M�s�c po infernu
Milo� Ondr�ek
Lesn� po��ry severn� od australsk�ho Melbourne maj� na sv�dom� krom� lidsk�ch �ivot� a ztr�t�ch na majetku nep�edstavitelnou devastaci 400 tis�c �zemn�ch hektar�, t�i �tvrtiny p�edstavuj� lesy, kter�m se zde ��k� bu�. Po��r tak� velmi po�kodil atraktivn� a turisty obl�ben� n�rodn� park, kter� vyb�h� do Tasm�nsk�ho mo�e. Bylo zji�t�no, �e v oh�ov�ch lokalit�ch teplota dosahovala 1200 stup�� Celsia. Do n�kter�ch p�ed po��rem obydlen�ch oblast� je dosud p��stup zak�z�n, ani obyva-vatel�, kte�� z�stali na�ivu, tam nesm�, forenzn� skupiny st�le hledaj� poz�statky po poh�e�ovan�ch. Projel jsem jednou silnic� kr�tce po jej�m uvoln�n�, les po obou stran�ch p�ipom�nal pustou m�s��n� krajinu, p�da vypadala jako ��dce popelem posypan� beton z kter�ho tr�ely oho�el� kmeny strom�.
Zpr�vy, �e p�i po��ru zahynuly miliony zv��at jsem bral nejprve s rezervou. Brzo jsem si v�ak uv�domil, �e ne�lo jenom o skot, kon�, ovce, lamy, osly, psy, ko�ky, dr�be�, andulky �i papou�ky. �lo o nespo�et divoce �ij�c�ch zv��at jakojsou klokani, klok�nci, vombati, je�ury, va�ice, varani, agamy, pakobry a velmi mnoho jin�ch v�etn� ptactva . A hmyzu. Ekologie krajiny se zm�nila, �ivotn� �et�zec je poru�en. Divoce �ij�c� b�lo�ravci, kte�� p�e�ili,nemaj� b�t z �eho na�ivu. Kdy� vegetace a dut� kmeny zho�ely, men�� zv��ata ztratila kryt a st�vaj� se snadnou ko�ist� dravc�. Pt�ci nemaj� kde hn�zdit. Popel po de�ti st�k� do vodn�ch tok�, tak jako jsou sm�v�ny toxick� has�c� l�tky rozpra�ovan� z vrtuln�k� a letadel, v�emu a zejm�na ryb�m a ��b�m hroz� otravy.
Krom� utrpen� v�eho �iv�ho bylo v posti�en� oblasti n�kolik chr�n�n�ch lokalit s ohro�en�mi druhy zv��at. Austr�lie nem� historicky v tomto sm�ru p��li� �ist� sv�dom�, za posledn�ch dv� st� let na tomto ostrovn�m sv�tad�lu vyhynulo 22 zv��ec�ch druh�, to je nenapraviteln� ztr�ta nejen zoologick�, ale i kultur-n�. Dnes se tedy pokou�� o n�pravu, kterou tato po��rov� katastrofa siln� naru�ila.V posti- �en� oblasti se nal�zala chr�n�n� rezervace pro pt�ka se zvl�tn�m �esk�m n�zvem kystr��ek �ernol�c�. P�ed po��rem jich tam bylo napo��t�no pouze stodeset. V �noru doch�z� ke hn�zd�n� a nov� generace nebyla star�� ne� n�ko-lik dn�. O osudu tohoto kystr��ka se dosud nic nev�. V�d�lo se, �e v jednom potoku prot�kaj�c�m vyho�e-l�m lesem a nikde jinde se nal�zal druh mal�ch rybek z t��dy Galaxia, jejich �esk� n�zev se mi nepoda�ilo zjistit, pokud v�bec existuje.Za�al ji� jejich odchyt a alespo� do�asn� p�em�st�n� do vod, kter� nebyly ovlivn�ny popelem a chemik�liemi. Tak podobn� s jedn�m druhem okouna, ale v jin� ���ce. ��by vlastn� nem�ly �anci uniknout, proto se s velk�mi obavami sleduje osud velmi vz�cn� se vyskytuj�c� rosnice Verreauxovy s biotopem v horsk�m potoku nedaleko od farmy �esk� rodiny, kter� na-�t�st� nebyla po��-rem posti�ena. V bezprost�edn�m okol� osad, kter� doslova zmizely, �ilo zv���tko nazva-n� vakoveverka bezblan�, je pozoruhodn�, kolik z unik�tn� australsk� fauny m� �esk� pojmenov�n�. Ji� byl stanovem p�tilet� pl�n, jak zabr�nit vyhynut� tohoto ji� d��ve ohro�en�ho va�natce Severov�chod st�tu Victoria, kter� utrp�l po��ry jak leto�n�mi tak i t�mi p�ed dv�ma lety, je domovem jin�ho ohro�en�ho va�-natce, v �esk�m p��rodopisu jej najdete pod n�zvem kunovec velk� (nebo tyg�� pro svoje chrakteristick� zbarveni srsti), n�kte�� �e�t� zoologov� pou��vaj� pro kunovce v�raz �lakol. P�ed po��rem bylo t�chto zv��at napo��-t�no v�eho v�udy dva tis�ce. Tak podobn� je i s vakojezevcem kr�tkonoh�m. Jakousi vyj�mkou je v mo�em obl�van�m n�rodn�m parku velmi ohro�en� my�ka teplomiln�, nen� va�nat� jako jin� austral�t� savci.
Zm�n�nou problematikou se zab�vaj� jak st�tn� ��ady s pracovi�ti pro ochranu p��rody, tak vete-rin�rn� univezita, zdarma pracuj�c� zv�rol�ka�i a mnoho r�zn�ch organizac�, kter�m le�� osud po��rem posti�en�ch zv��at na srdci. Za zm�nku stoj�, �e na obnovu posti�en� oblasti se vybralo p�es 200 milion� dolar� a jmenovit� nebylo zapomenuto ani na krmen�, l��en� a ust�jen�-ubytov�n� trp�c�ch zv��at anebo t�ch, kter� ztratila majitele. Ne�lo jen o pop�leniny, ale i zran�n� zp�soben� motorov�mi vozidly p�i panick�m �t�ku lid� i zv��at. V�me o lidech, kte�� ob�tovali svoje �ivoty ve snaze zachr�nit zv��e. Jeden krajan, plamenn� fronta se zastavila t�icet metr� p�ed jeho domem, mi �ekl, �e v p�tek, den p�ed katastrofou, vid�l jak p�es jeho pozemek divok�m �prkem p�eb�h� od sm�ru pozd�j��ch oh�� dosud nev�dan� mno�stv� klokan�. Nedaleko bydl�c� p�ed rokem ovdov�l� krajanka ale p�i�la o v�echno, do Austr�lie p�ijela p�ed 60 roky s pol�vkovou l��c� a ru�n�kem a klidn� prohl�sila, �e nyn� nem� ani to.
Milo� Ondr�ek
|