Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually
V�en� �ten��i,
tuto recenzi jsem p�ipravoval pro REVUE POLITIKA, kde se zd�lo �e o ni budou m�t z�jem. Bohu�el nestalo se tak. Z�jem nebyl. P�esto mi bylo l�to tuto esej jen tak vyhodit. Str�vil jsem nad n� p��li� mnoho �asu. V eseji jsou rozvinuty principy, kter� jsem zm�nil ve �l�nku v MfD, kter� reagoval na atent�ty v Lond�n�.
V�en� �ten��i, pros�m m�j trochu trp�livosti s d�lkou t�to eseje, byla pl�nov�na pro �asopis a je tedy trochu del�� ne� se pro internet slu��. Jist� pak obsahuje gramatick� a slohov� chyby nebo� �l�nek nepro�el korekc�, proto t� laskav� �ten��i pros�m o shov�vavost v t�to v�ci.

autor



Okcidentalismus: �Som z toho volak� zmet�n��

David Han�k

Tak tato slavn� v�ta majora Terazkyho z �ern�ch baron�, byla moj� bezprost�edn� reakc� po t� co jsme do�etl knihu Okcidentalismus od Iana Buruma a Avishaie Margalita. C�lem t�to knihy je uk�zat z�padn� civilizaci o�ima jeho nep��tel, jak stoj� v podtitulu.

Co je vlastn� Z�pad ?


Z�kladn�m probl�mem on� knihy, krom� vysok�ch ambic�, kter� maj� b�t vypln�ny v rozsahu maxim�ln� 50 normostran textu, je neznalost ob�ti.
Kriminalistickou terminologi� �e�eno, detektivov�, Burma s Margalitou se sna�� vystopovat podez�el� a vztahy mezi nimi, nicm�n� skoro nic ne��kaj� �i nev�d� (?) o Z�padu, o z�padn� civilizaci. Jestli�e v�ak nezn�m ob� a jej� pohnutky kon�n� nemohu ani p�esn� v�d�t motivy podez�el�ch. �i p�esn�ji �e�eno i kdy� pohnutky podez�el�ch budu analyzovat v podstat� spr�vn�: hn�v a z�vist, jak auto�i v celku opr�vn�n� tvrd� nap�. na str.29, bude to jen ��st cel� situace. A dokonce se mi m��e st�t, �e n�kter� kritiky modernity, kter� nen� nutn� a v�dy proz�padn�, ozna��m za protiz�padn�. A tak konzervativn� anglick� b�sn�k T.S.Eliot se ocit� na jedn� stran� barik�dy spolu s Rud�mi Km�ry, Talibanem a japonsk�mi Kamikadze. Nebo� ti v�ichni jsou okcidentalist�, tedy v terminologii autor� pro �esk�ho �ten��e tak nezvykl�, odp�rci z�padu. Polo�me si v�ak z�kladn� ot�zku, kterou auto�i textu obe�li a t�m se dopustili kriminalistick�ho vaux pasu: Co je onen Z�pad ? Pokud pochop�me co je z�padn� civilizace, pak pochop�me kdo jsou jeho nep��tel�.
�Pouze v k�es�ansk�m sv�t� B�h a c�sar existovali ve st�t� spole�n�B�hem cel�ho k�es�ansk�ho historie se v t�m�� v�ech zem�ch c�rkev a st�t rozv�jely vedle sebe jako samostatn� instituce�
naopak v muslimsk�m sv�t�St�t byl c�rkv� a c�rkev byla st�tem a B�h byl hlavou obou a Porokem jako sv�m pozemsk�m z�stupcem� Tak vid� z�kladn� rozd�l mezi muslimsk�m sv�tem a k�es�ansk�m Bernard Lewis, Obdobn� Irving Babbitt�Jsme pou�eni zejm�na k�es�anskou zku�enost� s jej�m velk�m nov�m principem, jej� vnesla do z�padn�ho sv�ta, toti� principem odd�len� sv�tsk� a duchovn� moci�i se v�emi d�sledky�zvl�t� pak ideou individu�ln� svobody�
Stejnou my�lenku pak najdeme u Samuela P. Huntingtona v jeho knize St�et civilizac�. I Kdy� Huntignton tvrd�, �e n�co obdobn�ho jako d�lbu moc� nalezneme u hinduist� a Babbitt nach�z� obdobn� my�lenky u Konfucia, jsem p�esv�d�en, �e jestli�e je v n��em z�pad exkluzivn� pak pr�v� v my�lence odd�len� moci sv�tsk� a duchovn�. Toto odd�len� m� v�ak hlub�� ko�eny ne� pouze k�es�anstv�, kter� z n�j u�inilo univerz�ln� princip na�� civilizace.

V Herodatov�ch D�jin�ch, vystupuj� sice r�zn� n�rody, ale i zde nalezneme pro �eky klasick� rozd�len� sv�ta na �eky a Barbarym (Tento �eck� term�n Barba�i, je pou�it v knize na str. 127, ani� by se auto�i obt�ovali vysv�tlit pro� a jak ho �ekov� pou��vali). Barbarov� v�ak nejsou t�mi co snad neum� j�st p��borem a poj�daj� syrov� maso rukama, v�dy� Herodotos k nim �ad� i Egyp�any a s�m uzn�v� d�lku a ���ku jejich kultury. Barba�i jsou ti co neuzn�vaj� �eck� bohy a sami se za bohy ve sv� bezbo�nosti vyd�vaj� jak u�inil nap�. persk� kr�l Xerxes. Barbar je tedy ten kdo nect� �eck� bohy a s�m podlehl p��e (hybris) t�m, �e s�m sebe vyd�v� za Boha. Tato p�cha nerozum pak kon�� pro doty�n�ho p�dem, nebo� ��rliv� bohov� nesnesou p�chu a vychloub�n�. Tento princip aplikovan� na �eckou obec je pak skv�le rozvinut v Sofoklov� h�e Antigona. Pro star� �eky by tak Muhammad, nebyl ��dn�m prorokem, ale oby�ejn�m barbarem, kter� si dovoluje stav�t se na m�sto boh� a t�m podlehl p��e (hybris). Jak t�k� je tento princip odd�len� moc� udr�et ukazuje fakt, �e Alexandr Velik� se po dobyt� Egypta nechal prohl�sit egyptsk�m Bohem a ti �ekov�, kte�� to neakceptovali zaplatili za to �ivotem. Hybris Alexandrov� zaslepilo srdce a mysl.

Dva principy: moc sv�tsk� a moc duchovn�


Odd�len� t�chto dvou princip� v�ak neznamen�, �e v�ra je soukromou v�c� a politika v�c� ve�ejnou jak se myln� domn�vaj� auto�i Okcidentalismu (str.150), to je z�ejm� omyl obou autor�. Naopak n�bo�enstv� je ve�ejnou v�c�, kter� tvo�� z�klad spole�ensk�ho p�edpolitick�ho porozum�n�. Jak ��k� Alexis de Tocqueville, nakonec snad jedin� �hrdina� a pozitivn� vn�man� myslitel v knize obou autor�, o anglosasech ��k��Nesm�me nikdy zapom�nat, �e to bylo n�bo�enstv�, co dalo vznik anglo-americk� spole�nosti�K�es�anstv� si tedy zachovalo zna�nou moc nad duchem Ameri�an��jako n�bo�enstv�, jemu� se v��� bez diskuse..Pokud jde o mne, nev���m, �e by �lov�k mohl un�st sou�asn� �plnou n�bo�enskou nez�vislost a plnou svobodu politickou, jsem naklon�n domn�nce, �e �lov�k, kter� nem� v�ru, mus� nutn� otro�it, a ten, kdo je svobodn�, mus� v��it� Alexis de Tocqueville, kter�ho Buruma a Margalit pon�kud ne�pln� pova�uj� pouze za liber�la (str.76), ukazuje na d�le�itost v�ry pro svobodu a podstatu n�bo�enstv� pro politick� chod anglosask�ho sv�ta. N�bo�enstv� je pak pro Alexis de Tocqueville takt� regul�torem lidsk�ch tu�eb, kter� jinak neznaj� hranic.
Z�padn� civilizace, tedy neznamen� civilizaci bez boha �i z�kony vznikl� pouze jakousi logickou �vahou v bezbo�nosti. Naopak, n�bo�enstv� je garantem svobody a svoboda nen� mo�n� bez Boha. Ale pr�v� proto, �e jsme nedokonal� lid� netvo��me obec bo��, ale obec lidskou, kter� se tou bo�� inspiruje a sna�� se j� v na�� nedokonal� �asnosti napodobit (sv.Augustin). Pr�v� tato d�lba moc� je z�kladem antiutopick� povahy z�padu (str.94) jak o n� mluv� auto�i.
Poru�en� t�to rovnov�hy mezi politick�m a n�bo�ensk�m a� na jednu �i druhou stranu vede ke stra�liv� modern� gnosi (Eric Voegelin), kter� v d�sledku vede k totalitn�mu syst�mu, kdy se jedinec stav� na m�sto Boha a tvrd�, �e se schopen poznat cele pravdu �ivota, a� mu je pramenem jeho vlastn� py�n� rozum (osv�cenectv�, sofist�) �i se pova�uje za proroka, v�dce kter� jedin� odhaluje pravdu d�ky novov�k� ideologii (n�rodn� socialismus, marxismus, atd.) V t�to definici je pojem Okcident dle Rio Praisnera pr�v� sv�tem modern�ho �lov�ka bez Boha za kter�ho se vyd�v�. Term�n okcidentalismus Burmy a Margalita by pak s Praisnerov�m mohl b�t ve shod�, kdyby pochopili co je a nen� z�pad a kdo jsou jeho skute�n� nep��tel�. Proto�e onen Praisnerem zmi�ovan� gnostick� a bezbo�n� Okcident, vznik� u� v 12. a 13. stolet� v r�zn�ch k�es�ansk�ch herez�, kter� jsou p�esv�d�eny, �e r�j na zemi je mo�no dos�hnout ji� nyn�. (Eric Voegelin). A tak mezi tyto nebezpe�n� heretiky m��eme po��tat i husity a jejich v�ru v kone�n� p��chod Krista, a v tomto smyslu nen� v motivaci Jana �i�ky a Bin L�dina velk� rozd�l, nebo� oba se pova�uj� za ozbrojenou pa�i Boha.

Francouzsk� revoluce: p��nosn� za��tek modernity ?


Jestli�e, tedy akceptujeme to, �e z�pad je v�ude tam kde je ve spole�nosti udr�ov�na k�ehk� rovnov�ha mezi moc� sv�tskou a duchovn� pak p��chod Francouzsk� revoluce je p��chodem re�imu, kter� tuto rovnov�hu ni�� �i l�pe �e�eno ji� p�edrevolu�n� absolutistick� star� re�im ji nem�l a revoluce tuto nedostate�nost jen zv�raznila. Francouzsk� revoluce ��k� v p�edmluv� knihy Martina H�ly�r�zn� nastolila agendu z�padn� modernity - racionalismus, sekularismus, kapitalismus a vl�du z�kona. Tyto principy nav�c pova�ovala za univerz�ln�(str.12)
Takov� v�rok je nejen zmaten� a myln�, ale z�rove� zav�d�j�c�. Francouzsk� revoluce nep�in�� jist� nic jako kapitalismus�revoluce do zna�n� m�ry �erpala s�lu ze snahy�zastavit proces modernizace�Hospod��sk� a spole�ensk� zm�ny se daly do pohybu a� pot�, co zmizela jak revoluce, tak vojensk� st�t, kter� v jej�m d�sledku vznikl�uv�d� Schama, ve sv� knize v�nuj�c� se Francouzsk� revoluci (str.211, Simon Sch�ma, Ob�an�, Prostor, Praha, 2004)
Naopak p�in�� druh regulace jen z jin�ho titulu ne� p�ed revolu�n� re�im, ur�it� pak nep�in�� vl�du z�kona, pouze vym�n� tyranii absolutn�ho vl�dce jednoho syst�mu (kr�le) za jin�ho absolutn�ho vl�dce (v�bor dobr� v�le, pozd�ji c�sa�). Zde samoz�ejm�, nem��eme vy��tat autor�m knihy, �e �eskou p�edmluvu psal n�kdo kdo o�ividn� ne�etl Star� re�im a revoluce, od Alexis de Tocqueville �i Ob�any od Simona Schamy, ale ji� tento �vod ukazuje, �e v knize se operuje se jm�ny a pojmy, kter� i sami auto�i maj� �asto a� z �druh� �i �t�et� ruky�.
Francouzsk� revoluce, tedy p�in�� prvn� pokus, (jakob�nsk�) o realizaci modern� utopie politick�mi prost�edky. Tento pokus vze�el z hn�vu a z teorie spiknut�, kdy t��dou kter� se spikla je �lechta. Princip kon�n� modernistick�ch politick�ch utopist� bude v�dy stejn�, a� jimi budou komunist� nebo n�rodn� socialist�. Hn�v se bude pouze vyb�jet na jinou spole�enskou skupinu (�id�, kapitalist�, vesni�t� kulaci atd.) a vedouc� �lohu budou hr�t tak� jin� skupiny (d�lnick� t��da, �rijci, oby�ejn� roln�ci).
Nic dobr�ho z t�to sm�si nem��e vzej�t jak v�d�l Edmund Burke a je to sm�s stejn� antiz�padn� jako byl Xerxes, �i jeho otec Dareios. Princip je st�le stejn� V�dce(v�dcov�)=B�h(bohov�) a masy=otroci jeho v�le. Nakonec proto jak ukazuje kniha (str.167) jsou �hrdiny� st�edn�ho v�chodu Robespierre, Mussolini, nacist� a komunist�. Nen� to v�ak ot�zka �t�st� �i ne�t�st� jak se auto�i domn�vaj�, je to ot�zka sp��zn�n� z�kladn�ho principu jak jsem jej osv�tlil v��e. Jedni okcidentalist� (Hegel,Kant, Heidegger,Marx, Rousseau atd.) obyvatel� Praisnerova modern�ho Okcidentu, se stali vzory pro nemodern� okcidentalisty v�chodu. B�t ve sporu s t�mito modern�mi okcidentalisty vlastn� znamen� br�nit z�pad, tak to d�la T.S.Eliot, Edmund Burka, Alexis de Tocqueville, a dal�� konzervativci. B�t nemodern� zast�ncem vesnice oproti py�n�mu (hybris) m�stu, jak�m nap�. byl b�sn�k Jakub Deml ze mne ned�l� proti z�padn� �ivel. I m�sto (obec) ve sv�m st�edu m��e p�ece m�t kostel �i akropoli, pokud je v�ak zpit� p�chou rozumu, je nerozumn� s n�m souhlasit.
Zd� se v�ak �e t�to d�lb� moc� auto�i Okcidentalismu prost� nerozum�. Ch�pou d�sledky monopolu politick� moci (str.173), ale nech�pou pro� vznik� tento monopol. Naopak z kontextu ve kter�m term�n okcidentalismus definuj�, ch�pou z�pad jako v�sledek osv�ceneck�ho projektu, kter� dal z�klad sekularismu a jeho liber�ln�m v�honk�m (str.22). Proto jsou tak� p�esv�d�en� �e modern� z�pad je spojen s optimistick�mi vizemi budoucnosti, sekularismem, v�deck�mi objevy, a lidsk�mi pr�vy a �e tento z�pad je t�eba h�jit (str.167). Takto by jsme v�ak pouze h�jili jeden typ modern� gnose, proti gnosi star�ch barbar�.

N�rodn� obrozen� jako proces k antimodernit� ?


Proto tak� auto�i jako mo�n� zdroj okcidentalismus ch�pou romantismus (str.100 a� 121). Podle m�ho n�zoru je vid�n romantismus p��li� jednostrann�. V�dy� p�edn� knihou kter� m�la vliv na romantickou estetiku 19. stolet� byl Burkuv spis Filozofick� zkoum�n� o p�vodu na�ich idej� vzne�ena a kr�sna (1757), a Burke to byl kdo odhalil rozd�l mezi Francouzskou revoluc�, kterou odsuzoval a Americkou, kterou podporoval. Kdyby jsme Edmunda Burka podez��vali z anti z�padnictv�, pak ji� ��dn� z�pad nem��e existovat.
Stejn� tak nelze automaticky spojovat Fichteho a Herdera, jakoby hl�sali tot� (str.170), jak ukazuje Miloslav Bedn�� mezi ob�ma mysliteli je zna�n� rozd�l, kter� vede k r�zn�m interpretac�m toho jak se k sob� a mezi sebou maj� n�rody chovat. Fichte je pro n�meckou n�rodn� v�jime�nost, kter� pozd�ji vede k my�lence n�meck� nad�azenosti a principu v�dcovstv� jak ho v knize spr�vn� uveden (str.115). Herder naopak nic takov�ho neformuluje a mluv� o dobrovoln� spolupr�ci n�rod�. Takov�ch zkratek a zjednodu�en� v�ak u Burmy a Margalita najdeme v�ce. A kdybychom jejich zkratky brali v�n�, pak by n�rodn� obrozen� bylo sou��st� antiz�padn�ho c�t�n� a naopak ochota splynout v racionalistick� vizi st�tn�ho raku�anstv� zn�mkou modern�ho my�len�.

Metoda BLECHY


Nevyjasn�nost nebo ne�plnost pozic autor� k Francouzsk� revoluci a ne�plnost znalost� ohledn� romantismu, mne vede k z�v�ru, �e kniha je bohu�el v oblastech kde auto�i nejsou na sv� domovsk� p�d� zna�n� povrchn� a zkratkovit�. Ukazuje, �e p�edev��m Margalit jako filozof odvedl pom�rn� mizernou pr�ci. Kniha mi sp�e p�ipom�n� n�kolik poslepovan�ch p�edn�ek, kter� auto�i vydali, ani� by si v textech byli v�domi zjednodu�ov�n�. To je vynuceno z�rove� i d�lkou textu k dan�mu t�matu. Metodologie obou autor� mi nejv�ce p�ipom�n� sk�k�n� blechy: HOP, a jsme v Rusku 19.stolet�, HOP a jsme u Ronalda Regana jako manichejsk�ho myslitele s jeho pojmem ��i�e zla�, HOP a jsme v Japonsku za 2. sv�tov� v�lky. Metoda je ble�� a v�sledky tomu odpov�daj�, �ten��, kter� je zvykl� na seriozn� p��stup kn�ka �pije krev�. Kdyby m�lo b�t t�ma seri�zn� zpracov�no v pln� ���i jak si zaslou��, pak by p�edpokl�dalo �ir�� znalosti, del�� text a p�edev��m v�ce pozornosti, tak kniha p�sob�, �e je ��ita horkou jehlou�. P�esto v n� najdeme n�kolik zaj�mav�ch podn�t�, nap�. problematika �eny z hlediska islamist� (str.151 a� 157), �i mapov�n� bezv�sledn�ch pokus� o modernizaci v�chodn� spole�nosti zm�nou oble�en� a zav�d�n�m modern� v�dy a sekularismu (Alexandr Velik�, Reza Pahlav�, Atat�rk). Zde by bylo na ne�sp�chy t�chto pokus� nejl�pe odcitovat Huntingtona�skute�nost, �e si p��slu�n�ci nez�padn�ch kultur mohou pochutnat na Big Macu, je�t� neznamen�, �e by p�ij�mali i (Magnu) Chartu�
A uznat Magnu Chartu, znamen� vzd�t se barbarsk� p�edstavy, �e lze politick�mi prost�edky zav�st r�j na zemi. Ve sv�m kone�n�m d�sledku, tedy vzd�t se Muhammada, okcident�ln�ho ateismu, marxismu, n�rodn�ho socialismus �i kter�koliv dal�� hereze a p�ijmout Je��e Krista jako �iv�ho Boha (Rio Preisner). Proto�e, �lov�k je nedokonal�, tou�� po dokonalosti BOHU, a pokud nenajde skute�n� napln�n� t�to touhy, pak se vrhne na nebezpe�n� n�hra�ky, je� vedou k on�m utopi�m (Vladim�r �erm�k).
To tak� znamen� vzd�t se p�edstavy liber�ln� demokracie jako zalo�en� nasekularismu, ale naopak zalo�en� na k�es�anstv� jak ukazuje Alexis de Tocqueville, a jej� sv�tsk� z�kony pak maj� sv�j z�klad v jist�m typu n�bo�enstv�: k�es�anstv�.
Jde o souboj idej� jak ��kaj� spr�vn� auto�i Okcidentalismu (str.172), a tento souboj skute�n� je mimo hranice n�rod�, etnik a odehr�v� se p�edev��m v na�ich srdc�ch a hlav�ch. Probl�m knihy autor� je �e o on�ch idej�ch s kter�mi se bojuje toho moc nev�, v� JAK se s nimi bojuje a KDO s nimi bojuje, nev� ale PRO�, a tak �asto uv�znou na povrchu.

Pikantnost na konec: ble�� v�uka na V�


Zde si na z�v�r dovol�m kr�tkou pozn�mku ohledn� sou�asn�ho vysoko�kolsk�ho vzd�l�v�n� v oblast� spole�ensk�ch obor�. Bohu�el sou�asn� vzd�l�v�n� nejv�ce p�ipom�n� masov� odchov, �ili �dr�be��rnu�. �koly dost�vaj� dotace �na hlavu� a tomu p�izp�sobuj� po�et p�ijat�ch a t�m i typ vzd�l�v�n� a zkou�ek. Z�kladem sokratovsk�ho vzd�l�v�n� je v�uka ke ctnosti, diskuse a ch�p�n�, osobn� kontakt u�itele a ��ka. V sou�asnosti jde o semin�rn� pr�ce, a p�semn� testy. Studenti tak nejsou schopni diskutovat a myslet v souvislostech: nikdo je to neu��. Univerzity samoz�ejm� sv� formy v�uky do zna�n� m�ry p�izp�sobuj� spole�ensk� popt�vce, �i p�esn�ji popt�vce ministerstva �kolstv�, kter� je pl�tcem. V�sledkem pak je ona �masovost� vedouc� nikoliv k exkluzivn�mu pozn�n�, ale k syst�mu test� z auto�koly. P�esn� do takov�ho typu v�uky zapad� kniha Okcidentalismus ze svoj� �ble�� metodou�. Je v�sledn�m produktem, takov�ho vzd�l�v�n�. Kdy cita�n� index jako m�ra �sp�chu vede k d�len� na co nejv�ce mal�ch ble��ch skok� a kdy pln� posluch�rna student� vede k test�m s odpov��mi za a) b) c). Ma�in�rie modern� univerzity vede k ble��m v�kon�m, co� nen� fenom�n pouze �esk�, ale celo z�padn� jak ukazuje Roger Scruton ve sv� eseji Idea univerzity, kdy o jednom oboru studovan�m na britsk� V� ��k��Ozna�ovat tuto sm�sici diagram�, ��etnictv�, mor�ln�ch k�z�n� a burzovn�ch trik� za vzd�l�n� je zneu��v�n�m toho slova�
Z vlastn� kr�tk� zku�enosti v�uky na �esk� V� mohu pouze ��ci, �e bohu�el tak tomu je a ve v�ku �masovosti� si nejsem jist zda jsme schopni tomuto v�t�zstv� Blech �elit. Politick� my�len� se asi st�hne mimo univerzitn� p�du a bude se odehr�vat jinde a jinak.



Okcidentalismus: z�pad o�ima nep��tel auto�i: Iana Buruma, Avishai Margalit
,
vydalo nakladatelstv� Lidov� Noviny, 2005, 180 stran, doporu�en� cena 199 K�, n�klad neuveden



David Han�k
Politolog a publicista
 
  P��stupy: 21932 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA