Mraziv� pravda o Chile za vl�dy Salvadora Allende
Fernando Santiago
V �edes�t�ch letech, za vl�dy prezidenta Eduarda Frei Montalva, se chilsk� spole�nost velmi zpolarizovala. Levice se za�ala chovat mnohem agresivn�ji, vytv��ela komunistick� boj�vky a i jinak podporovala extr�mn� n�sil�. P�itom n�co takov�ho do t� doby Chile nepamatovala, tato zem� byla tradi�n� demokratick� a stabiln�. V roce 1970 ve volb�ch zv�t�zila s 36% hlas� Lidov� jednota socialisty Salvadora Allende Gossense, tvo�en� Socialistickou stranou, Komunistickou stranou, Radik�ln� stranou, K�es�anskou levic� a Lidov�m hnut�m ak�n� jednoty (MAPU).
Socialist� a komunist� se n�s dnes sna�� p�esv�d�it, �e Lidov� jednota zv�t�zila "absolutn� v�t�inou", co� v�ak 36% jist� nen�. Stejn� tak nebyl Gossens zvolen lidem p��mo - podle tehdy platn� �stavy prezidenta volil Kongres. Dnes tak� n�kte�� komunist� a ignoranti tvrd�, �e "byl jen soci�ln�m demokratem", kter� se sna�il o p�r p��telsk�ch reforem. Opak je pravdou, nebyl to ��dn� mil� m�stn� poslanec, byl to extremista, obdivoval Fidela Castra (nejen�e ho dvakr�t pozval, dokonce s n�m tancoval!) a dokonce se s levicov�mi boj�vkami i cvi�il v pou��v�n� samopalu. Vypad� snad tenhle skute�n� Allende jako prost� soci�ln� demokrat? Mysl�me �e ne, sp�e jako bl�zen.
Dikt�tor Allende: Luxus a p�etv��ka
Je z�bavn� poslouchat n�kter� lidi, jak mluv� o "demokratick�m" Allendovi; v�dy� se choval jako dikt�tor. Postupem �asu byl v�ce a v�ce "ideologicky �kolen" komunisty, dokonce za�al paranoidn� v��it v p�ipravovan� pu� proti jeho marxistick� vl�d�. Ji� od za��tku prohla�oval, �e nen� rozporu mezi socialistick�m procesem v Chile a na Kub�; v roce 1972 byl na n�v�t�v� v SSSR a po n�vratu jej oslavoval jako "star��ho bratra Chile".
�il jako velmi bohat� �lov�k (jak by komunist� �ekli, jako "bur�oa"), m�l velk� s�dlo v ulici Tomase Mora, jeden z nejlep��ch vinn�ch sklep� v Chile (dob�e z�soben�, zat�mco zbytek obyvatelstva m�l v�na nedostatek), velk� mno�stv� j�dla a delikates, kter� oby�ejn� lid� nem�li v�bec, b�n� ob�an m�l nedostatek z�kladn�ch v�c� jako cukru, oleje, dr�be�e, r��e, plynu a dal��ch kv�li �patn� organizovan� vl�dn� distribuci. Naopak Allende nakupoval p��mo od ciz�ch st�t�, obl�kal se do drah�ch a elegantn�ch oblek� s hedv�bn�mi kravatami (k nesehn�n� v norm�ln�ch obchodech), kter� si sund�val (nebo se rovnou kompletn� p�evl�kal), kdy� m�l m�t projev k chud�m spoluob�an�m, b�hem n�ho� je p�esv�d�oval, jak dobr�m prezidentem je.
Za Allendeho vl�dy byla demokracie posunuta a� na hranici sv�ch mo�nost�, zak�z�na byla volnost ���en� my�lenek a noviny kritizuj�c� vl�du (noviny, kter�, sv�te div se, byly zalo�eny na svobodn�ch demokratick�ch my�lenk�ch). Lidov� jednota �asto ignorovala a p�ekra�ovala z�kony. Podle pr�va konala jen tehdy, kdy se j� to hodilo. Allende byl �asto ve sporu s Kongresem, Sen�tem i Nejvy���m soudem, obvi�oval je, �e jsou proti n�mu zaujat�. Allende, stejn� jako v�t�ina ostatn�ch stran v koalici, vid�l demokracii jako "bur�oazn�" v�c a cht�li co nejd��ve zav�st socialismus.
Zn�rodn�n� v doprovodu hyperinflace
Allende a jeho nohsledi naz�vali v�echny odp�rce "fa�isty" a "reak�n�mi bur�oalisty", n�siln� akce (jako vra�dy a �nosy) prohla�ovali za akci CIA a fa�ist�, sna��c�ch se svrhnout jeho vl�du, zat�mco ve skute�nosti v�t�inu t�chto vra�d sp�chali levicov� terorist� (a, jak jinak, obvi�ov�ni byli teroristi pravicov�).
Jak vid�te, jeho vl�da se nikdy nesna�ila "sjednotit" Chilany, naopak se sna�ila pos�lit jejich vz�jemnou nevra�ivost. Ji� od za��tku tvrdil, �e "nen� prezidentem v�ech Chilan�". Znep��telil chilsk� lid um�l�m zvy�ov�n�m "t��dn� nen�visti" a p�edkl�d�n�m fale�n�ch viz� lep�� budoucnosti chud�m. Ve skute�nosti Allende a Lidov� jednota pomohli chud�m m�lo, pokud v�bec; Allendova vl�da se o tyto lidi nikdy nestarala, m�sto bydlen� a pr�ce jim dala jen sliby, kter� samy nikdy nikomu nepomohou. Kdy� Lidov� jednota hrd� prohl�sila, �e "vytvo�ila pracovn� p��le�itosti", jednalo se jen o nabobtn�n� neproduktivn� byrokracie.
Vl�da Lidov� jednoty p�evzala (ukradla) t�m�� 80% m�stn�ho a mezin�rodn�ho pr�myslu bez ohledu na jeho velikost �i d�le�itost. Toto p�evzet� bylo �in�no v z�jmu "pokroku" a ozna�eno jako "p�ed�n� lidu", aby lid m�l z t�chto tov�ren v�t�� u�itek. Vl�da otev�en� ��dala p�evzet� cel�ho m�stn�ho pr�myslu po "svr�en�" jeho ��f�. Dohled nad p�eb�r�n�m p�dy a pr�myslu m�li extremisti�t� terorist�, v tom sice nebyla vl�da namo�ena p��mo, je ale pravda, �e tyto n�siln� tlupy podporovala mor�ln�.
Kde se �zapomn�la� Amnesty International?
Allendova politika ni�ila ekonomiku, fixn� ceny podporovaly vznik �ern�ho trhu, inflace dos�hla historick�ho maxima 1000%. Kousek po kousku vl�da p�eb�rala v�e a z�sk�vala tak absolutn� moc, udr�itelnou nav�dy. Pr�va osobn�ho vlastnictv� a osobn�ch svobod nebyla respektov�na. Allende amnestoval levicov� partyz�ny (nap�. FPMR �i MAPU) a tis�ce dal��ch, prohla�uj�ce je za "mlad� idealisty�. Jeho rozhodnut� byla samoz�ejm� jednostrann� - kdy� se jednalo o p��slu�n�ky pravice, pou��val v�razy jako "vra�edn� fa�ist�" �i provokat��i. Je a� k sm�chu, jak pozorovatel� z organizac� "Human Rights" a "Amnesty International" nevypozorovali (ani nekritizovali) zneu��v�n� moci ze strany vl�dy Lidov� jednoty.
Brzo, jak ji� bylo zm�n�no, nebylo k dost�n� ani z�kladn� zbo��, a pokud bylo, pak jen v mal�m mno�stv� a musely se na� vyst�t n�kolikahodinov� fronty. Lidov� jednota ovl�dala lid jeho hladem, aby si �lov�k v�bec mohl koupit j�dlo, musel b�t �lenem JAP (Juntas de Abastecimiento y Control de Precios - Rada z�sobov�n� a kontrol cen); a i pak tak sm�l u�init jen v oblasti, kde byla �lensk� karta JAP vyd�na. Allende tak nutil ob�any, aby mu deklarovali podporu - jinak by se toti� nenajedli. JAP tak� nutila dodr�ovat obchodn�ky fixn�, regulovan� ceny.
Tvrd� se, �e nejv�t��m Allendov�m triumfem byla agr�rn� reforma, zapo�at� v �edes�t�ch letech k�es�anskodemokratick�m prezidentem Frei Montalvem. Ve skute�nosti to byla katastrofa. Pr�v� v t�to oblasti doch�zelo k nejhor��mu n�sil�. Vl�da Lidov�ho sjednocen� p�evzala p�du n�sil�m, bez kompenzac�. �asto se tak d�lo protiz�konn�m zp�sobem, doch�zelo k �nos�m �i dokonce k vra�d�m (podobn� jako dnes v Zimbabwe). Velc� i mal� �estn�, tvrd� pracuj�c� vlastn�ci p�dy, byli nuceni d�t svou p�du st�tu (kdo si mysl� �e jsou, ka�d� m� pr�vo d�lat si na jejich p�d� co chce!). Vl�da pak rozkouskovanou p�du dala ignorantsk�m n�jemc�m, kte�� nebyli schopni nic vyp�stovat, p�dy, kterou dostali, bylo p��li� m�lo, chyb�ly jim pen�ze, mechanizace, "know-how". Chile se tak stala z�vislou na kub�nsk�m cukru a poprv� v historii Chile �ebrala o j�dlo u "V�chodn�ho bloku".
Sov�tsk� vl�da, kter� v t�to situaci vid�la mo�nost prosadit v Chile svou ideologii, za�ala �init Chile z�vislou na SSSR v dod�vk�ch v�t�iny importovan�ho zbo��. Mno�stv� n�silnost� den ode dne stoupalo a vytv��elo tak ne�nosnou atmosf�ru, kdy nikdo nem�l v co v��it, chaos se stal pravidlem a demokracie a svoboda (a v�e, co je reprezentovalo) se zd�lo b�t pry� �i znemravn�no.
Sebevra�da? Samopalem od Castra!
Koncem roku 1973 v�t�ina Chilan� ze v�ech ��st� spole�nosti (vyjma samoz�ejm� komunist�, socialist� a levicov�ch n�siln�k�) po�adovala odstoupen� Salvadora Allende z prezidentsk� funkce, aby se tak obnovila stabilita, z�kon, po��dek a ekonomick� prosperita. Jen�e Allende se st�val ��m d�l v�ce dikt�torem a po�adavky na odstoupen� odm�tal s t�m, �e jeho prokomunistickou vl�du mohou odstranit jen kulky. Arm�da mu dala ultimatum, aby bu� odstoupil, nebo �elil n�sledk�m. Vojsko bylo p�ipraveno poskytnout letadlo, aby mohl opustit zemi a uch�lit se i se svou rodinou do zahrani�n�ho exilu; Allende odm�tl a z prezidentsk�ho pal�ce, kde z�stal s n�kolika v�rn�mi p��teli, odpov�d�l st�elbou ze samopalu. Arm�da odpov�d�la profesion�ln�: leteck�m bombardov�n�m prezidentsk�ho pal�ce "La Moneda".
S�m, s pocitem viny a �zkosti, sp�chal Allende sebevra�du samopalem, kter� mu v�noval darem jeho p��tel Fidel Castro (alespo� tak to popsal Allend�v osobn� l�ka�). Pozemn� vojsko, letectvo, n�mo�nictvo a karabini��i (policie) se, unaveni mor�ln�m a ekonomick�m �padkem a chaosem ve sv� vlasti, vedeni jen snahou o jej� blaho, rozhodli pro z�chranu n�roda a spln�n� sv� vlasteneck� povinnosti.
Autor je p�edsedou Chilsk� antikomunistick� ligy.