�Mai 68� ��m byl a co po n�m z�stalo? (I.��st)
Michal Pet��k
Revue Politika, 4/2008
Pochopit bl�e �pa��sk� jaro� (Mai 68) nen� pro �esk�ho pozorovatele jednoduch�. Nab�zej� se mnoh� podobnosti, ale konstatovat v�eobj�maj�c�m tvrzen�m, �e v obou p��padech, �esk�m i francouzsk�m, lid� cht�li pro sv�j �ivot v�ce svobody a ml�de� byla jen pon�kud radik�ln�j��, by bylo minut�m se podstaty bou�liv�ch a leccos odhaluj�c�ch (nejen) pa��sk�ch ud�lost�. A zat�mco v�t�ina po svobod� volaj�c�ch �ech� nijak neprotestovala proti ofici�ln� linii sv�ch tehdej��ch p�edstavitel�, jen tou��c�ch nasadit st�vaj�c�mu socialistick�mu re�imu �lidskou tv��,� bou��c�m se mlad�m Francouz�m jejich tehdej�� kapitalismus neposta�oval a nez��dka po�adovali jeho revolu�n� odstran�n�.
Situace V. republiky
Jsme ve Francii V. republiky, vznikl� triumf�ln�m p��chodem gener�la De Gaulla k moci v roce 1958. Modern�, m�sty a� vojensky jednozna�n� dikce �stavy V. republiky, zav�d�j�c� podle mnoh�ch pozorovatel� tehdy nejsiln�j�� prezidentsk� syst�m na sv�t�, stanovila r�mec, kter� pomohl zachr�nit d�stojnost z Al��ru a z dal��ch ��st� sv� rozpadaj�c� se koloni�ln� ��e se stahuj�c� Francie. I z�sk�n� jadern� zbran� a vystoupen� Francie z vojensk�ch struktur NATO v roce 1966 jen pos�lilo p�edstavu Francie jako vojensky nez�visl�ho, suver�nn�ho a siln�ho st�tu. N�kolik referend, kter� de Gaulle v 60. letech vypsal, aby odpov�d� ANO na sv� ot�zky z�skal podporu sv� politice, sice skute�n� vytvo�ilo velmi specifick� (a jeho n�sledovn�ky v prezidentsk� funkci nenapodobiteln�) v�kon prezidentsk�ho ��adu, zde mnohem podstatn�j�� je v�ak skute�nost, kdo tvo�il vl�dnouc� v�t�inu.
Po celou dobu od vzniku V. republiky od roku 1958 to byla pravice a p�edstavitel� gaullistick�ho bloku, kdo tvo�il vl�du. Gaullistou byl jak prvn� premi�r V. republiky Michel Debr� (1959-1962), tak druh� Georges Pompidou (1962-1968). Na�� pozornosti by v�ak nem�la uj�t relativn� s�la radik�ln� levice: pro francouzskou komunistickou stranu hlasovalo v parlamentn�ch volb�ch roku 1962 21,8% voli��, komunist� se tak stali druh�m nejsiln�j��m blokem v zemi (v d�sledku v�t�inov�ho syst�mu v�ak z�skali jen mal� mno�stv� mand�t�.) Dal��mi parlamentn�mi volbami byly b�eznov� volby v roce 1967. Gaullist� vyhr�li s 38% hlas�, druz� byli komunist� s 22,5% hlas�. Prav� st�ed sice op�t sestavoval vl�du (a premi�rem se op�t stal G. Pompidou,) �lo v�ak u� jen o relativn� t�snou v�t�inu.
Mai 68 bylo ale p�edev��m volnomy�lenk��sk� hnut�, kter� odm�talo jak�koliv n�lepky, dokonce i ty anarchistick�, proto�e v�t�ina t�ch, kte�� jej tvo�ili nebo se jej na r�zn�ch �rovn�ch ��astnili, se nehl�sila k ��dn� konkr�tn� ideologii, ani politick� doktr�n�. Pro �plnost tedy dodejme, �e toto hnut� se stav�lo proti tehdy p�evl�daj�c�, fakticky neostalinistick� doktr�n� francouzsk� komunistick� strany. Do �ela t�to vzpoury se sice maoist�m, trockist�m a anarchist�m �sp�n� da�� um�stit sv� prapory, ale v��n�m p�edm�tem sporu z�stane, nakolik byla ideologie reprezentovan� t�mito symboly s hnut�m Mai 68 skute�n� spojen�.
N�v�t�vy na d�v��ch kolej�ch
Co se ale tenkr�t vlastn� stalo? Pro odpov�� na tuto ot�zku se mus�me vr�tit do druh� poloviny 60. let ve Francii. Gaullistick� (tedy pravicov�) re�im V. Republiky je ji� dostate�n� upevn�n a stabilizov�n, co� vyvol�v� nespokojenost radikalizuj�c� se levice. I mezi studenty v druh� polovin� 60. let vznik� hned n�kolik anarchistick�ch a levi��ck�ch skupin, inspirovan�ch mimo jin� i odporem proti v�lce USA ve Vietnamu. P�edetapu ud�lost� z Mai 68 tak lze nal�zt ji� v roce 1967, na nov� vznikl� univerzit� na pa��sk�m p�edm�st� Nanterre. Nebude levnou zkratkou kdy� p�ipomeneme, �e prvn� v�znamn�j�� ud�lost� bylo obsazen� d�v��ch kolej� dne 21. b�ezna 1967 t�mi studenty, kte�� nesouhlasili se striktn�m re�imem zakazuj�c�m mu�sk� n�v�t�vy na �ensk�m bloku. (ofici�ln� formulace: studenti po�adovali �voln� pohyb mezi budovami.�) Ji� v dubnu 67 se na Nanterre st�vkovalo, stejn� jako na jin�ch francouzsk�ch univeriz�ch, kde tento z�kaz rovn� platil. (Neobl�ben� na��zen� neexistovala jen u vysoko�kol�k�, ale i u st�edo�kol�k�. P�ipome�me, �e ve Francii a� do roku 1968 existovaly, na rozd�l od tehdej��ho �eskoslovenska, nap��klad pro studenty lyce� povinn� �koln� uniformy -nejen v Dijonu, kde byli tradi�n� p�ij�m�ni �e�t� studenti- neobl�ben� �ed� pl�t�.) Jeden z princip�, kter� tehdy rezonoval mladou (a zde jist� sp� vysoko�kolskou, ne� st�edo�kolskou Franci�) zn�l, �e lid� jsou p�ece sami odpov�dni za sv� vlastn� sexu�ln� chov�n� a administrativn� z�kazy �i regulace jsou ned�stojn�. Dal��m mezn�kem, kter� by v t�to souvislosti rozhodn� nem�l z�stat opomenut, je ofici�ln� legalizace pou��v�n� �ensk� antikoncepce z 28. 12. 1967. V roce 1968 pak vznik� i novodob� feministick� hnut�, charakterizovan� sv�m d�razem na kari�rn� vyrovn�v�n� se �en mu��m a dosa�en� sexu�ln� nez�vislosti �en (roz���en�m hormon�ln� antikoncepce a liberalizace interrupc�.)
Sexualita a W. Reich
Ji� 21. b�ezna 1968 se konala v Pa��i konference na t�ma �sexualita a represe,� inspirovan� d�lem Herberta Marcuse (Eros a civilizace) a experiment�ln�ho marxistick�ho psychoanalytika Wilhelma Reicha. Jeho my�lenky v�razn� ovlivnily my�len� a po�adavky ��sti radik�ln�ch student�. Reich toti� sjednocoval. Jak ty ze student�, kte�� m�li bl�e k levicov�-revolu�n�m po�adavk�m, tak ty, kte�� se p�ikl�n�li sp�e k radik�ln� liber�ln�mu, anarchistick�mu a volnomy�lenk��sk�mu vid�n�. Pro Reicha je toti� boj za sexu�ln� osvobozen� z�rove� bojem proti kapitalismu, s perspektivou komunistick� spole�nosti; Marx a Lenin se ot�zce lidsk� sexuality a jej� roli ve velk�ch spole�ensk�ch hnut�ch v�novali podle n�j nedostate�n�.
Implicitn� moralismus komunistick�ho hnut� je kritizov�n. Ji� zde p�ipome�me, �e jist� nen� n�hodou, �e francouzsk� komunistick� strana v cel� t�to bezesporu levicov� revolt� pro sebe na�la nikoliv ur�uj�c� �i v�raznou roli. Pro Reicha je sexu�ln� represe, kter� je p��tomn� v mor�lce, n�bo�enstv� i ve vzd�l�n�, integr�ln� sou��st� kapitalistick�ho �tisku. Je p��mo odpov�dn� za sexu�ln� a psychologick� sv�zele a strasti. Reich atakuje autorit��sk�, paternalistick� model rodiny. Jedn�m z typicky levi��ck�ch leitmotiv� r�zn�ch obdobn�ch hnut� z konce 60. let ��k�, �e ten, kdo je prost� (jako nap��klad d�t�,) je p�irozen� �ist�m a dobr�m �lov�kem, a jeho ne�t�st� tkv� v tom, �e na�e civilizace a na�e spole�nost ho zkazily. D�ky psychoanal�ze se podle W. Reicha pak zd� i mnohem jednodu��� samospr�vn� jedn�n� mas. Autentick� hospod��sk� demokracie by m�la zahrnovat psychoanal�zu tak, aby umo�nila jak jednotlivc�m, tak spole�nosti, b�t skute�n� autonomn�mi. V dne�n�m kapitalismu vid� Reich p��mo prvky fa�ismu; jde zejm�na o represi a sadismus. Uvid�me, �e v kv�tnov�ch dnech roku 1968 francouzsk� revoltuj�c� ml�de� dostate�nou ventilaci sv�m vnit�n�m puzen�m rozhodn� poskytla.
Nem�lo by n�s tedy p�ekvapit, �e auto�i n�kter�ch dobov�ch plak�t� za�li a� tak daleko, �e na nich zobrazili A. Hitlera s p�skou Lotrinsk�ho k��e (symbol gaullistick�ho hnut�), dr��c� p�ed tv��� masku gener�la De Gaulla. Fenom�n revoltuj�c� nedosp�losti t�chto ud�lost� (v kontrastu s uv�dom�lou revoluc�, je-li p�ipravov�na podle marxismu-leninismu) byl patrn� p�edev��m v kultu�e. Nep�ekvap� tedy charakteristick� vyzn�n� n�sleduj�c�ho cit�tu, kdy o generaci sv�ch rodi�� sm��l� jedna z hlavn�ch postav Bertolucciho filmu Sn�lci (2002) z obdob� Mai 68 tak, jako ostatn� v�t�ina jeho vrstevn�k�: �m�li by je v�echny zav��t, soudit, m�li by se p�iznat ke sv�m zlo�in�m, m�li by je poslat na venkov, kde by se podrobili sebekritice a p�ev�chov�.�
Molotov�v koktejl a chu� stav�t barik�dy
Po�adavky (zat�m jen nantersk�ch) student� je�t� koncem b�ezna 68 nep�esahuj� studentsk� prost�ed�: nov� n�v�t�vn� ��dy na kolej�ch, samospr�va, odm�t�n� zach�zen� s dosp�l�mi jako s d�tmi. T�ista�lenn� demonstrace student� rozb�j� 20. b�ezna na demonstraci proti v�lce ve Vietnamu pa��skou vitr�nu spole�nosti American Express. Je�t� 22. 3. nebyl nikdo ze zadr�en�ch propu�t�n, studenti se tedy rozhodli pro okupa�n� st�vku administrativn� budovy univerzity v Nanterre. Jejich po�adavky jsou seps�ny v Manifestu 142, kter� vyd�v� formuj�c� se Hnut� 22. b�ezna. Ten jde v�ak d�le, ne� za pr�va student� a t�mata sexu�ln� volnosti. Jeho auto�i cht�j� bojovat proti kapitalismu a imperialismu, za �pr�va d�ln�k�.� 29. b�ezna je setk�n� studentsk�ch aktivist� a radik�l� na Sorbonn� rektorem zak�z�no. Studentsk� hnut� se postupn� roz�i�uje a radikalizuje. Objevuj� se prvn� radik�ln� n�pisy nast��kan� na nanterrsk�ch zdech (�Profeso�i, jste sta��. Va�e kultura tak�.�) A prvn� Bulletin du 22 Mars obsahuje n�zorn� n�vod, jak vyrobit Molotov�v koktejl. Policie 2. kv�tna obsazuje a uzav�r� Univerzitu v Nanterre. Jej� studenti se soust�e�uj� na Sorbon�, kterou ale ji� 3. kv�tna p�i�ly obsadit a vyklidit po��dkov� odd�ly policie.
Doch�z� k prvn�m n�siln�m sr�k�m v Latinsk� �tvrti. Vytrhan� dla�ebn� kostky a semafory, p�evr�cen� automobily, prvn� barik�dy, policie pou��v� slzn� plyn. �est set student� je p�edvedeno, mnoho zran�n�ch. 4. a 5. kv�tna bylo 13 p�isti�en�ch student� odsouzeno na dva m�s�ce nepodm�n�n� do v�zen�. �est�ho kv�tna se studentsk� protesty rozl�vaj� do cel� Pa��e. V Latinsk� �tvrti za��naj� vznikat dal�� barik�dy. 422 zat�en�ch, �etn� zran�n�. Sedm�ho kv�tna se studenti vyd�vaj� za zp�vu Internacion�ly na n�m�st� �tolile k hrobu Nezn�m�ho voj�na. 434 osob je p�edvedeno, z nich� 17 z�st�v� zadr�eno. Den�k Action ve sv�m prvn�m ��sle vyz�v� ke gener�ln� st�vce.
Studenti po�aduj� propu�t�n� zadr�en�ch, opu�t�n� akademick� p�dy polici�, svobodu projevu. Protesty se ���� po cel� zemi. Nanterrre je znovuotev�ena 10. kv�tna, v podve�er v�ak za��n� okupa�n� st�vka v Latinsk� �tvrti: nast�v� tzv. noc barik�d. Na 350 zran�n�ch, 200 zap�len�ch automobil�. Tehdej�� nanterrsk� student a snad nejv�razn�j�� postava a l�dr Mai 68, Daniel Cohn - Bendit, pozd�j�� zakladatel francouzsk�ho a n�meck�ho hnut� zelen�ch v 80. letech a dne�n� spolup�edseda frakce zelen�ch v Evropsk�m parlamentu vzpom�n�: �byl to sv�tek, �lo o ur�it� uvoln�n�, vy��d�n� se. Lid� d�lali cokoliv, bez p�em��len�. (...) V ulici Gay-Lussac vzniklo deset barik�d, jedna vedle druh�. Nem�lo to ��dn� vojensk� v�znam, prost� jsme m�li chu� stav�t barik�dy.�
T�in�ct�ho kv�tna se kon� jednodenn� gener�ln� st�vka odbor�, podporovan� desetitis�cov�mi demonstracemi i v jin�ch francouzsk�ch m�stech (Marseille, Lyon,Toulouse, atd.) Po�ta nedoru�uje, zem� je ochromena. Ve druh� polovin� kv�tna se okupa�n� st�vky rozm�haj� po tov�rn�ch v cel� Francii (zvl siln� ve firm� Renault.) Na transparentech se objevuje �1936 = 1968�, �Vive le proletariat.� V noci z 23. na 24. kv�tna znovu vznikaj� v Pa��i v obvodu Latinsk� �tvrti barik�dy; je zadr�eno 210 lid�. Transparenty hl�saj�: �Non au r�gime capitaliste, oui a la revolution de la soci�t�.� To v�ak ji� jedn� premi�r G. Pompidou a zve odbory na ministerstvo soci�ln�ch v�c� v ulici Grenelle (na stran� vl�dy se ��astn� i pozd�j�� prezident J. Chirac, st�tn� tajemn�k pro zam�stnanost.) Na z�klad� jedn�n� vl�dy, zam�stnavatel� a odbor� je 27. kv�tna 1968 dojedn�na cel� �ada dalekos�hl�ch �stupk� demonstruj�c�m: zv��en� minim�ln� mzdy o 35 - 56%, celkov� n�r�st mezd o 13%, zaveden� r�zn�ch p��platk� a zaveden� �ty�icetihodinov�ho pracovn�ho t�dne. Nejmilitantn�j��m st�vkuj�c�m centr�m to v�ak ji� nesta�� a dohodu odm�taj�. I pozd�ji je �asto p�ipom�n�no, �e student�m jejich revoltu odbory ukradly, p�ivlastnily si ji a prom�nily ve v�t�zstv� sv�ch po�adavk�.
Michal Pet��k
Autor je poradce prezidenta