Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


20 let po p�du komunismu...

�aloudek Petr



otev�en� hranic, vstup b�val�ch komunistick�ch zem� do EU,
volby do evropsk�ho parlamentu...




Jsem si jist�, �e k tomuto t�matu zaujme mnoho zn�m�ch osobnost�, politik�, novin��� sv� stanovisko a �l�nky, �vahy, vzpom�nkov� slavnosti atd. nebudou chyb�t v ��dn� zemi Evropy, ale ani v mnoha jin�ch st�tech sv�ta. A tak se omez�m jen na stru�n� koment�� a vyslov�m p�r my�lenek, kter� mi u t�to p�ile�itosti prob�hly hlavou.


U p��le�itosti tohoto v�ro�� vys�lala rakousk� televize ORF. 2 dne 23. a 25. �ervna 2009 v p��rodov�deck�m televizn�m po�adu UNIVERSUM dokument�rn� film o b�val�m pohrani�n�m p�smu mezi n�kdej��mi komunistick�mi st�ty a z�padn� Evropou. Jak zn�mo, tuto hranici tvo�il tehdy ostnat� dr�t, zaminovan� pole a n�kolik set kilometr� �irok� p�smo zem� �nikoho�, do kter�ho m�li mo�nost vstoupit jen voj�ci socialistick�ch st�t� a p�r ob�an� tehdej��ch vesnic, kte�� se p�i ka�d�m vstupu a odchodu z tohoto p�sma museli legitimovat. ��m d�le v�ak komunismus trval, t�m v�c lid� se postupn� z t�chto vesnic vyst�hovalo, proto�e neust�l� �ikanov�n� a prokazov�n� toto�nosti je natolik denervovalo, �e rad�ji opustili rodn� d�m a svou vesnici a usadili se n�kde ve m�st�. V tom po�adu poukazuje rakousk� televize na to, jak� vliv m�lo toto p�smo �zem� nikoho� na zv��ata, jejich voln� pohyb a v�voj. Jako v�eobecn� konstatov�n� bylo v tom filmu s velk�m obdivem a taky povd�kem, navzdory smutn�mu faktu, �e takov� hranice rozd�lovala tragick�m zp�sobem lidi, �e�eno, �e absence pohybu lid� a turistick�ho ruchu v t�to oblasti zv��at�m vseobecn� prosp�la. Na mnoha m�stech �ij� dokonce takov� druhy, kter� ji� v jin�ch oblastech vlivem civiliza�n�ho pokroku a migrace lid� vyhynuly. V tomto po�adu mne v�ak zaujala jedna skute�nost, kterou jako v�deckou anal�zu dolo�ili bavor�t� zoologov�. Jak zn�mo, hranici mezi �eskem a Bavorskem tvo�� rozs�hl� lesy poho�� �umava, na �zem� Bavorska zvan�ho Bayerischer Wald. Ostnat� dr�t a �irok� p�sy zem� nikoho rozd�lily tento obrovsk� les na dv� ��sti. Proto�e v t�to oblasti se ze za��tku komunismu pokou�elo hodn� lid� o �t�k na Z�pad, um�stili zde �eskosloven�t� voj�ci na p�ikaz �z hora� miny. Bavor�t� myslivci si v�imli, �e po�et jelen� a vysok� zv��e na bavorsk� stran� se p�es otev�enou hranici a mo�nost voln�ho pohybu zv��at nem�n�. Informovali o tomto n�meck� zoology.Ti pak ud�lali tento zaj�mav� pokus: jak na stran� bavorsk�, tak i na stran� �esk� ozna�ili n�kolik des�tek jelen� �ipy, aby pak mohli p�es satelit sledovat jejich pohyb. Do�li k fascinuj�c�mu z�v�ru: Jeleni z Bavorska a jeleni z �ech se voln� pohybuj� jen po m�sto, kde kdysi st�l dr�t�n� plot. P�esto, �e tam ji� skoro 20 let ani ostnat� dr�t, ani miny, ani str�n� v�e voj�k� nejsou, jeleni n�kdej�� pomyslnou hranici nikdy nep�ekro��. P�itom se jedn� ji� o zcela nov� generace jelen�, kter� skute�nou hranici nem�ly mo�nost za��t! Ponech�m te� v�deck� vysv�tlen� tohoto fenom�nu fundovan�j��m osob�m. To, co v�ak chci ��ct, je zamy�len� se nad t�m, jak se chov�me my lid�, tedy bytosti mnohem dokonalej��, ne� jeleni, jak my fungujeme dle ur�it�ch hranic � mantinel� vyt��en�ch p��mo �i nep��mo v�chovou, prost�ed�m, zku�enostmi, atd...


10 let od p�du komunismu jsem se v�noval p�edn�kov� �innosti. Proto�e jsem hodn� cestoval na Havajsk� ostrov Molokai, kter� je pro n�s ob�any vnitrozemn� Evropy vzd�len� a exotick� /pracoval jsem tehdy na knize Aina Hemolele � sv�t� zem � Molokai/ hodn� jsem tam fotil a sv� z�b�ry, ale i historick� sn�mky z r�zn�ch archiv� jsem pak prezentoval ve velk�. 90 minutov� audiovizu�ln� show. Pro tuto �innost jsem si zakoupil speci�ln� technick� p��stroje, kter� byly nejenom velice drah�, ale umo��ovaly z�rove� kvalitn�, profesion�ln� prezentaci pro velk� mno�stv� lid� ve velk�ch kinos�lech. �sp�ch t�chto p�edn�ek i skute�nost, �e vlastn�m ty speci�ln� p��stroje, m� p�im�la k vytvo�en� nov� p�edn�ky. Jako nejaktu�ln�j�� t�ma se mi zd�la prezentace Slovenska na �zem� Rakouska a N�mecka. A tak jsem za�al jezdit na Slovensko, fotil, sb�ral materi�ly, tr�vil stovky hodin p�i v�b�ru diapozitiv�, tvorb� obrazov�ch sequenc� s hudbou /ta byla �ist� slovensk� provenience/, psal si koment�� atd. a� z toho v�eho vznikla 90 minutov� audiovizu�ln� show o Slovensku pod titulem: �SLOWAKEI � ein Land der Berge, der Burgen und der tausend H�hlen, ein Land reich an Sch�nheiten der Natur, an sch�tzen der Geschichte, das Land im Herzen Europas � ein Nachbar �sterreichs...� - �SLOVENSKO � zem� hor, hrad� a tis�ce jesky�, zem� bohat� na kr�sy p��rody, bohatstv� d�jin, krajina v srdci Evropy � soused Rakouska.� Dnes bilancuji: Mou audiovizu�ln� prezentaci o Molokai vid�lo asi 15.000 lid� p�i 120 p�edstaven�ch v Rakousku, N�mecku, Belgii, �ech�ch a na Slovensku. P�edn�ku o Slovensku jsem m�l asi desetkr�t a vid�lo ji necel�ch 1.000 lid� v Rakousku a v �ech�ch. O tuto p�edn�ku nebyl na Z�pad� z�jem. P�i nab�dk�ch t�to p�edn�ky, d��ve, ne� n�kdo m�l mo�nost uvid�t plak�ty, �i p�e��st si p�edem n�jak� informace, jsem dost�val jako odpov��: �Pros�m V�s, koho zde u� zaj�m� Slovensko. J�t si tam n�co levn� v pohrani�� nakoupit, �i umo�nit zalo�en� firem kv�li levn� pracovn� s�le, to mo�n� jo, ale jako typ na dovolenou, to ur�it� ne. Raku�an� jedou rad�ji k mo�i, �i do zem� jihoz�padn� Evropy, nebo na vzd�len� exotick� m�sta. O p�r let pozd�ji vstoupilo Slovensko i �esko do EU, p�esto st�le je�t� nepat�� tyto zem� /s v�jimkou m�sta Prahy/ na prvn� m�sta v �eb���ku zem�, kam obyvatel� Rakouska, ale i z�padn� Evropy, r�di jezd�. Tehdy jsem si uv�domil, jak hluboce jsou zako�en�ny hranice - bari�ry my�lenkov�ch proces� a p�edsudk� � v hlav�ch Raku�an�, pro kter� se staly zem� Slovenska, �ech, ale i jin�, po��d jenom ty �nesympatick�, nep��ta�liv�, ve kter�ch po��d je�t� vl�dne b�da, zaostalost, korupce, kr�de�e aut a pod... Zbourat dr�t�n� plot lze rychle, ale zbourat my�lenkov� pochody, my�lenkov� hranice, p�edsudky � to nelze z jednoho dne na druh�!


Koncem kv�tna a za��tkem �ervna prob�hly ve v�ech zem�ch Evropy volby do evropsk�ho parlamentu. Jak zn�mo, ��ast voli�� byla v�eobecn� n�zk�. Ale nikde nebyla tak mizern� n�zk�, jako tomu bylo na Slovensku, v �ech�ch a v n�kter�ch jin�ch postkomunistick�ch zem�ch. Zat�mco v zem�ch p�vodn�, klasick� EU byla ��ast v pr�m�ru kolem 50 %, na Slovensku to bylo jen kolem 20 % a v �ech�ch kolem 25 % voli��. V t�ch dnech jsem potkal ve V�dni skupinu 10 mlad�ch �ech�, turist�, kolem 30 let, v�ichni absolventi vysok�ch �kol a zeptal jsem se jich na jejich n�zor, pro� si mysl�, �e byla v �ech�ch tak mal� ��ast a jestli byli taky volit. Jejich odpov�di mne �okovaly: Ani jeden z nich volit nebyl, o volby, jak�koliv, i m�stn�, nemaj� z�jem, �proto�e se volbami stejn� nic nezm�n� a t�m naho�e jde jen o jejich pen�ze...� Z reakc� t�chto mlad�ch lid� jsem byl tak v �oku, �e jsem pak s nimi ani nedok�zal po��dn� diskutovat. Kdy� se p�ed 20 lety p�edh�n�li politici zem�, ve kter�ch padl komunismus, /byl mezi nimi i tehdej�� premi�r �R V�clav Klaus/ v tom, kdo z nich d��ve po��d� EU o vstup /ti, co tenkr�t sledovali m�dia si na ty, n�kdy a� groteskn� trapn� situace vzpomenou, jednalo se nap�. o to, �e n�kter� zem� po��dala o vstup do EU o jeden den d��v ne� jin�, p�itom EU p�ij�mala nov� �leny vr�mci skupinov�ho celku/ ��kal jsem si s�m pro sebe: ano, to je dob�e, ��m d��v a l�pe se p�izp�sob� legislativa, my�len�, chov�n�, p��stup k hodnot�m, pr�ci, podnik�n� atd. lid� z tzv. Ostblocku zp�sobu �ivota v EU, t�m l�pe. Kdy� se ale bl�il term�n konkr�ktn�ho p�ijet� t�chto zem�, p�epadla mne najednou skepse: nen� to p�ili� brzo? Nem�lo by se rad�ji je�t� p�r let po�kat? Je pravda, �e mnoh� se zlep�ilo. Mnoho se vybudovalo a financovalo v�ak jen d�ky tomu, �e se mohly �erpat zdroje z EU. Lidi si tak mo�n� ani neuv�domili, za jakou cenu se nov� spole�nost rodila. Po II. sv�tov� v�lce, kdy� se materi�ln� a mor�ln� zdeptan� Evropa jen pomalu d�ky vlastn� s�le znovu za�ala stav�t na vlastn� nohy, v�il si lid mo�n� pr�v� proto plod� sv� pr�ce, proto�e si uv�domoval, za jakou cenu se nov� spole�nost vytv��ela. Kdy� je �lov�k na n��em osobn� zainteresov�n, i kdy� je to spojeno s utrpen�m, tak t�m roste p��mo �m�rn� i jeho sebev�dom� a pocity vd��nosti a zodpov�dnosti. �esk� republika byla jednou z prvn�ch zem�, kter� o vstup do EU po��daly. D�ky p��livu pen�z z EU se mohlo vybudovat tolik objekt� � silnic, �elezni�n�ch drah, m�stsk�ch vodovod� a kanalizac�, hospod��sk�ch budov, kulturn�ch akc�, kter� by bez sponzorsk�ch financ� nikdy nemohly b�t realizov�ny, Know how p�i tvorb� infrastruktury ��zen� ��ad� st�tn� spr�vy atd., atd., atd... P�esto pat�� pr�v� �esk� republika reprezentov�n� osobou prezidenta Klause k nejv�t��m kritik�m Unie. To, co provedli �e�t� parlament��i v dubnu leto�n�ho roku, kdy� nechali �mysln� padnout vl�du v dob� �esk�ho p�edsednictv� EU � �e�eno slovy V�clava Havla � byla kudla do zad vl�dy na �kor dobr�ho jm�na republiky - a �e�eno m�mi, tvrd��mi slovy, z pohledu �lov�ka �ij�c�ho venku a tedy vn�maj�c�ho mnohem z�eteln�ji, co si o tom �inu mysl� lid� zde � neomluviteln� gesto arogantn� samolibosti a egoismu politik� Paroubka a Klause, kter�m o�ividn� v�bec nejde o dobro celku, ale jen o vlastn� mocensk� pl�ny na �kor cel�ho n�roda. Jestli si �esk� n�rod nech� l�bit ve sv�m veden� takov� politiky, tak bude pro n�j lep��, kdy� z EU vystoup� a bude si hledat sv� p��znivce mezi politiky typu rusk�ho Putina �i severokorejsk�ho paranoidn�ho komunistick�ho v�dce... Pokud �e�i m�n� EU neust�le jen kritizovat a bojkovat a p�itom nejsou schopni vid�t v�e dobr�, co se jim d�ky �lenstv� dostalo a nedok�� b�t za to vd��ni, tak si ani nezaslou�� b�t �leny tohoto seskupen�...


V zem�ch, kter� byly po p�du komunismu p�ijaty do EU ten proces dozr�v�n�, ta mo�nost spolupod�len� se na tvorb� nov�ch hodnot prob�hl velice rychle a dovol�m si tvrdit i povrchn�. A i kdy� ur�it� hodnoty vybudovan� byly, nebylo vybudovan� zdrav� seb�vodom�, spo��vaj�c� na pil���ch mor�ln�ch hodnot. To, co se stalo, mi p�ipad� jako v�voj ment�ln� handicapovan�ho d�t�te: fyzicky a v�kov� roste, jeho zp�soby my�len� a chov�n� v�ak nejdou ruku v ruce � krok s krokem fyzick�ho v�voje. Kde z�stala zde hranice, kter� je�te nebyla p�ekro�ena? Generace lid� �ij�c�ch v komunismu se stav�la laxn�, ne-li apaticky k volb�m, proto�e a� volil kdo volil a koho volil, tam naho�e se stejn� nic nezm�nilo, po��d zde vl�dla jedna a ta stejn� komunistick� strana, v�e z�stavalo p�i star�m. Generace dne�n�ch dosp�l�ch lid� to jsou d�ti, vnuci a pravnuci t� generace, kter� jim sv�m zp�sobem �ivota vtloukala do hlavy, �e nen� nutn� j�t k volb�m, proto�e to k ni�emu nen�. Po p�du komunismu se lidi sice v�ce-m�n� rychle dok�zali adaptovat na po�adavky tr�n� ekonomiky, ale na jak� �rovni z�stala mor�lka, kultivace sv�dom�? Je mo�n� zm�nit mor�ln� postoje, n�vyky, zlozvyky taky tak rychle, jak rychle je mo�no vym�nit ko�ili, �i jak rychle za�ali lid� m�nit pr�ci, bydli�t�, �i vztah k soukrom�mu vlastnictv�?


Ti bavorsko-�e�t� jeleni mi dlouho nedali sp�t. Jsou sou��st� n�s v�ech, odr�ej� na�e �ivoty, n�mi vybudovan� hranice, na�e strachy a zbab�l� vyh�b�n� se �e�en� probl�m� a z�rove� nedostatek odvahy, tyto hranice zbourat a za��t ��t jinak. A� pat�� d�k t�m jelen�m za jejich poselstv�! Nastavili n�m zrcadlo a je na n�s, co budeme cht�t v tom zrcadle vid�t.


D�kuji za pozornost



�aloudek Petr
ThLic. Peter �aloudek sa narodil v roku 1958 v �iline, od roku 1983 �ije vo Viedni. Za totality p�sobil v slovenskom katol�ckom podzem�, spoluorganizoval pa�ovanie n�bo�enskej a duchovnej literat�ry a premietanie vtedy zak�zan�ch filmov a diapredn�ok s n�bo�enskou t�matikou. Po n�tenom odchode do emigr�cie vy�tudoval v R�me teol�giu a nieko�ko rokov p�sobil vo Viedni ako k�az. Nesk�r sa o�enil a od roku 1991 pracuje ako r�diologick� laborant na jednej z viedensk�ch klin�k.
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 22336 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA