Případ Uher (aneb o kamarádech kamarádů)

Sylva Vaněček Šauerová

Včera byl na stránkách Virtually publikován článek Ivana Langera „Jak pracuje policie“. Ke zveřejněnému textu není co dodat, každý, kdo chce být jen trochu nestranný, ví, že autorovy výhrady vůči práci policie - poté, co předvedla speciálně v uplynulém roce (resp. co všechno vloni vyšlo najevo), jsou zcela oprávněné, bez ohledu na to, jaký vztah kdo zaujímá k autorovi samotnému.

V posledních dnech se objevilo ještě jiné téma, dotýkající se rovněž bezpečnostních složek státu. Co jsme si tedy mohli přečíst v českých médiích :


Krejčířovi prý pomáhal agent BIS Uher


Podnikateli Radovanu Krejčířovi, který je v Česku stíhán mimo jiné kvůli hospodářské kriminalitě, údajně nabízel pomoc agent Bezpečnostní informační služby (BIS) Martin Uher. Nyní již bývalý příslušník civilní kontrarozvědky navštívil Krejčíře ve vazební cele na podzim roku 2002, kdy podnikatel čelil obvinění z půlmiliardového podvodu na společnosti M5. Uvedla to Česká televize s odvoláním na zvukovou nahrávku jejich rozhovoru. Uher podle televize během zhruba dvouhodinového rozhovoru podnikateli radil, jak se dostat z vazby; navíc mu kódovanou řečí prozradil, kdo mohl stát za prodloužením tehdejší Krejčířovy vazby. U seznamu pracovníků justice uvedl podle televize jen pořadové číslo u příjmení "Machala". Vladimír Machala působil v řadách protikorupční policie, vedl vyšetřování proti europoslanci Vladimíru Železnému, stál v čele zvláštního policejního týmu Mlýn, který byl přímo podřízen tehdejšímu ministrovi vnitra Stanislavu Grossovi. Machala loni nastoupil jako analytik policejní správy v Brně. Podle ČT dále tehdejší důstojník BIS mluvil s Krejčířem i o údajném podplácení soudce. Radil mu také, jaké dezinformace vypouštět proti lidem z bezpečnostních složek nebo koho lze z řad policistů či státních zástupců podplatit a koho nikoli. Bývalý agent BIS Uher si prý už na rozhovor s Krejčířem nevzpomíná. "Nevím úplně přesně, o čem mluvíte, já skutečně takhle nezapírám," řekl ČT. Uhrovu návštěvu u Krejčíře povolil státní zástupce Vladimír Trýzna pod podmínkou, že mu agent sdělí obsah rozhovoru. "Výsledek celého toho jednání v podstatě díky přístupu těch pracovníků potom byl poměrně značně znehodnocen," řekl k tomu ČT žalobce. Podle televize totiž Uher obsah rozhovoru s Krejčířem "nikomu nesdělil". Uher byl prošetřován inspekcí, z kontrarozvědky nakonec odešel do civilní rozvědky, uvedla televize. Podle bývalého šéfa BIS Jiřího Růžka šlo o "souvislost s ohrožením utajovaných skutečností". Mluvčí BIS Jan Šubrt nechtěl případ komentovat s tím, že kontrarozvědka o podobných případech nesmí informovat.

(Reportéři ČT, ČTK, 2. 2., 22.12).


Krejčířovi měl pomáhat agent BIS : Viz ČTK, a dále : Postava, jejíž osobní údaje připomínají Uhera, patří také mezi aktéry vystupující v Krejčířově knize, která byla před koncem loňského roku uvedena na český trh. Krejčíř zde hovoří o panu Uzerovi, kdysi zaměstnanci BIS. Ten měl podle něj mimo jiné vyinkasovat 15 miliónů korun při kauze konkurzu Union banky (Právo, 3. 2.).



Krejčíř: Agent Uher mi nabídl beztrestnost za spolupráci s BIS : Podnikatel Radovan Krejčíř tvrdí, že mu bývalý agent Bezpečnostní informační služby (BIS) Martin Uher nabídl beztrestnost za to, že podepíše spolupráci s civilní kontrarozvědkou. "Po této nabídce jsem ho poslal pryč," napsal ČTK Krejčíř. Připustil, že pro něj Uher do té doby pracoval. Informaci o tom, že Uher navštívil v roce 2002 Krejčíře ve vazební cele, přinesla v pondělí ČT. S odvoláním na zvukovou nahrávku jejich rozhovoru uvedla, že Uher podnikateli například radil, jak se dostat z vazby; navíc mu kódovanou řečí prozradil, kdo mohl stát za prodloužením jeho tehdejší vazby. Podle ČT dále tehdejší důstojník BIS mluvil s Krejčířem i o údajném podplácení soudce. Radil mu také, jaké dezinformace vypouštět proti lidem z bezpečnostních složek nebo koho lze z řad policistů či státních zástupců podplatit a koho nikoli. "Nechápu, proč tam (v reportáži ČT) nebyla uvedena část rozhovoru, kde mi pan Uher nabízí beztrestnost," napsal Krejčíř (ČTK, 3. 1., 16.53, LN, 4. 1.).



Randák : Nevidím žádný důvod zabývat se Uherem
Civilní rozvědka se prozatím nemíní zabývat zvěstmi, které o jejím údajném příslušníkovi Martinu Uhrovi uvedl ve své knize uprchlý a trestně stíhaný miliardář Radovan Krejčíř, ani tím, co na adresu Uhra odeznělo v pondělí v pořadu Reportéři ČT 1. „Zatím nevidím důvod, proč bychom se tím zabývali. Znám pozadí případu. Tuším, proč televizní reportáž byla natočena tak, jak byla natočena. Neshledávám žádný důvod, abych se v tuto chvíli zabýval mravní integritou Martina Uhra,“ odpověděl včera na dotaz Práva ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI, civilní rozvědka) Karel Randák. Na otázku, je-li, či není Uher příslušníkem ÚZSI, řekl: „Zpravodajské služby zpravidla na takovéto dotazy reagují tak, že je nepotvrzují ani nevyvracejí” (Právo, 4. 1. 2006).

===================================


Publikované informace navozují celou řadu otázek. Tak předně, co každého MUSÍ napadnout : odkud TV vzala onen kompromitující materiál plus šifru ? Kdo jej nahrál a posléze uvolnil pro vysílání ČT ? Kdo kým a proč manipuluje ? Jedná se snad o zpravodajskou hru určenou veřejnosti ? Mlží opět František Bublan (dříve ÚZSI a ještě dříve BIS) ve snaze pomoci sociální demokracii před volbami nebo dokonce svým bývalým kolegům ? Odhlédněme od nepříliš spolehlivých informací Radovana Krejčíře a soustřeďme se na výroky osob důvěryhodných, jimiž nepochybně jsou jak bývalý ředitel BIS Růžek, tak státní zástupce Trýzna. Jak to, že zpravodajský důstojník (podle ČTK a médií „agent”, což je však výraz pro osobu spolupracující s některou z bezpečnostních složek, nikoliv pro příslušníka zpravodajské služby), který musel být Inspekcí Ř BIS „vyšetřován pro ohrožení utajovaných skutečností” a „poměrně značně znehodnotil” povolenou návštěvu u Krejčíře ve vazební cele, vůbec mohl nastoupit do jiné zpravodajské služby ? Jak to, že ředitel ÚZSI „neshledává žádné důvody, aby se zabýval mravní integritou Martina Uhera” ? Nedůvěřuje snad Karel Randák bývalému řediteli BIS či státnímu zástupci ? Nejsou snad BIS i ÚZSI orgány státu, které by spolu měly maximálně spolupracovat, stejně jako jiné orgány státní správy ?


Přestože neznáme (a nemůžeme znát) názor současného ředitele BIS Jiřího Langa a ani se nemůžeme pokoušet odpovídat na celou řadu položených dotazů z důvodu prostého nedostatku relevantních informací, do očí bije jedna věc : mezi kontrarozvědkou a rozvědkou není zcela všechno v pořádku a to, že do ÚZSI zcela plynuje přecházejí osoby, které mohly mít potíže se zákonem (zákony) u předchozího zaměstnavatele (BIS), důvěru v bezpečnostní složky státu rozhodně neposiluje.


Je totiž zřejmé, že zde stále jakýmsi způsobem reziduuje neblahý pozůstatek z 90. let, kdy - a teď hovořím o BIS - služba nebyla řízena tak, jak ukládal zákon (nebyla řádně vykonávána jak kontrola vnější, tedy poslanecká, tak kontrola vnitřní, tedy kontrola samotných příslušníků služby). Jako „pamětník” musím vzpomenout na jeden nejmenovaný výkonný útvar služby, kde se soustředily zvláštní typy - tehdy dokonce vedením služby jednoznačně prosazovaných - lidí. Protože všechna dále uvedená jména prošla v různých dobách tiskem, není důvodu je vynechávat. Tomáš Kadlec (BIS, poté NBÚ, poté ČEPRO, jemuž hrozila koncem roku 2004 exekuce /kupodivu je zde souvislost přes firmu Venturon na Radovana Krejčíře/), Martin Hejl (BIS, poté NBÚ), Karel Randák (BIS, poté ÚZSI), Martin Uher (BIS, poté ÚZSI), již ve službě „proslulí” dobrými vazbami na politiky i do ekonomiky. Nic zvláštního, ekonomiku měli chránit. Ze služby však postupně unikaly informace, ocitaly se jakoby náhodou v rukách tehdy neoprávněných osob (kupříkladu ze sociální demokracie, ale také z oblasti průmyslu) a tehdejší vedení služby nebylo schopno (či ochotno) zjednat nápravu. Čas oponou trhnul, ČSSD vkročila do Strakovy akademie předním vchodem a „zvláštní osoby” jednoho specializovaného útvaru BIS, tedy jednoho odboru z mnohých (kamarádi kamarádů), se staly postupně vedoucími pracovníky NBÚ (Kadlec, Hejl) a ÚZSI (Randák, Uher). Že si během své práce pro BIS vybudovali i vynikající politickou podporu, především jistého Stanislava Grosse, což opakovaně zdůraznila média, dnes již nikoho nepřekvapí. Tím, že obsadili vyjmenované vrcholné pozice, však problémy s nimi neskončily, jak je zjevné i v těchto dnech. Policie prošetřuje již několik let „výrobu” bezpečnostních prověrek v NBÚ jaksi „na zakázku” (Martin Hejl si dovolil dokonce nabídnout prověrku na stupeň „PT” i Ivanu Langerovi, jak je veřejně známo), spor mezi Tukovým průmyslem a ČEPRO o 2,8 mld. korun dále pokračuje u Městského soudu v Praze a zpravodajský důstojník Martin Uher spíše než pro stát, jak se zdá, pracoval pro pochybného podnikatele podezřelého z rozsáhlé trestné činnosti. A tak napadá, že oni si to ti chlapci z jednoho odboru pořád tak nějak pěkně pinkají mezi sebou. Naprosto beztrestně, za bezradného přihlížení státu.


Od vlády sociální demokracie, zodpovědné po 8 letech vlády za tento stav, nápravu samozřejmě čekat nelze. Sledujme tedy, jak se pokusí o změnu neblahého stavu v policii, již kritizoval Ivan Langer, a ve zpravodajských službách (a teď je řeč více o ÚZSI než o BIS) liberálně-konzervativní ODS, pakliže zvítězí ve volbách a bude schopna sestavit vládu. Půjde nejen o pokus napravit chyby vlád (a PS P ČR) z první poloviny 90. let a zoufalé řízení resortu vnitra za vlád sociální demokracie, ale zejména a především o schopnost ODS zodpovědně a v souladu se zákonem řídit výkonné (v tomto případě bezpečnostní) složky státu, a tudíž i o budoucí důvěryhodnost strany v očích lidí žijících v této zemi. Nepromarněte tu příležitost, prosím.