Tak mě zas chtěla mafie nechat zavřít

Jan Suchánek

Krasoduchové nejen „pravdyalásky“ u nás bojují za spravedlivou a sociální občanskou společnost a nějak jim uniká, že mimo jejich jakoukoliv pozornost jsou v této revoluci proti sobectví globálního kapitalismu potlačována práva obětí justiční (konkurzní) mafie. Dokonce se mi zdá, že těch obětí už asi bude víc než se dožilo obětí revoluce z 48ýho. Američtí krasoduchové této změny a naděje dokonce znovu připomínají, že teroristi z Guantánama využíváním jejich svobody projevu nemohou zavdat příčinu svého dalšího věznění. Zanedlouho zde podle pravidel EU budeme živit celé hordy mudžáhidů, kteří svobody projevu budou využívat k tomu, aby modlitbou slibovali svému bohu naši likvidaci.

Téhle bezbřehé svobody projevu nemělo být dopřáno obětem korupce, kdy organizovaný zločin využívá zkorumpovaných soudců a prokurátorů k tomu, aby se zmocnil majetku mnohých. Běžně oběti justiční (konkurzní) mafie po ekonomické likvidaci paralyzují trestním stíháním za to, že oběti se správci konkurzních podstat či insolvenčními správci nespolupracují na svém okradení. To je grandiózní potvrzení bolševických kořenů naší justice, to popření priority vlastnických práv a legalizace svévole konkurzního či insolvenčního správce. To si komunisti ani na kulaka nedovolili. Kdyby totiž ti dlužníci jednali nezákonně, pak je mohli stíhat za poškozování věřitele, ale to nechtějí, věřitele chce justiční (konkurzní) mafie okrást taky! Kdyby oběti justiční (konkurzní) mafie skutečně dlužili, přišel by dřív exekutor.

Mne a další v mém případě chtěli nechat zavřít za to, že jsme nezaplatili daň z příjmu za inkaso dluhopisu. To byl takový nesmysl, že jen dokladuje, jak prokurátoři a policajti a nakonec i finanční úřady jsou skálopevně přesvědčení, že nejsme právním státem. Tohle jistili ještě obvyklou postbolševickou fintou zkorumpovaných prokurátorů, že se taková oběť justiční (konkurzní) mafie nebo jen objekt vydírání trestně provinili tím, že špatně spravovali cizí majetek, který byl cizí v očích těch postbolševiků tím, že patřil zločincově vlastní společnosti. Za to, co v žádném právním státě není nikdy možné, taky sedí spousta lidí, kteří už neměli na to, aby se té mafii vyplatili. Kdyby tohle bylo podle práva, tak proč nezavřeli celé vedení ČNB, které nás připravilo o spoustu miliard, když národní zlatý poklad prodali za pár drobných.

Když tohle všechno nevyjde díky zázraku zjevení se nezkorumpovaného soudce, pak roli justiční (konkurzní) mafie převezme sám stát, protože musí zabránit, aby se ta oběť mohla domáhat dle zákona na státu náhrady škody. Dokonce na to Kalousek jako ministr financí najal usvědčeného a odsouzeného zločince, který se chlubil, že se závazků státu zbaví další kriminalizací poškozených. Absurdní šílenost tohoto počínání si dovolím ilustrovat pokračováním svého příběhu. Pominu to, že Kalousek a jeho lidé a samozřejmě jejich spolupracovníci na ministerstvu spravedlnosti ignorovali a jejich následníci ignorují závazky této země z úmluv o korupci, o zabránění praní špinavých peněz.

Tomuhle státu zbylo k mé kriminalizaci k disposici už jen upření svobody projevu. Má to pro justiční mafii výhodu v tom, že tam jde o menší trest a celé se to i s odvoláním může odbýt v jurisdikci toho zkorumpovaného konkurzního soudu, který organizovaný zločin zcela ovládá a který tu škodu zmíněnými ministerstvy popíranou způsobil. Zákon tvrdí, že můžete označit soudce za podjatého, můžete požádat o jeho kárné stíhání pro vaši ztrátu důvěry, že by byl schopen a ochoten vést spravedlivý soudní proces, a stát se zavázal umožnit vám prokázat korupci soudce (prokurátora). To však naráží na to, že u nás se tohle vše popírá nezávislostí soudce a v soudním řízení může soudce beztrestně lhát a organizovat zlodějiny nebo jejich dokonání. Pro kriminalizaci oběti je možno využít toho, že soudce je chráněn trestním zákonem, který umožňuje, aby kdokoliv se takového práva proti podjatému a kárně se provinivšímu soudci bude dovolávat, byl obviněn, že naplnil skutkovou podstatu urážky soudce dle § 154 odst. (2) trestního zákona a hrozilo mu vězení až na jeden rok. Žádný respekt k svobodě projevu.

Tím rokem mi teď vyhrožovali. V předvečer Vánoc vyhrožovali našemu IT, že mu dají pokutu, když nepřizná, že jej navádím, aby dal na internet ty stránky o korupci justice, co otevřete, když odklepnete ten banner v záhlaví Virtually. Bránil se, že má právo nevypovídat, když mu hrozí účastenství na mé trestné činnosti. Na to mu opáčili, že teď se vlastně přiznal a už podezřelý je taky. Možná chtěli zavřít i Dědečkovou. Jak mafiánské souvislosti to má, poukazuje i to, že ten dle mé domněnky zkorumpovaný soudce, který to trestní stíhání inicioval, dal už za to pokutu jednomu členu představenstva oběti justiční (konkurzní) mafie a dlouhodobě se vyhýbal projednání odvolání, v kterém mu bylo prokazováno, že je podjatý a že co tvrzení o korupci jeho a jeho kolegů to nesporný fakt.

Tady se potvrzuje ta nová nerovnost, když existenci justiční mafie může beztrestně konstatovat s označením konkrétních členů bývalá nejvyšší státní zástupkyně, která možná i nevědomě zde prostor pro beztrestné řádění konkurzních mafií sama budovala, a ani stávající nejvyšší státní zástupkyně a místopředseda Nejvyššího soudu neměli odvahu ji nechat stíhat za urážku podle § 154 odst. (2) trestního zákona. To je způsobeno tím, že se báli zveřejnění této postbolševické absurdnosti a navíc konkurzní mafie asi působí dle jednotlivých krajských jurisdikcí, a když je to skryto na krajské úrovni, tak tam se může soudce snadno urazit a nechat provinilou oběť odsoudit okres.

Ono je to také možná motivováno snahou oběť justiční (konkurzní) mafie zastrašit, aby se neobracela na ESLP ve Štrasburku, když Ústavní soud požehnal tomuto soudci právo korupčně se chovat, to je potvrdit lživý audit, který auditor na pokyn prokurátorů vymyslel bez jakéhokoliv kontaktu s auditovanou společností s podvrhy dokumentů od policejního agenta, korunního svědka, který neměl žádný právní důvod jednat za úpadce, když toho úpadce mi organizovaný zločin s pomocí prokurátorů ukradl. Vidíte, co by si v právním státě žádný soudce nedovolil, jít otevřeně proti přikázání z Desatera, to díky marxisticko-leninské výchově i naši ústavní soudci dokážou bez uzardění. Na to právě mafie spoléhá a ministerstva pak musí krýt.

Teď se dostanu k tomu nejdůležitějšímu. Tohle trestní oznámení odvolávající se na ten nejhrubší výklad třídního práva bylo adresováno policii až po té, co byl přijat nový trestní zákoník, který již od Nového ruku bude platit a v kterém žádný skutek urážky soudce není. To má několik významů. Jsem přesvědčen, že organizovaný zločin o ignoraci zákonů ze strany soudců, prokurátorů a policajtů je přesvědčen víc než já. Proto bosové mafie soudci manipulují a činí je na sobě ještě závislejším, protože společně spáchaný zločin sbratřuje nejlépe, jak dokládá přetrvání bratrstev soudců a STBáků z minulosti. Tuhle praktiku použili, jak tenhle příklad dokumentuje, zřejmě i politici prostřednictvím ministerských úředníků, kteří zákony taky neznají a jsou přesvědčeni, že ani znát nemusí.

Dalším významem uváděného příkladu je skutečnost, jak naše justice a policie mrhá rozpočtovými prostředky, co takové stíhání stojí a co času ve státních službách bylo spotřebováno na tohle zneužití pravomoci veřejných činitelů! A posledním významem je skutečnost, jak justice umí nezákonnosti ve vlastních řadách respektovat. Nikdo našeho zkorumpovaného soudce neměl odvahu upozornit, že zákony se mění. Prostě jak nám ti zdědění bolševičtí soudci stárnou, vracejí se k marxistickým idejím a praktikám jejich mládí. Ono navíc v dosluhujícím trestním zákoně jde o urážku instituce ne soudce jako veřejného činitele. A jak se veřejný činitel promění mimo soudní řízení v státní orgán, to ti aplikátoři třídního práva neřešili.

Nemůže být asi větší zkorumpovanosti. Oběti justiční (konkurzní) mafie, s kterými spolupracuji a které zastupuji mohou být ujištěny, že naše pravda je neotřesitelná, když je napadána tak absurdně nezákonným způsobem. Přesto nebo právě proto si přejme, abychom v Novém roce měli víc štěstí na nezkorumpované soudce, kteří budou mít odvahu vystoupit z ilegality. Možná najdeme i politika, který jako protikorupční opatření najde odvahu zavést, že jako u Bati či ve Slušovicích se bude účtovat, kolik který konkurz či trestní stíhání stojí, aby to bezplatné pronajímání státních služeb organizovanému zločinu mělo šanci se dostat pod kontrolu daňových poplatníků, kteří to musí financovat. Dokonce by se měla počítat časová hodnota vynaložených nákladů. To by se ukázalo, jak si ti skvělí vyšetřovatelé zaslouží své penze a skvělí soudci a prokurátoři své platy!

Jaký smysl má třeba mnohaletý konkurz třeba fondu TREND, kdy akcionáři nic nedostanou a bývalé správce fondu právě odsoudili za obchod s akciemi Kotvy, který byl dle ESLP ve Štrasbourgu legitimní a dle ESLP tu škodu způsobil ten soud? Stát, který si to nemyslel, bude muset zahraničního účastníka obchodu odškodnit a justici to stálo a stojí milióny korun dalších provozních nákladů? Bylo skutečně cílem zásahu justiční moci jen to, aby konkurzní správce měl příležitost hodně vydělat a justice měla výmluvu, že nemá čas na něco pořádnějšího? S odkazem na literu zákona, to bylo a dosud je výslovně nezákonné.