Automatick� buben�k
Pavel Landa
V�kendov� fejeton
K n�cviku osv�d�en�ho evergreenu, toti� Mal� no�n� hudby, l�kal Josef Vlach Vr�belsk�, dirigent a regenschori kostela Nanebevzet� Panny Marie, �leny Amat�rsk�ho symfonick�ho orchetru, tedy jeho smy�cov�ch sekc�, v�bn�m p��slibem, �e si mohou pov�imnout, kterak Mozart v menuetu naprosto z�eteln� cituje ruskou lidovou p�se� Po�alej, ty me�ja, daragaja. Tesa�sk� mistr a trombonista pan Hol�kovsk�, kter� byl coby decha� mimo hru, k tomu poznamenal, �e se odjak�iva kradlo a krade v�ude. P�vodn� swingov� hr��, klarinetista a l�k�rn�k pan Dubsk�, kter� m� Mozartovu skladbu za �docela slu�nou orchestr�lku�, ��dn� rusk� motiv nesly�el, co� dot�en� dirigent vysv�tlil t�m, �e pan l�k�rn�k m� nejsp� hudebn� fantazie asi tolik, jako automatick� buben�k. �Fantazie patrn� nen� ��d�na,� upozornil zv�rol�ka� doktor �aket (viola) s kr�tk�m doutn��kem v ruce. Maj� pr� u nich doma v sednici (takhle �aket ��k� ob�v�ku) reprodukci obrazu Karla Chaby, jeden z jeho pohled� na pra�skou Malou Stranu. Nejmlad�� vnu�ce Barborce se tuze zal�bil; moc si ho kdysi prohl�ela a pak sv�mu d�de�kovi vysv�tlila, �e ty domy na Malou Stranu nejsp� odn�kud p�ib�hly, honem se za�adily do ulic a v tom sp�chu se ani nesta�ily narovnat. �aket pr� byl tenkr�t jej�m v�kladem okouzlen a sv� nad�en� neskr�val. Jenom�e p�esn� tak to o n�kolik let pozd�ji Barborka napsala do slohov� pr�ce na t�ma Co v�m o Praze, a pan� u�itelka nad�en� nebyla. Barborce vysv�tlila, �e domy nemohou odn�kud n�kam b�hat, jeliko� jsou ne�ivotn�. �Barborka,� pravil �aket, �si vlivem tohoto pedagogick�ho p�soben� d�v� od t� doby pozor, aby se ani ve slohu nedopustila n��eho poetick�ho.� Star� pan redaktor Landa, tiskov� mluv�� orchestru, m� podobnou zku�enost. Ve fejetonu onehdy napsal, �e Praha je m�stem architektonicky tolerantn�m. Doporu�oval nap��klad proch�zku N�rodn� t��dou tam a zase zp�tky, aby si chodec v�iml, jak� domy tam stoj� vedle sebe a proti sob�, v jak�si laskav� sn�enlivosti. N�jak� odborn�k mu p�semn� sd�lil, �e je trouba, proto�e budovy p�ece nemohou b�t tolerantn�. Podivn� roztrp�en� a mo�n� a� smutek se z t�ch v�klad� rozl�zal do v�ech ve�ern�ch kout� v��epu restarurace Las Vegas, d��ve U �ediv�ch. Nic ne��kal zaduman� pajdav� v��epn� Ton��ek, ani nahat� sle�na na lo�sk�m n�st�nn�m kalend��i, i kdy� j� zrovna po b��ku lezla velik�nsk� �ern� moucha. Regenschori kostela Nanebevzet� Panny Marie a dirigent Josef Vlach Vr�belsk� si o�istil br�le sn�hob�l�m kapesn�kem, kter� za t�m ��elem nosil pe�liv� slo�en� v n�prsn� kapsi�ce prou�kovan�ho �ed�ho saka, dopil sv�j p�est�vkov� ko�ak a vyzval p�ny smy�ce, aby �li pokra�ovat v Mozartovi. Je�t� ve dve��ch do s�lu se ale zastavil a ohl�dl k vousat�mu l�k�rn�kovi, kter� jako�to klarinetista z�stal sed�t, jeliko� mohl pauz�rovat. �Nehn�vejte se, pane magist�e. J� to s tou fantazi� a automatick�m buben�kem nemyslel zle. Jenom m� napadlo, �e mo�n� d��v nebo pozd�ji u� v�ichni budeme m�t jenom fantazii automatick�ho buben�ka. Takhle n�jak mo�n� tenkr�t skon�il ��m, nemysl�te? Na tot�ln� ztr�tu fantazie?�
Pavel LandaPavel Landa je spoluautorem knih Encyklopedie pro milovn�ky �vejka (I. a II. d�l) a Vojensk� kucha�ka, a autorem knih D�jiny budou od �tery, �eny, �eny, �eny
|