Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


�Mai 68� ��m byl a co po n�m z�stalo? (II.��st)

Michal Pet��k



Odpov�� gaullist�


Nebyli bychom v�ak ve Francii, aby druh� strana ml�ela p��li� dlouho. Studentsk� hnut� bylo rozdroben�, neorganizovan�, chaotick� a sp�e ventilac� nahromad�n�ho nesouhlasu i revoltou tzv. situacionist�, ne� systematickou a uv�dom�lou demont�� st�vaj�c�ho re�imu. Nesouhlas demonstruj�c�ch a celkov� napjatou situaci ale ve sv�j prosp�ch dok�zaly obr�tit odbory, kter� v�as vyu�ily situace a p�edlo�ily vl�d� sv� po�adavky.

Na 30. kv�ten je ale ji� svol�na manifestace stoupenc� gaullistick�ho re�imu na Champs Elys��, kter� svou po�etnost� (n�kolik stovek tis�c lid�) p�ekvapila i jej� organiz�tory. Je�t� p�edt�m, v kr�tk�m rozhlasov�m a televizn�m projevu de Gaulle odm�tl odstoupit, rozpustil N�rodn� shrom�d�n� a na 23. a 30. �ervna vypsal nov� volby. V �ervnu okupa�n� st�vky postupn� kon��. Vlna revolty miz� pr�v� tak rychle, jak vznikla. Gaullistick� re�im z n� vy�el pos�len.

�ervnov� volby toti� p�in�ej� ne�ekan� v�razn� �sp�ch pravici. Gaullistick� hnut� z�sk�v� v N�rodn�m shrom�d�n� v�bec poprv� absolutn� v�t�inu. Je jmenov�na nov�, reformn�ji lad�n� vl�da, kter� p�ij�m� kroky ke stabilizaci zem�. Studenti se rozj�d�j� na letn� pr�zdniny, revolta se st�v� minulost�.. Opravdu? Nen� toti� v�bec jist�, zda je pr�m�rn� Francouz roku 2008 a� natolik odli�n� od sv�ho modelu z roku 1968. T�m sp�e, �e dnes u velk� ��sti Francouz� st�le vid�me odm�t�n� jak�chkoliv liber�ln� zam��en�ch reforem, fobii z podnik�n�, nech�p�n� princip� sv�tov� ekonomiky a skute�n� role Francie v jej�ch proporc�ch, a zejm�na permanentn� n�rokov�n� r�zn�ch soci�ln�ch d�vek, a to v situaci, kdy i ti, o nich� toto ��ci nelze, spol�haj� na relativn� zakonzervovanou, maxim�ln� protekcionistickou hospod��skou politiku sv� vl�dy. O obdob� od �Mai 68� by tak bylo mo�no v jist�m smyslu mluvit jako o �ty�iceti letech stagnace francouzsk� mentality.





Revoluce jako masov� symbol n�roda


Budeme-li si kl�st ot�zku, pro� bylo cel� hnut� Mai 68 tak rychl�, s tak silnou amplitudou a pozd�ji tak dramaticky zasahuj�c� celou zemi a pro� se s n�m identifikovalo tolik p�ev�n� mlad�ch Francouz�, m��eme se -i p�es jist� omezenou vypov�dac� schopnost t�chto p�ibl�en�- na ud�losti Mai 68 pod�vat rovn� prismatem Canettiho typologie n�rodn�ch masov�ch symbol�. Francouzsk� n�rodn� masov� symbol je relativn� mlad� a je j�m francouzsk� revoluce. Evokuje radik�ln�m, revolu�n�m zvratem navozen� osvobozov�n� �lov�ka ze sv� z�vislosti na uja�muj�c�ch, znesvobod�uj�c�ch a ji� nevyhovuj�c�ch vazb�ch, stereotypech a vztaz�ch, jimi� byl jeho �ivot a� dosud sv�z�n.

Skute�n� politick� v�znam ud�lost� z Mai 68 a jeho dlouhodob� (by� �asto skryt�) p�soben� v dal��ch desetilet�ch tak pochop�me l�pe, kdy� si uv�dom�me rozm�r symbolick�ho v�znamu revolty, vzpoury a revoluce pro Francouze.

P�ipome�me tak� n�kter� slogany a n�pisy, kter� vyjad�ovaly hlavn� my�lenky revoltuj�c�ch student�. K vlivu m�di�: odm�tn�te intoxikaci. K v�kov� hranici pro v�kon aktivn�ho volebn�ho pr�va: Je v�m m�n� ne� 21 let? Zde je V� hlasovac� l�stek! (zobrazena dla�ebn� kostka.) Je zak�z�no zakazovat. Bu�te realist�, ��dejte nemo�n�. Hranice = represe. Ji� zm�n�n� odpor k politice prezidenta de Gaulla byl natolik siln�, �e jeho zjednodu�en� silueta byla �ast�m ter�em nez��dka i velmi kritick�ch plak�tov�ch karikatur. �cta k hlav� st�tu, a� u� je j� kdokoliv, tak typick� pro n� listopad 1989, se ve Francii v obdobn�ch situac�ch nenos�.



Co z�stalo?


I takto tedy vypadalo pon�kud masov�j�� roz���en� kultury kv�tinov� ml�de�e II. poloviny 60. let a Beat Generation ve Francii. Generace osma�edes�tn�k� z pa��sk�ch barik�d dnes dosp�la, ale sv� t�mata si ponechala. Z�st�v� fascinov�na voln�m pohybem, odstra�ov�n�m jak�chkoliv hranic (a n�kdy i z�bran), sv�m vlastn�m internacionalismem. Ve srovn�n� se sv�mi politick�mi za��tky se v�ak pou�ila. Koncem 60. let byla extr�mn� radik�ln� a rozd�len�. Proto nemohla usp�t. Ve Francii trvalo cel� sedmdes�t� l�ta, ne� se p�ibl�ila politick�mu st�edu a v�razn�ji ovlivnila francouzskou politiku let osmdes�t�ch a po��naje devades�t�mi lety i politiku evropskou.

Mo�n� n�s p�ekvap�, �e na rozd�l od ostentativn�ho nen�sil�, kter� se st�v� charakteristick�m pro obdobn� masov� hnut� u n�s (1968, listopad 1989) byla francouzsk� ml�de� mnohem explicitn�ji n�siln�: dla�ebn� kostky, barik�dy, Molotovovy koktejly. Nesm�me ale zapom�nat, �e mnohem stabiln�j�� a pr�v� na tyto pouli�n� bitky a �arv�tky mocensky p�ipraven�j�� byla i druh� strana sporu. (Kdy byl u n�s proti demonstruj�c�m pou�it slzn� plyn? Ale tak�: kdy byla proti francouzsk�m student�m pou�ita ostr� st�elba?)

I t�mto se od na�eho �osma�edes�t�ho� li�� dokonan� a pot� samovoln� odezn�l� studentsk� �vy��d�n� se� v pa��sk�ch ulic�ch jara 1968. P��m�m i nep��m�m protagonist�m Mai 68 pak byl -na rozd�l od na�ich �osma�edes�tn�k�- dop��n ve svobodn�ch podm�nk�ch dvou n�sleduj�c�ch desetilet� dostate�n� �as pro reflexi a v�voj.

P��b�h Mai 68 je v�ak p�ece na�� vlastn� novodob� historii v jednom ohledu bl�zk�: ukazuje, jak obt�n� b�v� zm�nit politickou barvu vl�dy, ani� jsou z�rove� ot�eseny z�klady re�imu (zde tzv. V. republiky, vznikl� v roce 1958), pakli�e m� j�t o v�bec prvn� takovou zm�nu vl�dy od vzniku tohoto re�imu.

Ti, kte�� se o takovou zm�nu pokou�ej�, toti� �asto nedok�� odd�lit to, co je projevem konkr�tn� vl�dn� politiky od toho, co je syst�mov�m projevem dan�ho �stavn�ho a politick�ho z��zen�. Ve Francii byl gaullistick� re�im revoltou z roku 1968 naopak d�le stabilizov�n �i a� zakonzervov�n, a ke klasick� zm�n� vl�dy (zde z pravice �i prav�ho st�edu na levici) ve Francii do�lo a� o dal��ch 13 let pozd�ji, n�stupem Mitterrandov�ch socialist� k moci na ja�e 1981.

Mnoh� my�lenky a p��stupy, kter� tak v�razn� zazn�ly p�ed 40 l�ty v Pa��i, pak dozr�ly po jednom a� dvou desetilet�ch v zelen� hnut�, jeho� st�le nejviditeln�j�� tv��� je symbol studentsk� revolty z Mai 68 a dne�n� p�edstavitel zelen�ch v Evropsk�m parlamentu Daniel Cohn-Bendit. Klasick�, pravolev� politick� spektrum (coby p�e�itek) odm�taj�. Rivalizuj� se sv�mi (neo �i post)marxistick�m konkurenty, odm�taj� takzvan� konzumn� spole�nost, ostentativn� zd�raz�uj� sv�j environment�ln� altruismus a sv� sympatie pro pokrok, p��mou akci a p��mou demokracii.



Michal Pet��k
Autor je poradce prezidenta
 
  P��stupy: 11682 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA