�n� Turecka k EU po form�ln� str�nce plynout d�l cel� l�ta, ani� by iniciovali hlub�� debatu o oboustrann�ch d�sledc�ch integrace. To se stalo a� na posledn� chv�li, kdy� se Turecko ve sv�m reformn�m �sil� dostalo a� na pr�h zah�jen� rozhovor�.
Asocia�n� dohoda z roku 1959 byla v roce 1970 dopln�na protokolem zakl�daj�c�m celn� unii mezi EU a Tureckem. Standardn� v�ak za�ala fungovat a� po��tkem roku 1996. Turecko sou�asn� vn�malo i rod�c� se politickou dimenzi evropsk�ho, dosud p�edev��m hospod��sk�ho sjednocov�n� a v roce 1987 podalo p�ihl�ku do ES. Trvalo dva roky, ne� Evropsk� rada na z�klad� negativn�ho stanoviska Komise zah�jen� rozhovor� o �lenstv� zam�tla. D�vodem byly p�edev��m struktur�ln� a institucion�ln� zm�ny, se kter�mi se Spole�enstv� pot�kalo po p�ijet� Jednotn�ho evropsk�ho aktu. K zah�jen� dal��ho kola roz�i�ov�n� nebyla politick� v�le. Dal��m d�vodem byly napjat� vztahy Turecka s �eckem a tak� situace na Kypru. Nen� p�itom bez zaj�mavosti, �e v roce 1987 podalo do ES p�ihl�ku i Maroko. Byla v�ak okam�it� odm�tnuta, proto�e Maroko bylo (na rozd�l od Turecka) ozna�eno za jednozna�n� neevropskou zemi.
V n�sleduj�c�ch letech nebyl Turecku opakovan� ud�len status kandid�ta z d�vod� nestabiln� politick� i ekonomick� situace a soustavn�ho poru�ov�n� lidsk�ch a n�bo�ensk�ch pr�v a pr�v na ochranu men�in. Pot�, co se Turecko na lucembursk�m summitu v roce 1997 ocitlo mimo skupinu kandid�tsk�ch st�t�, zd�lo se, �e napln�n� jeho �lensk�ch ambic� je v nedohlednu.
Vzhledem k charakteru n�kter�ch argument� v sou�asn� diskusi o �lenstv� Turecka v EU je v�ak d�le�it� si uv�domit, �e navzdory negativn�m hodnocen�m v pravideln�ch zpr�v�ch Komise ��dn� relevantn� instituce EU (Rada pro obecn� z�le�itosti ani samotn� Evropsk� rada) nikdy apriori nezpochybnila samotnou legitimitu aspirac� Turecka na pln� �lenstv�.
D�DICI ATAT�RKOVY "V�DY SOU�ASN� CIVILIZACE"
Cesta Turecka ke "dni D" byla spletit� a dlouh� nejen kv�li p�ek�k�m ze strany EU. Tak� postoj tureck�ch politick�ch elit nebyl v�dy jednozna�n�. Na dom�c� politick� sc�n� byla tato ot�zka a� do po��tku 90. let 20. stolet� v�bu�n�m t�matem mezi sekul�rn�mi nacionalisty, kte�� se br�nili ztr�t� n�rodn� suverenity ve prosp�ch evropsk�ch instituc�, a islamisty, kte�� se ob�vali, �e za�len�n� zem� do spole�enstv� k�es�ansk�ch st�t� by definitivn� zma�ilo nad�je na renesanci islamistick�ho re�imu.
Vyhran�n� t�chto dvou n�zorov�ch proud� poch�z� ji� od dob reforem Mustafy Kemala Atat�rka na po��tku 20. let minul�ho stolet�. Atat�rkovo budovan� tureck� republiky coby "v�dy sou�asn� civilizace", jak sv� �sil� p�em�nit Turecko na modern�, sekularizovan� st�t s�m naz�val, znamenalo vytv��en� "civilizace Z�padu, jeho� sou��st� Turecko mus� b�t, jestli�e chce p�e��t". Na druhou stranu opat�en�, k nim� pat�ila renunciace pr�va �ar�'a �i p�ijet� nov�ho ob�ansk�ho z�kon�ku, nem�la za c�l zcela eliminovat vliv isl�mu na tureckou spole�nost. Atat�rkovo �sil� bylo zam��eno pouze na ukon�en� politick�ho vlivu n�bo�ensk�ch skupin na veden� st�tu. Politick� elity, arm�dn� kruhy, civiln� byrokracie i z�stupci komer�n� sf�ry vn�mali proces modernizace jako sbli�ov�n� tureck�ch n�rodn�ch z�jm� se z�padn�mi hodnotami.
Po Atat�rkov� smrti v roce 1938 se v�d�� silou udr�ov�n� sekul�rn�ho charakteru tureck�ho st�tu a pokra�ov�n� v kemalovsk�m odkazu stala arm�dn� a vzd�lanostn� elita. Jej� ve�ejn� role pos�lila zejm�na po roce 1950, kdy se v Turecku konaly prvn� svobodn� volby. Od roku 1950 se v Turecku konalo celkem 14 v�eobecn�ch voleb a p�sobilo zde 59 vl�d. Politick� nestabilita a s n� spojen� slab� v�konnost tureck�ho hospod��stv� se projevovala i v nedostate�n� politick� motivaci a v nedostatku prost�edk� pro dal�� posun v ot�zce �lenstv� Turecka v evropsk�m projektu, a to jak na bilater�ln� �rovni vztah� Turecka a EU, tak na dom�c� politick� sc�n�.
Turecko bylo nav�c Z�padem vn�m�no p�edev��m prizmatem sv�ho �lenstv� v NATO, kde od roku 1952 hr�lo nezastupitelnou strategickou roli v�chodn�ho pil��e. Z tohoto d�vodu se nezd�la ot�zka ukotven� Turecka, kter� bylo od roku 1949 t� �lenem Rady Evropy, v integraci na b�zi EU aktu�ln�.
ERDOGANOVA TICH� REVOLUCE
Zm�na ve vnitropolitick�m klimatu p�i�la z nejm�n� o�ek�van�ho zdroje, od Strany spravedlnosti a rozvoje (AK) v �ele s charismatick�m b�val�m starostou Istanbulu Recepem Tayyipem Erdoganem. Po volb�ch v listopadu 2002 se AK stala ur�uj�c� politickou silou v Turecku. Tich� revoluce v podob� osmi reformn�ch bal��k�, kter� AK prosadila v parlamentu, m�la za c�l p�ibl�it Turecko k hodnot�m i praxi fungov�n� EU. P�esto n�kdy b�v� pravost evropsk�ho kurzu sou�asn�ho tureck�ho premi�ra Erdogana ze strany m�di� i n�kter�ch evropsk�ch politik� zpochyb�ov�na, proto�e AK je pova�ov�na za n�stupnickou formaci islamistick�," protievropsk�" N�rodn� strany po��dku Necmettina Erbakana. Tato strana byla prvn� politickou silou s islamistick�mi ko�eny v modern� tureck� historii, kter� st�la v��i integra�n�m snah�m zem� do EU v opozici. V 70. letech dvakr�t vetovala rezoluci st�edo-pravicov� vl�dy premi�ra Demirela usiluj�c� o pos�len� vztah� s ES, kter� ozna�ovala za "k�i��ck� spole�enstv�". Jak to, �e se pln� za�len�n� zem� do struktur EU stalo jedn�m z hlavn�ch c�l� Erdoganova vl�dn�ho programu?
Erdogan si u� d��ve uv�domil, �e radik�ln� islamistick� r�torika mu bude p�i oslovov�n� nerozhodn�ch voli�� (jich� je v Turecku tradi�n� okolo 65 %) v budoucnu na p�ek�ku a nepovede tedy k volebn�mu v�t�zstv�. Proto zalo�il novou Stranu spravedlnosti a rozvoje, kter� se od islamistick�ch tradic distancovala.
Erdogan pak u�inil ze vstupu Turecka do EU n�rodn� politick� c�l ��slo jedna. Jeho �sil� napomohly i vn�j�� okolnosti. Hospod��sk� pomoc EU po zem�t�esen� v srpnu 1999 i dopad n�sledn�ch ekonomick�ch kriz� v listopadu 2000 a �noru 2001 p�isp�ly k pozitivn�mu vn�man� EU ve�ejnost� a ot�zka vstupu p�erostla r�mec z�jmu �zk� politick� a ekonomick� elity. Av�ak ot�zka, do jak� m�ry byl tento ideov� p�erod p�irozen� a do jak� m�ry byl jen taktick�m a pragmatick�m krokem, st�le tr�p� �adu evropsk�ch politik� i tureck�ch sekularist�. S�m Erdogan v projevech z d��v�j�� doby ozna�il demokracii za prost�edek, nikoli c�l obecn�ho sna�en�.
P�esto se zd�, �e 17. prosinec 2004 ukon�il pochyby o "opravdovosti" evropsk� inklinace AK a pro Turky byl z�sadn�m zlomem i z hlediska uzn�n� reformn�ho �sil� a �sp�ch� Erdoganovy vl�dy. Z�v�ry bruselsk�ho summitu ov�em explicitn� uv�d�j�, �e p�edvstupn� rozhovory jsou procesem s otev�en�m koncem a jejich v�sledek nelze p�edem garantovat. Zm�nka o otev�enosti procesu se v z�v�rech zased�n� Evropsk� rady objevila zejm�na na popud politick�ho tlaku ze strany N�mecka a Francie, nebo� mezi nimi zavl�dla obava, aby dosud �sp�n� zavr�en� rozhovor� se v�emi kandid�ty nezavdala p���inu politick�mu precedentu, kter�m by mohlo Turecko argumentovat v p��pad� jak�chkoli probl�m� b�hem sv�ho integra�n�ho procesu.
PASTI A P��SLIBY PRIVILEGOVAN�HO PARTNERSTV�
Z�v�ry prosincov�ho bruselsk�ho summitu zahrnuj� tak� usnesen�, kter� ��k�, �e pokud by Turecko nebylo schopno dost�t z�vazk�m, je� se od zem� aspiruj�c� na pln� �lenstv� v EU o�ek�vaj�, mus� b�t zaji�t�na jeho co mo�n� nejt�sn�j�� vazba na politick� a ekonomick� struktury EU. To m� b�t pojistkou pro situaci, �e by pr�b�h p�edvstupn�ch rozhovor� uk�zal, �e pln� �lenstv� nen� optim�ln�m �e�en�m pro jednu ani druhou stranu. V t�to souvislosti byly zve�ejn�ny r�zn� n�vrhy form�ln� spolupr�ce s Tureckem, kter� neobsahovaly perspektivu pln�ho �lenstv�.
Nejkonkr�tn�ji je prezentovala n�meck� CDU. Jej� poslanci Matthias Wissmann a Karl Theodor von Guttenberg jsou autory konceptu tzv. privilegovan�ho partnerstv�. V oblasti ekonomick� spolupr�ce pl�n CDU po��t� s roz���en�m sou�asn� celn� unie, kter� nyn� pokr�v� ve�ker� pr�myslov� zbo�� a zpracovan� zem�d�lsk� produkty, na v�eobecnou z�nu voln�ho obchodu. Ta by krom� nezpracovan� zem�d�lsk� produkce m�la zahrnovat nap�. i v�robky textiln�ho pr�myslu, to v�e s c�lem vyrovnat dlouhodobou pasivn� obchodn� bilanci Turecka v��i EU. Wissmann�v dokument rovn� hovo�� o nutnosti podpory subregion�ln� spolupr�ce EU se zem�mi St�edomo�� v r�mci tzv. Barcelonsk�ho procesu a podporuje i vytvo�en� St�edomo�sk� z�ny voln�ho obchodu, ve kter� by Turecko hr�lo �st�edn� roli. Dal��m pil��em privilegovan�ho partnerstv� je zapojen� Turecka do spole�n� zahrani�n� a bezpe�nostn� politiky EU. Po��t� se s jeho ��ast� p�i formulaci spole�n�ch stanovisek a pl�nov�n� spole�n�ch akc�. Turecko by podle Wissmanna t� pln� participovalo na v�stavb� jednotek rychl�ho nasazen� i na rozhodov�n� o jejich u�it�. Tato opat�en� by m�la zabr�nit obav�m Turecka z marginalizace jeho role v dialogu mezi NATO a EU. Unie by p�itom mohla pln� vyu��t jeho vojensk�ho i geopolitick�ho potenci�lu. T�et�m pil��em privilegovan�ho vztahu by m�la b�t spolupr�ce v r�mci politiky vnitra a spravedlnosti. Krom� obecn�ch n�vrh� na pos�len� kooperace v pot�r�n� terorismu, extremismu a organizovan�ho zlo�inu Wissmann zcela jasn� prohl�sil, �e pro jedn�n� o roz���en� tzv. Schengensk� dohody o Turecko neexistuje prostor. P�edstavy CDU dopl�uje podpora kulturn� a vzd�lanostn� v�m�ny a rozvoje tureck� ob�ansk� spole�nosti. Pokud po p�ed�asn�ch volb�ch na podzim vyst��d� Gerharda Schr�dera v k�esle n�meck�ho kancl��e ��fka CDU Angela Merkelov�, dostane se tezi privilegovan� partnerstv� re�ln�ho v�razu ve form� politick� podpory jednoho z nejvlivn�j��ch st�t� Evropsk� rady. Tato politick� zm�na m��e ovlivnit charakter p�edvstupn�ch rozhovor� s Tureckem ji� od sam�ho po��tku, kter� je pl�nov�n na 3. ��jna 2005. Mo�nost, �e by ve stejn� den, kdy Turecko zah�j� negociace o podm�nk�ch sv�ho �lenstv� v EU, N�mci slavili den sjednocen� pod veden�m prvn� kancl��ky, kter� poch�z� z b�val� v�chodn� zem�, v sob� nese paradoxn� symboliku.
S dal�� p�edstavou bilater�ln� spolupr�ce Turecka a EU p�i�el b�val� francouzsk� ministr kultury a nyn�j�� poslanec Evropsk�ho parlamentu Jacques Toubon. Toubonova "t�et� cesta" je m�n� koncep�n�, vyjad�uje sp�e konkr�tn� politick� z�jmy Francie v��i Turecku a v podstat� shrnuje potenci�ln� sporn� body v bilater�ln�ch vztaz�ch, kter� souvisej� s evropskou tematikou. V oblasti zahrani�n�ch vztah� a obrany by m�l b�t stanoven speci�ln� re�im upravuj�c� pr�plav ��inami Bospor a Dardanely z d�vod� vojensk� logistiky a transportu strategick�ch surovin. Dokument z�rove� zahrnuje zm�nku o zapojen� Turecka do SZBP vzhledem k hodnot� jeho geostrategick� polohy. Na rozd�l od Wissmanna navrhuje Toubon podstatn�j�� a konkr�tn�j�� opat�en� v oblasti hospod��sk� spolupr�ce: Turecku by m�lo b�t umo�n�no ��astnit se jedn�n� EU o spole�n� sazb� vn�j��ch cel. V oblasti imigra�n� politiky a p��stupu na pracovn� trh francouzsk� model p�ipou�t� syst�m profesn�ch kv�t, ale p�ikl�n� se ke smluvn�mu �e�en� re�imu ochrany hranic, kter� by stanovilo podm�nky kontroly imigrace bez mo�nosti p�echodn�ho obdob�. Toubon tak� otev�en� podmi�uje pln� �lenstv� Turecka jeho ofici�ln�m uzn�n�m Kypersk� republiky.
Premi�r Recep Erdogan �vahy o privilegovan�m partnerstv� jako alternativ� pln�ho �lenstv� rezolutn� odm�tl. V sou�asnosti platn� evropsk� legislativa status privilegovan�ho partnerstv� nezn� a s touto kategori� nebyl dosud konfrontov�n ��dn� kandid�t z p�edchoz�ch kol roz���en�. Oba koncepty privilegovan�ho partnerstv� jsou nav�c velmi obecn� a nezahrnuj� cel� spektrum problematick�ch ot�zek, kter� by bylo t�eba �e�it. Jsou naopak v�razem partikul�rn�ch z�jm� N�mecka a Francie, kter� se tyto zem� sna�� prosazovat jak v��i Turecku, tak v��i EU samotn�. M�-li b�t koncept privilegovan�ho partnerstv� zodpov�dn� m�n�n�m dokumentem pro budouc� diskusi o zapojen� Turecka do EU, m�l by minim�ln� na�rtnout �e�en� n�sleduj�c�ch okruh� ot�zek: Co p�esn� by tento asocia�n� vztah m�l zahrnovat? M�l by tento model spolupr�ce b�t aplikov�n pouze v p��pad� Turecka, nebo i v��i ostatn�m zem�m, kter� dnes EU za�azuje do sv� politiky sousedstv� (neighbourhood policy) nebo kter� do budoucna projev� sv�j z�jem o to st�t se �leny EU? V �em p�esn� by se tato forma spolupr�ce kvalitativn� li�ila od pln�ho �lenstv�? A v �em by m�lo b�t partnerstv� privilegovan� a v��i komu?
Oba dokumenty se vyzna�uj� snahou co nejv�ce vyu��t ekonomick�ho potenci�lu Turecka, respektive jeho sedmdes�timilionov�ho trhu, i jeho geopolitick�ho postaven� a bezpe�nostn�- strategick� hodnoty. Na druh� stran� je z obou text� patrn� apriorn� rozhodnut� zamezit p��stupu Turk� na evropsk� pracovn� trh. Oba koncepty jsou nav�c velmi nekonkr�tn�, pokud jde o privilegovan� p��stup Turecka na vnit�n� trh Unie a o jeho zastoupen� u Evropsk� komise �i v Rad� ministr� pro vnit�n� trh. Nepom�r mezi v�hodami, kter� by EU z�skala, a nedostate�n�m politick�m zastoupen�m Turecka v rozhodovac�ch a prov�d�c�ch org�nech EU je zar�ej�c�.
D�raz na zapojen� Turecka do zahrani�n� a bezpe�nostn� politiky je jak ve francouzsk�m, tak i n�meck�m dokumentu siln�. Srovn�me-li je v�ak se star��mi ofici�ln�mi dokumenty EU, vyplyne n�m op�t obraz nekonzistentn�ho uva�ov�n� o budouc�m strategick�m sm��ov�n� Unie a tak� d�kaz toho, �e se s rol� Turecka v tomto ohledu nikdy v�n� nepo��talo.V roce 2003, �ty�i roky pot�, co EU uznala Turecko jako kandid�ta na �lenstv�, byla vyd�na bezpe�nostn� strategie EU. Do t� doby jedin� ucelen� dokument tohoto druhu, kter� byl publikov�n s velk�m o�ek�v�n�m coby d�kaz existence koncep�n�ho v�hledu pokulh�vaj�c� spole�n� bezpe�nostn� politiky. Koncepce uv�d�, �e EU se 450 miliony obyvatel, kter� vytv��� �tvrtinu sv�tov�ho HDP, se "nutn� st�v� glob�ln�m hr��em na mezin�rodn�m poli". V ��e globalizace m��e m�t sebevzd�len�j�� konflikt bezprost�edn� dopad, nebo� charakter hrozeb je dynamick�. Boj s nimi je ostatn� hlavn�m d�vodem Solanovy strategie koherentn� zahrani�n� a bezpe�nostn� politiky EU. Sv�ho c�le chce EU podle strategie dos�hnout tak, �e ke spolupr�ci p�izve v�echny z��astn�n� zem�. Jak je tedy mo�n�, �e Turecko ve strategick� koncepci EU nen� ani jednou zm�n�no? V�dy� pr�v� oblast St�edomo��, Balk�nu, St�edn�ho v�chodu a severn�ho Kavkazu, s nimi� Turecko soused�, jsou nejv�t��mi zdroji bezpe�nostn�ch rizik. Jako strategi�t� partne�i jsou jmenov�ny USA, Rusko, Japonsko, ��na, Indie a "soused� na v�chod�". P�itom je jasn�, �e p��sp�vek Turecka k pot�r�n� bezpe�nostn�ch rizik by byl nejen vojensk� (Turecko se dosud z��astnilo v�ech vojensk�ch operac� pod veden�m EU s v�jimkou Konga), ale i logistick�. Geostrategicky Turci ji� dok�zali, �e mohou b�t v�ce ne� n�razn�kov�m st�tem nestabiln�ho regionu. Svou c�lev�dom� budovanou s�t� solidn�ch bilater�ln�ch vztah� se st�ty St�edn�ho v�chodu by Turecko bylo p�idanou hodnotou diplomatick�m aktivit�m EU v regionu - a to zejm�na v jej�ch ambic�ch p�isp�t k urovn�n� izraelsko-palestinsk�ho konfliktu �i o�ivit iniciativu tzv. �ir��ho St�edn�ho v�chodu. Solanova strategie tak� zcela opom�j� ot�zku z�vislosti �lensk�ch zem� EU na dod�vk�ch strategick�ch surovin. I v tomto ohledu by Turecko mohlo hr�t ve vztahu k EU kl��ovou roli. V kv�tnu otev�en� ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan, j�m� denn� proud� jedno procento sv�tov� produkce ropy, prohlubuje vazby Turecka na region severn�ho Kavkazu a jeho z�soby ropy a zemn�ho plynu. Turecko d�ky geografick� poloze kontroluje tok �ek Eufrat a Tigris do S�rie a Ir�ku, na jeho �zem� pramen� �eky, kter� masivn� z�sobuj� vodou severov�chodn� oblasti St�edomo��. Hodnota vody coby strategick� suroviny na St�edn�m v�chod� roste a s n� i v�ha Turecka v tomto regionu.
Vidinu n�meck�ch a francouzsk�ch politik� o zapojen� t�chto kapacit do spole�n� zahrani�n� a bezpe�nostn� politiky EU v�ak m��e pokazit v�havost tureck�ch p�edstavitel� pod tlakem dom�c�ho ve�ejn�ho m�n�n�. Podle v�sledk� Eurobarometru maj� obyvatel� Turecka ze v�ech b�val�ch i nyn�j��ch kandid�tsk�ch zem� nejv�ce negativn� postoj v��i tomu, aby se jejich obrann� politika ��dila v souladu se z�jmy EU.
Evergreenem zast�nc� vstupu Turecka do EU je argument, �e integrac� muslimsk� zem� se z n�j stane symbolick� most mezi isl�mem a k�es�anstv�m, kter� pop�e Huntingtonovy vize o st�etu civilizac�. Odp�rci tvrd�, �e Turecko v roli maj�ku pro ostatn� arabsk� sv�t neusp�je. M� toti� v regionu zvl�tn� postaven� kv�li sv� koloni�ln� minulosti, �lenstv� v NATO i tradi�n� bl�zk�m vztah�m s USA a Izraelem. Turecko bude dle t�to kritiky pro EU zdrojem nestability, proto�e soused� s nevyzpytateln�m �r�nem, se S�ri�, kter� m� vazbu na Hizball�h, s Ir�kem, kde jsou �toky povstalc� na denn�m po��dku, ale tak� s �zerbajd��nem a Gruzi�, tranzitn�mi st�ty pro isl�msk� teroristy z �e�enska. A nelze zapomenout na 200 milion� turecky mluv�c�ch ve st�edn� Asii. Zahrnut� Turk� mezi "ob�any Unie" by tak vlastn� posunulo vit�ln� hranici EU a� k severn� ��n�. Tyto argumenty nesporn� odr�ej� realitu sou�asn�ho mezin�rodn�ho uspo��d�n�. Pokud v�ak chce EU dost�t sv� pap�rov� ambici st�t se glob�ln�m hr��em, nem�la by z t�chto d�vod� uzav�rat Turecku br�nu pevnosti zvan� Evropa.
KUDY D�L ?
Jak se bude d�le vyv�jet vztah Turecka a EU, z�vis� na mnoha faktorech. P�epokl�d� se, �e samotn� integrace Turecka bude trvat nejm�n� 10 a� 15 let. To dokl�d� i fakt, �e n�klady s n� spojen� se neprom�taj� do debaty o finan�n� perspektiv� Unie na l�ta 2007 a� 2013.
Jedn�m z rozhoduj�c�ch faktor� bude vnitropolitick� v�voj. V sou�asn� dob� nem� strana AK premi�ra Erdogana, kter� je rozhoduj�c� proevropskou silou, v�n�ho konkurenta. V ned�vn�ch komun�ln�ch volb�ch z�skala 45 % hlas� a podle pozorovatel� dos�hla jako strana s islamistick�mi ko�eny vrcholu voli�sk� podpory. Aby si tuto �rove� p��zn� v sekul�rn�m Turecku udr�ela, mus� zachovat kurz pragmatick�ho p��stupu k ot�zce �lenstv� v EU. V�t�ina Turk� jej vn�m� optikou p��slibu vy��� �ivotn� �rovn�. Podle Eurobarometru se podpora �lenstv� pohybuje okolo 60 %, co� je v pr�m�ru o 15 procentn�ch bod� vy��� hodnota ne� ve st�tech, kter� vstoupily do EU v kv�tnu 2004.
Probl�m nastane, pokud se v kontextu zmra�en� ratifika�n�ho procesu evropsk� �stavy za��tek samotn�ch jedn�n� o vstupu odd�l�, jedn�n� se budou prodlu�ovat a efekt bezprost�edn�ho r�stu �ivotn� �rovn� se nedostav�. Pak lze o�ek�vat zklam�n�, pokles podpory �lenstv� v EU a druhotn� i pokles podpory Erdogana a AK. B�hem p�edvstupn�ch jedn�n� si tureck� ve�ejnost t� uv�dom� rozsah struktur�ln�ch zm�n a m�ru n�klad� spojen�ch s implementac� v�ce ne� 90 tis�c stran acquis communautaire. P�edstavitel� EU se v reakci na stanoven� data za��tku rozhovor� nechali sly�et, �e v p��pad� Turecka budou d�razn� trvat nejen na spln�n� krit�ri� k uzav�en� v�ech 31 kapitol, ale budou vy�adovat i d�kaz implementace a prov�d�n� opat�en� acquis v praxi. Z�rove� p�ipustili, �e mo�nosti Turecka z�skat trval� derogace jsou minim�ln�. V pr�b�hu negociac� se jist� naraz� na �adu citliv�ch t�mat. Jsou to zejm�na po�adavky na uzn�n� arm�nsk� genocidy z roku 1915, ot�zka autonomie kurdsk� men�iny a jej�ch pr�v a �e�en� situace na Kypru pot�, co pl�n OSN na sjednocen� v referendu �eck� strana odm�tla. V ot�zce Kypru se prozat�m dosp�lo ke kompromisn�mu �e�en�. Turecko se zav�zalo je�t� p�ed ��jnov�m zah�jen�m rozhovor� s EU roz���it p�sobnost protokolu Ankarsk� dohody o celn� unii o nov� �lensk� zem� v�etn� Kypru, ��m� by z jeho strany do�lo de facto k uzn�n� Kypersk� republiky. N�tlak na �e�en� v��e zm�n�n�ch politick�ch t�mat ze strany jednotliv�ch �lensk�ch st�t� i p�edstavitel� EU m��e tureck� politick� reprezentace i ve�ejnost vn�mat jako dosud bezprecedentn� z�sah do tureck� n�rodn� suverenity. Tyto faktory mohou p�isp�t k tomu, �e Turecko dojde k z�v�ru, �e nen� schopno �i nechce plnit z�vazky, kter� od n�j EU o�ek�v�, a ur�it� forma asociace s EU by byla nakonec v�hodn�j�� ne� pln� �lenstv�. Takov� rozhodnut� by v�ak m�lo b�t v rukou Turk� samotn�ch.
M�stop�edseda Evropsk�ho parlamentu a b�val� ministr pro Evropu v Jospinov� vl�d� Pierre Moscovici ji� v roce 2001 v knize Evropa - mocnost v procesu globalizace vyj�d�il domn�nku, �e je pravd�podobn�, �e se Turecko z vlastn�ho z�jmu rozhodne pro privilegovan� partnerstv� s Uni�, kter� mu umo�n� zachovat si politickou autonomii a postaven� region�ln� mocnosti. Je to mo�n�, ale pouze pokud privilegovan� partnerstv� poskytne Turecku nejvy��� mo�n� ekonomick� v�hody a z�rove� mu umo�n� sledovat sv� politick� z�jmy v regionu.
Region�ln� postaven� Turecka a nep��mo i jeho vztah k pln�mu �lenstv� v EU se bude odv�jet i od �sp�nosti tzv. evropsk� politiky sousedstv�. K �st�edn�m c�l�m podpory integrace zem� St�edomo�� v r�mci tzv. Barcelonsk�ho procesu pat�� vytvo�en� euro-st�edomo�sk� z�ny voln�ho obchodu do roku 2010. Jej�m z�kladem by m�la b�t rod�c� se s� bilater�ln�ch dohod. EU v r�mci Barcelonsk�ho, ale i tzv. Agadirsk�ho procesu, kter� podporuje budov�n� dvoustrann�ch vazeb zalo�en�ch na vz�jemn�m voln�m obchodu mezi Tureckem a zem�mi Ma�reku a Magrebu. CDU proto ve sv�m n�vrhu privilegovan�ho partnerstv� vyjad�uje Barcelonsk�mu procesu jasnou podporu. �ada evropsk�ch p�edstavitel� by si toti� spolupr�ci s Tureckem p�edstavovala na z�klad� podobn�ho form�tu, jak� m� dnes evropsk� politika sousedstv�. Status kandid�ta ov�em Turecko z kategorie zem�, kter� do okruhu t�to spolupr�ce spadaj�, vyd�luje. V politice sousedstv� EU jde toti� o umo�n�n� co neju���ho ekonomick�ho a v omezen� m��e i politick�ho napojen� na EU s jasn�m vylou�en�m perspektivy pln�ho �lenstv�. Zmi�ovan� Wissmann�v dokument se v�ak p�esto sna�� nazna�it �nikovou variantu pro p��pad, �e by se Turecko kv�li nep��zniv�mu v�voji p�edvstupn�ch rozhovor� �i vnitropolitick�m okolnostem ocitlo v �ed� z�n� mezi �lenstv�m v EU a svou ne��ast� na politice integrace st�edomo�sk�ho regionu. Preferov�na je p�itom mo�nost, aby se nam�sto �lena EU druh� kategorie stalo p�irozenou subregion�ln� velmoc� Barcelonsk�ho procesu.
Kone�n� v�sledek integra�n�ho �sil� Turecka do EU lze nyn� velmi t�ko odhadnout. Na atmosf�ru p��stupov�ho procesu Turecka bude m�t jist� vliv i tlak ve�ejn�ho m�n�n�, kter� vze�el z v�sledk� v�elidov�ho hlasov�n� o evropsk� �stav�. Voli�i ve Francii i Nizozem� dali n�rodn�m vl�d�m jasn� sign�l, �e si nep�ej� dal�� roz���en� Unie na �kor jej� akceschopnosti. P�edstavitel� Evropsk� komise ji� p�isp�chali s uji�t�n�m v��i tureck� politick� reprezentaci i ve�ejnosti, �e na �asov� pl�n negociac� nebude m�t odm�tnut� �stavy ��dn� vliv. Faktem v�ak z�st�v�, �e Unie se ji� samotnou debatou o budouc�m osudu tohoto dokumentu ocit� op�t na za��tku komplexn�ch �vah o sv�m dal��m politicko-ekonomick�m sm��ov�n� a odpov�daj�c�m institucion�ln�m uspo��d�n�. Lze p�edpokl�dat, �e budouc� v�voj situace dal�� proces roz���en� zmraz� �i dokonce zastav�. Odsunut� ot�zky roz���en� ze strategick� rozvahy na druhou kolej by v�ak bylo velkou chybou. Pokud se EU bude sna�it vzd�t sv�ch z�vazk� z Helsinek, ztrat� t�m velkou geopolitickou p��le�itost k demonstraci sv� "soft power". Stabiliza�n� p�soben� EU je toti� jednou z m�la p�idan�ch hodnot, kter� si Unie coby celek zachovala. EU bude muset bez ohledu na sv� aktu�ln� institucion�ln� uspo��d�n� reflektovat integra�n� ambice minim�ln� dal��ch p�ti st�t�, ��m� se potenci�ln� roz�i�uje ak�n� r�dius jej� schopnosti stabilizace.
Pokud �sil� Turecka o �lenstv� v EU p�isp�je k tomu, aby Unie krom� �e�en� ot�zek sv�ho vnit�n�ho fungov�n� z�rove� hledala nov� modus vivendi mezi sv�m stabiliza�n�m p�soben�m na periferii a zu�uj�c�m se spektrem v�hod plynouc�ch pro �lensk� zem� ze spole�n�ch politik EU, nezb�v�, ne� mu u� nyn� pod�kovat.
Ad�la Kadlecov� Autorka je tajemnic� klubu ODS v Evropsk�m parlamentu