Petr Nečas: Cestou ke státnímu bankrotu

Cestou ke státnímu bankrotu

Petr Nečas

02.09.2009, Hospodářské noviny

Důchodová reforma podle ČSSD není zapotřebí. Ustrnuli na pozici "zdroje jsou" a nehodlají brát realitu vážně. Navrhované zvýšení důchodů na úroveň 55 % čisté mzdy znamená 10 miliard korun ročně navíc. Jednorázový třináctý důchod ve výši 2400 Kč znamená dalších 6,7 miliardy. Bombou je záměr zavést platby státu za vybraný okruh náhradních dob (např. péče o děti, studium, péče o zdravotně postižené apod.), který by si vyžádal až 60 miliard.

Obdobné je to se sociálními dávkami. Zamýšlené zvýšení rodičovského příspěvku až do výše 80 % čisté mzdy překonává i komunisty navrhovaný rodičovský příspěvek ve výši 14 000 Kč. Příspěvek by mohli pobírat i rodiče, jejichž děti navštěvují předškolní zařízení. To vše by znamenalo nárůst výdajů až o 64 miliard. ČSSD chce výrazně zvýšit přídavky na děti, rozšířit jejich dostupnost a zavést automatickou valorizaci. Výsledek? 20 miliard výdajů. Zároveň se hlásí k naplnění barcelonských cílů. To v praxi znamená, že do roku 2010 musí třetina dětí do 3 let navštěvovat předškolní zařízení. Splnění tohoto utopického závazku znamenalo zřídit jesle zhruba pro 100 tisíc dětí. To odpovídá výstavbě zhruba 3200 těchto zařízení za zhruba 50 miliard, s ročními provozními náklady dalších 18 miliard.

To však ČSSD nestačí. Chce zvýšit porodné. Opakovaně navrhuje zavést institut náhradního výživného a stanovit jeho minimální výši. Výsledek? Počet neplatičů by vzrostl, náklady, splácené ostatními daňovými poplatníky, by dosáhly ročně minimálně 300 mil. Kč. Připočítat se musí i zvýšené výdaje na rekvalifikace a podporu v nezaměstnanosti, zvýhodněné novomanželské půjčky, státem garantované hypotéky, sociální stipendia, bezúročné půjčky pro občany v nouzi atd. atd. Další miliardy. Zvýšení sociálních výdajů tak potenciálně přesahuje 200 miliard. To by zruinovalo veřejné finance v době prosperity, natož v době krize.

ČSSD chce vytvořit 100 tisíc nových pracovních míst. V roce 2002 jich slibovala 200 tisíc a plnou zaměstnanost, a výsledkem bylo 37 měsíců vlády s nezaměstnaností vyšší než půl milionu. Políčeno má i na zaměstnavatele. Pro zaměstnance pracující v rizikovém a namáhavém prostředí chce zavést povinné připojištění financované jejich zaměstnavateli. Zvýšení odvodů placených zaměstnavatelem o 10 % znamená likvidaci našeho hornictví a hutnictví kvůli dramatickému nárůstu ceny pracovní síly. Celkové výdaje lze ročně odhadnout na 10 mld. Kč. Odbourání karenční lhůty, tedy neplacení náhrady mzdy za první tři dny nemoci, by znamenalo zvýšení plateb zaměstnavatelů o zhruba 1 mld. Kč. Přitom nový systém nemocenské výrazně snížil míru pracovní neschopnosti na nejnižší úroveň od vzniku ČR. Další nápad každoročně zvyšovat minimální mzdu o 500 Kč znamená zvyšovat firmám náklady na pracovní sílu a riskovat další propouštění lidí s nejnižšími příjmy.

ČSSD zřejmě pracuje s předpokladem, že si nikdo nevšimne nereálnosti jejích slibů. Její program, pokud je myšlený vážně, je cestou ke státnímu bankrotu a dlouhodobě vysoké nezaměstnanosti.