Venkov a ODS? V čem jsme jiní?

Jiří Papež

Týdeník Zemědělec, 20.09.2004

Když v uplynulých dnech představila Občanská demokratická strana svůj program pro zemědělství a venkov nazvaný "Venkov - šance pro všechny", začalo se veřejně spekulovat o tom, že jsou programy politických stran pro venkov vlastně téměř stejné, že se příliš neliší a volič se v nich těžko orientuje.

Já s tímto názorem nesouhlasím a pokusím se v následujících řádcích popsat zásadní rozdíly koncepce a chápání venkova naší politickou stranou, tedy ODS, a porovnat ho s jinými dokumenty.

Základní rozdíl je v pojetí a v uchopení celého problému. Již podtitul "Od zemědělské politiky k podpoře venkova" vysvětluje mnohé a zdůrazňuje, že náš pohled je jiný, má široký záběr na celý venkov. Na rozdíl od politik posledních vlád, které své podpory na venkov orientovaly přísně do produkčního zemědělství a na zbytek obyvatel venkova příliš nemyslely. Dosavadní dotační politiky přinášely pouze krátkodobé efekty, my myslíme na investice do budoucnosti. Chceme, aby venkov byl prostorem nejen pro zemědělskou výrobu, ale také prostorem pro jiné obory podnikání a hlavně aby se venkov stal vhodným místem pro běžný život a bydlení i další aktivity s tím spojené.

Do realizace našich představ chceme více zapojit i vlastníky pozemků, chtěli bychom je společně se zemědělci přesvědčit o tom, že je pro ně výhodné podnikat na venkově, starat se o půdu a vytvářet pohlednou a harmonickou krajinu. Dosavadní politika někdy na hranici samotné ústavnosti rvala z rukou vlastníků jejich práva. Zemědělec se musí stát kromě producenta suroviny pro výrobu kvalitních potravin také producentem surovin pro jiná průmyslová odvětví, jako je například výroba biopaliv, obnovitelných zdrojů energií či surovin pro farmaceutický průmysl. Právě zemědělec se navíc může stát tím správným ochráncem přírody a způsobem svého hospodaření v krajině fungovat jako přirozená a žádaná prevence klimatických rizik.

Nástrojem pro realizaci našich představ je krajina a působení v ní. Krajinu chceme definovat jako komoditu, na níž má svůj zájem společnost, potažmo stát. Tím bychom chtěli zároveň vytvořit základ pro nové chápání významu vlastnictví, údržby krajiny a veřejného statku. Zemědělec, jako hospodář na půdě, by se měl stát jakýmsi správcem krajiny. Za tuto službu ho stát musí nějakým způsobem odměnit. Chceme zavést tzv. "zelené kontrakty", což představuje nový nástroj pro efektivní a hlavně transparentní investování veřejných prostředků, tedy podpor, do komodity "KRAJINA". "Zeleným kontraktem" chceme investovat nezbytné prostředky do terénu, do krajiny, ale také do její údržby. Investice do krajiny, do pozemkových úprav, přístupových cest, budování vodních ploch apod. je největší dluh státu vůči venkovu. Zvláště poslední vlády měly úplně jiné priority. V rámci "zeleného kontraktu" propojíme tři základní partnery, kteří na venkově vedle sebe působí: vlastníky - uživatele - obec. Tato forma investice do krajiny a zvláště pak zapojení vlastníků a obecních zastupitelstev do celého procesu je průlomová. Hospodaření by se mohlo stát ještě zajímavějším a mohly by padnout některé zbytečné a umělé bariéry.

Ruku v ruce s těmito představami musí jít i nutná rekonstrukce úřadů, hlavně ministerstva, mělo by vzniknout ministerstvo venkova a zemědělství, jako strategická instituce. Je třeba posílit pozici zemědělců v procesu rozhodování zřízením komoditních rad, které dostanou kromě odpovědnosti také určité pravomoce.

Popsal jsem na několika konkrétních příkladech, v čem je program ODS pro venkov jiný a v čem je podle mého názoru také lepší a zajímavější, než programy jiných politických stran. Většina z nich již své působení na venkově předvedla v různých vládách. ODS ještě tuto možnost neměla.

22. září 2004