Favoritův skon
Martin Daneš
V uplynulých týdnech žil český národ hokejem. Mistrovství světa se konalo v Praze, v „nejmodernější a nejkrásnější“ hale, a hlavním favoritem na zlatou medaili byl domácí tým. Přišlo osudové čtvrtfinále a český národ propukl v pláč. Nebesa, jaká nespravedlnost, takhle vypadnout! (Vím, že po bitvě je každý generálem, a ve sportu obzvlášť, leč nemohu si pomoci: fakt, že při závěrečných samostatných nájezdech, které rozhodly o všem, chyběl nejšikovnější střelec týmu Martin Ručinský, byl zásadní a kdo ví, zda ne fatální chybou trenérů Lenera a Růžičky.)
Vzpomeňme podobně nečekaných pádů z domácí politiky: V polovině devadesátých let se premiér Václav Klaus bil v prsa, že jeho země je už připravena na vstup do Evropské unie. Je pravda, že Česko tehdy splňovalo tzv. maastrichtská kritéria hospodářské a měnové unie, zejména rozpočtový schodek pod třemi procenty HDP. Přešlo šest let sociálnědemokratických vlád a deficit dnes úspěšně šplhá k dvouciferným hodnotám. Špidlův „sociální stát“ je na rozpočtovém poli ještě plýtvavější než ten neblahé paměti „socialistický“.
Na počátku roku 1998 vznikla odtržením od ODS Unie svobody. Média tleskala „novému politickému stylu“ a průzkumy straně přisuzovaly kolem třiceti procent hlasů. V červnových mimořádných volbách se musela spokojit s podstatně skromnějším skóre a nyní pěje svou labutí píseň. Ani masivní mediální propaganda nebyla s to zakrýt mocichtivost unionistů kombinovanou s totálním neumětelstvím.
Poslední příklad: třetí prezidentskou volbu v únoru 2003 přijel z Vysočiny spasit kandidát Miloš Zeman. Spojená síla sociálních demokratů a komunistů rozhodne v jeho prospěch, věřil tehdy on i většina pozorovatelů. Pak premiér Špidla svůj doporučující proslov zakončil nevinnou větičkou: „Miloš Zeman je kandidátem sociální demokracie.“ …ale ne můj, zněl premiérův nevyřčený dovětek. Zeman prohrál a pokořený se navrátil do své venkovské tvrze.
Co mají tito čtyři byvší favorité společného? Přehnané sebevědomí.
5/9/2004
Martin DanešV roce 1991-92 byl diplomatickým poradcem v Kanceláři prezidenta republiky. Pracoval jako redaktor v Lidových novinách, Metropolitanu, Českém deníku, šéfredaktor Denního Telegrafu (1993-94) a měsíčníku Mezinárodní politika (2002). V současné době žije a pracuje ve Francii
Osobní stránky
