Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Rovn� a rovn�j��

Martin St�n


Politikon

Generace senior� m� v dobr� pam�ti, �e v obdob� totality si byli ob�an� navz�jem teoreticky rovni, ale n�kte�� mezi n�mi byli jaksi �rovn�j��, tj. m�li n�rok na lep�� zach�zen� ze strany nejr�zn�j��ch org�n�. Jejich �rovn�j�� postaven� se odvozovalo od povahy vztahu ke Komunistick� stran� �eskoslovenska, kter� tehdy m�la postaven� �vedouc� s�ly� zakotveno v �stav�. Umo��ovalo j� to pou��vat mimopr�vn�ch n�stroj� vl�dnut� a sv�d�lo k nez�konnostem. Byl to jeden z nejhor��ch rys� protipr�vn�ho re�imu.

V�t�ina spole�nosti se pom�r�m p�izp�sobila, neb vzdor vedl v nejlep��m p��pad� k existen�n�m pot��m. O�ek�val jsem, �e tato choroba zmiz� se z�nikem re�imu a p�ekvapuje m� zji�t�n�, �e tomu tak nen�: n�vyk uplat�ovat nadstandardn� ohledy v��i �rovn�j��m� ob�an�m p�sob� ze setrva�nosti d�le. Zm�nilo se jen to, �e zde ji� nen� jedin� �vedouc� s�la�, ale vykonavatel� moci a poskytovatel� r�zn�ch �sluh se s ochotou skl�n�j� p�ed jin�mi autoritami.

��k� se tomu r�zn�: politick� korektnost, respekt k nez�vislosti org�n� �inn�ch v trestn�m ��zen�, �i k pr�vu na vlastn� pr�vn� n�zor. Choroba se chov� podobn� jako rakovina � metast�zuje do nejr�zn�j��ch org�n�. V�t�in� ve�ejnosti p��mo ne�kod�, proto se tv���, �e si metast�z nev��m�, a� do chv�le, kdy vyraz� na povrch a za�nou nesnesiteln� p�chnout.

V trestn�m a k�rn�m ��zen� se to projevuje t�m, �e n�kte�� lid� jsou nedotknuteln�, pokud se nedopust� krimin�ln�ho trestn�ho �inu, kter� je tak t�k�, �e jej nelze zast��t. Jen n�kdy je chr�n� p��m� politick� nebo jin� z�jem, v�t�inou sta�� setrva�nost ve v��e popsan�m chov�n� p��slu�n�k� �ni���ch vrstev� st�tn�ho apar�tu a jejich servilita v��i �v�rchu�ce�.

Nejzn�m�j��m projevem t�to spole�ensk� choroby v posledn� dob� bylo zmanipulov�n� trestn�ho st�h�n� b�val�ho vicepremi�ra Ji��ho �unka, kter� na rozd�l od jin�ch p��pad� d�ky postaven� obvin�n�ho a intenzivn� medializaci vyvolalo neobvykl� pobou�en� ve�ejnosti laick� i profesn�. V pr�b�hu trestn�ho ��zen� se skute�n� vyskytly r�zn� z�vady, jejich� �etnost a z�va�nost patrn� nep�evy�ovala nedostatky, je� by se na�ly ve stovk�ch dal��ch srovnateln�ch kauz. Je m�lo pravd�podobn�, �e by soud na chatrn�ch z�kladech shrom�d�n�ch d�kaz� Ji��ho �unka odsoudil. Nicm�n� jemu se p�ed soud necht�lo, a cel� �et�z �initel� s p�im��enou v�konnou moc� usoudil, �e by se skute�n� nepat�ilo jej t�to nep��jemnosti vystavit, a bez ohledu na principy na�eho pr�vn�ho ��du jej doslova v posledn� chv�li vyrvali vy�et�ovateli z rukou.

Ji��ho �unka za�t�tilo jeho politick� postaven�. Ale na�li bychom des�tky dal��ch takov�ch ��unk��, nebo p�i nejmen��m p��pad�, je� bud� podez�en�, �e nakl�d�n� s obvin�n�mi je poplatn� podobn� �politick� korektnosti�.

Nap�. p�ed kr�tk�m �asem p�inesla m�dia pom�rn� podrobn� informace o snaze n�m�stka olomouck� vrchn� st�tn� z�stupkyn� brzdit pod�n� ob�aloby na zn�m�ho bankovn�ho mana�era, p�ipraven� dozorov�m st�tn�m z�stupcem. Na sc�nu se dostali lid� ze stejn� �st�je�, kter� pomohla Ji��mu �unkovi: vedouc� st�tn� z�stupkyn� ��adu, jen� chr�n� bank��e, p�esko�ila krajsk� stupe� z okresu p��mo na vrchn� st�tn� zastupitelstv� kr�tce pot�, co zastavila protikorup�n� policii, kdy� cht�la prov��it trestn� ozn�men� proti nejvy��� st�tn� z�stupkyni.

Podobn� ��la od v�lu� st�tn� z�stupkyn�, kter� nep��jemn� tla�ila b�val� mana�ery Nomury, st�han� kv�li vyveden� akci� spole�nosti �esk� pivo z majetku b�val� IPB do �da�ov�ch r�j��. Na jej� m�sto nastoupil b�val� vojensk� prokur�tor, kter� ��zn� zru�il po�adavek na v�slech v�znamn�ho sv�dka v Kanad�, a trestn� st�h�n� zastavil. V�c m� nyn� v rukou nejvy��� st�tn� z�stupkyn�.

Obrann� hry hraj� st�tn� z�stupci ve dvou kauz�ch trestn�ch ozn�men� proti jejich koleg�m a nad��zen�m, sledovan�ch spolkem �alamoun. Z�kladn�m rysem jejich taktiky je zdr�ov�n�, p�emis�ov�n� spis� od �erta k ��blu a snaha podr�et dozor a dohled nad �innost� policie v rukou t�ch, proti nim� trestn� ozn�men� sm��uje, nebo aspo� v rukou jejich bl�zk�ch. Podez�el� maj� sv�m zp�sobem podobnou vlastnost jako Ji�� �unek nebo p�nov�, zm�n�n� v��e: pat�� ke kast�, kter� se v my�len� p��slu�n�k� org�n� �inn�ch v trestn�m ��zen� b�n� p�izn�v� pr�vo na nedotknutelnost. Jsou dokonce za�t�t�ni institucion�ln� Pokynem obecn� povahy nejvy���ho st�tn�ho z�stupce �.12 z r. 2003, vydan�m Mari� Bene�ovou neblah� pam�ti. V jeho �l�nku �.16 se uv�d�, �e ozn�men�, sm��uj�c� proti st�tn�m z�stupc�m a soudc�m, nen� trestn�m ozn�men�m, pokud neobsahuje konkr�tn� popis skutkov� podstaty trestn�ho �inu. Vtip je v tom, �e p��slu�n� org�ny v praxi �tou z ustanoven� jen prvn� ��st, a mimo to je zcela nadbyte�n�: ��dn� ozn�men�, kter� neobsahuje konkr�tn� popis skutkov� podstaty, by nem�lo b�t d�vodem k zah�jen� trestn�ho ozn�men�. P��slu�n�k�m chr�n�n� kasty se tak poskytuje zvl�tn� ochrana.

Je�t� vtipn�j�� jsou obrann� reje, odv��-li se n�kdo napadnout trestn�m ozn�men�m soudce. Spolek �alamoun sleduje p��pad soudc�, o nez�konnosti jejich� jedn�n�, napaden�ho trestn�m ozn�men�m, rozhodl rozsudkem Nejvy��� soud �R. Dohled nad p��padem si sv�voln� p�ivlastnilo nep��slu�n� krajsk� st�tn� zastupitelstv�. Nejvy��� st�tn� z�stupkyn� se zbavila st�nosti (pokud k n� v�bec pronikla) jej�m postoupen�m p��slu�n�mu vrchn�mu st�tn�mu zastupitelstv� k vykon�n� dohledu. V�stupem z dohledu bylo zji�t�n�, �e krajsk� st�tn� zastupitelstv� nebylo opr�vn�no si v�c podr�et, a bylo mu doporu�eno, aby pochyben� napravilo postoupen�m spisu do p��slu�n�ch rukou. P�esto nakonec putoval na nep��slu�n� okresn� st�tn� zastupitelstv�, kter� trestn� ozn�men� odlo�ilo s t�m, �e napaden� jedn�n� soudc� nenapl�uje skutkovou podstatu trestn�ho �inu. Po dal�� st�nosti kole�ko prob�hlo znova: z NSZ spadla na VSZ, kde stejn� st�tn� z�stupkyn�, je� v p�edchoz�m kole konstatovala nepat�i�nost po��n�n� krajsk�ho st�tn�ho z�stupce, vyhl�sila pr�vn� n�zor, �e se vlastn� nic nepat�i�n�ho nestalo, proto�e krajsk�mu st�tn�mu z�stupci byla n�prava pr�vn�ho pochyben� pouze doporu�ena. Nad t�m se taj� dech: k �emu je dohled vy���ho org�nu nad ni���m, kdy� se n�prava pr�vn� vady ponech�v� na h��n�kov� �vaze? V�c nen� uzav�ena, ale v t�chto hr�tk�ch m�s�ce p��jemn� ut�kaj� jako voda a okam�ik proml�en� ozn�men�ho trestn�ho �inu se bl�� m�lov�mi kroky. Nen� ostatn� jist�, zda by se soudci nakonec dostali p�ed soud, i kdyby se k nim st�tn� z�stupci nechovali kolegi�ln�, proto�e soudce lze trestn� st�hat pouze se souhlasem prezidenta republiky�

Pikantn� na v��e uveden�ch p��padech je skute�nost, �e je t�m�� nemo�n� zvr�tit rozhodnut� prvostup�ov�ho st�tn�ho z�stupce o odlo�en� v�ci nebo zastaven� trestn�ho st�h�n�, pokud p��mo nad��zen� st�tn� zastupitelstv� m� stejn� z�jem na ochran� obvin�n�ho. Stanovisko nad��zen�ho st�tn�ho zastupitelstv� je toti� kone�n� a opakovan� st�nosti se odkl�daj� bez odpov�di. Pokud tedy nespokojen� ob�an� p�� nejvy��� st�tn� z�stupkyni v naivn� v��e, �e se snese na jejich p��pad jako diosa ex machina a vy�e�� v�c v jejich prosp�ch, je to zbyte�n� a� na velmi vz�cn� v�jimky: nejvy��� st�tn� z�stupkyn� na nep��stojnosti okresn�ch a krajsk�ch st�tn�ch z�stupc� nedos�hne, proto�e k tomu nem� pravomoc. Vtipnost triku �unkova obh�jce spo��vala pr�v� v tom, �e pou�il postupu, kter�m vt�hl NSZ do hry: o odebr�n� a p�ik�z�n� v�ci podle �25 tr.�. rozhoduje nejbl�e vy��� org�n, kter� je nad��zen� ob�ma z��astn�n�m ��ad�m. Proto obh�jce navrhl p�ed�n� v�ci z P�erova do Prahy, z obvodu olomouck�ho vrchn�ho st�tn�ho zastupitelstv� do Prahy. T�m vy�adil ze hry m�stn� p��slu�n� nad��zen� st�tn� zastupitelstv�, je� dle jeho n�zoru nebyla jeho mandantovi naklon�na. A bylo �vymalov�no�.

Podobn� pom�ry panuj� v obran� stran ��zen� proti sv�voli soudc� cestou k�rn�ch podn�t�. Obavy, �e po zru�en� k�rn�ch sen�t� na vrchn�ch soudech, v nich� soudili sv� kolegy b�n� soudci n�kdy a� operetn�m zp�sobem, a po p�enesen� k�rn�ho soudnictv� na Nejvy��� spr�vn� soud �R nastane �genocida� soudc� a st�tn�ch z�stupc�, se nenaplnily. Pr�vo podat n�vrh na k�rn� ��zen� z�stalo v rukou p�edsed� soud�, vedouc�ch st�tn�ch z�stupc� a ministra spravedlnosti. P�ibyl k nim prezident republiky, kter� nem� v �myslu pravomoc pokud mo�no u��vat. A je nesm�rn� obt�n� prorazit nechu� dr�itel� k�rn� pravomoci, aby sv� pod��zen� a kolegy postavili p�ed k�rn� soud. Vesm�s se dr�� z�sady, �e sv�vole soudce �i st�tn�ho z�stupce nem� b�t k�rn� st�h�na, pokud lze �kody, zp�soben� stran� ��zen�, napravit opravn�m prost�edkem ve v�ci. P�elo�eno do jin� polohy to znamen� tot�, jako by se m�lo upustit od potrest�n� n�siln�ka, proto�e l�ka��m se poda�ilo zahladit n�sledky �toku na zdravotn� stav jeho ob�ti.

Pro n�zornost pop�i n�kter� p��pady, sledovan� spolkem �alamoun. N�kolik z nich se t�k� z�sahu do �stavn�ho pr�va na soudn� ochranu a do pr�va ob�alovan�ho svobodn� volit prost�edky sv� obhajoby.

V jednom z nich m�l ob�alovan� obavy, �e odvolac� soud rozhodne v jeho neprosp�ch. M�l k tomu v�n� d�vod: soud mu b�hem �ty� let ��zen� zp�sobil opakovan� p��ko��, zejm�na po t�ech zpro��uj�c�ch rozsudc�ch odebral jeho v�c z�konn�mu soudci a sv��il ji jin�mu, jen� pak zpro�t�n� poslu�n� nahradil p�tilet�m trestem. Ob�alovan� se pokusil o podobn� �nik, jak� se poda�il Ji��mu �unkovi: cestou odvolac�ho soudu podal Nejvy���mu soudu �R ��dost o odebr�n� a p�ik�z�n� v�ci. Soudci odvolac�ho soudu ale usoudili � uzn�v�m, �e v t�to f�zi d�vodn� - �e ��dost bude ne�sp�n�. Proto ji zadr�eli, na��dili hlavn� l��en� a ob�alovan�ho v nep��tomnosti odsoudili. Teprve pak, ji� pod dojmem podan�ho podn�tu k jejich k�rn�mu st�h�n�, poslali spis i s ��dost� Nejvy���mu soudu �R (��m� nav�c prok�zali svou nekompetentnost), kter� se j� nezab�val, proto�e do pravomocn� ukon�en�ho ��zen� ji� nemohl zas�hnout. St�ovatel se tak dostal do situace, v kter� by m�l nastoupit v�kon trestu a ve v�zen� �ekat cel� m�s�ce, zda se poda�� tuto zvrhlost napravit dovol�n�m. Proto�e dovol�n� b�vaj� v�t�inou ne�sp�n�, jeho nad�je na n�pravu rozsudku zjevn� podjat�ch soudc� by byla minim�ln�.

N�vrh na zah�jen� k�rn�ho ��zen� p�edseda soudu zam�tl se zd�vodn�n�m, �e nespr�vn� pr�vn� n�zor soudc� nelze k�rn� st�hat, a po�kozen� ob�alovan� m� mo�nost dom�hat se n�pravy n�kter�m z mimo��dn�ch opravn�ch prost�edk�. Zvr�tit n�zor p�edsedy soudu nelze, p�esto�e m� hrubou skvrnu na kr�se: z�kon soudc�m ned�v� v tomto p��pad� ��dnou jinou mo�nost nakl�dat s pod�n�m ob�alovan�ho, ne� k n�mu p�ilo�it trestn� spis a odeslat jej na m�sto ur�en�. Jejich p�edj�m�n� v�sledku projedn�n� ��dosti m��e b�t i spr�vn�, ale je �mimo m�su�, proto�e k n�mu nejsou z�konem zmocn�ni. Na rozd�l od ob�ana, kter� sm� v�e, co mu z�kon nezakazuje, st�tn� org�n sm� jen to, co mu z�kon v�slovn� povoluje nebo ukl�d�. Tito soudci jednali extra legem a zp�sobili �kodu: dle m�ho n�zoru by k�rn� postih m�l b�t t�m nejm�rn�j��m d�sledkem. Pro zpest�en� dod�v�m, �e ve zm�n�n�m sen�tu st�le soud� soudkyn�, spoluodpov�dn� za posledn� uv�zn�n� V�clava Havla.

Podobn� nep��stojnosti se dopustil soudce, kter� sice ��dost ob�alovan�ho postoupil, ale odstranil ze spisu listinn� d�kaz, jen� by patrn� ovlivnil Nejvy��� soud �R ve prosp�ch �adatele. V tomto p��pad� st�nostn� ��zen� vedlo k vr�cen� v�ci Nejvy���mu soudu �R tentokr�t s �pln�m spisem. �adatel byl pak �sp�n�. Ale ��dn� z osloven�ch dr�itel� k�rn� pravomoci nespat�il v po��n�n� soudce d�vod ke k�rn�mu ��zen�.

Podobn� ud�losti se mohou p�ihodit tak� v civiln�m ��zen� p�i projedn�v�n� podjatosti. Zde rozhoduje o n�vrhu na vylou�en� soudce pro podjatost nad��zen� soud. Jsou ale d�ny pr�vn� podm�nky, kter� dovoluj� napaden�mu soudci, aby o podn�tu rozhodl s�m. Stalo se, �e podm�nky nebyly napln�ny, a soudce p�esto n�vrh na vylou�en� zadr�el. P�i pokusu o k�rn� st�h�n� nastala obdobn� situace jako v��e.

Byl jsem sv�dkem tohoto jedn�n� v civiln�m ��zen�, kter� v leto�n�m roce vstoup� do 19. roku existence. A� na to, �e nejde o osobn� svobodu, jsou d�sledky nez�konn�ho jedn�n� soudc� mo�n� je�t� hor�� ne� v trestn�m ��zen�, proto�e pr�m�rn� d�lka ��zen� k dovol�n� je v civiln�m ��zen� obvykle mnohem del��.

Zcela bez��eln� jsou pokusy o k�rn� st�h�n� soudc�, kte�� v pr�b�hu ��zen� poni�ovali strany ��zen�. �lenov� sen�tu si obvykle vz�jemn� dosv�d��, �e inkriminovan� chov�n� nebylo pro ob� poni�uj�c�. Sv�dectv� ve�ejnosti je naopak v�dy myln� nebo podjat�, ��elov�, prost� k ni�emu. Soudci p�ece v�d� l�pe ne� my, oby�ejn� smrteln�ci, co se d�je v na�ich mysl�ch, jak pro��v�me �patn� zach�zen�. A jejich nad��zen� je v tomto omylu t�m�� v�dy podporuj�.

Tak� mezi advok�ty se vyskytuj� �rovn�j�� mezi �rovn�mi�. Etick� kodex ukl�d� advok�t�m, aby p�i vystupov�n� na ve�ejnosti dbali d�stojnosti sv�ho stavu a p�i ��zen� p�ed soudem a jin�mi org�ny a v jedn�n� s ��edn�mi �initeli a kolegy zachov�vali zdvo�ilost, prost� aby byli pro ostatn� ob�any vzorem slu�nosti. V�t�ina z nich se t�m ��d�. Vyskytuje se v�ak advok�tka s pestrou minulost�, kter� vyu��v� ka�d� p��le�itosti, aby ve�ejn� ostouzela sv� nep��tele z �ad justice a st�tn�ch z�stupc� a zneva�ovala Nejvy��� soud �R. Tato d�ma je �lenkou jedn� z polovedouc�ch stran (kdysi na veden� st�tu sta�ila sama KS�, dnes na to m�me strany dv�), v kter� zast�v� nabub�ele pojmenovanou vnitrostranickou funkci, je� postr�d� pr�vn� z�klad. Do�lo k pokusu vyvolat proti n� k�rn� ��zen� v advok�tn� komo�e. Pokus skon�il ne�sp�chem: p��slu�n� org�n komory rozhodl, �e jedn�n�, napaden�ho st�ovateli, se nedopustila v souvislosti s v�konem povol�n� advok�ta. Zjevn� m� tedy schopnost vystoupit z k��e p��slu�n�ka advok�tn�ho stavu, a zase se do n� vr�tit, kdy� u� pominuly mo�nosti st��kat nen�vist po sv�ch nep��tel�ch. Je�t� �e m� advok�tn� stav starost o svou nez�vislost vepsanou v etick�m kodexu�


Spole�n�m jmenovatelem v��e popsan�ch p��pad� je p�esv�d�en�, �e p��slu�n�ci zm�n�n�ch profesn�ch spole�enstv� jsou z hlediska trestn�ho a k�rn�ho ��zen� nedotknuteln�, jsou tedy �rovn�j�� ne� ch�tra �rovn�ch�, o jej�ch� osudech za jej� pen�ze rozhoduj�. U soudc� k tomu p�istupuje v�ra, �e soudcovsk� nez�vislost je tak� nez�vislost� na z�konech, justi�n�ch autorit�ch a dobr�ch mravech, n�kte�� se dokonce c�t� povzneseni nad �stavu a judik�ty �stavn�ho soudu �R.



Martin St�n
 
  P��stupy: 4296 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA