Robert Plant slaví šedesátku na vrcholu
Jan Zahradil
20.08.2008, MF DNES
Letošní květnové vystoupení Roberta Planta v bruselském Forest Nationaal nemělo chybu. Tomuhle člověku bude 20. srpna šedesát? ptal jsem se sám sebe.
Plantovo jméno je pevně spjato s legendární érou skupiny Led Zeppelin z let 1969-1980. Plant však nikdy nebyl "jen" zpěvák, vždy byl komplexní osobností se smyslem pro hudební souvislosti. Odtud dvě konstanty jeho tvorby: respekt ke kořenům (angloamerickému folku, keltskému dědictví, originálnímu černému blues) a inspirace etnickou, zejména orientální hudbou. Ze širokých rockových vod čerpá stejně lehce jako z hluboké studnice "world music".
Proto je Plantova postzeppelinovská dráha tak zajímavá, jakkoli méně viditelná. Na prvních třech sólových albech, natočených do poloviny 80. let, hlavně hledal nový zvuk, místy až nebezpečně blízko hranicím popu (kromě toho si pořídil jako "vedlejšák" příležitostnou retrosestavu Honeydrippers). I to slabší z nich však stále ční nad průměrem doby. Další trojice desek z let 1988-1993 je už ve znamení postupného návratu k plnokrevnému rocku.
Se svým kongeniálním exkolegou, kytaristou Jimmym Pagem, si v té době párkrát společně zahrál nebo si vzájemně hostovali na nahrávkách.
V roce 1994 se však sešli na delší dobu a výsledkem bylo CD/DVD No Quarter/Unledded s osvěžujícími unplugged verzemi starých zeppelinovských pecek. Tuto éru spolupráce pak ukončili titulem Walking into Clarksdale z roku 1998 (názvem míří do kolébky blues v mississippské deltě).
Do nového tisíciletí však Plant vstoupil s muzikanty o generaci mladšími. Osou jeho nové skupiny Strange Sensation se stal kytarista Justin Adams, v Egyptě vychovaný znalec arabské hudby. Objevili se tu i bývalí hráči z trip-hopových Massive Attack či Portishead. Na prvním společném díle Dreamland z roku 2002 se tahle parta vydala proti proudu času v interpretacích klasiků folku (Bob Dylan, Tim Buckley) i blues (Bukka White, Jesse Colin Young). Další zdařilé album Mighty Rearranger z roku 2005 naopak přineslo vlastní tvorbu a v bonusech i žhavou současnost: nápadité remixy a la dancefloor.
Na konci roku 2007 odehráli zbylí členové "Led Zep" koncert na památku Ahmeta Erteguna, šéfa firmy Atlantic. Během uplynulého čtvrtstoletí spolu sice už vystoupili, tohle ale bylo něco jiného. Během pouhých 12 hodin přišlo 90 milionů žádostí o vstupenku od milionu fanoušků. Spekulace o trvalém znovuobnovení skupiny však uťal sám Plant. Právě vydal album Raising Sand, které by podle všeho mohlo být jeho dosud nejúspěšnějším samostatným počinem. Na nečekaných coververzích skladeb Gene Clarka, Everly Brothers, TomaWaitse a dalších jsou mu rovnocennými partnery bluegrassová hvězda Alison Krauss a producent/kapelník v jedné osobě T-Bone Burnett. Letos s nimi Plant vyrazil na světové turné, bohužel bez zastávky v Česku.
Šedesátník Robert Plant zkrátka prožívá další vrchol tvůrčích sil. Není to žádné přestárlé květinové dítě, žijící z minulé slávy a tantiém. Pevně zakotven v tradici je pořád na cestě k novým objevům,má také čich na spolupracovníky. Těšme se proto na všechno, co nám v budoucnu ještě naservíruje.
Jan ZahradilIng. Jan Zahradil
předseda europoslaneckého klubu ODS, vedoucí české národní delegace v EPP-ED
člen Výboru pro rozvoj a náhradník ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Místopředseda ODS, stínový ministr zahraničí
Osobní stránky
