Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Digitalizace (minip��ru�ka pro ka�d�ho)

Tom� Chudomel

T�ma digitalizace je v posledn�ch t�dnech a m�s�c�ch prob�r�no ze v�ech stran. Ov�em sp�e na stran� odborn�k� a politik�. Pro v�t�inu obyvatel je proces digitalizace nezn�m�. Ne ka�d� m� �as �i chu� studovat rozs�hl� p��ru�ky o DVB, a proto jsme se rozhodli pro na�e �ten��e sepsat z�kladn� (ale nejpodstatn�j��) fakta o digit�ln�m vys�l�n�. M�la by b�t pro V�s referen�n� (ale lehce pochopitelnou) p��ru�kou pro orientaci p�i sou�asn�ch debat�ch o ve�ejnopr�vn�ch multiplexech, licenc�ch atd.

Intro - Sou�asn� podoba vys�l�n� a jej� nev�hody:

Sign�l sou�asn� analogov� televize je ���en zhruba v p�smu 50 � 800 MHz, ve kter�m jsou um�st�n� jednotliv� TV kan�ly. Jeden televizn� kan�l m� ���ku p�sma 8 MHz a m��e obsahovat pouze jeden TV program (obraz a zvuk, nap�. �T1). Voln�ch kan�l� je zd�nliv� mnoho, ale vzhledem k faktu, �e sousedn� vys�la�e nemohou vys�lat na stejn�m kan�lu (do�lo by k vz�jemn�mu ru�en�) a je nutn� tak� koordinovat vys�l�n� na mezin�rodn� �rovni, neumo��uje sou�asn� situace p��li�n� roz���en� po�tu vys�lan�ch program� (resp. p�irozen� konkurence pro sou�asn� vys�latele). Analogov� ���en� m� z hlediska vys�la�e tak� v�t�� energetick� i technologick� n�roky.

A je tu je�t� dal�� aspekt � kvalitativn�. Analogov� sign�l nemus� b�t apriori �patn�, ale jeho sou�asn� pozemn� (terestri�ln�) ���en� m��e poskytnout �nosnou kvalitu jen v m�st� dobr�ho p��jmu, p��jem n�kde v kopc�ch, v jedouc�ch dopravn�ch prost�edc�ch �i na ant�nu um�st�nou v budov� je v�ce ne� problematick�.

Dobr�m l�kem na tyto neduhy m��e b�t digit�ln� vys�l�n� (DVB).

S p��chodem technologick�ch pokrok� v 80. a 90. letech bylo mo�no rozv�jet koncepty digit�ln�ho z�znamu, p�enosu, a zobrazen� TV obrazu. Zat�mco digit�ln� videokamery se �sp�n� prod�vaj� ji� �adu let, zav�d�n� digit�ln�ho vys�l�n� do provozu je nesm�rn� komplikovan�. Finan�n� d�vody zap���inily snahu zachovat v maxim�ln� m��e sou�asn� analogov� vys�l�n� a DVB za��t provozovat paraleln�. Frekven�n� spektrum je ji� p�epln�n� analogov�m sign�lem a tak by nejchyt�ej�� byla inspirace z Berl�na a bl�zk�ho okol�. Tam ve�er vypnuli analogov� vys�l�n� a r�no u� jelo vys�l�n� digit�ln�. Takov� radik�ln� st�ih je mo�n� pouze za finan�n� ��asti st�tu (v�asn� subvence digit�ln�ch p�ij�ma��).


DVB (Digital Video Broadcasting)

Digit�ln� vys�l�n� m� n�kolik variant:
DVB�S: Jedn� se o p��jem digit�ln�ho TV sign�lu p�es satelit. Ji� se tak vys�l� n�kolik let.
DVB�C (Cable): ���en� DVB kabelovou s�t�.
DVB�T (Terestrial): terestri�ln� (pozemn�) vys�l�n�, o to n�m te� jde (viz d�le).
DVB�H (Handheld): Jist� obdoba DVB�T, ale ur�en� pro p�enos obrazu na mal� p�enosn� p�ij�ma�e (do ruky). Vyzna�uje se vy���m kompresn�m pom�rem, kter� umo�n� um�st�n� a� 10 TV program� do jednoho multiplexu. Mluv� se o n�m zvl�t� v souvislosti s mobiln�mi s�t�mi 3. generace, p��jem DVB-H najde sv� m�sto patrn� p�edev��m na mobiln�ch telefonech.


DVB-T:

Z�kladn� jednotkou DVB-T je multiplex. Multiplex zab�r� jeden vys�lac� kan�l o ���ce 8 MHz (jako zab�r� jeden TV program analogov� televize). Jedn� se o jeden datov� tok a m��e obsahovat jak�koli obsah. Jedin�m limitn�m faktorem je jeho p�enosov� kapacita (jak� mno�stv� dat je schopen p�en�et). M��e obsahovat TV programy (obraz + zvuk), nebo samotn� zvuk � rozhlasov� stanice. Digit�ln� zaznamenan� obraz je tvo�en nulami a jedni�kami, stejn� jako data ve va�em po��ta�i. Tok t�chto zdrojov�ch dat p�ich�zej�c�ch k div�kovi v multiplexu se naz�v� datov� tok. V multiplexu pak b�� paraleln� nap��klad �ty�i datov� toky s videem a audiem (�ty�i televizn� programy) a dva datov� toky pro audio (dv� rozhlasov� stanice).

To, kolik TV a rozhlasov�ch program� je schopen multiplex p�en�et, je d�no jednak nastaven�m multiplexu a hlavn� datovou kompres� TV obrazu (pomoc� kompresn�ho standardu MPEG-2). P�i mal� kompresi obrazu se sice do�k�me obrazu brilantn�ho, ale do multiplexu by se n�m pak ve�ly t�eba jen dva, t�i programy. Z ekonomick�ch d�vod� se hled� kompromis mezi po�tem program� a kvalitou. V �ech�ch se zat�m po��t� se �ty�mi programy v ka�d�m multiplexu. Pokud bude m�t �T vlastn� multiplex, mluv� o p��le�itostn�m (Olympijsk� hry,...) provozu p�t�ho programu.

Pak se je�t� p�en�� data pro EPG (Electronic Program Guide) � elektronick� programov� pr�vodce, MHP (Multimedia Home Platform) � r�zn� interaktivn� aplikace, jako nakupov�n� p�es televizi, hlasov�n�, ...

MHP m�lo b�t pro div�ky hlavn�m l�kadlem, to se v�ak uk�zalo jako p�ehnan� o�ek�v�n�. Jak praxe nazna�ila, prim�rn�m z�jmem div�ka se stal po�et program� a jejich programov� nab�dka. Tedy pasivn� vyu��v�n� mo�nost� syst�mu DVB.

Dal�� v�hody DVB-T

  • Na rozd�l od analogov� televize nevad�, kdy� sousedn� vys�la�e pracuj� na shodn� frekvenci. Co to znamen�? Cel� republika m��e m�t jeden multiplex um�st�n na shodn�m kan�lu. To znamen� daleko hospod�rn�j�� vyu�it� kmito�tov�ho spektra a je to jedna z d�le�it�ch v�hod syst�mu DVB.
  • D�ky dobr�mu zabezpe�en� sign�lu DVB proti chyb�m je mo�n� p��jem bez rozd�lu kvality i uvnit� budov, k p��jmu sta�� i kus dr�tu (ov��eno v Praze). To se tedy v sou�asn� dob� t�k� jen v�t��ch m�st, kde ji� stoj� vys�la� pro DVB a sign�l je tam dostate�n� siln�. Dal�� kapitolou je pak bezprobl�mov� p��jem v jedouc�ch dopravn�ch prost�edc�ch, co� nahr�v� kapesn�m TV p�ij�ma��m p�i cest� vlakem, autobusem �i automobilem.

Jak je mo�n� p�ij�mat DVB-T?

Nejelegantn�j��m �e�en�m je po��zen� televizoru s mo�nost� p��jmu DVB. N�kte�� �odborn�ci� stra�ili ob�any ud�vanou cenou 50 tis. K�. To je le�. Jednak se ji� n�kolik let daj� po��dit televizory s DVB ji� za 25.000 K�, a nav�c nen� d�vod, aby jejich cena neklesla na �rove� sou�asn�ch st�edn� lacin�ch televizor�. A tak� klesne. Digit�ln� televizory budou m�t mo�nosti p�ipojen� extern�ch p��stroj� stejn� jako maj� sou�asn� televizn� p�ij�ma�e. �ili se nemus�te b�t o sv� star�� video/DVD p�ehr�va�e.

Druh� �e�en� je �sporn�j��: Po��zen� mal� krabi�ky, tzv. set � top boxu. Slou�� jako p�ij�ma� digit�ln�ho vys�l�n� a lze ji p�ipojit k televizoru stejn� jako nap�. videorekord�r. Aktu�ln� se jej� cena pohybuje kolem 3.000 K�. Trh je�t� zapracuje. Do budoucna se mluv� o cen� a� 1.500 K�.

Pokud si chcete u��t opravdu kvalitn�ho obrazu, vyu�ijte propojen� �RGB�. Pokud m� v� televizor RGB vstup na konektoru SCART (do�tete se to v jeho n�vodu), po�i�te set-top box s RGB v�stupem na konektoru SCART. Takov� propojen� poskytne velmi brilantn� obraz (barevn� pod�n�, ostrost). Sou�asn� nejlevn�j�� modely set-top box� tento v�stup nemaj�.

DVB-T a Va�e videorekord�ry

Nejv�t�� probl�my s DVB budou m�t Va�e videorekord�ry. Jejich p�ij�mac� obvody nejsou na DVB-T p�ipraveny. Po��taj� jen se sou�asn�m analogov�m vys�l�n�m.

�e�en� jsou r�zn�:

1) M��ete v�stup z DVB set-top boxu paraleln� p�ipojit jak k televizoru, tak ke vstupu videorekord�ru. Pak to, co vid�te na televizoru, m��ete nahr�vat na v� videorekord�r. Nev�hoda je, �e mus�te sledovat to, co chcete nahr�vat.

2) Po�i�te si zvl�tn� set-top box jen pro videorekord�r. Na n�m si v�dy nastav�te program, kter� chcete nahr�vat. A televizi pak sledujte p�es druh� set-top box, nebo po�i�te rovnou digit�ln� televizor. Jedn� se o zna�n� krkolomn� �e�en�.

3) Po�i�te set-top box se zabudovan�m harddiskem (HDD). Takov� p��stroje ji� stoj� m�n� ne� 10.000 K�. M� dv� odd�len� p�ij�mac� ��sti, �ili m��ete sledovat cokoli a nahr�vat jen vybran� program. Je to tedy n�hrada videorekord�ru (nahr�v� digit�ln� data p��mo na HDD) a jedn� se zat�m o nej�ikovn�j�� �e�en�.

Nebojte se nav�t�vit nejbli��� poctivou prodejnu s p�ij�mac� technikou a pora�te se o nejv�hodn�j��m �e�en� pr�v� pro V�s. Dobr� obchodn�k V�m v�dy vyjde vst��c. (Nemysl�m t�m supermarkety se zaru�en� nejni��� cenou.)

Vypnut� analogov�ho sign�lu

Definitivn� term�n vypnut� analogu zat�m ur�en p�esn� nebyl, stane se tak a� p��t� rok, kdy se sejde evropsk� ITU-R (koordinace mezin�rodn�ho radiov�ho provozu), a stanov� definitivn� term�n. V sou�asn� dob� se mluv� o roku 2010 a� 2012.

Digit�ln� vys�l�n� a kvalitn� audiovizu�ln� z�itek

V �etn�ch novinov�ch �l�nc�ch auto�i p�irovn�vaj� kvalitu vys�l�n� ke kvalit�, jakou �zn�me z DVD�. Kdy� pominu porovn�v�n� hru�ek a jablek, tak je to p�edev��m tvrzen� velmi povrchn�. Tento n�zor stoj� pouze na z�klad� faktu, �e je u�ita stejn� kompresn� metoda MPEG-2. T�m podobnost kon��. Ned�lejme si p�edem iluze o kvalit� technick�ho vybaven� stanic, kter� ��daj� o digit�ln� licence. Nemluv� o kompresi, kterou u�ije provozovatel multiplexu. Z dosavadn�ch zku�enost� mus�m ��ci, �e nejlep�� obr�zek a zvuk poskytuje (samoz�ejm�) �T, kter� je z tohoto hlediska velmi solidn� vybavena. Pevn� douf�m, �e i ostatn� �adatel� o digit�ln� vys�l�n� budou na technickou kvalitu vys�l�n� db�t, i kdy� je ot�zka, zda na (u� tak mal�m) �esk�m reklamn�m trhu m��e je�t� vyr�st opravdov� profesion�ln� a kvalitn� TV stanice, pakli�e se po�et celoplo�n�ch TV stanic zp�tin�sob�. Kvalitn� televizn� technologie jsou nesm�rn� n�kladn� z�le�itosti. Ur�it� cesta by mohla v�st p�es placenou televizi (Pay-TV), je ale ot�zka, co by takov� stanice m�la vys�lat. Filmov� kan�l? Snad.

Technick� mo�nosti DVB z hlediska budoucnosti

Podstatnou vymo�enost� DVB, kterou paradoxn� nem� smysl tu rozeb�rat, je mo�nost digit�ln�ho vys�l�n� v r�zn�ch kvalitativn�ch profilech MPEG-2. T�m nar��m p�edev��m na mo�nost vys�l�n� ve form�tu HDTV. HDTV je zkratka pro televizi s vysok�m rozli�en�m. Oproti syst�mu PAL je obraz slo�en z n�kolikr�t v�ce obrazov�ch bod�. Pokud se d�v�me na z�znam ve form�tu HDTV, je obraz ost�ej��, brilantn�j��, poskytuje v�ce detail� a je radost jej sledovat nap�. p�es videoprojektor. Pro� nem� smysl se j�m zde zab�vat? Nen� zde vys�latel, kter� by investoval do v�roby (n�kupu) videopo�ad� v tomto form�tu. Potenci�ln� div�ci vlastn�c� zobrazova� p�ipraven� na HDTV (plazma �i videoprojektor) se u n�s vyskytuj�, to ale v minim�ln�m po�tu. B�n� div�k p��nos HDTV neocen�, a p�iznejme si, na leckter� po�ady (zpravodajstv� a estr�dy na �T) je �koda i star� �ernob�l� televize. A co je�t� potenci�ln�mu vys�lateli h�z� klacky pod nohy, je datov� n�ro�nost HDTV. Jeden TV program v tomto form�tu zabere sv�m vysok�m datov�m tokem v podstat� cel� multiplex, co� p�i sou�asn� �tla�enici� na licence je absolutn� nemysliteln�.

Outro � Co ��ci na z�v�r?

Komentovat sou�asn� v�voj tu nem� v�znam. Jen je dobr� shrnout, �e u n�s zat�m vys�laj� t�i multiplexy (�esk� Radiokomunikace, Czech Digital Group a �esk� Telecom). Do budoucna se po��t� a� s osmi. Probl�m, kter� nastane, je financov�n� stanic. Objem reklamy v televizn�m vys�l�n� se pohybuje v ��du n�kolika miliard korun a s p��chodem nov�ch stanic se nezv�t��, ale stejn� �kol�� se jen rozd�l� na v�ce ��st�. V��e zm�n�n� placen� televize by ur�it� �e�en� p�in�st mohly.


8. b�ezna 2005

 
  P��stupy: 168 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 




Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA