Margaret Thatcherov� a na�e svoboda
Hynek Fajmon
17.11.2009, iDNES.cz
V�era jsem na tomto blogu psal o mu�i, kter� se dle m�ho soudu zaslou�il nejv�ce o svobodu a demokracii v zem�ch st�edn� a v�chodn� Evropy. Byl to Ronald Reagan. Dnes bych r�d napsal o �en�, kter� mu st�la v�rn� po boku a jej� z�sluhy jsou stejn� velk�. Tou �enou byla britsk� premi�rka Margaret Thatcherov�. Je velmi smutn�, �e stejn� jako o Reaganovi, tak ani o Thatcherov� se v t�chto dnech mluv� minim�ln�. I to dokazuje, �e jsme se za posledn�ch 20 let od jejich my�lenek vzd�lili, v�ce ne� je zdr�vo.
Margaret Thatcherov� byla britskou premi�rkou v letech 1979-1990. Do ��adu nastupovala v dob�, kdy byl Sov�tsk� svaz na vrcholu sil a disponoval obrovskou vojenskou p�evahou nad Z�padem t�m�� ve v�ech kategori�ch zbran�. Naopak Brit�nie pro��vala bolestn� hospod��sk� �padek zp�soben� ��lenou politikou m�stn�ch soci�ln�ch demokrat� (labourist�), kte�� ruku v ruce s m�stn�mi odborov�mi bafu���i zni�ili pod praporem boje za "soci�ln� spravedlnost" t�m�� cel� britsk� pr�mysl. Ti z �ten���, kte�� pamatuj� rok 1979, mi jist� daj� za pravdu, �e komunismus byl je�t� v pln� s�le a kapitalismus zrovna pro��val druhou ropnou krizi.
Kdy� Thatcherov� v roce 1990 odch�zela ze sv�ho ��adu, vypadala Evropa i sv�t �pln� jinak. Sov�tsk� komunismus se ve st�edn� a v�chodn� Evrop� zhroutil a kr�tce nato se rozpadl i samotn� SSSR. B�hem zhruba 11 let vl�dy Margaret Thatcherov� se tak zm�nila Evropa i cel� sv�t. A jej� politika k tomu velmi napomohla.
Jak�mi kroky k tomu p�isp�la? Mysl�m, �e to byla jej� podpora Ronaldu Reaganovi v boji proti komunismu. Brit�nie st�la pod jej�m veden�m po boku Reagana ve v�ech d�le�it�ch v�cech t�kaj�c�ch se Sov�tsk�ho svazu i jeho satelit�. Nev�hala ani minutu s rozm�st�n�m americk�ch jadern�ch raket Pershing II na britsk�m �zem� a dala povolen� k americk�m n�let�m na Libyi a k mnoha dal��m vojensk�m i nevojensk�m aktivit�m proti komunismu. Byla ale tak� prvn�m z�padn�m politikem, kter� jednal s Michailem Gorba�ovem. �ekla o n�m tehdy, �e s n�m se "bude moci ud�lat byznys". A m�la pravdu. Reagan se Gorba�ovem dohodl tak dob�e, �e Z�pad nemusel vyst�elit ani kulku a komunismus padl. To byl skv�l� v�sledek.
Thatcherov� byla ale kl��ovou postavou tak� v �sil� o rehabilitaci trhu jako hlavn�ho n�stroje pro organizaci svobodn�ho hospod��stv�. Zah�jila jeden z prvn�ch rozs�hl�ch privatiza�n�ch program� v z�padn�m sv�t�. Ten se uk�zal jako nesm�rn� �sp�n�. M�ra anga�ovanosti st�tu v britsk�m hospod��stv� se za�ala po 40 letech poprv� sni�ovat a hospod��stv� na to reagovalo prudk�m r�stem. Britsk� privatizace se uk�zala b�t �ivotaschopn�m programem a vzorem pro privatizaci st�tn�ho majetku nejen u n�s, ale ve v�ech st�tech, kter� pro�ly zn�rod�ovac�m ��lenstv�m komunismu. Thatcherov� v praxi prok�zala, �e nen� politick� svobody bez hospod��sk� svobody. Podpo�ila soukromou iniciativu a tradi�n� obchodn� ctnosti a zru�ila zbyte�n� regulace v mnoha odv�tv�ch britsk�ho hospod��stv�. D�ky tomu se z upadaj�c� Brit�nie stala op�t prosperuj�c� zem� a vzorem pro mnoho n�sledovn�k�.
Kone�n� t�et� d�le�itou z�sluhou Thatcherov� byl jej� ne�navn� boj se socialismem a odborov�mi bafu���i. Thatcherov� se tvrd� utkala s odborov�mi radik�ly jako byl komunista Arthur Scargill a mnoz� dal��, kte�� hodlali Brit�nii "ust�vkovat" k smrti. Tito lid� si mysleli, �e prosperita vznik� st�vkov�m vyd�ra�stv�m na �kor zam�stnavatel� a da�ov�ch poplatn�k�. Thatcherov� s nimi r�zn� zametla a omezila jejich privilegia. V Brit�nii se d�ky tomu p�estalo st�vkovat a v�ce se za�alo hospoda�it a vyd�l�vat.
Thatcherov� odm�tala Delorsovu p�edstavu o federalizaci Evropsk�ch spole�enstv�. Tvrdila, �e Evropu netvo�� pouze ES, ale tak� zem� za �eleznou oponou. Byla velkou p��telkyn� Polska, �eskoslovenska i Ma�arska a velmi usilovala o to, aby se mohly rychle integrovat do NATO i do dne�n� EU. Proto i j� v mnoh�m vd���me za na�i dne�n� svobodu.