Česká školní inspekce a politici

Petr Král

Ústřední školní inspektorkou se v roce 2005 stala bývalá ředitelka sklářské školy ve Valašském Meziříčí Olga Hofmannová, dlouholetá poradkyně poslankyně Poslanecké sněmovny za KDU-ČSL Ing. Michaely Šojdrové.

Nový hlas – zpravodaj KDU ČSL pěl tehdy ve 12 čísle na O. Hofmannovou ódy. Stranu uchvacovalo, že O. H. se už léta připravovala na čelní funkci v ČŠI a jakou že má zpracovanou koncepci. Sama Olga Hofmannová se vyjádřila: „Českou školní inspekci považuji za organizaci, která může výrazně žádoucí změny podpořit nebo zabrzdit. To je ta profesní motivace. K mému rozhodnutí přispěla také důvěra a podpora poslankyně Michaely Šojdrové.“
„Po dobu výkonu funkce jsem pozastavila členství v KDU-ČSL,“ zalitovala O. Hofmannová, „ale neumím si představit, že bych se zpronevěřila svým osobním hodnotám, které mě ke křesťanské politice přivedly,“ uvedla v roce 2005 nová ústřední školní inspektorka v tomtéž čísle Nového hlasu. Dnes je Mgr. O. Hofmannová místopředsedkyní Sdružení žen KDU-ČSL ve Zlínském kraji. Řeč se mluví, voda teče.

Zásluhou silné politické podpory si zástupkyně KDU v ČŠI mohla dovolit kdeco, prošlo jí cokoliv. Třeba i to, že většina inspektorů a kontrolních pracovníků v prvním pololetí školního roku 2005/2006 nevyvíjela žádnou činnost. Dnes nikomu nevadí, s výjimkou zřizovatelů, že inspekční zprávy nepodávají o školách žádné informace, že Inspekce zbytečně zjišťuje data, která jsou k dispozici ze statistických výkazů shromažďovaných na začátku každého školního roku, vydává tematické zprávy, které vzdělávání nepomáhají ani za mák. Kde je ta koncepce, se kterou O. H. oslnila při výběrovém řízení? Zřejmě stačí důvěra a podpora poslankyně Šojdrové.

Stěžoval-li si kdy někdo na postupy ústřední školní inspektorky, příslušné orgány do ČŠI své kontrolory vždy ochotně poslaly. Stížnosti se nikdy nepotvrdily. Vypadalo to, že kontroly přicházely s úkolem nic nezjistit. Čí ochranná ruka to zařídila?
V nové koalici se nic nezměnilo. K dispozici je stížnost na ústřední školní inspektorku zaslaná Ministerstvu školství. Výsledek šetření dopadl podle tradice. Nezjistilo se nic. A proč? MŠMT požádalo o vyjádření samu ústřední školní inspektorku a její stanoviska použilo jako důkaz pro to, že stížnost je nedůvodná. Tedy vyjádření osoby, proti které stížnost směřovala, bylo jediným podkladem pro vyslovení konečného soudu.
Jako v Kocourkově. Dát šetřit stížnost tomu, proti němuž směřuje!

Nedotknutelnost O. Hofmannové pod patronací její strany tedy pokračuje. Předcházející ústřední školní inspektoři podobnou politickou ochranu neměli. Proto se také ve funkci nikdy dlouho neohřáli.