Krize moci
Radim Lhot�k
Krize moci
Byli mocn� vl�dci a lid� t�m�� nev�d�li, �e jsou. Byli men�� vl�dci a lid� je ctili a milovali. Je�t� men��ch vl�dc� se lid� b�li, a ty docela mali�k� nem�li r�di.
Lao-C�
Kdo m� dob�e vl�dnout, mus� si b�t v�dom sv� moci. Proto v minulosti byla ud�lov�na moc posv�cen�m. Duchovn�mi �i vy���mi silami vyvolen� vl�dce o svoji moc nebojuje ani o n� nedebatuje s lidmi, jim� m� vl�dnout. Dobr� vl�dce z�sk�v� osv�d�en� sv� moci �asem. �as dobr� vl�dy mu d�v� s�lu a jistotu, �e nebude sv� moci n�sil�m zbaven, tak v jeho �il�ch zraje vzne�enost. Vl�dnout p��slu�� urozen�mu stavu �lov�ka, jemu� moc p�estala b�t c�lem i prost�edkem k dosa�en� bohatstv�, �cty druh�ch i sama k sob�. Spravedliv� vl�dnouc� mu� m� aristokratick� cit pro m�ru v p�ikazov�n� i v naslouch�n�. Mocn� vl�dce nikdy nevze�el z nabyt�ho bohatstv�, z plebejsk� vrstvy zbohatl�k�, ale pr�v� naopak. Jeho bohatstv� bylo plodem mocn� vl�dy. Teprve z moci u�lechtil�ch pramen� odpov�dnost a ��d, kter� p�in�� lidem pokoj a �t�st�. Takov� ��d m��e vych�zet z patricijsk� nad�azenosti, ze �lechtick�ho nadhledu, nikdy z plebejsk� horlivosti a touhy po moci.
Friedrich Nietzsche napsal ve sv�m aforismu Budoucnost �lechty toto: Gesta urozen�ho sv�ta vyjad�uj�, �e v jeho �dech se ustavi�n� odb�v� p�vabn� hra v�dom� moci. �lov�k �lechtick�ho mravu, mu� �i �ena, se tedy nesval� jakoby zcela vy�erp�n do k�esla, ubr�n� se tam, kde si ka�d� dovol� trochu pohodl�, nap�. na �eleznici, a neop�e se z�dy, nezd� se unaven,...,na vyz�vavou �e� odpov�d� zdr�enliv� a s jasn�m v�dom�m, ne zd�en�, zdrcen�, zahanben�, bez dechu, po zp�sobu plebejce. Stejn� jako um� zachovat zd�n� trvale p��tomn� fyzick� s�ly, p�eje si trvalou radostnost� a z�vaznost� zachovat i v trapn�ch situac�ch dojem, �e jeho du�e a jeho duch dok�ou �elit nebezpe��m a p�ekvapen�m....Tak d�ch� vzne�en� kultura moc�, a i kdy� ve sv�ch mravech vy�aduje velmi �asto jenom zd�n� pocitu moci, p�ece d�ky dojmu, kter� tato hra bud� u nevzne�en�ch, a d�ky p�soben� tohoto dojmu, ustavi�n� roste skute�n� pocit p�evahy. � Toto nepopirateln� �t�st� vzne�en� kultury, kter� se buduje na pocitu p�evahy, za��n� te� vystupovat na je�t� vy��� stupe�, proto�e od nyn�j�ka, d�ky v�em svobodn�m duch�m, je v�em urozen�m a �lechticky vychovan�m dovoleno vstoupit do ��du pozn�n� a p�ijmout tam duchovn� sv�cen�, neplat� u� jejich zatracov�n�, nau��-li se vy���m ryt��sk�m slu�b�m ne� dosud a vzhl�dnou-li k ide�lu v�t�zn� moudrosti, jak� si nesm�l je�t� ��dn� v�k vyty�it s tak dobr�m sv�dom�m jako v�k, kter� se pr�v� chyst� p�ij�t. Nakonec: ��m se m� d�le zab�vat �lechta, kdy� je den ode dne z�ejm�j��, �e je neslu�n� zab�vat se politikou? --
S moudr�mi ver�i starov�k�ho mudrce a s proz�rav�mi slovy nejv�t��ho filosofa modern� doby za z�dy je nanejv�� zapot�eb� se zamyslet, kdo n�m dnes vl�dne, co je to za moc nad n�mi, kter� n�m k�e demokracii jako nejlep�� zp�sob vl�dy, jak�ho se lidstvo mohlo do�kat? P�i pohledu na sou�asn� p�edstavitele moci je naprosto pr�kazn�, �e tyto politick� figurky dosazen� z l�na parlamentn� demokracie ��dnou moc nemaj�. L�pe �e�eno, disponuj� sice mocensk�mi n�stroji, ale v�dom� moci jim chyb�. Proto se tak ha�te��, proto spolu bojuj� o ka�d� lejno volebn�ch preferenc�, proto zpytuj� n�lady davu volebn�mi pr�zkumy a sna�� se ho udr�ovat v nev�domosti, oni nevl�dnou, n�br� dr�� se sv�ch post� jako ��edn�ci �idl�. Zde se prokazuje jejich bezb�eh� nekompetentnost, ztr�ta ve�ker� legitimity, jejich plebejsk� pod�adnost a duchovn� nouze bez n�roku na prop�j�en� odznaky vl�dc�.
Ve vl�d� modern�ho st�tu a v jeho parlamentech to vypad� jako v novodob� rodin�. Kohouti a slepice soupe�� v jednom rynku rovnost��sk�ho dob�v�n� v�znamu jedince i slova. Tahanice o to, kdo bude dnes va�it a kdo vynese smet�. Ani pomy�len� na vlastn� smysl jejich vl�dnut�, komu vl�dnou a kam to se svoj� vl�dou cht�j� vlastn� dot�hnout. Tak jako rovnopr�vn� spolek mu�e a �eny postr�d� hlavu rodiny, tak modern� liber�ln� st�t postr�d� suver�nn� moc, kter� by dala sv�mu lidu spravedliv� ��d v nerovnosti, postr�d� odpov�dn� vl�dce, jim� by le�el na srdci osud n�roda, jeho budoucnost a sm��ov�n�. Nedivme se, �e se tak oh�n�j� demokraci� a neviditelnou rukou trhu. Podle demokratick� �stavy je p�ece ve�ker� moc v rukou lidu. Podle modern�ch ekonomick�ch teori� je liber�ln� trh s�m od sebe v�ev�douc�.
Jak�pak tedy odpov�dnost za vl�dnut�? K �emu ideje a k harmonii vedouc� vn�mavost politi�na? Komu maj� naslouchat? Zm�ti n�zor� zindividualizovan�ch a odcizen�ch jedinc� bez pam�ti, bez kultury, bez �petky porozum�n� tradic�m a pot�eb�m vz�jemnosti? Jedin�, �emu se ve sv� bezmoci nau�ili, je p�ehazovat vidlemi ciz� pen�ze z jednoho ��tu na druh� a potla�ovat v z�rodku ka�d� z�chv�v skute�n� v�le k moci, j�m� by si sv�dom� �lov�ka, ob�ansk�ho sdru�en� �i n�rodn� pospolitosti cht�lo vydob�t svoje p�irozen� pr�va a m�sto na slunci. Jedin�, co je m��e ohrozit, je duchovn� zr�n�, spol�ov�n� ve jm�nu nez�vislosti, sob�sta�nosti, ideov� jednoty, n�rodn� identity a etnick�ch preferenc�, d�s� je v�le ke skute�n� svobod� �lov�ka volaj�c� po vlastnictv� p�dy a zem�, po organick�m sou�it� pod veden�m starostliv�ch vl�dc� bez lidsk�ho pon�en� a otro�en� ciz�mu kapit�lu.
Politik v parlamentu liber�ln�ho st�tu je vl�dce bez moci, nepat�� ani k on�m nejmen��m vl�dc�m, kter� nemaj� lid� r�di. Lid� dne�n�mi politiky pohrdaj� a c�t� k nim odpor. Skute�n� moc je skryt�, anonymn�, zahalen� m�miv�m t�pytem pen�z. Politik je loutka v ruk�ch finan�n�ch kruh�, oligarch� bez portfeje, kapit�lov�ch magn�t�, kte�� sn� o sv�tovl�d� a vytvo�en� vlastn� nad�azen� rasy po vzoru pou�tn�ch sult�n�. Tito politici nemaj� vlastnosti ani schopnosti aristokrat�, jsou ustra�en�mi plebejci, pouze udr�uj� prof�nn� stav v�c� s nastra�en�ma u�ima, odkud na n� ��h� nebezpe��, co si mohou dovolit ��ci a co ne, zpocen� a bez dechu napadaj� ka�d� v�rok, j�m� by mohly b�t obvin�ni ze sv�vole, - tak bez my�lenky a v�le skute�n� vl�dnout pln� instrukce sv�ch bohat�ch na�ept�va�� �i v��e postaven�ch vzor�. Jedinou starost�, a z�rove� no�n� m�rou, je jim my�lenka na zm�nu, na aktivn� odpor vze�l� z l�na lidu, na organizace sdru�uj�c� v�znamn� skupiny lid� se spole�nou ideou a v�l� k moci. V�dom� moci druh�ch, to politika nejv�ce zneklid�uje. Politick� korektnost je mu bezduch�m z�ti��m i ochranou. V duchu politick� korektnosti je politik mechanick�m spr�vcem st�tn�ho okrsku, ��dn� ideje se od n�ho neo�ek�vaj� ani nepo�aduj�. A pro� taky? Duch sou�asn� politick� korektnosti nesnese p�evahu nov� ideologie, nic nesm� b�t vpravd� politick�, nic nesm� m�t my�lenku revolu�n� obrody, ka�d� v�znamn� posun k nov�m hodnot�m a ke zm�n� mocensk�ch pom�r� mus� b�t d�monizov�n jako nep��tel demokracie a svobody.
Od dob ��msk�ch c�sa�� m�la moc v Evrop� apollinsk� rozm�r bo�sk�ho posl�n� a rozvoje kultury. To nelze srovn�vat s muslimsk�m sv�tem, kde moc p�in�� pr�vo vl�dy nad �ivotem a smrt�. Je t�k� dnes pochopit, nakolik se zu�lech�uj�c� �loha moci v z�padn� kultu�e vytratila z mysli lid�, jak mohla propadnout bezduch� vl�d� v�dotechniky a chamtiv� plutokracie. Nen� d�le�it�, jak� formy tato �loha moci nabude, zda suver�nn�m a odpov�dn�m vl�dcem bude monarcha, prezident, c�sa� nebo republik�nsk� v�dce.
�e�eno slovy Guillauma Faye: Suverenita, stejn� jako funkce j� vykon�vaj�c�, nem��e prost� poch�zet z demokratick�ho ��zen�: aby mohla zajistit kontinuitu n�roda, mus� m�t v sob� cosi posv�tn�ho. Suver�nn� funkce p�ej�m� monopol politi�na ve funkci �velk� politiky�. Obci a hospod��stv� p�itom ukl�d� obecn� r�mec jedn�n�, vod�tko, ani� by je �ikanovala nebo jim up�rala odpov�dnost. St�tn� moc, kter� vykon�v� suverenitu, mus� n�st odpov�dnost za spole�ensk� uspo��d�n� a ob�anskou discipl�nu, individu�ln� i skupinov� svobody t�m z�st�vaj� zachov�ny. Bez pr�vn�ho ��du, kter� odpov�d� z�kon�m �ivota neexistuj� ��dn� svobody. Proto neexistuj� svobody bez autority. Svoboda se dnes rovn� tomu, co se d��ve naz�valo otroctv�m, proto�e je zam��ov�na s principem cht�n�, kter� vede k zotro�en�.
Nejt잚� kriz� z�padn� civilizace je jej� krize moci. Od n� se odv�j� krize hodnot. Teprve na posledn�m stupni v�znamu je krize ekonomick�. Uboh� n�rod bez �lechty, nem� mu kdo vl�dnout. Naho�e ani dole. Uboh� lid, jemu� feministick� egalit��stv� �iv� z liber�ln� bezmoci sebralo otce. Co plat� pro st�t, plat� i pro rodinu. Dobr� a laskav� otec rodiny si mus� b�t v�dom sv� moci. A jeho �ena? Nejlep�� odpov�d� je op�t cit�t ��nsk�ho mudrce z knihy Taoismu:
�ensk� element v�t�z� nad mu�sk�m sv�m klidem, kter� mu d�v� poloha dole.
Lao-C�
Radim Lhot�k
|