Strhující Katyň

Josef Havránek

V biografech jsem už zažil lecos, ještě nikdy však takové mrazivé ticho, jaké se po skončené projekci filmu rozhostilo v jednou ze sálů popcornového multiplexu...

Síla filmu nespočívá v nějakých nových, překvapivých faktech. Vše co se zde odehrává , lidé, kteří chtěli vědět, už dávno věděli. Andrzej Wajda filmem Katyň jenom dořekl to, o čem začal ve filmu Popel a démant co v něm vězelo desítky let. Myslel jsem si, že to nelze nepoznat, ale četl jsem už několik takových recenzí...

Prý se to moc táhne a režisér je nemoderní. Nevím, kde to ti lidé berou. Čas jsem vůbec neregistroval, nepamatuji, že by se mnou nějaký jiný film tak zamával.

V souvislosti s tímto posledním filmem Andzeje Wajdy nerozumím jenom tomu, proč trvalo tak dlouho, než měl konečně premiéru v České republice a proč tohle dílo s takovým mocným politickým a etickým nábojem , u nás vyvolává tak nepatrnou mediální pozornost.

V tomto případě už zřejmě jde více o politiku než o nějaké umění. Čeští levicoví intelektuálové, kterých jsou plné redakce, se patrně dodnes nedokáží vnitřně vyrovnat s tou šokující vizitkou komunismu.

Tady ani tak nejde o ty tisíce obětí, ( ve vraždění nemají komunisti rovnocenou konkurenci) jako o způsob uvažování těch řezníků, tu grandiózní nestoudnost s jakou se Sovětský svaz snažil tuhle, pro mnohé, zcela nepochopitelnou genocidu, nejenom utajit, ale ještě svalovat na nacisty. Jen těžko se chápe, že Sovětský svaz byl v Norimberském procesu na straně žalobců...

Katyň také rozhodně není jenom děsivou výpovědí o zvrácenosti nějakých jednotlivců - Stalina a jeho nejbližších pohůnků. Je to pravdivý obraz zvrácenosti komunistické ideologie, která sebou, zcela zákonitě, nese otroctví a rovněž tahle hrůzná lidská jatka.

I tak však v současném Rusku patří Stalin k vůbec nejpopulárnějším osobnostem. Žádný div, když ruští politici také o těchto vraždách diskrétně mlčí a ruská veřejnost si v drtivé většině vůbec neuvědomuje, co se tenkrát vůbec dělo. Ale stejně, cožpak by se něco takového dalo řešit nějakou omluvou ?! To je snad tak akorát na morální sebevraždu ! Jenže, hned se tady nabízí další horor - co může svět ještě čekat od režimu, který se ani nepokouší vyrovnat se svou minulostí ?

Levice, snad celého světa byla kdysi smrtelně uražena jenom probleskujícími náznaky, že jejich milovaný Sovětský svaz má něco společného s touto hrůzou. Nechtěli o tom slyšet ani pragmaticky uvažující politici západních velmocí a to dokonce ani v letech studené války. Tyhle bestiální vraždy se prostě do světové politky nehodili a ani ještě dnes se nehodí !

Nějak se mi nedostává slov. Výraz cynismus mi v těchto souvislostech připadá jako směšně slabá káva!