Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Sd�len� suverenita Evropsk� unie je podvod, pane Jel�nku

Luk� Pet��k

Sd�len� suverenita Evropsk� unie je podvod, pane Jel�nku



V�hlasn� politolog a socialistick� myslitel Luk� Jel�nek ve sv� promluv� v �esk�m rozhlase peskoval poslankyni Alenu P�ralovou a velmi zasv�cen� hl�sal, �e p�ijet�m Lisabonsk� smlouvy �esk� republika nep�ijde o svou suverenitu, proto�e v Evropsk� unii pr� existuje suverenita sd�len� (
<http://www.rozhlas.cz/evropskaunie/komentare/_zprava/544236> ). Nic nem��e b�t vzd�len�j�� pravd�.



Pod�vejme se nejprve na to, co to suverenita je. Vnit�n� suverenita je pr�vo vykon�vat exekutivu a vyd�vat z�kony ve vlastn� zemi a vn�j�� suverenita znamen� chovat se jako nez�visl� jednotka mezin�rodn�ch vztah�. St�tn� suverenita je nezbytnou podm�nkou pro demokracii, proto�e bez n� nem��e existovat demokratick� suver�nn� v�le lidu, kter� se projevuje ve volb�ch nebo v referendech. Demokracie m��e fungovat pouze uvnit� politick�ho n�roda. Politick� n�rod je ob�as tak� zvan� d�mos, od toho tak� slovo demokracie, jako vl�da (�i v tomto p��pad� synonymn� zam�niteln� za slovo suverenita) lidu, �i politick�ho n�roda.



Politolog a rektor brn�nsk� Masarykovy univerzity profesor Petr Fiala k tomu ��k�: �
Je pravda, �e nezn�me demokracii, kter� by fungovala nad politickou rovinou n�rodn�ho st�tu a �ada teoretik� demokracie (Dahl, Kymlicka) je p�esv�d�ena, �e to z mnoha d�vod� nen� ani mo�n� - a �e to tedy nen� mo�n� ani v politick�m syst�mu Evropsk� unie. P�ek�ky pro uplat�ov�n� funguj�c� demokracie nad rovinou n�rodn�ho st�tu jsou tradi�n� spat�ov�ny v neexistenci spole�n�ho jazykov�-kulturn�ho spole�enstv�, kter� se zd� b�t nezbytnou podm�nkou demokracie proto, �e je jedn�m z konstitutivn�ch prvk� spole�n� politick� identity. Je d�le�it� si uv�domit, pro� je ona entita, kterou ozna�ujeme za n�rodn� st�t, pro modern� demokracii tak kl��ov�. Nen� to proto, �e je n�rodn� (nacion�ln�, n�rodn� ve smyslu etnick�ho, romantick�ho nebo n�jak podobn� vymezen�ho pojet� n�roda), ale p�edev��m proto, �e poskytuje srozumiteln� r�mec, relativn� p�ehledn� prostor, �e je tedy poskytovatelem i nositelem ur�it�ho typu politick� identity. Pro demokracii nen� nutn�, aby v r�mci st�tu existoval jeden etnos (aby zde byla etnicko-kulturn� homogenita), ale ur�it� je nezbytn�, aby zde byl d�mos, politick� n�rod, kter� je srozumiteln� identifikovateln� v r�mci ur�it�ho z�eteln� definovan�ho politick�ho prostoru a je s�m poskytovatelem politick� identity.�



Lid je suver�nem, je zdrojem ve�ker� moci. Z�stupci �esk�ho lidu jsou �e�t� poslanci a sen�to�i, kte�� jeho pov��en�m p�ij�maj� z�kony. Pokud se v�ak vzd�v�me sv� suverenity a z�kony p�ij�m� Evropsk� unie, je tato suverenita lidu obejita. Je t�m vlastn� potla�en syst�m �esk� parlamentn� demokracie, proto�e o z�konech ji� nerozhoduje �esk� suver�nn� lid prost�ednictv�m sv�ch z�konod�rc� (suver�nn�ho Parlamentu �R), ale rozhoduj� o nich org�ny Evropsk� unie. V sou�asnosti o zhruba 85 procentech v �esku platn�ch z�kon� rozhoduje Brusel, a ne �esk� parlament, kter� mus� pod hrozbou sankc� implementovat sm�rnice z Bruselu.



Koncept sd�len� suverenity je podvod vymy�len� za ��elem uchl�cholen� ob�an� n�rodn�ch st�t�, kte�� se boj� o ztr�tu demokracie. Znamen� to, �e v n�kter�ch oblastech (dnes ji� t�m�� ve v�ech) se vzd�me 100 procent na�� suverenity ve prosp�ch suverenity EU. Rozhodov�n� EU pak m��eme ovlivnit na�imi m�n� ne� t�emi procenty hlasovac� s�ly. Probl�m je v tom, �e rozhodov�n� Bruselu je bytostn� nedemokratick�, proto�e ��dn� evropsk� lid, evropsk� n�rod �i d�mos, kter� by byl zdrojem suverenity, neexistuje.



Ot�zka je naprosto jednoduch�: Chceme, aby se o na�ich z�konech rozhodovalo ve vzd�len�m Bruselu (jeho� rozhodov�n� m��eme ovlivnit m�n� ne� t�emi procenty a velk� st�ty n�s mohou p�ehlasovat), nebo chceme, aby o �esk�ch z�konech rozhodoval �esk� lid prost�ednictv�m sv�ch demokraticky zvolen�ch z�stupc�? Chceme si vl�dnout sami?
Chceme ztratit 100 procent mo�nosti rozhodovat o na�ich z�konech a za to z�skat mo�nost ovlivnit rozhodov�n� Bruselu na�imi u�mudlan�mi t�emi procenty?



A pro� bychom v�bec m�li m�t z�jem ovliv�ovat to, jak� z�kony budou platit t�eba v Polsku? Demokratick� by bylo, kdyby si Pol�ci rozhodovali o polsk�ch z�konech a �e�i zase o �esk�ch. Ka�d� demokrat by m�l prosazovat princip ��t a nechat ��t. My si ponech�me svoje z�kony a vy si ponechejte va�e a dobrovoln� spolupracujme na t�ch v�cech, na kter�ch se na�e reprezentace dohodnou a kter� schv�l� na�e parlamenty (a kde nehroz�, �e bude n�jak� n�rod p�ehlasov�n). Jde o to, ale by parlament hlasoval o ka�d� z�le�itosti a z�konu a ne, aby p�edal pravomoc rozhodovat o legislativ� do rukou byrokrat� v Bruselu.



D�m p��klad ohledn� n�jemn�k� v dom�: �ech bydl� v evropsk�m dom�. M� sv�j byt, je v jeho soukrom�m vlastnictv� a je jeho suver�nn�m p�nem. M��e si rozhodovat, zda si koup� takovou a takovou a takovou televizi, takovou a takovou postel do lo�nice. M��e si ur�it, v kolik hodin bude chodit sp�t a co si bude va�it a co bude j�st. Rozhoduje suver�nn� o sv�m osudu.



Najednou v�ak jednoho ze soused� napadne, �e bychom mohli vytvo�it jedno Spole�enstv� evropsk�ho domu a o v�em rozhodovat spole�n�. Soused N�mec m� v�t�� byt, bude m�t tedy v Domovn� rad� mnohokr�t v�t�� hlasovac� pr�vo ne� �ech (�ech bude m�t t�i procenta). Odstran�me dve�e mezi byty a ka�d� vlastn�k bytu bude moci chodit do jin�ho bytu.




Domovn� rada se shodne, �e je t�eba harmonizovat n�bytek v bytech, proto, aby kdy� p�ijde do ciz�ho bytu p�espat n�kdo jin� nebo p�ijde na n�v�t�vu, tak se mu tam mus� l�bit a �esk� vkus by ho ur�el. N�mec s Francouzem, Belgi�anem prosad�, �e v�echen n�bytek bude �ern�, Irovi, �echovi, Pol�kovi se to sice nel�b�, ale jsou p�ehlasov�ni. Ekologick�ho Raku�ana napadne, �e je ekologick� koupat se jenom jednou t�dn�, aby se �et�ila voda a teplo. Jeho n�vrh pro�el tak� proto, �e se p�ed t�m domluvil s N�mcem na tom, �e mu pom��e prosadit �ern� n�bytek. A tak v Evropsk�m dom� se mohou lid� koupat jenom jednou t�dn�.




�t�hl� Holan�an se ji� nem��e d�vat na obtloustl�ho �echa a N�mce a navrhne, �e by se v�em n�jemn�k�m m�li zdarma distribuovat jablka a m�la by se zlep�it strava, na co� budou muset v�ichni povinn� p�isp�vat ze sv�ch rodinn�ch rozpo�t�. Zak�ou se b��ky a bifteky a na to bude dohl�et domovn� komisa� pro zdravou v��ivu. A jeliko� se zru�ili dve�e mezi sousedy a n�kte�� sousedi r�di poj�daj� �esnek a cibuli, rozhodne se domovn� rada, �e �esnek zak�e, proto�e nevon� a nav�c m��e ve st�evech n�jemn�k� zp�sobovat v�try, kter� jsou p���inou glob�ln�ho oteplov�n� v dom�.




Nev�m, j�, kdybych si mohl zvolit, rad�ji bych z�stal ��t ve sv�m soukrom� ve sv�m byte�ku, ne� v takov�m spole�enstv�, ve kter�m by mi ka�d� dle principu sd�len� suverenity do v�eho mluvil. Zachoval bych si svou vlastn� suverenitu a svobodu rozhodov�n�.



Posledn� pozn�mka. Jel�nek cituje Hannah Arendtovou, kter� v eseji Co je svoboda p�e: �Proslul� suverenita politick�ch �tvar� byla v�dy iluz�, a mimo to ji lze udr�ovat jedin� n�sil�m, tj. prost�edky z�sadn� nepolitick�mi. V lidsk�ch podm�nk�ch ur�en�ch t�m, �e na zemi �ij� lid�, a ne jeden �lov�k, m� suverenita a svoboda tak m�lo spole�n�ho, �e ani nemohou sou�asn� vedle sebe existovat. Cht�j�-li lid� b�t svobodn�, pak je to pr�v� suverenita, kter� se mus� z��ci.�




Nic nen� v�ce mimo realitu, proto�e na�e pr�va a svobody n�m podle princip� spole�ensk� smlouvy zaru�uje n� suver�nn� n�rodn� st�t. Bez suver�nn�ho st�tu a bez suver�nn� st�tn� autority pr�va nikdo nikomu nezaru�uje, proto�e tu nejsou z�kony a kolem je anarchie. Bez st�tn� autority a suverenity existuje hobessovsk� v�lka v�ech proti v�em a liber�ln� pr�va a svobody nejsou zaru�eny. Na�e svobody a pr�va n�m garantuje n� suver�nn� n�rodn� st�t, kter� mus� b�t vystaven na spole�n�ch n�rodn�ch hodnot�ch, jazyce, historii, zvyc�ch, kultu�e a tradic�ch, abychom ho brali jako n�co, co je n�m spole�n� a abychom k n�mu byli loaj�ln�.



Abychom zachovali sv� svobody, mus�me b�t loaj�ln� ke sv� n�rodn� pospolitosti - SUVER�NN�MU n�rodn�mu st�tu, kter� n�m na�e svobody prost�ednictv�m vnit�n� a vn�j�� bezpe�nosti zaji��uje. N� st�t mus� vykon�vat vnit�n� suverenitu vyd�v�n�m z�kon�, kter� schv�l� suver�nn� n�rodn� parlament (v�raz suverenity �esk�ho n�roda a lidu, tedy v�raz demokratick� zastupitelsk� formy spr�vy v�c� ve�ejn�ch), a vn�j�� suverenitu, jej�m� �kolem je h�jit n�rodn� z�jmy a zachov�n� vnit�n� suverenity na�eho st�tu, kter� je podm�nkou zachov�n� ob�ansk�ch svobod.



A nakonec pro pana Jel�nka dod�m jin� cit�ty Hannah Arendtov�: �Nacist� v�dy up��mn� pohrdali �zkoprs�m nacionalismem, ..., a opakovan� tvrdili, �e jejich �hnut��, svou p�sobnost� internacion�ln� podobn� jako hnut� bol�evik�, je pro n� d�le�it�j�� ne� jak�koliv st�t.� (ARENDTOV�, Hannah: P�vod totalitarismu I-III, Oikoymenh, Praha 1996 s. 52 ).

Volksgemeinenschaft byla jen propagandistick� p��prava na ��rijskou�rasovou spole�nost, spole�nost, kter� nakonec odsoud� k z�niku v�echny n�rody, v�etn� N�mc�.� (Tamt�, s. 497).

Hitler�v v�nos z 9. 8. 1941 dokonce zak�zal u��vat pojem �n�meck� rasa�, proto�e by to vedlo �k ob�tov�n� rasov� ideje jako takov� ve prosp�ch pouh�ho n�rodnostn�ho principu...� (Tamt�, s. 560).



PhDr. Luk� Pet��k



Luk� Pet��k
��fredaktor www.EUportal.cz , editor www.EUserver.cz ,
p�edseda o. s. Mlad� pravice , redaktor �asopisu Port�l
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 26414 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA