Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Zahraniční politika příštího presidenta USA…

Roman Joch

CEVRO Revue I / 2008

…bude záviset od toho, kdo oním presidentem bude. V tomto stádiu (v polovině ledna 2008) mají šanci být zvoleni:

Demokraté:

Senátorka Hillary Clintonová (D, New York). U republikánů má pověst levicové radikálky a ideoložky, její politika jako senátorky však doposud byla centristická. Její zahraniční politika by byla ta samá, jakou měl její manžel Bill Clinton. Jinými slovy, liberální multilateralistický internacionalismus – americká účast ve světě, svobodný obchod, velebení diplomacie na úkor realismu a reality, uctívání kolektivních organizací jako OSN. Dobré vztahy mezi Amerikou a EU. Titíž lidé, kteří dělali zahraniční politiku Billu Clintonovi (Holbrooke, Albrightová), jsou i v týmu Hillary.

Senátor Barack Obama (D, Illinois). Je nalevo od Hillary. V zahraniční politice je naprosto nezkušený, tudíž těžko říci, jakou by měl. Záleželo by na týmu, kterým by se obklopil. I v zahraniční politice se situuje nalevo od Hillary, požaduje stažení z Iráku bez ohledu na následky. Jeho zahraniční politika by byla nejspíš opakováním zahraniční politiky Jimmyho Cartera: rétorická podpora lidským právům plus bezzubost a neefektivita vůči nepřátelům.

Republikáni:

Senátor John McCain(R, Arizona). Pravicový pokud jde o zahraniční politiku a morálně-kulturní otázky, mírně levicový v ekonomice (více etatistický). Pokud jde o zahraniční politiku, zřejmě ze všech nejzkušenější. Podporuje jej největší počet bývalých republikánských ministrů zahraničí a obrany. Aktivní, asertivní role Ameriky ve světě (konzervativní internacionalismus), rozhodný boj proti terorismu, tedy pokračování Bushovy politiky, ale mnohem kompetentnějším způsobem. Podporoval navýšení počtu amerických vojáků v Iráku, když to bylo nepopulární, právě tato politika však v roce 2007 slavila úspěchy.

Bývalý starosta Rudy Giuliani (R, New York). Výrazně levicový a liberální v morálně-kulturních otázkách, centristický v ekonomických a výrazně pravicový v zahraniční politice. Jestřáb až ultra-jestřáb, pokud jde o boj proti terorismu; otevřeně mluví o úderu proti Iránu. Má ve svém týmu největší počet neokonzervativních intelektuálů a expertů na zahraniční politiku; lidí, kteří podporovali současného presidenta Bushe v jeho prvním volebním období, ale jsou zklamaní jeho politikou v období druhém. Jinými slovy, pokračování Bushovy zahraniční politiky, ale mnohem rasantnějším způsobem.

Bývalý guvernér Mitt Romney (R, Massachusetts). Vystupuje jako autenticky konzervativní kandidát ve všech třech sférách politiky: ekonomické, morálně-kulturní, i zahraničněpolitické. Hlásí se k rozhodnému boji proti terorismu, tudíž k pokračování Bushovy zahraniční politiky, avšak svým manažerským přístupem naznačuje její profesionálnější vedení. Konkrétní návrhy jsou neznámé, tudíž v posledku by záleželo od týmu, kterým by se obklopil.

Bývalý guvernér Mike Huckabee (R, Arkansas). Konzervativní v morálně-kulturních otázkách, populisticky levicový v ekonomických a zahraničněpolitických. Kritizuje Bushovu zahraniční politiku zleva jako příliš arogantní a intervencionistickou. Mírné koketování s isolacionismem, výraznější s protekcionismem. Zřejmě republikánská obdoba Baracka Obamy; jeho zahraniční politika by závisela od týmu, kterým by se obklopil.

Bývalý senátor Fred Thompson (R, Tennessee). Asi konzistentně nejkonzervativnější kandidát na presidenta. V tomto smyslu zřejmě nejautentičtější dědic Ronalda Reagana v těchto volbách, leč s oprávněnou reputací lenosti. Pozice stejné jako Romney, leč dlouhodobě konzistentnější; konkrétní podoba jeho zahraničněpolitického programu je však neznámá. Z doposud uvedených Republikánů zřejmě nejmenší šance na získání nominace.

Pokud jde o zahraniční politiku, za zmínku stojí ještě jeden republikánský kandidát, kongresman Ron Paul (R, Texas), který je striktním anti-etatistou a zároveň konsistentním isolacionistou. Jeho programem je okamžité stažení všech amerických jednotek ze světa, vystoupení z kolektivních organizací (OSN, NATO), ukončení spojeneckých obranných smluv s ostatními zeměmi a isolacionismus. Paul, v roce 1988 kandidát Libertariánské strany na presidenta, je však bez šancí získat republikánskou nominaci, natož vyhrát presidentské volby. Tedy naštěstí pro něho, pro Ameriku, pro nás a pro svět bude katastrofálních důsledků své zahraniční politiky ušetřen. Americký isolacionismus by totiž vedl ke světu méně bezpečnému, méně svobodnému, méně stabilnímu, více krvavému, více konfliktnímu a více tyranskému.

.



Roman Joch
 
  Přístupy: 61542 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA