Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Vedlej�� produkty tahanice o Lisabon (d�l 2.)

Jan Zahradil

S v�jimkou k uzouf�n� nudn� a p�edv�dateln� debaty o Lisabonsk� smlouv�, �R a V�clavu Klausovi v pl�nu Evropsk�ho parlamentu (kde v�ichni vystupovali tak, jak se �ekalo) se za uplynul� t�den nestalo nic, co by situaci jakkoliv posunulo �i zm�nilo. Tak�e m��eme pokra�ovat v �vah�ch z minul�ho t�dne. V prvn�m d�le jsem se zab�val "leitmotivem" evropsk� integrace (tedy t�m nekone�n�m p��b�hem, co se v "eurospeaku" naz�v� "ever closer union" a znamen� vlastn� federalizaci Evropy) a jeho ozv�nami v Lisabonsk� smlouv�.

Tak� jsem se � jist� pro mnoh� �ten��e kontroverzn� - zab�val dle m�ho n�zoru nikoliv nepodstatnou obranou tzv. Bene�ov�ch dekret� v kontextu evropsk�ho v�voje po roce 1989. Dnes je�t� n�co m�lo o geopolitice a tak� �esk�ch "Evropanech".

N�kte�� zast�nci u��� integrace EU (a tedy ratifikace Lisabonu) za�ali toti� p�lit z t�k�ch kus�. Pot�ebujeme pr� EU silnou a jednotnou, abychom mohli vzdorovat st�le asertivn�j�� politice Ruska. Bude-li EU slab� a nejednotn�, spadne pr� st�edn� Evropa zp�t do rusk� sf�ry vlivu a tud� Putinovi rovnou do ch�t�nu. Mnoz� jinak rozumn� �e�t� atlantist�, v�etn� lid� z ODS, lamentuj� nad proradnost� Obamovy administrativy, kter� se kv�li vztah�m s Ruskem vzdala ji� dohodnut�ho projektu protiraketov� obrany a nechala tak �R na holi�k�ch. Proto se te� o to v�ce mus�me p�imknout k tvrd�mu j�dru EU a ��dn� cena za to nen� dost vysok�. Zjednodu�en� v�sledek takov�ch �vah: Lisabonsk� smlouva je dobr� v�c, neb �in� Evropu siln�j��, proto se j� Rus boj� a bude d�lat v�e, aby ji zkomplikoval. Kdo tedy zpochyb�uje Lisabonskou smlouvu, oslabuje t�m EU a nahr�v� v�dom� �i nev�dom� Rusku � a proto fuj, pry� s n�m. No, a pak u� jen m��eme spat�it p�r v�dy anga�ovan�ch um�lc�, m�vaj�c�ch na Hrad�ansk�m n�m�st� transparenty proti "rusk�mu agentovi" na Hrad�. Sm�n�. Tato geopolitick� �vaha je zcela chybn�. Doporu�uji v t�to souvislosti ned�vno oti�t�n� �l�nek Pavla Kohouta s velmi p�esv�d�iv�mi citacemi z rusk�ho den�ku Kommersant. Tam si libuj�, �e v EU "a la Lisabon" bude kone�n� mo�n�, aby Rusko jednalo s EU p��mo prost�ednictv�m N�mecka �i Francie a p�es hlavy t�ch otravn�ch st�edoevropan�, kte�� stejn� jen trp� n�jakou divnou rusofobi�.

Ano, Rusku nevad� jakkoliv v�ce �i hloub�ji sjednocen� EU � pokud ji budou z evropsk� �rovn� ��dit ti, s nimi� se lze n�jak dohodnout, tedy tradi�n� partne�i Ruska, kter�mi jsou nepochybn� nap��klad N�mecko nebo Francie. Rusku tedy v�bec nevad� n�jak� Lisabonsk� smlouva, proto�e ta p�esn� takovou EU p�in��. I v�niv� stoupenci Lisabonu jsou ji� dnes nuceni p�iznat to, co d��ve vehementn� pop�rali: toti� �e nov� hlasovac� syst�m v Evropsk� rad� v kombinaci s dal��m p�enosem pravomoc� z n�rodn� �rovn� na evropskou pos�l� siln� a oslab� slab� (ostatn� se to d� matematicky prok�zat � v �R nap� pracemi doc. Plechanovov�). Hned ov�em dod�vaj�, �e p�ece nen� �eho se b�t, proto�e v Evropsk� rad� se p�ece nikdy nehlasuje "na s�lu" ale v�dy se o v�em dlouho a trp�liv� jedn� a jedn�, a� se v�echno dojedn�.

Ano, dod�v�m j� � ale s t�m, �e p�i takov�ch jedn�n�ch ka�d� jedn� pr�v� z takov� silov� pozice, kterou disponuje a s t�m, �e pokud p�jde do tuh�ho, na "silov�" hlasov�n� m��e v�dycky doj�t. N�mecku se bude v�dy sn�ze vyjedn�vat "po" Lisabonu ne� "p�ed" n�m, proto�e Lisabon pos�l� jeho hlasovac� v�hu v Rad� dvakr�t, zat�mco �esk� republice sebere t�etinu jej� sou�asn� s�ly. Tak�e je�t� jednou: Lisabonsk� smlouva zkr�tka nen� ��dnou evropskou zbran� proti p��padn� rusk� rozp�navosti, Rusku nejen �e nevad�, ale mocensk� architektura, kterou zav�d�, Rusku dokonce vyhovuje.

No, a o na�ich "Evropanech" se mi u� ani ob��rn�ji ps�t nechce. Proto�e Evropany jsme v�ichni, ozna�uji term�nem "Evropan�" ty, kte�� se c�t� tak n�jak "evrop�t�j��" ne� my ostatn� a d�vaj� to pat�i�n� najevo. Jejich pr�v� ted�popul�rn� sportovn� discipl�nou je odvol�v�n� prezidenta pro velezradu. Mezi fanou�ky tohoto sportu najdeme tak rozd�ln� typy, jako je politolog Pehe i sen�torka �SSD Gajd��kov�. Snad jen jednu pozn�mku: v �esk�ch d�jin�ch jsme byli mnohokr�t sv�dky toho, �e se nikoliv nev�znamn� ��st politick�ch a intelektu�ln�ch elit ohnula (a to i z �ist�ho idealismu, i z �ist�ho oportunismu) t�m sm�rem, kde pr�v� c�tila aktu�ln�, zpravidla vn�j�� t�i�t� moci. Platilo to za Rakouska-Uherska, za n�meck� okupace i za Moskvou ��zen�ho komunistick�ho re�imu. Plat� to i dnes, v na�em vztahu k EU. A zd�raz�uji, �e t�m nijak nesrovn�v�m EU s habsbursk�m mocn��stv�m, ani s komunismem, ani s fa�ismem. A ani neobvi�uji pana Peheho z oportunismu (a pan� Gajd��kovou z idealismu). A s Lisabonskou smlouvou je�t� nekon��m, proto�e bude dost p��le�itost� se k n� v nadch�zej�c�ch t�dnech je�t� vr�tit.



Jan Zahradil
Ing. Jan Zahradil
p�edseda europoslaneck�ho klubu ODS, vedouc� �esk� n�rodn� delegace v EPP-ED
�len V�boru pro rozvoj a n�hradn�k ve V�boru pro ob�ansk� svobody, spravedlnost a vnit�n� v�ci
M�stop�edseda ODS, st�nov� ministr zahrani��
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 10952 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA