Polsk� kritik rychlokva�enosti sv� krajany ne�et��
Josef Mlejnek
Do �esk� republiky zav�t� polsk� filozof a politik RYSZARD LEGUTKO. �esk� spole�nost nyn� nem� osobnost, kter� by obdobn� spojovala u�enost a praktickou politiku.
P�ekladatel a vyklada� Platona, ��dn� univerzitn� profesor. Nechod� ov�em s o�ima up�en�ma v�lu�n� k �nebi idej�. V posledn�ch letech se anga�uje i v politick�m �ivot� Polska. V minul�m volebn�m obdob� sen�torem za stranu PiS (Pr�vo a spravedlnost), n�kolik m�s�c� p�sobil v men�inov� vl�d� Jaroslawa Kaczy�sk�ho jako ministr �kolstv�. V sou�asnosti je st�tn�m tajemn�kem v Kancel��i prezidenta Lecha Kaczy�sk�ho, v �ervnov�ch volb�ch byl zvolen poslancem Evropsk�ho parlamentu za PiS. Ned�vno zde Ryszardu Legutkovi vy�la kniha, 22. ��jna p�ednese v Praze p�edn�ku Perspektivy Evropsk� unie -filozofick� z�klady a perspektivy evropsk�ho projektu.
Definov�n� polsk� du�e
Ryszard Antoni Legutko se narodil 24. prosince 1949 v Krakov�, studoval filozofii, v t�m�e m�st� se habilitoval prac� Kritika demokracie v Platonov� politick� filozofii, od roku 2003 je profesorem tam�j�� Jagellonsk� univerzity. V osmdes�t�ch letech vyd�val samizdatov� �asopis Arka, v samizdatu t� publikoval svou prvn� knihu Dilemata kapitalismu (1985). Vedle odborn�ch publikac� napsal i mno�stv� text� ur�en�ch �ir�� ve�ejnosti. Ty jsou p�dn�j��, srozumiteln�j��, ani� slevuj� z noblesy autorova stylu. Z posledn�ch Legutkov�ch knih je t�eba uv�st Navr�cen� r�j (2005), Hrana za bl�zna (2006), Trakt�t o svobod� (2007) a Esej o polsk� du�i (2008).
Esej o polsk� du�i tvo�� druhou ��st leto�n�ho �esk�ho v�boru Legutkov�ch prac� nazvan�ho p��zna�n� podle jednoho ze zastoupen�ch text� O�klivost demokracie. Autorova reflexe modern�ch d�jin rodn� zem� nem� podobu odta�it�ho trakt�tu, proto�e Legutko je v n� siln� zaanga�ov�n vlastn� zku�enost�. Esej o polsk� du�i vyvolal v autorov� vlasti protich�dn� reakce. Nen� divu: je radik�ln�m, ke ko�en�m v�c� jdouc�m t�z�n�m po smyslu polsk�ch d�jin po obnov� polsk� samostatnosti po prvn� sv�tov� v�lce. Je z�rove� �pl��em koruny� polsk�: po �tvrt�m d�len� v roce 1939 (paktem SSSR - N�mecko) bylo Polsko nejen vymaz�no z map, n�br� do budoucna nen�vratn� p�i�lo o dva ze �ty� - vedle Var�avy a Krakova - op�rn�ch bod� sv� kultury a vzd�lanosti, toti� o m�sta Lvov a o Vilno (Vilnius). Zvl�t� patrn� devastace nastala ve �m�st� filozof��, ve Lvov�, z n�j� poch�zej� i Legutkovi p�edkov�. Ho�k� lekce n�rodn� demytologizace za��n� u skute�nosti, �e Polsko bylo po v�lce - Stalinov�m rozhodnut�m a slepotou z�padn�ch spojenc� - posunuto o dv� st� kilometr� na Z�pad, na �zem� odebran� N�mecku, zat�mco v�chodn� �zem� se stala sou��st� Sov�tsk�ho svazu. N�sledn� byli Pol�ci vystaveni tvrd� komunistick� indoktrinaci, jej� sou��st� byla pok�iven� koncepce polsk�ch d�jin, jako� i v�klad polsk� st�tnosti negativn� se vymezuj�c� k meziv�le�n�mu dvacetilet� polsk� �prvn� republiky�. Vl�du komunismu charakterizovala snaha vytvo�it z Pol�k� nov�, socialistick� n�rod bez pam�ti, s ideologickou n�hra�kou vlastn� minulosti - a s �adou tabuizovan�ch skute�nost� z polsk�ch d�jin a kultury.
Legutkovy �vahy v eseji o polsk� du�i se neomezily na minulost. Hled� tak� odpov�� na ot�zku, co maj� Pol�ci d�lat v modern�m sv�t� a v sou�asn� Evrop�, maj�-li kl�st odpor obecn�m entropick�m tendenc�m z opa�n� strany, nebo se jim poddat a rezignovat na svoji t�ce vydobytou identitu a na sv�j �d�l. Nebezpe�� jsou re�ln�. V z�v�re�n� kapitole, nazvan� Zkr�cen� perspektiva, kter� p�edstavuje anal�zu polsk�ho, ale nejen polsk�ho rychlokva�en�ho n�vratu do Evropy, �teme tato slova: �Nevzd�lan� politruk nebo komunistick� kritik pot�raj�c� t��dn� nep��telskou tvorbu maj� svou analogii v liber�ln� demokratick�ch apologetech rovnosti v�razu, ve vysvoboditel�ch od fale�n�ho v�dom�, v ideoloz�ch zapojov�n� vylu�ovan�ch nebo v kritic�ch um�n� a my�len� vyjad�uj�c�ch nadvl�du t��dy, rasy a pohlav�.�
Nezasko�en prax�
Je tu v�ak i dal�� dilema, tentokr�t t�kaj�c� se p��mo Legutka. Jak toti� zvl�dat �o�klivost demokracie� ve vlastn� politick� praxi? Legutko p�edev��m doporu�uje neb�t sentiment�ln� - s dodatkem, �e to, co je v politice chytr�, nemus� nutn� znamenat nemor�ln�. Politikou jako filozofick�m probl�mem se zab�v� cel� sv�j dosp�l� �ivot. �Pot�, co jsem o politice p�e�etl nep�ebern� mno�stv� knih, se nemohu tv��it jako hlup�k a nemohu tvrdit, �e m� to, co m�m nyn� mo�nost vid�t zbl�zka, nep��jemn� zasko�ilo,� prohl�sil je�t� jako sen�tor. �ivot v parlamentn�m syst�mu p�edpokl�d�, �e hlavn�mi akt�ry politick�ho �ivota jsou strany, kter� si ke sv�mu p�e�it� mus� uchovat vliv. Komunikace mezi politiky a voli�i je obt�n� a m�lo �iteln�, sympatie a antipatie se utv��ej� jinak, ne� napov�daj� objektivn� informace.
S podobn�m kr�dem a bez iluz� Ryszard Legutko vstoupil do Evropsk�ho parlamentu, kde je sou��st� toho partajn� uskupen�, k n�mu� tam n�le�� i ODS. Za �kol Legutko pova�uje pos�len� role men��ch st�t� v Evropsk� unii: �EU je i p�es deklarovanou my�lenku rovnosti v�razn� rozd�lena na rovn� a rovn�j��, na ty, kdo mohou do v�c� mluvit, a na ty, kdo toho sm�j� ��kat nepom�rn� m�n�.�
(Vy�lo v sobotn� p��loze MFD Kav�rna 17. ��jna 2009.)
S jak�mi c�li jdete jako nov� zvolen� poslanec do Evropsk�ho parlamentu?
C�l� je v�c a maj� tak� r�zn� stupe� d�le�itosti i rozd�ln� �ance na uskute�n�n�. Vytvo�ili jsme parlamentn� frakci s pon�kud nezvykl�m n�zvem Konzervativci a reform�to�i, ale na n�zvu zase a� tak nez�le��. M�la by b�t v Europarlamentu po��tkem �i z�rodkem pravicov� �i konzervativn� skupiny. Evropsk� parlament je obecn� vzato podobn� jako EU velice m�lo ideov� diverzifikovan�, mnohem m�n� ne� nap��klad USA, a je posunut� doleva. V Unii u� del�� dobu vl�dnou k�es�an�t� demokrat�, kte�� s k�es�anskou demokraci� v p�vodn�m smyslu nemaj� mnoho spole�n�ho, a d�le pak socialist�. Nikdy tam zat�m nebyla zastoupena pravice, pravicov� my�len�. Existuj� r�zn� pravicov� strany, kter� bojuj� proti EU. Jde o mal� skupiny, by� pestr�, ale dosud nevytvo�ily ��dnou re�lnou alternativu. Na��m c�lem je tuto alternativu vytvo�it.
(Z rozhovoru, kter� vyjde v Reflexu 29. ��jna 2009)
Profesor Ryszard Legutko p�ednese 22.10. v Autoklubu (Opletalova 29, Praha 1) v r�mci semin��e po��dan�ho CEP, CDK a Polsk�m institutem p�edn�ku Perspektivy Evropsk� unie. Filozofick� z�klady a perspektivy evropsk�ho projektu. Semin�� moderuje V�clav Klaus.
Josef Mlejnek