Paroubek a Krampol - dva kašpaři na turné
Petr Paulczynski
Tak jsem se v Deníku dozvěděl, že současným i již rozpadlým oblíbeným humoristickým dvojicím ( Voskovec&Werich, Lasica&Satinský, Náhlovský&Mladý, Suchánek&Genzer a já nevím kdo ještě) vznikla těžká konkurence.
Určitě těžká váha. Že nevíte kdo? No přece Krampol&Paroubek. Tuto akci už dělali někdy v polovině roku 2008, pokud si vzpomínám. Zřejmě pro velký úspěch se rozhodli ji letos opakovat.
Medii popsaná akce proběhla v ústeckém Domě kultury a přicházející hloučky důchodců se prý zdravily "Zdar soudruhu". A pak se soudruzi divili, že mají platit vstupné 70 kaček, což mnozí odmítali, protože prý přišli na besedu. O organisačních schopnostech neznámého producenta svědčilo, že pořad mohl začít až se našly někam zatoulané knihy.
Akce proběhla pod heslem „Jsem jeden z Vás,“ jak tvrdil sám hlavní aktér předsedissimus Paroubek. Tomuto neuvěřitelnému tvrzení naslouchalo asi 300 seniorů jak se teď říká a pár Mladých sociálních demokratů.
Před usnutí diváky udržoval svými "vtípky" liftingem našponovaným ksichtem Jirka Krampoul.
Mdlý pořad byl prý odměněn mdlým potleskem. Nejistý Paroubek se neustále rozhlížel se po sále a vypadal, že hledá odkud by mohlo přiletět vejce nebo dvě.
Lísteček na tento "povedený" vrcholový kousek současného "šoubyznysu" přišel na 70 kaček. No nekupte to. I když já bych tam nešel ani kdyby mně zaplatili. Takové dva kašpary pohromadě hned tak neuvidíte. Senilnějící Krampol s urputným puchejřem, to musí být pošušňáníčko. Ale i tak, máš to "Krampoul" zapotřebí? Leda že by : za peníze v Praze dům.
Dovedu si to živě představit. Svého času jsem se zúčastnil oslavy narozenin jednoho člověka ze šoubyznysu Ten si mne na začátku vzal stranou a pěkně poprosil:
" Petře, prosím Tě, asi přijde i Paroubek, neudělej nějakou ostudu."
Povídám: "Neboj, já ho nelísknu jak Macek pazdRatha".
"To vím", povídá. "Já jen abys neměl některou ze svých známých replik."
"Tak to se ho ani nesmím zeptat, jestli dneska bude zase střelba?" ptám se.
"Byl bych rád", povídá oslavenec.
A Paroubek opravdu přišel. A já měl skoro zkažený večer. Ve tváři měl výraz jak kdyby mu emigrovalo včelstvo. Načučený bubák se zářící paní Petrou po boku. Ale splnil jsem úkol. Podle oslavencova přání jsem si tohoto nabubřelého hosta nevšímal. A ještě jeden úkol jsem splnil. Mamuš doma povídala, kdyby puchejř, jak mu doma říkáme přišel, koukni, jestli má nabarvený vlasy. Tak jsem mu zblízka prozkoumal hára a s pravděpodobností hraničící s jistotou sděluji všem koho to ještě zajímá, že je nabarvený má.
Zkrátka, jeden z nás.