Krize lisabonsk�ho oteplov�n�?
Michael Hajdovsk� Potapovi�
N�zev tohoto �l�nku je tvo�en slovy, kter� jsou z�kladem dnes snad nejdiskutovan�j��ch t�mat. Otazn�k v n�zvu �l�nku je vlastn� polo�enou ot�zkou: zda tyto navenek naprosto odli�n� t�mata spolu snad p�ece jen nesouvis�?
Oteplov�n�
Oteplov�n� je Fenom�n, kter� h�be cel�m p�edev��m hospod��sky vysp�l�m sv�tem. � Boj� s n�m st�l, stoj� a st�t zjevn� je�t� bude mnoho set miliard v d��ve tvrd�ch, dnes ji� m�knouc�ch, m�n�ch a k tomu n�jak� ty svobody. Je zaj�mav�, �e tento boj je tak drah�, i kdy� nejsou uspokojiv� zodpov�zeny z�kladn� ot�zky:
1.) opravdu se otepluje
2.) jestli�e se otepluje je p���inou �lov�k a jeho �innost, p��padn� co je tou p���inou
3.) je v lidsk�ch sil�ch bojovat proti tomuto jevu
4.) nen� levn�j�� a efektivn�j�� ne� boj s n�m, p�izp�sobit se nov�m podm�nk�m
V novodob� historii vysp�l�ho sv�ta je zcela bezprecedentn�, �e neexistuj� jednozna�n� odpov�di na tyto jednoduch� a z�kladn� ot�zky a lidstvo ji� p�itom na boj s t�mto fenom�nem vynalo�ilo a vynakl�d� takov� �sil�. Postup zodpov�dn�ch v t�to v�ci p�ipom�n� v�ce ne� racion�ln� jedn�n�, jedn�n� fanatik� ovliv�ovan� jakousi virtu�ln� realitou tvo�enou dogmatick�m fundament�ln�m n�bo�enstv�m v duchu nep�em��lej, v�� a neptej se.
Nelze zodpov�dn� ��ci, zda-li maj� pravdu �glob�ln� oteplova�i� nebo jejich odp�rci. Ale s jistotou lze ��ci, �e na politiku proti glob�ln�mu oteplov�n� se vynakl�daj� enormn� prost�edky, nemluv� o ztr�t� ur�it� ��sti svobod. P�i�em� v�bec nen� jist�, zda se n�kdy v budoucnu neuk�e, �e tyto prost�edky byly investov�ny pouze do boje s virtu�ln�m probl�mem.
Lisabon
Pod pojmem �Lisabon� u� dnes m�lokdo vid� kr�sn� hlavn� m�sto Portugalska, ale sp�e Lisabonskou smlouvu. Je to dokument, kter� jit�� emoce. Je to dokument, kter� m� b�t nutn�m stavebn�m kamenem pro dal�� integraci a lep�� fungov�n� EU. Jeho zast�nci o n�m mluv� skoro jako o vstupence do r�je. Tato smlouva m� mnoho set stran, s p��lohami n�kolik tis�c, suchop�rn�ho, pro laika zcela nesrozumiteln�ho, pr�vn�ho textu. Nen� mnoho lid�, pokud v�bec tac� jsou, kte�� by dok�zali zodpov�dn� posoudit a vyhodnotit dopady tohoto elabor�tu. Je to takov� vla�tov�� hn�zdo, o kter�m snad s v�jimkou p�r vyvolen�ch, nikdo nev� z �eho je postaveno. Proto se m��e �asem uk�zat, �e je to �asovan� bomba. I eurooptimisti�t� zast�nci p�ipou�t�j�, �e Lisabonsk� smlouva posiluje postaven� velk�ch zem� na �kor mal�ch, �e s jej�m p�ijet�m poroste moc nevolen�ch bruselsk�ch byrokrat� a �e �R je jedinou zem� EU, kter� si nevyjednala ��dn� v�jimky pro ochranu sv�ch z�jm�. Asi �R nepot�ebuje nic ochra�ovat nebo m�t z n��eho obavy, jak napov�daj� historick� zku�enosti�
A op�t jako v p��pad� politiky souvisej�c� s fenom�nem glob�ln�ho oteplov�n� plat�, �e se realizuj� nevratn� kroky, i kdy� nejsou uspokojiv� zodpov�zeny element�rn� ot�zky:
1.) je Lisabonsk� smlouva nutn�
2.) jestli�e je nutn�, p�in�� v�ce dobra ne� zla
3.) bylo vyjedn�no optimum
4.) neexistuje jin� efektivn�j�� cesta
Proto nelze s klidn�m sv�dom�m ��ci, zda-li je p�ijet� Lisabonsk� smlouvy v�c prosp�n� �i nikoli. U� samotn� pokl�d�n� ot�zek, kter� by mohly poskvrnit �i jen znev�rohodnit tento �svat�� text, je vn�m�no skoro jako rouha�stv� a ten kdo se pt� je ihned pova�ov�n za kac��e, kter� �kod� �dobr� v�ci. Op�t plat� nep�em��lej, v�� a neptej se.
Krize
Krize je n�co, co snad ka�d� ji� na sob� poc�til nebo z�hy poc�t�. Jej�m hlavn�m rysem je zv��en� pocit nejistoty a ztr�ta d�v�ry v jistoty budouc�. Mluv� se o tom, �e se jedn� o cyklick� jev, v ekonomice zcela b�n�, p�esto �e je ale tato krize jin�. Ano jin� opravdu je. Sv�t je neb�vale zadlu�en�. Po��naje lidmi, p�es m�sta, kraje a kon�e samotn�mi zem�mi. Je to sv�t, kter� je postaven na dluz�ch a to v duchu: Ka�d� m� pr�vo se m�t dob�e. Ceniny u� nejsou kryty skute�n�mi hodnotami. Investuje se do neexistuj�c�ch hodnot, �e�� se neexistuj�c� probl�my, plat� se neexistuj�c�mi pen�zi. Kdokoli pouk�e na tento negativn� jev je pova�ov�n za zp�te�n�ka, kter� ohro�uje blahobyt a prosperitu spole�nosti. Je t�eba nep�em��let, v��it a neptat se.
Krize je tedy pouh�m v�sledkem kon�n� dne�n�ho sv�ta. Nen� to ale jen krize finan�n� nebo hospod��sk�, ale krize cel� spole�nosti a jej�ho syst�mu. Spole�nosti, kter� �ije ji� ��ste�n� ve virtu�ln�m sv�t� s virtu�ln�mi probl�my, kter� se ale citeln� dot�kaj� probl�my re�ln�.
Co tedy spojuje ona t�i slova v n�zvu tohoto �l�nku? Je to p�edev��m zp�sob, jak�m jsou tato a nejen tato t�mata a probl�my diskutov�ny a jak jsou �e�eny. Toto m��e b�t d�kazem, �e demokracie u� je jen z�st�rkou pro kon�n� mocn�ch, kte�� bezpe�nostn� k�d tohoto syst�mu mo�n� u� d�vno prolomili a zneu��vaj� ho ve sv�j prosp�ch. Krize je v�sledkem kon�n� dne�n� spole�nosti a mocn�ch, kte�� jsou touto spole�nost� generov�ni. A je ot�zkou zda politika a �e�en� probl�m� spojen�ch s t�maty glob�ln�ho oteplov�n� a Lisabonsk� smlouvy nejsou �i nebudou spolutv�rci t�to �i n�jak� budouc� krize tohoto �i budouc�ho sv�ta. A to tak� je ten otazn�k v n�zvu tohoto �l�nku.
Michael Hajdovsk� Potapovi�