�SSD jen pov�d�, my jsme �et�ili
Petr Ne�as
25.01.2010, MF DNES
V �l�nku MF DNES 22. ledna bylo uvedeno, �e recepty ODS a �SSD proti krizi "se v podstat� shoduj� - a� na detaily. Ob� strany pl�nuj� ob��, ale jen virtu�ln� �spory na ve�ejn�ch zak�zk�ch a hospoda�en� st�tu." Toto srovn�n� je nutn� z�sadn� odm�tnout.
Rozhoduj� re�ln� �iny, ne slova. Ob� strany za sebou maj� vl�dn� zku�enost, proto lze m��it fakta, ne domn�nky. A ta hovo�� jednozna�n�. Budov�n� ne�nosn� drah�ho a byrokratick�ho "soci�ln�ho st�tu" za vl�dy �SSD bylo nahrazeno rozpo�tov� um��enou politikou ODS. Re�ln�, nikoli virtu�ln� �spory jsme prok�zali sn�en�m soci�ln�ch mandatorn�ch v�daj� v letech 2008-2010 zhruba o 130 miliard korun. Razantn� sn�en� dan� rodin�m s d�tmi umo�nilo vypl�cet soci�ln� d�vky adresn�ji. Jen na d�vk�ch st�tn� soci�ln� podpory ve stejn�m obdob� st�t uspo�� 60 miliard korun. O t�etinu poklesly v�daje na nemocensk�, pracovn� neschopnost se toti� sn�ila o polovinu. O tom, �e i dnes a v budoucnu mysl�me �spory ve v�daj�ch st�tu v�n�, sv�d�� i n� p��stup k Janotovu bal��ku. Vystupujeme proti dal��m n�vrh�m zvy�uj�c�m u� tak gigantick� dluh. Za kl��ovou pova�ujeme strategii vyrovnat rozpo�ty do roku 2017. Proto navrhujeme z�kon o rozpo�tov� k�zni, kter� podstatn� zkomplikuje vytv��en� schodkov�ch rozpo�t�. Pokud hovo��me o zv��en� p��jm� st�tu, za efektivn�j�� pova�ujeme pos�lit nep��m� dan�, mimo jin� postupn�m sbli�ov�n�m sazeb DPH. Zvy�ovat dan� a odvody firm�m v pod�n� �SSD prohloub� krizi a zv��� nezam�stnanost. Firm�m je naopak nutn� ulevit pru�n�j��m pracovn�m pr�vem a dal��m sni�ov�n�m byrokracie. P�edev��m na nich z�le��, kolik lid� bude pracovat, st�t m��e m�t jen podp�rnou roli. I d�ky n�mi zaveden�mu motivuj�c�mu soci�ln�mu syst�mu dnes pat�� nezam�stnanost v �esku k nejni���m v Evropsk� unii, zat�mco za vl�d �SSD byla na�e zem� dlouhodob� ve druh� polovin� pelotonu.
Zodpov�dn� politici mus� m�t odvahu ��kat ob�an�m nepopirateln�, i kdy� nep��jemn� pravdy. Pokud nep�ijmeme skute�nou d�chodovou reformu s pos�len�m soukrom�ch investic, n� d�chodov� syst�m v budoucnu zkolabuje. Chceme ji dokon�it do roku 2012. Kdo se z dne�n�ch t�ic�tn�k� a mlad��ch bude spol�hat jen na pr�b�n� st�tn� syst�m a nebude myslet na zadn� kole�ka, klesnou jeho p��jmy v d�chodov�m v�ku pod hranici b�dy. Kdo tvrd� opak a stra�� p�itom �dajnou "privatizac� d�chod�", bezosty�n� l�e.
Bude nutn� d�le pos�lit adresnost soci�ln�ho syst�mu. Mus�me d�le roz���it vypl�cen� n�kter�ch soci�ln�ch d�vek nepen�n�m pln�n�m, aby byly skute�n� spot�ebov�ny na sv�j p�vodn� ��el.
Spolu��ast pacient� na zdravotn� p��i nen� "sprost� slovo", zprofanovan� komunisty a socialisty. Skryt� existovala u� za jejich vl�d, proto�e ��dn� zdravotnictv� nen� zadarmo. Jej� rozumn� nastaven� p�itom �et�� pen�ze na nejkvalitn�j�� l��bu z�va�n�ch onemocn�n�. Dopady uva�ov�n� jej�ch odp�rc� zn�: U�et��m za paralen, ale nebudu m�t na kvalitn� l�ky proti leukemii.
�SSD se k v�zv�m nejbli��� budoucnosti nehl�s�, ignoruje je, boj� se ��kat pravdu. Proto je srovn�n� ODS s jej� politikou nepat�i�n�. Neodpov�dn� politika �SSD vede zemi do bankrotu. My m�n�me optiku pohledu na fungov�n� st�tu ze "st�tu soci�ln� z�vislosti" na "st�t svobody volby". Kdyby Topol�nkova vl�da neprosadila reformu ve�ejn�ch financ�, ��adoval by u n�s Mezin�rodn� m�nov� fond - podobn� jako v Ma�arsku, kde razantn� �krt� soci�ln� d�vky, d�chody a platy - u� dnes.
Petr Ne�asM�stop�edseda vl�dy �R, ministr pr�ce a soci�ln�ch v�c�
Osobn� str�nky