Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Ekonomickou krizi v�bec nepodce�uji

V�clav Klaus

LN 11. �nora 2009


�HEL POHLEDU

Po m� pond�ln� tiskov� konferenci s prezidentem Ga�parovi�em se ve v�ech �esk�ch m�di�ch vyrojily nadpisy typu �Klaus: Krize je jako r�ma� s dov�tky, �e by si �nezam�stnan� zaslou�ili alespo� minim�ln� lidsk� gesto�, a s v�tkou �copak je soucit projevem slabosti?�.

1. Slovo r�ma jsem v�bec nevyslovil, mluvil jsem o ch�ipce. Ka�d� analogie kulh�, ale j� necht�l ��ci nic jin�ho, ne� �e jsou �ance st�tu zas�hnout v��i krizi relativn� velmi mal� a �e mi to p�ipom�n� l��en� ch�ipky. L��en� trv� t�den, nel��en� sedm dn�. Kdo cht�l, ten tuto analogii pochopil.

2. Ch�ipku, stejn� jako dne�n� celosv�tovou krizi, v ��dn�m p��pad� nepodce�uji. Ch�ipka je a zejm�na m��e b�t velmi v�nou chorobou, ale nen� to ani mor, ani rakovina, ani AIDS. Dne�n� krizi pova�uji za ekonomickou nemoc v kategorii ch�ipky, by� t�k�. Na ch�ipku se nenasazuj� tvrd� antibiotika, nebo� ta ch�ipku nel���, a �pouze� sni�uj� dlouhodobou obranyschopnost organismu.

3. Pou�it� slova ch�ipka jako p��m�ru je mo�n� ozna�it za absenci soucitu s nezam�stnan�mi, jak to d�l� ve sv�m sloupku v Lidov�ch novin�ch pan Martin Zv��ina, jen s vysok�m stupn�m z�ludnosti. Nedobrovoln� nezam�stnanost je - zejm�na je-li masov�m jevem - v�c velmi negativn�. Nicm�n� nemohu souhlasit s panem Zv��inou ani v tom, �e �drtiv� v�t�ina z nich se ocitla na dla�b� nezavin�n�. To je v�rok z komunistick�ho slovn�ku a z centr�ln� pl�novan�, st�tem vlastn�n� ekonomiky. Slovo zavin�n�-nezavin�n� je naprosto zav�d�j�c�. Chce opravdu pan Zv��ina ��ci, �e m� v na�em ekonomick�m syst�mu �lov�k n�rok na konkr�tn� pracovn� m�sto? �lov�k m� v na�em ekonomick�m syst�mu - ztrat�-li pr�ci - n�rok na podporu v nezam�stnanosti, a to je�t�, pokud pr�ci hled�. Ot�zka zavin�n� je nesmysln� soci�ln� k��. Sn�en� prodeje aut ur�it� nezavinil ��dn� ze zam�stnanc�, kter� te� automobilky na cel�m sv�t� propou�t�j�. Zastavov�n� v�roby nov�ch automobil� je logick�m d�sledkem neexistuj�c� popt�vky.

4. Cel� moje velmi krati�k� vystoupen� necht�lo nic v�ce ne� varovat p�ed p��li�n�mi o�ek�v�n�mi, zalo�en�mi na p�edpokladu, �e st�t m� n�stroje, jak krizi odvr�tit. Jako ekonom mus�m ��ci, �e takov� n�stroje nem�, �e se m��e maxim�ln� pokou�et krizi zpomalovat, zkracovat, oddalovat. St�t v�t�inou r�d v takov� situaci bu� svou m�novou nebo finan�n� politikou pou�t� do ob�hu dodate�n� pen�ze, ale to nejsou pen�ze jeho. To jsou pen�ze da�ov�ch poplatn�k�, kte�� dluhy budou muset d��ve �i pozd�ji zaplatit. Nejsem fundamentalista a nechci to st�tu nijak zakazovat. Jenom pros�m o opatrnost, o dom��len� budouc�ch d�sledk�. V tomto smyslu si mysl�m, �e jsem na stejn� lodi s ministrem financ� Kalouskem.

5. �ekl jsem i to, �e �drtiv� v�t�ina opat�en� proti krizi zat�m v lidsk� historii p�i�la v�dy a� pot�, co krize skon�ila�. To nen� kritika nikoho, to je konstatace reality. Ve sv�m �l�nku o davosk�m f�ru (v �asopise Euro ze dne 9. �nora 2009) jsem p�ipom�nal v ekonomick�ch u�ebnic�ch zn�m� t�i druhy �asov�ch zpo�d�n�, kter� se v ka�d� realit� - na rozd�l od hypotetick�ho modelov�ho p��padu -v�dy vyskytuj�.

Zpo�d�n� tzv. rekognoska�n�, kter� trv� mezi vznikem ur�it�ho ekonomick�ho jevu a jeho projeven�m se ve statistik�ch. Krize ve sv�t� ostatn� trv� u� v�ce ne� rok, a teprve te� se p�istupuje k n�jak�m opat�en�m. Druh� je zpo�d�n� rozhodovac�. V ka�d� demokratick� spole�nosti trv� nemalou dobu, ne� dojde k rozhodnut�. Mus� se dlouho hledat, jak� opat�en� se maj� ud�lat, pak rozhoduje vl�da a nakonec p�ijde na �adu parlament. To je zpo�d�n� minim�ln� v kategorii �ady m�s�c�, �eho� jsme ostatn� sv�dky i dnes. A nakonec existuje zpo�d�n� tzv. implementa�n�. I kdy� se rozhodne, rozhodnut� nep�sob� okam�it�. Nov� z�kon za��n� teprve od n�jak�ho data platit a za �pln� jinou dobu za��n� p�sobit. Sn�en� dan� od prvn�ho ledna p��t�ho roku se bude t�kat dan� a� v p��t�m roce a da�ov� p�izn�n� se bude vypl�ovat a� v roce p�esp��t�m. Lid� si mysl�, �e rychle mohou p�sobit vl�dn� v�daje, nap�. do dopravn� infrastruktury. To by ale vy�adovalo, aby byly p�ipraven�, schv�len�, v�emi raz�tky opat�en� projekty, co� pravda nen�. Ur�it� by bylo rozumn� ud�lat pr�v� te� nap��klad rozhodnut� o silni�n�m obchvatu Prahy, ale to by k ni�emu nevedlo, proto�e r�zn� ob�ansk� sdru�en� by stejn� v�stavbu t�chto d�lnic blokovala.

6. Je t�eba tak� odli�ovat, co je -mluv�me-li nap�. o USA - opat�en�m proti krizi a co norm�ln�mi prvky programu americk� Demokratick� strany. Mluv�me-li o �esk� republice, pak mus�me m�t stejn� pocit. �Kapit�lov� pos�lit exportn� banku, z�ru�n� a rozvojovou banku a EGAP� je nepochybn� p��sp�vkem k podpo�e exportu. �Prov�st reformu �kolstv� podle B�l� knihy� a �Zav�st hodnocen� efektivity a kvality �kol� je asi volebn�m programem Strany zelen�ch a jej�ho ministra �kolstv�, ale s kriz� to nem� nic spole�n�ho. �Udr�et tempo r�stu v�daj� na v�du, v�zkum a inovace� m��e b�t dlouhodob� rozumn� z hlediska udr�en� kvality na�� v�dy, ale s kriz� to op�t nem� nic spole�n�ho. �Z�skat co nejv�ce pen�z z EU na podporu region�� je jist� dlouhodob�m c�lem politiky na�� vl�dy, ale souvislost s kriz� mn� tak� nen� jasn�.

Abych se vr�til k za��tku. Dobr� po�as� sv�tov� a na�� ekonomiky skon�ilo. Nast�vaj� �asy hor�� a my s t�m mus�me po��tat. Nem�me si namlouvat, �e existuj� n�jak� z�zra�n� �e�en�, jak se tomuto periodicky se opakuj�c�mu jevu vyhnout a jak se ho jednou prov�dy zbavit.



V�clav Klaus
Prezident �esk� republiky
�estn� p�edseda ODS
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 13258 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA