Lisabonsk� smlouva: zmuchlat a zahodit
Lubo� Z�lom
Rebelant�t� Irov� schv�lili Lisabonskou smlouvu a Evropa si n�le�it� oddychla: napodruh� se kone�n� Irsko rozhodlo spr�vn�! A t�m posledn�m �karohl�dem u� z�st�v� jen �esk� prezident. O�i eurofanatik� se tak up�ely ku Praze, a je mo�n� si jen dom��let, jak bude vypadat jejich n�tlak na �eskou republiku.
Lisabonsk� smlouva, o�ivl� mrtvola Evropsk� �stavy, je dal��m v�znamn�m krokem, kter� m� postupn� p�etvo�it Evropskou unii v jeden federalistick� celek, kde n�rodn� st�ty budou m�t jen symbolick� v�znam. Vzhledem k tomu, �e velk� st�ty, jako Francie nebo N�mecko, p�edstavuj� syst�m tzv. "evropsk�ho soci�ln�ho st�tu", je z�ejm�, �e p�ijet� Lisabonsk� smlouvy, kter� velk�m st�t�m d�v� v�znamn�j�� slovo na �kor men��ch zem�, bude znamenat v podstat� zaveden� soci�ln�ho st�tu jako evropsk�ho standardu, a jak�koliv pokusy o jeho postupnou demont� na n�rodn�ch �rovn�ch i na �rovni celoevropsk� budou pro p��t� mnohem obt�n�j��. Bude toti� z�le�et na tom, co si o konceptu soci�ln�ho st�tu mysl� N�mecko a Francie - a my�lenka, �e by se n�kdy Francie, zem� s hlubok�mi levi��ck�mi tradicemi, vzdala soci�ln�ho st�tu, je �irou fantazi�. Nap��t� bude m�t Evropsk� unie st�le v�t�� a v�t�� vliv na d�n� v jednotliv�ch �lensk�ch zem� - a m��e se st�t, �e i kdyby se n�kde dostali k moci principi�ln� pravi��ci a m�li mo�nost zm�nit politick� syst�m sm�rem k v�t�� svobod�, kv�li na��zen� Evropsk� unie jim to prost� nebude dovoleno.
I kdyby ��dn� pravicov� odp�rce Lisabonsk� smlouvy tento dokument ne�etl, sta�� se jen pod�vat, kdo se za p�ijet� smlouvy nehlasit�ji zasazuje. Nejsou to lid�, kter�m by �lo o svobodu jednotlivce, o tr�n� prost�ed� s omezenou rol� st�tu. Naopak, jsou to socialist� v�ech mo�n�ch barev. Jsou to lid� jako Jos� Barroso (soci�ldemokrat a b�val� p�edseda Portugalsk� komunistick� strany pracuj�c�ch) nebo Gordon Brown a Tony Blair (kte�� p�ivedli Brit�nii na buben). Jsou to lid� jako Vladim�r �pidla a Ji�� Paroubek. Jsou to nekone�n� z�stupy neziskov�ch organizac�, kter� tou�� diktovat ve�ejnosti sv� p�edstavy o fungov�n� spole�nosti a vid� levi��ckou Evropu jako skv�l� odbyti�t� sv�ch my�lenek. A v neposledn� �ad� jsou to environmentalistick� kruhy, kter� cht�j� na �rovni cel� Evropy omezovat produkci, zav�d�t dal�� ni�iv� regulace a ekologick� dan�. Inu, p�kn� panoptikum.
�asto vysm�van� srovn�v�n� Evropsk� unie se Sov�tsk�m svazem se tak, pokud bude Lisabonsk� smlouva uvedena v platnost, za n�kolik let nestane jen nads�zkou. M�ra centr�ln�ho pl�nov�n� bude v EU postupn� nar�stat a nakonec dos�hne �rovn� bl�zk� tomu, jak fungovalo centr�ln� ��zen� hospod��stv� v Sov�tsk�m svazu. Snad jen s tou v�jimkou, �e v Evropsk� unii (snad) nebudou odp�rci zav�r�ni do gulag�, ale cel� syst�m bude udr�ov�n "hum�n�ji", cestou postupn�ho vym�v�n� mozk� nej�ir�� ve�ejnosti, kdy lid� budou konej�iv�mi a starostliv�mi propagandisty nakonec p�esv�d�eni, �e v�echno omezov�n� svobody je vlastn� v jejich prosp�ch. N�zory zast�nc� laissez-faire kapitalismu nebudou n�siln� potla�ov�ny, na n�m�st�ch nebudou ho�et knihy Ludwiga von Misese, ale sami zmanipulovan� lid� se na n� budou s politov�n�m d�vat jako na skupinku sm�n�ch sekt���. No uznejte p�ece sami - komu m��e z�le�et na n��em tak bezv�znamn�m, jako je svoboda? Svoboda je p�ece otroctv�!
Dnes �ijeme v Evrop�, kde je prosazov�n antidiskrimina�n� z�kon (tedy regulace, kter� zakazuje lidem jednat podle sv�ch preferenc�) nebo z�kaz ��rovek (tedy regulace, kter� lidem zakazuje vyb�rat si na trhu produkt podle vlastn�ho uv�en�). Z�tra to budou kv�ty na mno�stv� pou�it�ho d�eva v novostavb�ch (regulace, kterou prosazuje pro francouzsk� trh prezident Sarkozy). ��m budou regul�to�i a byrokrat� omezovat na�i svobodu za deset let? V Evrop�, kter� bude postavena na dokumentech jako je Lisabonsk� smlouva, bude postupn� zni�en� na�� svobody jen t�ko zastaviteln�.
V�echny st�tn� regulace maj� sklon se postupn� rozr�stat a nabalovat se jedna na druhou. Jestli�e vl�da nem� odvahu nebo v�li deregulovat, ekonomika v kone�n�m d�sledku (a je jedno, jak dlouho to bude trvat) sm��uje k centr�ln� pl�novan�mu hospod��stv�. Ka�d� centr�ln� ��zen� syst�m v�ak mus� doj�t do bodu, kdy se jeho fungov�n� stane natolik rigidn�m, �e d�le nebude schopn� produkovat prakticky nic, a lid� za�nou skute�n� v�razn� chudnout. Ekonomick� v�konnost klesne na minimum, kvalita produkce bude podobn� �patn�, jako ve v�chodn� Evrop� p�ed rokem 1989. Centr�ln� vl�da nebude schopna zajistit v�bec nic, a cel� stavba nakonec shnije stejn�, jako shnil a sesypal se sov�tsk� blok.
Mohou to b�t des�tky let, ne� se federalistick� centr�ln� ��zen� Evropa dostane do stejn�ch probl�m�, kter� nakonec polo�ily Sov�tsk� svaz. Ka�d� socialismus se prost� z podstaty v�ci jednou zhroutit mus�. Ne� k tomu dojde, projde Evropa ni�ivou a �edivou �rou stagnace, sn�en�m �ivotn� �rovn� a naprostou deziluz� ve�ejnosti. Mo�n�, �e teprve na�i vnuci budou ti, kte�� budou m�t �anci z trosek socialistick� Evropy postavit pro zm�nu n�co funguj�c�ho.
Nebylo by l�pe si rad�ji takovou budoucnost neza��t a Evropu do sp�r� eurofederalistick�m socialist�m nevydat?
Neomalenost, s jakou bylo p�ijet� Lisabonsk� smlouvy prosazov�no, je jen mlhav�m n�stinem v�c�, kter�ch se m��eme do�kat v socialistick� evropsk� federaci. Opakov�n� referenda v Irsku bylo trapnou hrou na pr�vo ob�an� vyj�d�it, kudy se m� jejich zem� ub�rat. Je z�ejm�, �e kdyby referendum dopadlo pro Lisabonskou smlouvu zam�tav�, bylo by opakov�no, dokud by se Irov� kone�n� nerozhodli "spr�vn�". Pouze by se stup�oval n�tlak a zastra�ov�n� za pen�ze evropsk�ch da�ov�ch poplatn�k�, kte�� museli hradit propaga�n� kampa� v irsk�ch m�di�ch. Skute�nost, �e v ��dn� jin� zemi nebyl plebiscit o Lisabonsk� smlouv� umo�n�n, je obrazem toho, jak� maj� jej� zast�nci postoj v��i ob�an�m. Francouzi v referendu odm�tli Evropskou �stavu - jak je tedy mo�n�, �e dnes francouzsk� prezident tak usilovn� bojuje za dokument, kter� je pouze kosmeticky upravenou Evropskou �stavou? A jak je mo�n�, �e to prakticky nikomu nep�ipad� divn�? Je z�ejm�, �e Evropsk� unie ji� nikdy v ��dn� zemi referendum o tak kl��ov� v�ci, jako je Lisabonsk� smlouva, nep�ipust�.
M�lokdo si uv�domuje, �e �stupky, kter� byly Irsku p�isl�beny, jsou v podstat� podvodem. Lisabonsk� smlouva je krokem k postupn�mu ni�en� n�rodn�ch st�tu a tedy ke zneplatn�n� z�vazk� EU v��i �lensk�m zem�m. Jak�koliv sliby irsk�m ob�an�m mohou b�t, s podporou Lisabonsk� smlouvy, v kdykoliv v budoucnu pru�n� zru�eny.
Ostatn� pru�nost je heslem dne�n� doby. Jak jinak popsat zm�nu n�zor� uvnit� ODS, tedy strany, kter� je�t� ned�vno Lisabonskou smlouvu i Euro�stavu sebev�dom� odm�tala. Kongres ODS v dubnu 2006 zak�zal v�em politik�m ODS p�ed�vat dal�� kompetence �esk� republiky na �rove� Evropsk� unie. Tak�ka v�ichni �eln� p�edstavitel� ODS odm�tali jak�koliv projevy t�sn�j�� politick� integrace v r�mci EU. V roce 2003 se Mirek Topol�nek, spole�n� s tehdej��m p�edsedou britsk�ch konzervativc�, podepsal pod tzv. Pra�skou v�zvu, kter� odm�tala eurofederalismus a zavazovala signat��e k vyps�n� referenda k jak�koliv smlouv�, kter� by znamenala zm�nu uspo��d�n� EU.
Co ��k� Mirek Topol�nek dnes? Pova�uje sice, jak se vyj�d�il v ned�ln�ch Ot�zk�ch V�clava Moravce, Lisabonskou smlouvu za sp�e �patnou, a uzn�v�, �e je pro mal� �lensk� st�ty do zna�n� m�ry nev�hodn�, ale zasazuje se o jej� p�ijet�, aby �esk� republika nebyla za, jak r�d ��k�, "trouble makery". Neza�ervenal se b�hem t�chto slov ani jednou. Jak m��e �lov�k, kter� se chce naz�vat odpov�dn�m politikem, schvalovat smlouvu, o n� v�, �e v�znamnou m�rou po�kozuje suverenitu jeho st�tu? Nemluv� o dokole�ka opakovan�m, velmi fale�n�m argumentu, �e jestli�e bude �esk� republika d�lat p�i schvalov�n� Lisabonsk� smlouvy probl�my, mohla by b�t potrest�na a p�ij�t o mo�nost m�t sv�ho z�stupce v Komisi. Snad ka�d�, kdo jen trochu sleduje d�n�, v�, �e eurokomisa� nesm� p�ij�mat ��dn� doporu�en� ani pokyny od zem�, za n� byl jmenov�n, a u� v�bec nesm� �init ��dn� opat�en� v jej� prosp�ch. Post eurokomisa�e nem� pro �eskou republiku ��dn� u�itek. A jak je vid�t ze sm�n�ho jedn�n� Vladim�ra �pidly, neznamen� pro �eskou republiku ani ��dnou presti�.
Pro dal�� m�s�ce nezb�v� jen doufat a v��it, �e V�clav Klaus vydr�� Lisabonskou smlouvu neratifikovat, alespo� do t� doby, ne� budou schopni se do v�ci vlo�it brit�t� konzervativci, kte�� maj� v�t�zstv� v jarn�ch parlamentn�ch volb�ch t�m�� jist�. Jak�koliv zdr�ovac� taktika je vhodn� - v s�zce je p��li� mnoho. A nen� pravda, �e �esk� republika je posledn� zem�, kter� Lisabonskou smlouvu neratifikovala. Krom� polsk�ho prezidenta ji toti� je�t� mus� schv�lit ostrovy Alandy pobl� finsk�ho pob�e��, kter� maj� autonomn� status, t�eba�e jsou form�ln� sou��st� Finska. Oz�vaj� se hlasy, kter� d�vaj� nad�ji, �e by v tamn�m parlamentu Lisabonsk� smlouva proj�t nemusela.
Je t�eba odm�tnout jak�koliv plan� �e�i o tom, �e prezident mus� ratifikovat mezin�rodn� smlouvu, kterou schv�lila vl�da i ob� komory parlamentu. V�bec tomu tak nen�. Ratifikace mezin�rodn� smlouvy je n�co �pln� jin�ho, ne� schvalov�n� n�jak�ho bezv�znamn�ho z�kona. �stava po��t� s definitivn�m podpisem prezidenta jako s posledn� pojistkou, kter� m� zaru�it, �e smlouva, kter� poznamen� fungov�n� st�tu na mnoho dal��ch let, bude skute�n� bez jedin�ho sporn�ho bodu. Prezident nen� a nesm� b�t strojem na podpisy, n�br� je zvolen jako �stavn� �initel s p�esn�mi pravomocemi a povinnostmi. Jestli�e nem�n� spornou smlouvu ze zjevn�ch d�vod� ratifikovat, nejde o p�ekro�en� jeho �stavn�ch pravomoc�, nejde o nep��pustnou vzpouru v��i v�em a v�emu. Naopak politici, kte�� by se sna�ili tuto prezidentovu funkci zpochyb�ovat, jsou t�mi, kdo v podstat� pohrd� na��m politick�m syst�mem.
Bude zaj�mav� sledovat, jak se b�hem t� doby budou chovat politici zde v �esk� republice. Pokud se st�le c�t� b�t politiky samostatn�ho, svrchovan�ho st�tu, a ne pouh�mi vazaly Bruselu, mus� hlasit� odsuzovat jak�koliv tlaky zven��, jak�koliv impertinence v��i V�clavu Klausovi. Jako �e�t� politici by se m�li nestoudn�m n�tlakem europolitik� c�tit ura�eni - v�echny zahrani�n� projevy ne�cty v��i hlav� st�tu jsou toti� projevem ne�cty i v��i jim sam�m. Jestli�e se �e�t� politici, a� u� zleva nebo zprava (nebo ze st�edov�ho vakua), nechaj� naverbovat do slu�eb zahrani�n�ch eurofederalist� proti hlav� sv�ho st�tu, bude to hanebn� a n�zk�.
I kdyby v�ak V�clav Klaus Lisabonskou smlouvu podepsal a ta nakonec vstoupila v platnost, nen� je�t� nic ztraceno. Dokud Evropsk� unie nezmutuje ve skute�nou diktaturu, je st�le �ance. Dokud m�me mo�nost komentovat a poukazovat na nesmysln� opat�en� a regulace, kter�mi Evropsk� unie zapleveluje tr�n� prost�ed�, dokud m�me pr�vo svobodn� vyjad�ovat n�zory, a v neposledn� �ad� dokud Evropsk� unie nem� svou arm�du, je mo�n� politickou cestou dos�hnout toho, �e v n�kter�ch zem�ch zv�t�z� v n�rodn�ch volb�ch takov� strany, kter� budou ve v�znamn� m��e zast�vat svobodu jednotlivce a budou po�adovat a prosazovat d�kladnou revizi fungov�n� EU, p��padn� dos�hnou toho, �e jejich st�ty socialistickou EU opust�.
B�hem p��t�ch n�kolika m�s�c� se bude jist� stup�ovat medi�ln� mas�, kter� se bude sna�it lidem vtlouct do hlavy, �e Klaus jedn� v rozporu se svou pravomoc�, po�kozuje obraz �esk� republiky a destabilizuje Evropskou unii. Velk� ��st lid� se nech� propagandou zmanipulovat. Zkusme b�t hlasit� a vyjad�ujme nesouhlas s jakoukoliv sebev�domou floskul� na podporu eurofederalismu, a� u� ji sly��me nebo �teme kdekoliv kolem n�s. Je to to nejmen��, co m��eme ud�lat. Jestli�e bude Lisabonsk� smlouva p�ijata, je mo�n�, �e se n�kolik let probud�me do Evropy, kde si u� luxus nesouhlasu nebudeme moci dovolit.
(Pozn�mka na z�v�r: Z�m�rn� jsem vynechal jak�koliv zm�nky o nebezpe�� Isl�mu v Evrop�, v n� jsou to pr�v� velk� st�ty, kde u� za n�jak�ch 40 let bude v�c muslim� ne� Evropan�. Je z�ejm�, �e jakmile se za�nou muslimov� v Evrop� hl�sit o mo�nost pod�let se na politick�m soupe�en�, a za�nou prosazovat sv� barbarsk� pr�vo �arka demokratickou cestou, bude federalistick� Evropa daleko n�chyln�j�� takov�mu tlaku podlehnout, ne� pokud by se ka�d� �lensk� st�t sm�l vypo��dat s touto hrozbou s�m a hlavn� v dostate�n�m p�edstihu, nap��klad vhodnou imigra�n� politikou. Ale o tom zase n�kdy p��t�.)
Lubo� Z�lom