Alexandr Vondra: Füle není bezpečnostní riziko

25.11.2009, Lidové noviny


Poslanci Evropské lidové strany se prý chystají velice důkladně prověřit ve slyšení před Evropským parlamentem "komunistickou" minulost českého kandidáta na eurokomisaře Štefana Füleho. Jde jenom o Füleho, nebo to má i jiné důvody?

Celá ta situace vznikla, když se objevila informace, že italská vláda přemýšlí o tom, že by na nového "evropského ministra zahraničí" nominovala Massima d'Alemu, který byl jednu dobu italským ministrem zahraničí. V evropském parlamentu se o tom rozproudila debata, nejen proto, že byl přesvědčeným komunistou, ale také studoval, pokud je mi známo, v dost choulostivých letech v Moskvě. Evropská lidová strana v této situaci přijala závazek, že se bude ptát všech kandidátů na evropské komisaře, zda se někdy v minulosti nezapletli s komunistickým režimem nebo s hnutím, které by potlačovalo lidská práva.


Myslíte si, že členství pana Füleho v komunistické straně a jeho studia v Moskvě mohou zabránit jeho nástupu na eurokomisařský post?

Nevím, je třeba vyčkat slyšení v Evropském parlamentu a já teď neumím posoudit, do jaké míry tyto výhrady přerostou ve vůli, respektive nevůli, schválit novou Evropskou komisi. Ale každopádně, u Massima d'Alemy to bylo více na místě, už proto, jak důležitou funkci měl zastávat.


Pokud se vrátíme ke Štefanovi Fülemu, on byl i velvyslancem při NATO. Dovedete si jako člověk, který má k alianci velice blízko, představit, že by se někdo mohl zastávat takový post, kdyby byl z hlediska své minulosti bezpečnostním rizikem?

Já si nemyslím, že s osobou Štefana Füleho je spojeno jakékoli bezpečnostní riziko. V posledních více než patnácti letech sloužil demokratickému režimu v České republice a zastával důležité posty, včetně velvyslance u NATO.

Velvyslanec při Severoatlantické alianci musí být už z titulu své funkce velmi zásadně bezpečnostně prověřen i ze strany NATO?

To samozřejmě ano. Ale pokud jde o to prověřování ze strany Evropské lidové strany, tak se tam ani nehovoří o nějakých bezpečnostních rizicích. Tam se to pojímá jako věc morální, co se týče té minulosti kandidátů.


Evropská lidová strana se bude muset ale vyrovnat i sminulostí budoucí "ministryně zahraničí" unie baronky Catherine Ashtonové. Jak vy se díváte na její účast v komunisty vedeném "mírovém" hnutí v osmdesátých letech? Může to být důvodem pro její odmítnutí jako kandidátky na tak klíčovou funkci?


Já nevím. Pro mě tato informace byla zcela nová. Tuto informaci neobsahoval ani stručný životopis, který jsem si měl možnost přečíst v době, kdy byla nominována. Každopádně, byla-li pokladnicí CND (Kampaň za jaderné odzbrojení) a bylo-li to v době, kdy sovětský režim aktivně, a to i finančním způsobem, podporoval tato hnutí, která směřovala k oslabení NATO a západních demokracií v jejich snaze se bránit sovětské expanzi - pak je na místě položit určité otázky. A určitě je na místě, aby paní Ashtonová na tyto otázky odpověděla. Ale teprve na základě odpovědí, které baronka Ashtonová dá, bude možné učinit nějaké závěry.


(Autor: Luboš Palata)