Re�is�r, kter� sv�mu Havlovi rozum�
Josef Mlejnek
MF Dnes 17.10.2008
N�kolik �vah o h�e V�clava Havla Odch�zen�, a zejm�na o jej� inscenaci v Hradci Kr�lov�, kterou re��roval Andrej Krob
V komorn� sc�n� Beseda Klicperova divadla v Hradci Kr�lov� m�la minulou sobotu premi�ru nov� hra V�clava Havla Odch�zen� v nastudov�n� jeho dlouholet�ho p��tele a souseda z Hr�de�ku, letos sedmdes�tilet�ho Andreje Kroba. Ten od pam�tn� �ebr�ck� opery v Horn�ch Po�ernic�ch (1975) pracoval dlouh� l�ta s neherci soust�ed�n�mi v Divadle Na tahu, jeho� je dosud princip�lem. V posledn�ch zhruba deseti letech pracuje nem�n� �sp�n� tak� s herci profesion�ln�ch sc�n v�etn� pr�v� hradeck�: po Pokou�en� (1999) a Vyrozum�n� (2004) je to Krobova ji� t�et� tamn� havlovsk� re�ie. Jistou zvl�tnost p�edstavuje fakt, �e Krob v posledn�ch t�iceti letech zre��roval prakticky v�echny Havlovy divadeln� kusy. To by samo o sob� nemuselo nic znamenat, kdyby ne�lo vesm�s o mimo��dn� zda�il� inscenace, inven�n�, a p�itom po duchu v�rn� autorovi.
Rovnov�ha a balancov�n�
Kdy� polsk� dramatik Slawomir Mro�ek t�m�� p�ed patn�cti dny vydal svou dramatickou trilogii L�ska na Krymu, doplnil ji desaterem pro re�is�ry, v n�m� si vymi�oval, co v�echno se nesm� p�i inscenaci m�nit, pop��pad� dotv��et. Nad ve�ker�m d�n�m, kter� p�edch�zelo a prov�zelo nyn�j�� divadeln� comeback V�clava Havla coby autora, nazvan� p��zna�n� Odch�zen�, jako by viselo ve vzduchu jak�si �desatero� nepsan�, v n�m� bylo t�k� p�edv�dat, co si autor vymi�uje a na �em trv�. M�nila se divadla, v nich� m�la prob�hnout sv�tov� premi�ra, st��daly se mo�n� osoby a obsazen�, aby nakonec z konkurzu vy�lo v�t�zn� pra�sk� Divadlo Archa.
Havel sice ��dn� explicitn� po�adavky ohledn� inscenace sv� hry neformuloval, nicm�n� se do n� sv�m zp�sobem s�m nominoval - v tom lep��m p��pad� jako autor glosuj�c� �i vykl�daj�c� d�n� na sc�n�, v tom hor��m jako sv�ho druhu �metare�is�r�. Druh� mo�nost se v pra�sk� inscenaci projevila m�sty a� nep��jemn�. Sc�nick� pozn�mky ur�en� pro Hlas (z reproduktoru) vyzn�vaj� v pod�n� autora m�sty trochu jako samo�er. David Radok sice velkolep�mi hudebn�mi vstupy i sc�nickou v�pravnost� prok�zal, �e je re�is�rem p�edev��m opern�m, ale pokud jde o havlovsk� �j�dro v�ci�, jako by nedohl�dl, �e hybnou silou Havlov�ch her je p�esn� kompozice, analogick� t� hudebn�. I kdy� se Odch�zen� s dramatikovou dosavadn� tvorbou nep�ekr�v� �pln�, z�st�v� i v n�m nepominutelnou rovnov�ha jednotliv�ch z�va�� a ka�d� jej� poru�en� se m��e vymst�t.
Se zm�n�nou Mro�kovou trilogi� m� Havlova nov� hra spole�n� rovn� to, �e ob� bilancuj� ur�it� epochy (jde pochopiteln� o zcela odli�n� obdob�), jako� i to, �e vyu��v� obs�hl�ch citac� z klasick�ch dramatick�ch d�l, v Havlov� p��pad� jde nav�c i o cit�ty z jeho p�edchoz�ch her. V Odch�zen� prol�naj� s p�vodn�m textem slova i obrazy ze Shakespearovy Bou�e, a p�edev��m z �echovova Vi��ov�ho sadu, kter� maj� pos�lit a vyztu�it posl�n� hry. Ale ani ony by nem�ly vych�lit z�kladn� rovnov�hu, aby se v nich zm�n�n� posl�n� neutopilo.
Bez vily, bez strom�
O co m�n� v�pravn� a m�n� konformn� v��i autorov�m p�edstav�m je Krobova inscenace, o to v�ce je vnit�n� loaj�ln� v��i smyslu d�la a organicky navazuje na re�is�rovy dosavadn� v�klady Havlov�ch her. Na sc�n� nevid�me ��dn� n�znaky masivn� vily v pozad�, ani stromy, kter� v z�v�ru p�edstaven� v Ar�e �vyr�staj� na symbol, p�edlohou p�edepsan� houpa�ku zcela chyb�. Vid�me ob�� p�smena n�zvu ODCH�ZEN�, panel�kovit� �ediv� a opr�skan�, p�edzv�st �um�r�n� kr�le� na havlovsk� zp�sob. �teme je v opa�n�m gardu a �perspektivn� se zmen�uj�. (Jak suver�nn� je exkancl�� Rieger na za��tku, a co z n�ho nakonec zbude.) N�kolikr�t v pr�b�hu p�edstaven� kolem n�pisu prosvi�t� sv�teln� m�h�n� reflektor� automobilu a je tak� sly�et suver�nn� �vouc� motor. P�r �idl�, uprost�ed sc�ny star� vesnick� pumpa, vp�edu stolek s �achov�mi figurkami. T�ny z �dy na radost sly��me jen pro nezbytnou ilustraci nebo jako vtip - to kdy� se oz�vaj� z mobilu Riegerovy dcery.
Autor v Odch�zen� bilancuje jist� i svou minulost politika, ��tuje s prost�ed�m, v n�m� se po dv� desetilet� pohyboval, s lidmi kolem. Ve h�e je i plno aktu�ln�ch nar�ek, �leh� p��mo satirick�ch a ob�as i t�m�� komun�ln�ch vtipnost�. Ale to v�e je pouze l�tka a nen� moc d�le�it�, jak autor vn�m� sv�t politiky; a ze v�eho nejpo�etilej�� by bylo spat�ovat v kter�koli z postav inkarnace autorov�ch nep��tel. Vlast�k Klein a jeho nezadr�iteln� vzestup m��e p�ipom�nat V�clava Klause, ale charakteristick� znaky postavy jdou nap��� prezidentsk�m spektrem. V Krobov� v�kladu jde sp�e o karikaturu, a to docela v�rohodnou, ��d�es�ka� coby �lov�ka derouc�ho se k moci. V�sti�n� a bez zbyte�n�ho karikov�n� tohoto �vicep�edsedu� zt�lesnil Franti�ek Stan�k.
Ans�mbl, kde je z �eho br�t Hradeck� p�edstaven� v�bec uk�zalo, jak mimo��dn� kvalitn�m hereck�m souborem zdej�� divadlo nad�le disponuje. Hynek Pech v hlavn� roli se nemus� barokn� rozmachovat do velkolep�ch kontrast� - �pln� sta��, �e na po��tku z n�j vyza�uje �elmovsk� nadhled a �e v z�v�re�n�m, potupn�m d�n� se ocit� v kle�t�ch zvnit�n�l� skl��enosti. Pavla Tomicov� (exkancl��ova �dlouhodob� p��telkyn� Irena) je here�kou, pro ni� jako by byla naps�na tato role, jenom�e to se v�dy d� poznat a� ex post. Kvality �i nekvality postavy se mus� z herce zevnit� prob�jet jako elektrick� proud, �sv�t�lkovat� p�i filigr�nsk� p�esnosti a v�sti�nosti v�ech gest a pohyb� - ve vypjat�ch dialoz�ch stejn� jako p�i peskov�n� person�lu. V pod�n� Vlastimila �a�ka nen� Osvald-Firs m�to�n� staroch, ale potm�il� mu�ik v ruba�ce, m�sto zahradn�ka je na rozd�l od p�edlohy zahradnice Knoblochov� (Lenka Loubalov�), kter� velice sv�e p�edstavuje hlas lidu a p�ich�z� se zpr�vami, z nich� plyne, jak�m zlov�stn�m sm�rem se budou ud�losti ub�rat. Eli�ka Bou�kov� jako politolo�ka BeaWeissenm�telhofov�, hodlaj�c� napsat pr�ci o Riegerovi a posl�ze i o Kleinovi, nebo Radek B�r v roli novin��e Jacka z bulv�ru Fuj �i sniv� sfinga p��telkyn� Ireny Monika - to v�echno jsou mimo��dn� �vedlej�� hereck� v�kony. A nelze opomenout ani Martinu Eli�ovou v roli Riegerovy matky: nemus� k�ehkou m욝anskou star�� d�mu podezd�vat ��dnou rustik�lnost�, jak tomu naopak bylo v pra�sk�m p�edstaven�.
Autor a jeho hlas v Krobov� v�kladu nemluv� z reproduktoru, nen� namluven V�clavem Havlem, ale hraje ho Ji�� Zapletal, kter� se pohybuje jako �libero� po jevi�ti a nep��mo promlouv� k herc�m na sc�n�. Patrn� nejsch�dn�j�� alternativa k hlasu �sh�ry�, by� m� pr�v� i takto pojat� postava zna�n� rezervy. Ale i s t�m Krobova inscenace nepostr�d� humor, jiskru, sp�d i tah.
Pro m� ud�lost roku
O �em Havlova hra je, nem�-li j�t jen o bilancov�n�? O existenci�ln�m vyvanut� lidstv� do pr�zdna, odtud mo�n� vzd�len� p��buznost s Ioneskov�m Kr�l um�r�, i kdy� Ionesco operuje sp�e s kategori� nicoty ne� pouh� �pr�zdnoty�. A je tak� o tom, kam a� �lov�k m��e klesnout, p�ijdeli o v�echno.
S inscenacemi Odch�zen� se roztrhl pytel: hraje se v Anglii, z�hy bude m�t premi�ru na Slovensku a je�t� v n�kolika divadlech �esk�ch. Aby se brzy neza�alo ��kat, �e je p�ehavlov�no! Hradeck� p�edstaven� bylo pro m� rozhodn� ud�lost� roku a jenom jsem se znovu p�esv�d�il, �e Andrej Krob je re�is�rem v�rn�m, ne v�ak rigidn�m, n�br� velice plastick�m.
Josef Mlejnek