Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Šetření, co přijde draho

Jiří Vambera

07.03.2008, zpravy.ods.cz

Od vstupu České republiky do Evropské unie se změnilo financování regionů, měst, obcí i podniků. Peníze z různých programů EU se čerpají na projekty podle složitých pravidel. Prostředky určené na zlepšení životního prostředí se zdály být docela velkorysé. Představovaly reálnou možnost, jak výrazně postoupit v plnění náročných cílů, které chce Česko i Evropa dosáhnout.

Odkanalizovat a vyčistit valnou většinu odpadních vod, které zatím vypouštíme do potoků a řek, vyrábět energii z obnovitelných zdrojů, snížit produkci CO2 - podle představ ekologů by to mělo vést k trvale udržitelné harmonii mezi lidskou společností a přírodou. Ovšem dřívější halasná prohlášení unijních politiků, co dosáhneme do roku 2010 nebo 2020, přeháněla tak nabubřele, že už je neberou nyní vážně ani oni sami.

I názory na vhodnost způsobů řešení se mění, někdy i dosti podstatně. Vychvalované větrné elektrárny nedokážou při započtení všech nákladů vyrábět energii za cenu srovnatelnou s klasickými zdroji. Když se vezmou v úvahu náklady na nezbytné záložní zdroje a kolísání výkonu, musí být její cena trvale dotovaná. I elektřina z biomasy bude bez dotací neúměrně drahá a tedy neprodejná. Také podstatně zvýšit pěstování biomasy se v naší republice zatím nedaří, protože zemědělci nemají zaručené výkupní ceny. Není vybudovaná logistika, jak přepravovat, sušit a skladovat velké objemy biomasy - která je ve srovnání s fosilními palivy na energii chudá. Její produkce vrcholí v létě, zatímco potřeba energie v zimě.Navíc využití zemědělské půdy na produkci energie naráží na vážný morální problém, protože způsobuje zdražení potravin.

Zcela nejlepší, zaručený způsob, jak se bránit takzvanému globálnímu oteplení, je energií šetřit. V tom máme veliké možnosti, protože plýtváme ve srovnání s vyspělými státy hodně.

Velké úspory může přinést například lepší izolace veřejných budov. Proto vypracoval Královéhradecký kraj pilotní projekty na zateplení různých typů zařízení. Nemocnice, škola, domov důchodců. V případě úspěchu by kraj pro taková zařízení mohl snadno projekty opakovat. Bohužel, pro nedostatek peněz na kofinancování ze státního rozpočtu Ministerstvo životního prostředí drasticky snížilo částku pro projekty určenou a při výběru se uplatnila i kritéria původně neočekávaná. Například relativně čisté ovzduší v našem kraji anebo nejistota, zda veřejné prostředky by v nemocnicích nepředstavovaly nedovolenou podporu privátního sektoru. Takže žádný z původně akceptovaných projektů našeho kraje peníze nezískal.

Ukazuje se, jak nevýkonné a zdlouhavé je administrativní a byrokratické řízení hospodářství. Peníze a práce byly vynaložené zbytečně na vyřazené akce a některé vybrané projekty zjevně přinesou úspory menší než ty co byly vyřazené. Například zateplení mateřské školky pro 70 dětí, ve které se topí 10 hodin denně, přinese určitě méně úspor než zateplení budovy nemocnice pro 250 pacientů, kde musí být dost teplo 24 hodin bez přestání - a přesně k takovým situacím při rozhodování došlo. Efektivita vynaložených prostředků není optimální.

Jaký je rozdíl, jestli ušetříme milion joulů v čistém Trutnově anebo špinavé Opavě? Kdybychom uplatnili princip ochrana a dotace podle stupně postižení do důsledků, tak na skládce odpadu bychom nesměli ani plivnout, ale v rezervacích by se směly odhazovat odpadky na zem!

Bez masivního přerozdělování se mnoho akcí, které vedou k ochraně životního prostředí, vůbec neuskuteční, protože bez dotací na ně nikdo nemá. A dotace se nevyužívají s maximální efektivitou. Nebylo by potřeba to změnit? Není nakonec nejlepší ochránce životního prostředí ČEZ a RWE, kteří z nás ždímou za teplo a světlo, co se dá?



Jiří Vambera
člen Rady Královéhradeckého kraje
 
  Přístupy: 31138 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA