Přes spáleniště, přes pár mrtvol

Pavel Bárta

Jiří Paroubek chce krev! Nejvíce ho sice zajímá ta Topolánkova, ale nepohrdne ani jinou! Jeho podmínky, vyřčené v parlamentu o tom hovoří naprosto jasně! Buď krev českých vojáků v zahraničí nebo krev těžce nemocných, kteří díky Julínkově reformě získali naději, že stát bude namísto paralenu pro fšechny platit léčbu hodně hnusných a hodně drahých chorob na úrovni doby. Pravda, nikoli milionům socialistických voličů, ale těm pár tisícům potřebných.

Od dob Klementa Gottwalda tato země nezažila politika s takovým nedostatkem skrupulí při cestě nahoru. Sládek byl šašek, Zeman respektoval určité meze, Grossovi nevadilo používat policii k soukromým i stranickým účelům, ale ani on se necítil nadřazen systému. Paroubkova úvaha zní – nejdřív moc a pak se uvidí!

Nedejme se zmást údajným Paroubkovým evropanstvím. Lisabonská smlouva zdaleka neznamená, že přeměna evropského pytle rozhádaných blech ve velmoc alespoň budoucí síly USA nějak výrazně pokročila. Projekt EU je a ještě desítky let bude piknikem do májové pohody, současným základem mezinárodní bezpečnosti Česka i celého prostoru mezi Německem a Ruskem je transatlantická vazba, zjednodušeně, americké základny na tomto území. Poté, co se Rusku podařilo zastavit rozpad impéria zděděného po Stalinovi, pokouší se o obnovu původní hranice.

Je zvláštní, jak citlivě reaguje politika ČSSD právě na ruské potřeby. Rusko začne aktivně vystupovat proti umístění amerických základen na východ od Německa – ČSSD učiní z boje proti radaru v Brdech jeden z pilířů své propagandy. Rusko oznámí, že stáhne svoji podporu misi USA a jeho spojenců v Afghánistánu – ČSSD začne blokovat české zahraniční vojenské mise i za cenu ohrožení životů vojáků. A také za cenu ztráty české důvěryhodnosti mezi spojenci. Způsob jednání Paroubka s velvyslanci USA, Velké Británie, Nizozemí a Polska, našich spojenců, z toho tří naprosto klíčových, svědčí o tom, že s tím počítá a nijak mu to nevadí. Pokud se stane za pomoci komunistů premiérem, dílo dokoná. Z izolace, kterou pro Česko sám vytvoří, povede (pro něj osobně) jediná cesta. Na východ!

Julínkova reforma funguje! Pokud to Paroubek neví, měl by se zeptat Ratha. Všichni kritici, kteří dnes rádi a zasvěceně hovoří o tom, že se mělo začít od něčeho jiného, nemají pravdu. Systém poplatků, spoluúčasti pacienta, je systémem zpětné vazby. Pokud zpětná vazba nefunguje, je systém odsouzen k zániku. Všichni, kteří dnes křičí o hanebnosti poplatků, je dostali a dostávají proplaceny v paušálu. Poplatníci a děti ve zvýšené daňové slevě. Důchodci ve zvýšené penzi. Jenom vláda zapomněla vyseknout měsíčně možná stovku, možná sto pade a označit je v zákoně přímo jako Julínkův vyrovnávací příspěvek poskytovaný v dani a vyplácený s penzí. Všechno další, co Julínek zavádí a čím definuje povinnost státu, potažmo smluvních lékařů (těch soukromých i těch zaměstnaných) při zajišťování zdravotnického standardu může fungovat jen tehdy, pokud bude část zodpovědnosti i na pacientech.

V podstatě jediné, co je možné a dokonce vhodné na poplatcích změnit, je poplatek na receptu. Daleko rozumnější a více funkční by bylo skutečně stanovení maximální spoluúčasti pacienta na úhradě základního léku ve výši třiceti korun. Pak by bylo jedno, zda acylpyrin pan doktor na recept napíše nebo si jej pacient koupí rovnou. To ovšem parametry spoluúčasti nemění, pouze je přejmenovává.

Bohužel, pokud bude jak ODS, tak vláda a koalice věnovat mediálnímu konfliktu s Paroubkovým jednáním tolik pozornosti a takovým způsobem, jak od počátku do této chvíle činí, sama tím dláždí tomuhle člověku a jemu podobným cestu k moci. Pokud se Topolánek a spol. nenaučí odpovídat na Paroubkovi lži a demagogii stejně brutální pravdou, nutně zjednodušenou do stejně demagogické podoby, nemohou uspět. Musejí si zjednat stejně dobrý tým, jako má soupeř, tým, který dokáže využít každou slabinu Paroubkovy politiky. A že jich politika, která hrozí cestou zpět do ruské náruče, ztrátou spojeneckých záruk, zbytečným umíráním a utrpením skutečně vážně nemocných, vyloučením z schengenu, ztrátou evropských dotací v případě návratu pod ruská křídla, razantním poklesem životní úrovně, pokud zastavíme a zvrátíme integrační proces, kamarášofty s mafiány, má! Ale nějak chybí na billboardech, neprocházejí tiskem, nejsou pětkrát denně opakovány v televizi.