Co m��e nyn� vl�da ud�lat pro podniky
Martin ��man
06.11.2008, Ekonom
Nep��jemn� je, �e sv�tov� probl�my p�i�ly v dob�, kdy �esk� ekonomika narazila na sv� produk�n� mo�nosti a vl�da byla nucena prov�st nutn� reformy. To vede k do�asn�mu zpomalen� r�stu HDP. V o� lep�� situaci bychom dnes byli, kdyby p�edchoz� vl�dy reformy provedly v dob�ch dlouhodob�ho glob�ln�ho r�stu. Takto mus�me konsolidovat ve�ejn� rozpo�ty v dob�, kdy tlumen� popt�vky nen� zrovna ta nejchyt�ej�� politika.
Kabinet je k um�l�mu povzbuzov�n� popt�vky obecn� skeptick�. Takov� po��n�n� je sice kr�tkodob� politicky efektn�, ale dlouhodob� vede k rozkol�s�n� ekonomiky. Daleko proz�rav�j�� je podporovat nab�dkovou stranu ekonomiky, tedy vytv��et lep�� podm�nky pro podnik�n� a investory.
Co m��e vl�da ud�lat, aby se podniky c�tily komfortn�ji a sn�ze p�ekonaly tuto f�zi hospod��sk�ho cyklu?
Za prv� se musej� rychleji p�ijmout opat�en� ke sn�en� regula�n� z�t�e podnik�n�. Z�vazek vl�dy sn�it do roku 2010 tuto z�t� o dvacet procent je zat�m pln�n ani ne z poloviny. Pot�ebujeme urychlit reformu trhu pr�ce. Zefektivnit st�tn� spr�vu. ��dn� ��ad by nepolo�ilo, kdyby po�et jeho zam�stnanc� neklesal o t�i, ale o p�t procent ro�n�, p�i�em� z u�et�en�ch prost�edk� by byly nav��eny platy.
Za druh� je to p��le�itost znovu prosm��it v�echna z�kout� v�dajov� ��sti ve�ejn�ch rozpo�t�. Jestli�e v d�sledku ni���ho r�stu ubude pen�z na p��jmu, nem��eme p�ipustit, �e se to jednodu�e vy�e�� vy���m deficitem. Jsem si jist, �e ve v�daj�ch se skr�vaj� ne jednotky, ale des�tky bezd�vodn� utracen�ch miliard. T�m nemysl�m, �e by fisk�ln� politika vl�dy m�la b�t moment�ln� v�ce restriktivn�. Na to nen� vhodn� doba. Je v�ak vhodn� doba k restrukturalizaci v�daj� sm�rem k vy��� efektivnosti vynakl�dan�ch prost�edk�.
Za t�et� nastal �as na rychlou debatu na t�ma sn�en� odvodov� z�t�e. Bylo by zcela na m�st� urychlit pokles dan� podnik�. Zdravotn� reforma znamen� podstatn� zlep�en� finan�n� stability syst�mu, a bylo by proto mo�n� sn�it sazby zdravotn�ho poji�t�n� o jeden procentn� bod.
Za �tvrt� mus�me zlep�it komfort export�r�m, zejm�na do zem� mimo EU, roz���en�m dostupnosti st�tem zv�hodn�n�ho �v�rov�n�. Zvl�t� nyn�, kdy mal� a st�edn� podniky h��e z�sk�vaj� provozn� �v�ry na financov�n� exportn�ch zak�zek, chceme i jim umo�nit p��stup k �v�r�m �esk� exportn� banky.
Za p�t� pot�ebujeme urychlit �erp�n� z evropsk�ch fond�. Je nutn� opustit dosavadn� praxi, kdy vypisov�n� jednotliv�ch v�zev bylo roz�len�no do n�kolika let s ukon�en�m po roce 2010. Prvn� v�zvy uk�zaly, �e kvalitn�ch projekt� je v�ce ne� objem uvoln�n�ch prost�edk�. Je tedy mo�n� zv��it finan�n� objemy jednotliv�ch tran��.
Za �est� vl�da mus� i nad�le prov�d�t zodpov�dnou hospod��skou a rozpo�tovou politiku obecn�. Ta ve sv�m d�sledku bude m�t pozitivn� vliv na ten v�bec nejd�le�it�j�� parametr, na kter�m jsou podnikatel� z�visl�, toti� v��i �rokov�ch sazeb. N�zk� �rokov� sazby budou m�t vliv i na kurz koruny, a to v�hodn� pro na�e export�ry.
��dn� vl�da ale nem��e za podnikatele vy�e�it pokles objedn�vek, ztr�tu trh� �i p��stupu k �v�rov�m link�m. M��e mu v�ak usnadnit �ivot. A k tomu m�me pr�v� te� p��le�itost.