Bruselská plánovací komise

Marek Loužek

51pro 12/2008


Evropská rada schválila klimaticko-energetický balíček a záchranný plán proti finanční krizi. Máme se radovat, nebo spíše bát?

Výsledky posledního vrcholného setkání evropské sedmadvacítky za francouzského předsednictví 11. a 12. prosince nevěští nic dobrého. Klimaticko-energetický balíček tvrdě dopadne na evropskou ekonomiku. Plán napumpovat do ekonomiky v příštích dvou letech dvě stě miliard eur jen vytlačí soukromé investice. Nezačíná Evropská komise připomínat ústřední plánovací komisi?

Klimatický balíček

Klimaticko-energetický balíček zavádí v Evropské unii zelenou revoluci. Francouzský prezident Sarkozy přinutil kolegy z 26 dalších členských zemí podepsat návrhy, které budou znamenat pro evropský průmysl miliardové investice a účet za ně v podobě zvýšených cen aut, energie a dalších produktů pocítí každý Evropan.

Samotná regulace emisí oxidu uhličitého je nesmysl, protože CO2 není jedovatý plyn. Kdyby EU regulovala emise síry nebo dusíku, dalo by se to snad pochopit. Ale oxid uhličitý je životodárná látka, kterou vstřebávají rostliny a vydechují živočichové. Tvoří jen zanedbatelný zlomek atmosféry (sotva pár promile). Představa, že nás CO2 zahltí, je absurdní.

Povolenky zdarma pro velkou část ekonomiky sice dopad balíčku zmírňují, zároveň navozují otázku po smysluplnosti celého projektu. Rozsah různých výjimek je tak neobyčejně rozsáhlý (emitovat zdarma mohou např. energeticky náročná odvětví), takže výsledný dopad na snížení emisí CO2 bude zanedbatelný. Co je neúnosně tvrdé, je podíl obnovitelných zdrojů 20 % do roku 2020.

Ústupky Irsku v podobě zachování komisařů pro každou zemi jsou dost zásadní institucionální změnou oproti původní Lisabonské smlouvě. Pokud by chtěla EU takovou změnu prosadit, musela by nechat ratifikovat Lisabon ve všech členských státech znovu a s novým obsahem. Voliči v Irsku však nejsou hloupí a skládat reparát je bavit nebude. Lisabon s kosmetickou obměnou pravděpodobně opět odmítnou.

Záchranný plán

Plán Evropské komise napumpovat do ekonomiky v příštích dvou letech dvě stě miliard eur, tj. 1,5 % HDP celé unie, vyvolává rovněž pochybnosti. Dva roky by z rozpočtů zemí EU mělo jít na podporu ekonomiky 170 miliard eur, 30 miliard eur z rozpočtu Unie na podporu menších firem a další projekty. Zachrání balík evropskou ekonomiku, nebo jde o peníze vyhozené oknem?

Plán vytyčuje priority pro státní podporu jako ekologické výrobky, vytváření pracovních míst, čisté technologie v automobilovém průmyslu, inovace, výzkum a vzdělávání, modernizace infrastruktury a úsporná energetika. Plán podpory automobilovému průmyslu je populistický, protože pokles ceny benzínu dříve či později oživí poptávku po autech, trh problém vyřeší.

Peníze na záchranný plán nespadnou z nebe, nýbrž jdou z kapes evropských daňových poplatníků. Balík prohloubí rozpočtové deficity některých zemí nad tříprocentní úroveň, kterou povoluje Pakt stability a růstu, zejména ve Francii, Británii, Irsku, Itálii, Řecku a Portugalsku. Země eurozóny se už dříve dohodly, že pakt umožňuje za výjimečných okolností překročit pravidla, čemuž odpovídá právě současná situace finanční krize.

Problém hyperaktivity evropských úředníků je, že každý členský stát je finanční krizí zasažen různým způsobem. Pokud česká ekonomika poroste o 2,5 %, situace si nevyžaduje výdajové stimuly z rozpočtu. Šlo by jen o ztrátu pro státní rozpočet. Dokonce i Německo, napočítáme-li sanaci bankovního sektoru, nehodlá na rozhýbání ekonomiky dát více než oznámených 32 miliard eur.

Bruselský summit skončil překvapivě rychle. Evropská komise odchází ze summitu poražená, protože získala sice podporu členských států k balíčku na záchranu ekonomiky, podpora je však vyjádřena tak vágně, že vlastně nikoho nezavazuje. Klimaticko-energetický balíček je vážnější, protože přináší centrální plánování energetiky. Proti nápadům ústřední bruselské plánovací komise bychom se měli důrazně ohradit.