Bojovali jste proti komunismu? To máte skutečně smůlu

Vladimír Bystrov

MF Dnes 19. října 2009 0:00

Neměli bychom ponechat bez pozornosti bezohlednost, s níž poslanci českého parlamentu naložili se snahami vyzdvihnout ty, kdo se aktivně postavili bezpráví komunistického totalitního režimu.

Poslyšte fakta.

Před rokem a tři čtvrtě, 9. ledna 2008, senátoři Jiří Liška, Přemysl Sobotka, Jiří Stříteský, Václav Jehlička, Karel Barták a další předložili návrh zákona definujícího protikomunistický odboj a odpor proti komunismu a formy tohoto odboje nebo odporu. A vymezujícího, koho je třeba považovat za účastníky tohoto boje či odporu, a upravujícího jejich postavení jako ostatních válečných veteránů.

„Hlavním účelem zákona je ocenit osobní nasazení řady lidí v boji za obnovu svobody a demokracie, spočívající v tom, že se totalitě a bezpráví postavili se zbraní v ruce nebo obdobným způsobem, anebo v tom, že totalitní moci vzdorovali statečným postojem, který měl zpravidla za následek mnohaletý žalář,“ psalo se v důvodové zprávě k návrhu.

O dva měsíce později Senát návrh zákona schválil a 1. dubna 2008 předložil Poslanecké sněmovně. Odtud byl zaslán tehdy ještě Topolánkově vládě, která neprodleně hned 30. dubna 2008 odpověděla, že „návrh je významným krokem k ocenění protikomunistického odboje a k vyrovnání se s komunistickou minulostí“, a pouze upozornila na některé legislativní nedostatky. Nato organizační výbor Sněmovny, řízený předsedou Sněmovny, sociálním demokratem Miroslavem Vlčkem, poslal 7. května 2008 návrh k projednání ve výboru pro obranu. Až potud probíhal zákonodárný proces podle obvyklého řádu a logiky. Ale pak začaly první obstrukce. Výboru pro obranu trvalo pět měsíců, než 6. listopadu 2008 zjistil, že mu návrh neměl co být přikázán k projednání, když ještě neprošel ani prvním čtením ve Sněmovně.

Pak znovu plynul čas a teprve po dvou a půl měsících organizační výbor 22. ledna 2009 změnil své usnesení z května předcházejícího roku a přeposlal návrh do výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu – souvisejícího s problematikou boje proti komunismu snad jen tím, že jeho místopředsedou je komunistický koryfej Miroslav Grebeníček. Nikdo se to totiž nesnažil ani zakrývat: hlavní bylo zákon o protikomunistickém odboji zadupat a zničit.

A zase uběhlo osm dlouhých měsíců a teprve téměř na den půldruhého roku od předložení Senátem Sněmovně byl návrh zákona o účastnících protikomunistického odboje a účastnících odporu proti komunismu konečně předložen k projednání na 62. schůzi Poslanecké sněmovny 29. září 2009. Návrh měl však být projednán až jako 99. ze 110 bodů pořadu jednání, navíc stále zatím jen v prvním čtení. Samozřejmě projednáván nebyl.

Jestliže se někdy Poslanecká sněmovna přece jen bude návrhem tohoto zákona zabývat, pak pokud ho rovnou nesmete ze stolu, stejně ho nejprve odešle k projednání ve výborech a těm ho potom může znovu a znovu vracet. A nejlépe až do zvolení nové Sněmovny a pak si to, milí senátoři, zkuste poslat znovu. Jestli ještě bude proč a kvůli komu.

Už nyní totiž důvodová zpráva k návrhu upozorňovala, že těch, koho „se zákon týká a kterým by měl být přiznán status účastníka protikomunistického odboje nebo účastníka odporu proti komunismu, stále ubývá“ a „tito stateční mužové a ženy by si přitom zasloužili ocenění svých činů ještě za svého života, nikoliv pouze in memoriam“. Nenávist poslanců k uznání existence protikomunistického odboje je skličující. A ještě: obdobný zákon přijali na Slovensku už v roce 2006 a po letošní novelizaci některých souvisejících předpisů se již desítkám účastníků protikomunistického odboje dostává odpovídající morální satisfakce i postavení válečných veteránů.