Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Západ a ti druzí I.

David Hanák

Díl I.
Vážení přátelé, zveřejňuji stále nedokončenou esej, připadá mi však důležité ji zveřejnit, jako reakci na události v Litvínově - Janově a slepotě jakou k tomuto problému projevují naše vlastní politické elity.
1.) Skrývání reality

Žijeme v době, která se tváří, že nemá tabu, že všechny otázky jsou povoleny. Ale i dnes jsou tabu, jsou předsudky (například, že nemají existovat předsudky), které zásadním způsobem limitují možnosti otevřené diskuse.

Téma, které se pokusím zde otevřít je právě postiženou oním tabu, které se bezpečně dodržuje v „lepší společnosti“. Je to problematika Romů. Jakoby zde neexistovala v diskusi osa levice - pravice, ale jen lidská práva versus rasismus. Jak píše Scruton...V citlivých oblastech, jako je zkoumání rasy a pohlaví, cenzura otevřeně kontroluje nejenom studenty, ale také učitele...který vysloví špatný názor...univerzity ovládá teologie jiného druhu - je to sice teologie bez Boha, ale na bezpodmínečné podřízenosti doktríně trvá stejně a v pronásledování heretiků. skeptiků a všech, kteří odhalují její pravou tvář, není o nic míň fanatická...

Proto se také tak liší intelektuální svět humanitních oborů univerzit, od reality dne. Rozdělení kdy na jedné straně jsou Romové vnímaní jako oběť a většinová společnost, tedy Češi jako viníci je z hlediska humanitních oborů nepřekročitelný rámec mimo nějž je možno ostatní názory považovat za rasistické a proto je ostrakizovat. Není zde názorová různorodost jako u jiných témat, ti kdo snad i mají jiný názor pak mlčí. Naše univerzity jsou „nezávislé“, nezávislé i na zákonech a vědecké pravdivosti jak dokazuje případ opsaných částí habilitační práce prof. Budila. Proč by jakýkoliv student či vysokoškolský učitel riskoval svoji kariéru a rozhněval si levicovou lobby (lidská práva, sociologie, gender study, enviromentalisums atd.), řekněme výstředními názory, jež by jen čekali na označení „rasistické“ ? Je to až komické, demokratický a kapitalistický stát si přerozdělováním peněz sám platí své vlastní kritiky, kteří mu svými názory připravují jediné - jeho vlastní zánik.


Nelze očekávat, že dostaneme z univerzitního prostředí to co je nutné pro pochopení problému Romů, pravdivou reflexi stavu. Optika oběť - viník byla nastavena ještě před samotným zkoumáním a nelze jí porušit. Stejně je tak nastaveno druhé pravidlo, že je totiž povinností většiny (rozuměj Čechů) postarat se o tuto „utlačovanou menšinu“ (rozuměj Romy). Pokud jsou Romové oběťmi a my Češi viníky, pak je naše morální povinnost se o postarat o oběti našich zločinů.

Tato situace neexistující reflexe, kterou by jsme od intelektuálního prostředí očekávali, přináší své „ovoce“ do oblasti politiky. Pokud se nechtějí stát politikové, zejména pak pravicoví, součástí ostrakizační kampaně musí buď mlčet nebo se přidat k onomu rozdělení oběť - viník. Úlohou politiky má být zajištění obětem dostatečné péče a vzdělání - rozuměj sociálních dávek a různých podpůrných programů.

Jestliže, jsme do této chvíle mluvili o univerzitní levicové „multi-kulti“ lobby, obdobná lobby existuje i v tisku. Novináři ve své většině jsou produkty právě oněch univerzit a jejich optiky. Nepřinášejí v oblasti Romů nějaký reflektivní odraz reality, ale realitu viděnou dvojicí pojmů oběť - viník.
V oblasti Romů, tak jakákoliv odchylka od tohoto vidění je zároveň rasistická, ať již rasistickou ve skutečnosti je či není. Rasismus se stal jen nálepkou, která má zničit oponenta, či jinak uvažujícího, neoznačuje rasismus jako takový.
Jak napovídá americká zkušenost není toto zkreslení nijak výjimečné. Naopak se stalo základem jistého novinářského mainstreamu. Jak uvádí Bernard Goldberg v knize Jak novináři manipulují...Ve světě Jenninsů a Brokawů a Ratherů zastávají konzervativci extrémní postoje a je třeba na ně upozorňovat. Naopak liberálové jsou podle nich součástí většinového proudu, a není proto nutné je explicitně označovat...

Obdobně u nás jsou extremisté jako je Čunek na které je třeba upozorňovat a to přesto, že tento politik spíše jednal v rámci optiky obět - viník, když Romům poskytlo město Vsetín pod jeho vedením bydlení které nutně nemuselo.

Tento poněkud zdlouhavý úvod má upozornit na skutečnost, že neexistuje žádná svobodná diskuse ohledně problematiky Romů, naopak téma Romů či ostatních menšin je monopolizováno liberální levicí, které ho považuje za svoji „vlajkovou loď“ multikulturalismu v praxi. Romové v nás mají vzbudit stejný pocit viny jako na západ od nás mají vzbudit černoši, muslimové, homosexuálové atd.
Sebebičování české společnosti má být provedeno skrze problematiku Romů, obdobně jako v USA přes problematiku, černochu či Hispánců.

Jak však upozorňuje Goldberg oni noví liberální kazatelé...Milují pozitivní diskriminaci, pokud se jejich vlastní dětí dostanou na nejlepší americké univerzity. Milují rozdávání pracovních míst na základě rasových kvót, pokud jim nikdo nesahá na jejich vlastní místa...
Stejně tak naši obhájci Romů milují Romy pokud oni sami nemusí bydlet v Chánově či jiné podobné lokalitě a své děti posílat do školy, kde je jiné děti - Romové - nezbijí a okradou. Z výšin univerzit a mezinárodních konferencí se prostě řeší problémy jinak než v reálném světě.

2.) Dvě reality


Pokusme se však nyní pochopit v jakém to světě žijeme my a v jakém Romové. A proč, jestliže jsme tak rasistická společnost, jak tvrdí naši kazatelé, jsme tak otevření vůči příchozím Vietnamcům, Ukrajincům, Slovákům a dalším národům aniž by jsme vůči nim zaznamenali nějaké větší projevy rasismu či jiné diskriminace. To co se pokusíme rozlišit jsou dvě základní životní strategie. Strategie X, a Strategie Y. Tyto strategie by se mohli nazývat jinak, třeba modrá či zelená. Úmyslně jsem však vybral tyto nic neříkající písmena. Popis těchto dvou strategií berte jako webrovsky čistý ideální tvar nikoliv jako vyčerpávající popis reality. Jde o to jakou životní strategii jedinec a společnost ve které žije zastává a ke které z těchto dvou se více blíží.


2.1) Strategie X


Životní strategie X vychází z předpokladu „neměnnosti“ vnějšího prostředí. Co se tím má na mysli ? Jestliže, jako jedinec předpokládám, že zítřek bude stejný jako včerejšek, že vnější podmínky mého prostředí budou v základních rysech nezměněny dává my smysl druhá důležitá věc: odklad spotřeby do budoucna

Jestliže víme, že vnější prostředí a tím máme na mysli jak prostředí přírody tak společenské, má nějaké neměnné a předvídatelné rysy pak má smysl v takovém prostředí něco konkrétního budovat. „Neměnnost“ a „předvídatelnost“ vnějšího prostředí je první nutnou podmínkou ve strategii X. Jedinec má možnost něco podnikat aniž by ztratil jistotu, že zítra vše bude jinak. Relativně „neměnná“ musí být taktéž struktura společnosti ve které bude jasné „kdo je kdo“, jaké má postavení jaká „práva“. Pokud má jedinec tuto „jistotu“ pak je tu další věc musí existovat předpoklad, že v takto stabilním prostředí existuje legitimní možnost vlastnit. Jinými slovy: z jedince se může stát individualita vlastnící a předávající toto vlastnictví v čase.

Vlastnictví pak je skutečně osobní nikoliv klanové či obecně společné.Jedině tak se totiž nadanému jedinci „vyplatí“ snažit se odlišit od ostatních a hromadit majetek. Jedině tak má smysl se vydělit z „masy“ ostatních, kumulovat prostředky a dle vlastního uvážení s nimi nakládat. Sociologickou terminologií Strategie X předpokládá překonání Gemeinschaft (pospolitosti) a začátek nastolení Gesellschaft (společnosti).

Pokud existuje skutečné legitimní osobní soukromé vlastnictví nutně předpokládá existenci nějakého „nestranného“ soudu a zákona, který ho bude ochraňovat. Tato moc nemůže být závislá na soudu blízké pospolitosti, ale naopak má být neosobní a tedy předpokládaně nezávislá a proto spravedlivá. Zákon a právo jako obecný koncept zajišťuje ochranu soukromého vlastnictví. Je mylným předpokladem současných libertariánů i liberálů, že k vývoji takovéhoto stavu - životní strategie X, došlo na základě nějaké shody či racionální úvahy, že sám rozum velel k takové životní strategii. Jak nás ujišťuje sám Adam Smith v Teorii mravního citu, to cit ovládá rozum a určuje co považujeme za rozumné a co ne. Naše city a mezi nimi především víra určuje co sami považujeme za rozumné a co už ne. A tak i strategie X se zrodila z nejhlubšího citu - víry. Je třeba věřit, aby jste odkládal spotřebu do budoucna a hromadil prostředky. Je třeba také věřit v sebe a v to, že Bůh/ Bohové s námi nehrají hru ve které jsme jen loutkami v jejich rukou. Je třeba také věřit v Bohy, že Vás ochrání a že soud suveréna nad Vámi bude spravedlivý, že nebudete dán na pospas těm nejnižším pudům blízkého okolí jako je nenávist, závist a zášť.

Max Weber tuto víru v budoucí spojil protestantskou etikou a sdělil nám, že na základě ní vznikl kapitalismus. Michael Novak ji v knize Duch demokratického kapitalismus, rozšířil v podstatě na celý křesťanský svět. P.L. Berger v Kapitalistické revoluci tvrdí, že podobnou mentalitu nalezneme i v Asii.

Strategie X je však daleko širší a zahrnuje všechny zmiňované možnosti. Strategie X to je vlastně civilizace. Předpokládá možnost jedince nezávisle a dlouhodobě jednat ve svůj vlastní prospěch, aniž by plody jeho úsilí byly zmařeny. Strategie X zahrnuje všechny Aristotelovy politické systémy jak je rozlišil: monarchii, oligarchii a demokracii. Pokud je vládce, malá skupina vládnoucích, či široké masy voličů vázány tím, že jedinci je umožněno se individuálně rozvíjet a vlastnit jak majetek tak myšlenky pak tam všude je strategie X uplatněna, tam všude je civilizace. Může jít o císařský Řím s římským právem, středověkou Evropu, Britské impérium, nebo o USA. Stejně dobře jím byla mongolská říše Čingischána, či japonské císařství. Tam všude mělo z hlediska jedince smysl uplatňovat dlouhodobou životní strategii. Samozřejmě ne vždy a všem jedincům, ale vždy se našly skupiny občanů, měšťanů, kasta atd. která takto jednat v daném systému na základě náboženského oprávnění mohla.

Strategie X nic neříká o politickém systému, ani tradicích či zvycích. Tvrdí jediné: má smysl dlouhodobě plánovat z hlediska jedince, protože prostředí je stabilní a zákon to zajišťuje. Je kam se odvolat k politické moci v případě konfliktu a jedinec není dán na pospas soudu svých příbuzných.
Snad pak můžeme tvrdit, že jedním se znaků vzniku strategie X je vznik a existence peněz jako neutrálního platidla a oběživa. Všude tak, kde vzniknou peníze kde se začnou fungovat jako skutečné vyjádření směny, tam všude začíná v široké společnosti fungovat strategie X.

V kostce jde o překonání rodové společnosti, kterou nahrazuje civilizace.


2.2) Strategie Y


Vychází z přesně opačného předpokladu než strategie X. Vnější prostředí je zcela nestabilní nelze přesně předpovědět co se stane. Bozi jsou nevypočitatelní a budoucnost nejistá. Každý den může být váš poslední. V takovém případě nedává žádný smysl hromadit jakýkoliv zdroje hmotné či nehmotné. Z takové situace vyplývá nelegitimita širšího soukromého vlastnictví. Lze vlastně legitimně vlastnit pouze to co máme bezprostředně na sobě či to co dennodenně používáte. V této nejistotě nemá smysl ani individualismus - jedinec je součásti své vlastní pospolitosti Gemeinschaft, která jediná může zajistit jeho přežití. Vystoupit z ní znamená jisto jistou smrt. Je to situace boje o holé přežití, kdy lze lovit - získat zdroje, pouze za pomoci členů Gemeinschaft, jedině skrze Gemeinschaft lze získat uznání a spravedlnost. Tato úzká skupina příbuzných tato Gemeinschaft je jediným světem který jedinec má a na který se může spolehnout. Proto se od něj nikdy neodpoutává, v něm se rodí a umírá, v něm se dělí o svůj úlovek který mu štěstěna v nejistém prostředí přiřkla. Mít či nemít zdroje, totiž není věcí vlastního úsilí, je to otázka štěstí či smůly. Podělit se o zdroje s vlastním příbuzenstvem vlastně znamená podělit se o štěstí které vás nenadále potkalo a které Vás zítra může opustit, ale naopak může potkat někoho jiného. Nemá smysl cokoliv dlouhodobě plánovat, stavět čí podnikat to vše zítra může být zničeno, zneplatněno. Pokud pak již by jste se nějak vydělil ze své Gemeinschaft začal ji převyšovat stal by jste se objektem ostrakizace pokud by jste se o své štěstí nepodělil. Život jedince ve strategii Y se odehrává TEĎ A TADY, nemá žádný historická ČAS. Minulost je opředena mýty a zahalena mlhou, budoucnost nelze odhadnout a proto nemá smysl se jí zabývat. Kromě vlastní Gemeinschaft je třeba k okolí přistupovat s nedůvěrou a pokud možno čerpat zdroje okamžitě, když je ta možnost.


Toto je vlastně strategie lovců mamutů, severoamerických indiánů, původních obyvatel Austrálie, dnešních obyvatel rovníkové Afriky a dokonce jejich původně zotročených potomků žijících dnes ve slamech v USA. Je to taktéž strategie arabských pastevců a je to také životní strategie původně kočovných Romů.

Toto potvrzuje Studie mikroekonomických modelů, vzniklá v Socioklubu. Jsou to Romové, kteří samovolně tvoří ony skupiny - Gemeinschaft - uzavřené okolí, ...takové „dvorky“ jsou přenášeny i do prostředí městského, ale zůstávají v rovině virtuální...

Romové často sami mají potřebu žít ve skupinách tvořit jak říkají odpůrci tohoto stavu Ghetta. Jistě, taktika místní samosprávy tomu může napomáhat, ale potřeba tvořit vlastní uzavřený dvorek - Gemeinschaft vychází z jejich vlastní životní strategie nikoliv díky vnějším zásahům politické moci. Proč vlastně tvoří tyto skupiny ? Protože...Úspěch je kategorií skupinovou nikoliv individuální. Je-li úspěch jedince v rozporu s tím, co je dobré pro rodinu, není úspěchem ale hanbou...
Romové neexistují a nejednají jako individuality, ale jako pospolitosti proto také mají...závazky vůči rodině přednost i před vzděláním a případným zaměstnáním jedince...
Jde o strategii Y ...tradování odlišných hodnot v prostředí rómských rodin lze částečně vysvětlit residuem kultury rómských osad v které se po generace upřednostňovala vzájemná solidarita uvnitř velkorodin, okamžitá spotřeba a krátkodobé strategie přežívání...

Jak se Romové dívají na okolí mimo tento uzavřený svět velkorodiny - Gemeinschaft ? Především jako nestabilní a nejisté prostředí, které je třeba IHNED využít - ulovit pro okamžité potřeby velkorodiny. Pokud jde o sociální dávky, různé podpůrné programy, obce to vše má pouze sloužit k zachování velkorodiny a jejich životní strategie...Představa, že by tomu mohlo být jinak než zařízením ze strany úřadů u členů cílové skupiny v podstatě absentuje...
Z hlediska strategie Y vše mimo velkorodinu - Gemeinschaft, je cizím nepřátelským prostředím, které se neustále mění. Pokud v nějakém okamžiku toto prostředí nabízí zdroje, které lze IHNED spotřebovat je třeba toho využít.

Spotřeba ve velkorodině je okamžitá a má smysl pokud ji lze ihned vidět a lze ji spojit přímo s vlastnictvím jedince. Proto tato spotřeba se projevuje v oblečení, mobilech a ostatním spotřebním zbožím, které kontrastuje ze zcela zanedbanými investicemi řekněme alespoň střednědobého charakteru jako jsou domy a jejich zařízení. Neexistuje taktéž žádná plánovaná úvaha spotřeby zdrojů...Domácnosti utrácí asi dvojnásobek svých příjmů....Chybějící polovina peněz je půjčena v rámci velkorodinné sociální sítě a vrácena a pak zase půjčena. Pokud je solidární síť solventní a řetězec půjčování není nenadálým výpadkem přerušen, míra pořizování zboží se stupňuje....V případě nulové solventnosti dojde ke krachu srovnatelnému v emoční rovině jen s krachem newyorské burzy v roce 1929. Někdo na to šeredně doplatí.... Ke krachům dochází v cyklech srovnatelných s obdobími sucha a dešťů. Jsou nevyhnutelné...


Strategie Y se svojí okamžitostí projevuje i v oblasti práce. Jestliže zde není plánování v oblasti spotřeby není zde ani plán v oblasti práce či vzdělání. Pokud práce nemá okamžitý výsledek - odměnu, ztrácí smysl. Vzdělání jako odložení okamžitého výdělku pro možnost vyššího výdělku v budoucnosti je nesmyslné. Proto Romové upřednostňují „práci“ která má okamžitý výsledek, může jít o práci na černo, sběr kovů či drobné krádeže pokud z nich je okamžitý užitek, např. kapsářství. Zde jsou ty...černé ludry, které kradou zeleň z parkoviště...jak cituje Mladá fronta dnes, břeclavského zastupitele Tomáše Nepraše.

Všechny tyto typy výdělku jsou z hlediska Strategie Y stejně legitimní pokud se dějí mimo velkorodinu tedy Gemeinschaft. Vnější okolí nemá k vnitřnímu světu velkorodiny „žádný“ vztah, zákony či právo mimo velkorodinu jsou jen součástí cizího nepřátelského a měnícího se prostředí. Neexistuje nic jako veřejnost či veřejný neutrální prostor. Proto také netvoří Romové národ, ale pouze vzájemně propojené velkorodiny. Kde není veřejný prostor, není ani jedna elita ani veřejnost. Vše je soukromé, odehrávající se ve velkorodině.
Trest za krádež je pak jen součástí životní „smůly“ tak jako povedená krádež je věcí „životního štěstí“. Rom necítí žádnou vinu protože se ničeho nedopustil. Mimo Gemeinschaft je jen džungle ve které je dovoleno vše. Jde jen o to posoudit míru okamžitého rizika zda se vyplatí krást nebo pracovat relativně dle pravidel vnějšího okolí.



Strategie X a strategie Y jsou dva zcela odlišné světy „pravidla“ obou nemají žádný průnik. Jedinec se může posouvat za jistých okolností od jedné strategie do druhé. Nelze však popřít, že obě tyto strategie existují. Jednat pak s lidmi žijícími ve strategiii Y jako s lidmi ve strategii X jak činí socialisté a levicoví liberálové je nonsens. Nabízet vzdělání někomu pro koho z jeho pohledu nemá žádný význam je jako dítěti dát do ruky počítač. Nebude vědět co s ním. Pro „motivaci“ či „převýchovu“ jedince tak, aby odešel ze strategie Y do strategie X je třeba použít daleko hlubších prostředků.

>



David Hanák
Politolog a publicista
 
  Přístupy: 18036 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA