Věc nadmíru vážná.
Aleš Pejchal
Každá demokratická společnost, vědoma si spontánního řádu jako základu, na kterém vznikla a ve kterém žije, musí dodržovat základní premisy své funkčnosti. Jinak bude směřovat od svobody k nesvobodě, od demokracie k totalitě.
Základní předpoklady naší svobody jsou vyjádřeny v úvodních článcích Ústavy a měly by být nejelementárnější součástí našeho právního vědomí. Státní moc slouží (nikoli vládne) všem (nejen některým) občanům a to jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. A jenom svobodný občan (nikoli vykonavatel státní moci) může činit cokoli, co mu zákon výslovně nezakazuje a naopak nesmí být nucen činit něco, co zákon neukládá. Tato pravidla platí pro všechny, tím spíše pro vykonavatele státní moci soudní!
Soudní rozhodnutí ve sporu o část Pražského hradu včetně Katedrály sv.Víta ve svém výroku, ať už bude písemně zdůvodněn jakkoli, základní principy ústavnosti popírá a to je velice zlé. Soudce je ve svém rozhodování vázán zákonem, nesmí z jeho mezí vybočit, ať se mu to líbí nebo ne. Jinak nevykonává státní moc soudní, ale jde o jeho zvůli. Pouze pokud se domnívá, že některý ze zákonů této země, jenž se dotýká souzené věci, je v rozporu s ústavním pořádkem, může navrhnout Ústavnímu soudu, aby jej zrušil. Vládní nařízení č.55/1954 Sb. ( o které jde především) bylo dodatečně schváleno tehdejším Národním shromážděním a mělo tudíž sílu zákona, stejně jako např. dekrety prezidenta.
Soudkyně, která rozhodovala na nejnižším článku výkonu státní moci soudní, pokud se chtěla domáhat zrušení tohoto předpisu, měla smůlu. O návrhu skupiny poslanců na jeho zrušení již před šesti lety rozhodl Ústavní soud a takovýto návrh odmítl. Zároveň Ústavní soud uvedl, že na základě tohoto předpisu vzniklo státní vlastnictví ke sporným nemovitostem a jeho případná změna (ve prospěch kohokoli) je na posouzení demokratického zákonodárce. Ani jinak být nemůže, když vlastnictví vzniklo na základě zákona a soudce je jím vázán. Toto rozhodnutí vynesli Ústavní soudci, jejichž erudice si nemohu nevážit, jako např. Zdeněk Kessler, Vladimír Klokočka, Vojtěch Cepl, Antonín Procházka, Vlastimil Ševčík a další, zasedající v plénu Ústavního soudu.
Byť je možno se do rozhodnutí obvodního soudu odvolat a jeho verdikt může být odvolacím soudem změněn, již samotný fakt, že takovýto výrok soudu vůbec byl vynesen, je vážným mementem pro všechny občany. V tomto případě státní moc soudní zcela evidentně vybočila z mezí, daných jí zákonem. Z toho jde strach.
Aleš PejchalJUDr. Aleš Pejchal, člen poradního sboru prezidenta republiky. Advokátní praxi vykonává především v oboru občanského práva, mezinárodního práva se zaměřením na řízení před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku, církevního práva a v dalších právních oborech.
