Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Ryszard Legutko: Obnovit duchovn� rozm�r

Josef Mlejnek

�Jde o n� sv�t, jemu� m�me slou�it, nikoli o sv�t, do kter�ho jsme zv�ni.�

Ryszard Legutko

Jde o nejz�va�n�j�� probl�m, p�ed kter�m stoj� mu�i a �eny c�rkve a lid� n�bo�enstv� v�bec: m��e se duchovn� zku�enost v dne�n�m sv�t� udr�et jako st�l� prvek lidsk� existence?

M�me-li hovo�it o tom, p�ed jak�mi intelektu�ln�mi a spole�ensk�mi v�zvami stoj� c�rkev v Polsku, je t�eba za��t konstatov�n�mi n�kolika z�kladn�ch fakt.

Neexistuje ��dn� jin� zem�


Prvn� konstatov�n� se t�k� Polska: v Evrop� neexistuje ��dn� jin� zem�, v n� by c�rkev hr�la podobnou historickou a spole�enskou roli jako v Polsku. Z tohoto hlediska jsme v�jime�n�. V�dy� i zem� �asto srovn�van� s Polskem - a v tomto kontextu p�ipom�nan� zcela mechanicky - jako Irsko, It�lie nebo �pan�lsko, vypadaj� jinak. Neexistuje zem� s tak velk�m po�tem obyvatel, kte�� se v�slovn� hl�s� ke katolicismu. V ��dn� jin� zemi neexistuje srovnateln� po�et kn�sk�ch a �eholn�ch povol�n�. Z tohoto hlediska jsme exportn� velmoc�.

A kone�n� neexistuje ani podobn� zem�, v n� by c�rkev hr�la stejn� d�le�itou roli ve ve�ejn�m �ivot�, nemluv� o jej� roli politick�, jin�mi slovy o jej�m vlivu na rozhodov�n� p�edstavitel� moci. Politick� subjekty, kter� maj� rozhoduj�c� vliv na chod z��zen�, v n�m� �ijeme, berou v �vahu m�n�n� institucion�ln� c�rkve, ale i n�zor c�rkve jako spole�enstv� v���c�ch, berou v patrnost tradici, zvyklosti, katolickou mentalitu.

Nek�es�ansk�, protik�es�ansk� a postk�es�ansk�


Druh� fakt, kter� nelze p�ehl�dnout: dne�n� Evropa je Nek�es�ansk�, protik�es�ansk� a postk�es�ansk�. T�chto t�� pojm� se pou��v� v r�zn�ch v�znamech, kter� ozna�uj�c� odli�n� jevy. Ozna�en� �nek�es�ansk� vyjad�uje fakt, �e v Evrop� u� nen� p��tomen vliv k�es�anstv�, �protik�es�ansk� znamen�, �e je nep��telsk� v��i v�emu, co souvis� s k�es�anstv�m, a pojem �postk�es�ansk� vystihuje tu skute�nost, �e do�lo k absorbov�n� prvk� k�es�anstv�, ale samotn� zdroj je u� mrtev. Ka�d� z t�chto charakteristik v ur�it�m smyslu odpov�d� pravd�. Z toho vypl�v�, �e p��tomnost k�es�anstv� - a� u� ve form� my�len� nebo instituce nebo v roli soci�ln�ho fenom�nu jako duchovn� inspirace - b�v� v sou�asnosti v Evrop� zpochyb�ov�na, je pova�ov�na za nelegitimn�, nebo za ne tak docela legitimn�.

P��tomnost k�es�anstv� v Evrop� mus� b�t teprve legitimizovan�. Chce-li n�kdo vstoupit do ve�ejn� sf�ry s k�es�ansk�mi hesly, mus� sv�j vstup n�jak�m zp�sobem legitimizovat, mus� vysv�tlit a od�vodnit, pro� s t�mito hesly vystupuje a �eho chce t�m dos�hnout. Tento nedostatek legitimity z��sti vypl�v� ze zesv�t�t�n� neboli z toho, �e k�es�anstv� bylo jako faktor ustavuj�c� Evropu z v�dom� Evropan� vytla�eno a tak� z p�esv�d�en�, �e se bez aktivn�ho k�es�anstv� stal �ivot star�ho kontinentu lep��, kter� je v jejich v�dom� siln� zako�en�no. Ne v�ichni ��astn�ci ve�ejn� diskuse se nach�zej� v podobn� obt�n� situaci. Jestli�e n�kdo o sob� prohla�uje, �e je liber�l nebo socialista, nemus� svoji p��tomnost ve ve�ejn�m prostoru nijak vysv�tlovat. Samoz�ejm�, pojmy k�es�an, liber�l nebo socialista nemaj� t�� p�vod, by� ve ve�ejn� diskusi doch�z� k jejich identifikaci.

Co d�lat?


Takov� jsou dv� v�choz� zji�t�n�; ob� p�sob� ve vz�jemn� souh�e a ob� p�edstavuj� probl�m nejen pro c�rkev v Polsku, nejen pro duchovn�, ale i ale tak� pro Pol�ky. Po roku 1989 se tyto ot�zky opakovaly v r�zn�ch verz�ch, byly r�zn� formulov�ny, ale v�echny se daly p�ev�st na starou leninskou ot�zku: Co d�lat? Jmenovit�, co m�me my, Pol�ci, d�lat v Evrop�, co m�me d�lat v tomto modern�m sv�t�? M�me se postavit proti obecn� tendenci, nebo se j� m�me podvolit a rezignovat na n� �d�l a posl�n�? Nebo bychom snad m�li vyjedn�vat, uv�d�t v soulad k�es�anskou tradici s evropskou modernitou, nebo bychom se m�li sna�it b�t emisary jednoho i druh�ho? Odpov�di padaly r�zn�, ��dn� v�ech neuspokojovala. V�eobecn� a vy�erp�vaj�c� odpov�� na takto postavenou ot�zku toti� neexistuje, alespo� j� s�m bych se neodv�il takovou odpov�� poskytnout. Pokus�m se nicm�n� navrhnout n�kolik ��ste�n�ch �e�en�.

Katolicismus otev�en� a katolicismus lidov�


Prvn�, co navrhuji, je odm�tnut� p�ijmout koncepci st�etu mezi katolicismem lidov�m a katolicismem otev�en�m. To je kl�� aplikovan� �asto na polskou situaci a v r�mci tohoto sch�matu prob�hlo u� v polsk� publicistice mnoho polemik. Sch�ma boje mezi dv�ma formami polsk�ho katolicismu je v�ak t�eba opustit.

Lidov� katolicismus m� sv� polohy hezk�, ale i m�n� v�bn�, je v n�m v�ak n�co, co je hodno dal��ho trv�n�, co m� b�t zaznamen�no, analyzov�no a docen�no. Z�sluhy lidov�ho katolicismu jsou nedoceniteln�, a to jenom proto, �e m�me v��i n�mu politick� dluh - p�est�li jsme, nebo� tu byl pr�v� on a dok�zal odolat komunistick� ideologii. M�m na mysli rovn� ur�it� druh mentality, vn�m�n�, typick�ho pro polsk� katolicismus, kter� souvis� pr�v� s onou zku�enost� lidov�ho katolicismu a kter� patrn� (zde se mohu m�lit) nebylo dostate�n� v�sti�n� a spravedliv� pojmenov�no a ohodnoceno. Pokud jde o katolicismus otev�en�, je to kategorie velice nejasn�, v�t�inou se poukazuje na jeho konkr�tn� projevy a na konkr�tn� prost�ed�. M� samotn�mu trochu �in� pot�e pochopit, co to otev�en� katolicismus je. Jestli�e n�kdo o sob� tvrd�, �e je otev�en�m katol�kem, ch�pu to sp�e jako za��tek diskuse a ��d�m rad�ji dal�� vysv�tlen�, ne� bych se jen spokojil se z�skanou z�kladn� informac�.

Mysl�m, �e dilema lidov� - otev�en� je fale�n� a �e tak� nen� nam�st� se p�i analyzov�n� polsk�ho n�bo�ensk�ho �ivota odvol�vat na tuto dichotomii, je� tak siln� ovlivnila na�e my�len� a na�i publicistiku. Chceme-li pochopit, co se d�je v Polsku, v jeho duchovn� realit�, a jak�m zp�sobem se tato realita vztahuje k obecn�mu stavu v�dom�, zvl�t� k obecn�mu stavu ducha v sou�asn�m sv�t� a obzvl᚝ v sou�asn� Evrop�, mus�me tuto dichotomii opustit, proto�e k ni�emu nevede.

Neexistuje boj kultur


Za druh�, rovn� rozhodn� odm�t�m tezi, �e v Polsku m�me co d�lat s bojem kultur, a to na �rovni cel� spole�nosti, s bojem dvou sv�ton�zor�, kter� lze srovn�vat s t�m, kter� prob�h� ve Spojen�ch st�tech. O obou protikladn�ch skupin�ch ve Spojen�ch st�tech se tvrd�, �e jsou jako dva n�rody s �pln� odli�n�n jazykem, kter� spojuje st�le m�n� v�c�. Ur�it� prvky kulturn�ho boje existuj� podle m�ho n�zoru v polsk�ch intelektu�lsk�ch a akademick�ch kruz�ch, ale z toho je�t� nevypl�v� ��dn� dvoj� spole�nost. Jsem ochoten h�jit n�zor, �e nic takov�ho jako dv� spole�nosti analogick� spole�nostem americk�m - a tedy spole�nost individualisticko-liber�ln� a spole�nost soci�ln� republik�nsk�, z nich� jedna je laick� a druh� n�bo�ensk� - v Polsku neexistuje.

Vzhledem k tomu si nemysl�m, �e m� smysl tla�it c�rkev do z�sadn� sv�ton�zorov� konfrontace, v n� by pol�t� katol�ci m�li �elit arm�d� vet�elc� bojuj�c�ch o du�i pr�m�rn�ho Pol�ka. Mysl�m si, �e pol�t� katol�ci i katoli�t� duchovn� by sp�e m�li uchov�vat existuj�c� duchovn� kapit�l, prohlubovat ho, zu�lech�ovat, b�t vd��n� za d�l�� v�t�zstv�, a ne se nechat vman�vrovat do duchovn� ideologick�ho boje. Jestli�e se ono uchov�v�n� a zu�lech�ov�n� existuj�c�ho kapit�lu poda��, m�m za to, �e se potom d� hovo�it o trval�m �sp�chu - p�jde zachr�nit polskou specifi�nost, a ta m��e p�in�st sv� plody, kter� n�s, o tom jsem p�esv�d�en, je�t� p�ekvap�.

Iluze dialogu katolicismu se sou�asnost�


Nel�b� se mi uva�ov�n� o sou�asn�m Polsku v kategori�ch fundament�ln�ho sporu, ale to neznamen�, �e zde budu cht�t propagovat z�sadn� programovou sm��livost. Koncepci dialogu katolicismu se sou�asnost� odm�t�m. D�l�m to proto, �e tu op�t, podobn� jako v p��padu otev�en�ho katolicismu, nerozum�m slovu �dialog�. Pamatuji si dialog k�es�an� s marxisty. Spo��val v tom, �e pov��en� marxist� p�edem ur�ili n�kolik vybran�ch k�es�an�, s nimi� vedli rozhovory, ud�lili jim r�zn� koncese a n�sledovn� je pou�ili, jak se v�ci skute�n� maj�. P�ipu�t�n� nemarxist� tehdy p�itak�vali a ��kali: �V podstat� jsme cht�li ��ci tot�, ale vy to um�te pov�d�t l�pe.� Marxist�m byl takov� dialog k ni�emu, nev�m v�ak, k �emu ho pot�ebovali katoli�t� intelektu�lov�.

Kdy� dnes �tu d�la sou�asn�ch z�padoevropsk�ch a americk�ch u�en�ch humanist�, m�m dojem, �e katol�ci nebo v �ir��m smyslu k�es�an� je zaj�maj� m�lo, ani toho o nich moc nev�d�, p�esto ochotn� ud�luj� koncesi n�kolika katol�k�m, kter� hodnot� jako otev�en�. Netvrd�m, �e se tu opakuje stejn� situace jako p�i dialogu katol�k� s marxisty p�ed n�kolika desetilet�mi v Polsku, ale jist� analogie jsou p�inejmen��m zar�ej�c�. Vych�zet z p�edpokladu, �e existuje d�le�it�, v�em prosp�n� a v�emi o�ek�van� dialog p�edstavitel� katolicismu �i k�es�anstv� na jedn� a sou�asn� civilizace na druh� stran�, znamen� vych�zet z fikce. Jde o konstrukci, j� v re�ln�m sv�t� nic neodpov�d�.

Pro osoby spjat� s c�rkv�, kter� p�sob� v dne�n�m sv�t�, existuj� v�ci, kter� jsou samoz�ejm�. Pro lidi c�rkve, stejn� jako pro v�echny, kdo �ij� v Polsku, je povinnost� b�t dob�e obezn�men s dne�n�m sv�tem a um�t se v n�m pohybovat. V�chodiskem m� pro n� b�t v�dom�, �e jde o n� sv�t, jemu� m�me slou�it, nikoli o sv�t, do kter�ho jsme zv�ni. Nen� to �jejich� sv�t, je to n� sv�t. Z�rove� je nutn� p�iznat se k ur�it� nep�izp�sobivosti tomuto sv�tu. Tato nep�izp�sobivost tomuto sv�tu byla v�dy sou��st� tradice katolick� c�rkve, tradice k�es�anstv�, a proto neexistuje d�vod, pro� by m�lo doj�t ke kone�n�mu sm��en� katol�k� se sou�asn�m sv�tem. Sou�asn� spole�nosti v jednotliv�ch zem�ch jsou v �ad� ohled� m�n� h��n� ne� spole�nosti minul�, v jin�ch ohledech jsou h��n� mo�n� v�c, mo�n� stejn�, ne� aby lid� spjat� s c�rkv� akceptovali formulaci sou�asnosti, ji� navrhuje n�kdo z �profesion�ln�ch obr�nc� sou�asnosti�. Sou�asnost bych sp�e ch�pal jako empirick� fakt, jako sv�t, v n�m� �ijeme, ale ne jako formulaci, kterou n�m p�edkl�daj� ti, kdo tvrd�: �sou�asnost reprezentujeme my�.

A� p��li� �asto se dnes objevuje n�zor, a to rovn� v prost�ed� osoby spjat� s c�rkv�, �e dne�n� sv�t uskute��uje v jist�m smyslu a ur�it�m zp�sobem ide�ly k�es�anstv�. Stoupenci podobn� ch�pan� skute�nosti tvrd�, �e k�es�anstv� neexistuje, ale �e sv�t byl pok�es�an�t�n. V souvislosti a t�m ochotn� p�ij�maj� sou�asn� jazyk jako takov�, kter�, a� nen� k�es�ansk�, z�st�v� v souladu s k�es�ansk�m duchem. P�e�teme-li si celou �adu v�rok� z okruhu lid� reprezentuj�c�ch c�rkev na t�ma sou�asnost, velice snadno si dok�eme sestavit seznam z�kladn�ch pojm�, kter� se v nich vyskytuj�: lidsk� pr�va, tolerance, otev�enost, nesouhlas s netoleranc�, diskriminac�, vylu�ov�n�m atd. Existuje cel� mno�stv� v�raz�, kter� jsou definov�ny a ch�p�ny jako slova tvo��c� sou��st univerz�ln�ho jazyka. Budou-li k�es�an� pou��vat tento jazyk jako sv�j vlastn�, potvrd� t�m jen svoji marginalizaci v sou�asn�m sv�t�. Pro�? Tento jazyk se vyvozuje z �pln� odli�n�ch zdroj�. Hovo�� j�m ti, kdo se od k�es�anstv� distancuj�. Oni tento jazyk tak� nepom�rn� l�pe ovl�daj�, naproti tomu k�es�an�t� intelektu�lov� se mohou jen tv��it, �e ho ovl�dli.

Chci-li si n�co p�e��st o vylu�ov�n� nebo o lidsk�ch pr�vech, potom je podle mne lep�� s�hnout po textech Ronalda Dworkina a Johna Rawlse, ne� po tom, co napsal n�kdo, kdo chce Dworkina a Rawlse pok�es�an�tit. Ob�v�m se toti�, �e k�es�an�m z�stane funkce p�itak�v�n� a prov�d�n� nev�znamn�ch korektur. P�itom pr�v� oni stoj� p�ed velkou intelektu�ln� v�zvou: opsat a pojmenovat sou�asnou skute�nost a roz���it hodnot�c� krit�ria tohoto opisu. Neopisovat skute�nost z pozice n�koho, kdo do tohoto sv�ta p�ich�z� zven��, a tedy do sv�ta, kter� u� zformovali jin�. Tento sv�t je t�eba vystihnout z pozic plnopr�vn� spolu��asti. Hovo��m o tom i ze sv�ch vlastn�ch akademick�ch zku�enost�. Mlad� lid�, kte�� jsou aktivn� spjati s c�rkv�, na mn� �asto mluv� jazykem, kter� mne pon�kud dr�d�, nebo� jde po m�m soudu o jazyk p�ejat� z �vah fundament�ln� nek�es�ansk�ch. V takov�m p��pad� ��k�m: �Mlad� �lov��e, jsi napojen na n�co, co tu je dva tis�ce let, co disponuje nep�ebern�m mno�stv�m zku�enost�, nesm�rn� bohatou reflex�, a ty p�itom mluv� jazykem, kter� ud�lal kari�ru p�ed n�jak�mi dvaceti t�iceti lety a kter� se zrovna oz�v� ve var�avsk�ch a krakovsk�ch salonech, a ty si o sob� mysl�, kdov�jak nejsi vzd�lan�. Mluv� ke mn� jazykem Nietzscheho a Derridy.� zde tkv� nebezpe�� �patn�ho pozn�n� sv�ho m�sta ve sv�t�. Z�le�elo by mi na tom, aby popul�rn� kl�� k sou�asnosti, kter�ho dnes pou��v� v�t�ina, byl uzn�n jako konkuren�n�. Sou�asnost je z�le�itost mnohostn�, nejednorod�, nikdo na ni nem� monopol a nikdo nedisponuje jedin�m kl��em k jej�mu pochopen�.

U�ite�nost a duchovost


Druh� �kol, kter� maj� p�ed sebou lid� v c�rkvi, je z�chrana a ochrana ur�it�ho druhu zku�enosti, kter� �zce souvis� s n�bo�enstv�m obecn�, s k�es�anstv�m a s katolick�m n�bo�enstv�m zvl᚝. �ijeme v dob� zinternacionalizovan�ho utilitarismu. Utilitarismus neboli v�eobecn� z�vazn� krit�rium u�ite�nosti, je principem roz���en�m v sou�asn�m sv�t� t�m�� v�eobecn�. U�ite�nost znamen�, �e dobr� je to, co je u�ite�n�, a jej� m�ra je ur�ov�na psychologicky: uzn�m-li n�co za uspokojuj�c�, je to pro mne u�ite�n�. Cen�m si utilitarismu a cen�m si i kategorii u�ite�nosti, kter� sehr�la z�sadn� roli v budov�n� civilizace. Pouze �lov�k neuv�liv� a nemoudr� by proti takto ch�pan�mu utilitarismu vedl boj. C�rkev, katoli�t� duchovn� maj� b�t u�ite�n� v co nej�ir��m smyslu slova, maj� b�t vn�m�ni jako ti, je� n�kdo pot�ebuje. Uva�ov�n� v kategori�ch utilitarismu je mimo��dn� d�le�it�. �ijeme v dob� v�razn� p�evahy funkce nad statusem; samotn� status a dekorativnost nesta��. Ona funkcion�lnost je pro katolicismus mimo��dn� d�le�it�, a d�le�it� je i u�ite�nost pom��ovan� psychologicky.

Av�ak u�ite�nost nem��e b�t jedin�m krit�riem p��tomnosti katolicismu ve sv�t�. Kl��ov�, rozhoduj�c� je pro c�rkev to, aby udr�ela a patrn� i d�le ���ila, propagovala kategorii duchovosti, spirituality. Pou��v�m z�m�rn� tohoto slova, pon�vad� �ijeme v dob�, kdy pojmy jako �duch�, �duchovn�, �duchovost�, ztratily sv�j v�znam. Jednou z vlastnost� sou�asn� situace v z�padn� Evrop� a mo�n� dokonce i v Americe je to, �e kategorie duchovosti zmizela, byla redukov�na v�lu�n� na psychologick� obsah. �Duchovn� znamen� tot� co �psychologick��. Jde patrn� o nejz�va�n�j�� probl�m, p�ed kter�m stoj� lid� spojen� s c�rkv� a v�bec lid� spjat� s n�bo�enstv�m obecn�: lze duchovn� zku�enost udr�et v sou�asn�m sv�t� jako st�l� prvek lidsk� existence?

Trv�m na slov� �duchovn�, ne �psychologick��. Obrac�m-li se k c�rkvi, ned�l�m to proto, �e je mi �patn� a nem�m pen�ze na psychologa a psychoterapeuta, ale proto, �e n�hle zji��uji, �e moje lidstv� je�t� n�co pot�ebuje, �e pot�ebuje jinou dimenzi. Obt�nost rozhovoru, kter� se dnes objevuje, obt�nost komunikace velk� ��sti lid� c�rkve a zbytkem sv�ta, spo��v� v tom, �e ono slovo �duchov�� a dimenze, je� je s n�m spjata, jsou pro lidi tohoto sv�ta ne�iteln�. V sou�asn�m sv�t� existuj� mnoh� prost�ed�, kter� existuj� mimo katolickou c�rkev, a dokonce i mimo n�bo�enstv�, kter� rmout� deficit duchovosti. Bylo by dobr�, kdyby se poda�ilo tuto kategorii zachr�nit, vytrhnout ji z fale�n� verze, v n� se v sou�asnosti objevuje. Slovo duchovost, spiritualita se pou��v� ve v�ech jazyc�ch sv�ta, v m�di�ch, v reklam�, ale nikdy nebo t�m�� nikdy ve sv�m p�vodn�m, ne psychologick�m, ale existenci�ln�m smyslu. Kdyby se poda�ilo nejenom udr�et, ale tak� roz���it tuto fundament�ln� zku�enost vy���ho smyslu na�eho byt� ve sv�t�, byl by to pro c�rkev velk� �sp�ch.

Tento text autor p�ednesl na f�ru provin�n� kapituly polsk�ch dominik�n� 2. �nora 2006 v Krakov�. Z pol�tiny p�elo�il Josef Mlejnek.



Ryszard Antoni Legutko se narodil 24. prosince 1949 v Krakov�. Vystudoval filosofii, v roce 1991 se na Jagellonsk� universit� v Krakov�, habilitoval prac� Kritika demokracie v Plat�nov� politick� filosofii, od roku 2003 je zde ��dn�m profesorem. V osmdes�t�ch letech vyd�val v Krakov� samizdatov� �asopis Arka. Napsal �adu odborn�ch publikac�, ale i mno�stv� text� ur�en�ch �irok� ve�ejnosti. Z posledn�ch Legutkov�ch knih je t�eba uv�st Navr�cen� r�j (2005), Modlitba nad zem�el�m bl�znem (2006), Trakt�t o svobod� (2007) a Esej o polsk� du�i (2008). Ryszard Legutko se anga�uje i ve ve�ejn�m �ivot� zem�: p�ekladatel a vyklada� Plat�na byl v letech 2005 - 2007 sen�torem za PiS (Pr�vo a spravedlnost), n�kolik m�s�c� p�sobil v men�inov� vl�d� PiS jako ministr �kolstv�. V leto�n�m roce byl zvolen poslancem Evropsk�ho parlamentu. Brn�nsk� Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) vydalo v roce 2009 pod titulem O�klivost demokracie v�bor Legutkov�ch esej�. Polsk� filozof p�ednesl 22. ��jna 2009 v Praze na semin��i po��dan�m Polsk�m institutem, Centrem pro ekonomiku a politiku a Centrem pro studium demokracie a kultury p�edn�ku Perspektivy Evropsk� unie. Viz http://www.revuepolitika.cz/clanky/1205/perspektivy-evropske-unie (jfm)




Vy�lo ve 2. ��sle �asopisu Babylon (2/XIX) 26. ��jna 2009




Josef Mlejnek
 
  P��stupy: 288 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA