Aktuálně a nakonec vážně o politice.
Dušica Zimová
V utery dopoledne nás čekala maturita.
Když v předvečer této devastující události syn ulehl a upadl do pochopitelných truchlivých snů, ve kterých nic neumí a stojí před komisí, složené ze zavilých jedinců, nesnášejících mladé a perspektivní chlapce, vyžehlila jsem mu, jako zodpovědná a milující matka, bílou, voňavou košilku, až byla jak prkno - stejně jako decentně kárované boxerky, připravila manžetové knoflíčky, sponu do kravaty, dokonce po něm znovu nakrémovala a přeleštila boty - výjimečně, ale je to lempl a úspěch maturity pochopitelně závisí na tom, budou-li boty jak zrcadlo - překartáčovala jsem sako a přežehlila kalhoty, dodala na hromádku kapesník, nové, hebké ponožky zn.Puma, které jsem zakoupila odpoledne za příšerných 165,-Kč, což je za ponožky vyložená zhůvěřilost, ale sluší se jít štěstí naproti velkoryse jako gentleman, přidala peníze a obě připravené propisky.
Talismánek, kvůli kterému se chlapec tuhle při snídani, jako vždy duchem nepřítomen, málem udusil buchtou, si připravil už sám. Ten vkusný mrňavý pejsánek se po zmáčknutí bříška červeně rozsvítí očičkama, jak dvěma démonickými lívanci a zaskřehotá: „ I'love you!“ No nejsem zlatá?!
Nesporným faktem je, že kdybych vše popsané neudělala, POCHOPITELNĚ se ráno v klidu vypraví svým systémem řízeného bordelu sám, ale mne by najisto odvezli do Bohnic!
A to zas ne: takže já vše pečlivě připravila, včetně zakoupení výborných, křupavých sezamových rohlíků abych je ráno rozpekla a připravila skvělou snídani, protože právě skvělá snídaně je též základ úspěchu u maturity, kterýžto úspěch bude dále záviset nepochybně na tom, zda kvalitně posnídá i maturitní komise. Dum spiro spero!
Tupě jsem ještě pro uklidnění shlédla závěr katastrofického filmu se Sylvestrem Stallonem, kdy neřešitelná situace překvapivě skončila šťastně, protože Sylvestra i děvu vyhodil výbuch gejzírem vody z podzemní štoly nad hladinu Hudsonu jak špunty ze šampaňského a uléhala jsem tudíž s přesvědčivým, uklidňujícím pocitem, že samozřejmě všechny katastrofy MAJÍ šťastný konec a tak to má být.
Tralala a ráno JSEM ZASPALA!
Samo o sobě by se nic tak nedělo, ale já samozřejmě synkovi pravila, že ho POCHOPITELNĚ vzbudím ! Jistě mi dáte za pravdu, že milé probuzení, klidné ráno a pěkné, voňavé prádlo, je bezpodmínečný základ pro boj se světem.A tak, když mi zazvonil budík, rychle jsem ho zamáčkla, aby nedrnčel na celý byt a chlapce aby vzbudilo vlídné slovo matky a ne pocit bortícího se železářství.
Výsledkem bylo, že chlapce vzbudila matka jurodivá, snažící se o vtipné a lehké konstatování tenoučkým hláskem - Jiříku, trochu JSME zaspali...!
Oproti svým ustáleným zvyklostem vyskočil z postele gazelím skokem a přes to, že jsem ho donutila, už takřka na chodbě, kousnout si alespoň jednou z mého skvělého, rozpečeného sezamového rohlíku a opatřit si tak tmavé sako vrstvou drobků a sezamových semínek, nedošlo k matkovraždě a stačil všechno.
Půlhodina sem, půlhodina tam - chce to nadhled! Konečně, probuzení lehkým šokem možná přece jen není o maturitním ránu úplně od věci, protože co Vás potom asi tak může ještě zaskočit . A navíc: ani neměl čas se bát. Kde by ho sebral!
Nehledě na to, že bez těch 35ti minut prodlení bych si jistě našla čas na troušení ušlechtilých a povzbuzujících řečí, zatímco takhle jsem byla taková myšička hodňoučká a nikde jsem nepřekážela, vlastně jsem skoro nebyla.....no, až na ten rohlík. Ale na něm alespoň vidíte, jak statečná a důsledná jsem.
A to je pořád - statečné americké matky! Pche!
Čímž se dostávám oklikou k politice, protože na výše uvedeném popisu situace je jasně vidět, že kdybychom zde měli kvalitní politickou reprezentaci, už dávno bychom - s naším nesporně kvalitním občanským potenciálem, reprezentovaným zocelenými českými matkami - mohli třeba i zvolat: vzmuž se, zaostalá Ameriko a buď nám důstojným soupeřem v soutěžení na cestách ke světlým zítřkům!
31. května 2005
Dušica Zimová
