„Genderová korektnost“ zakyslých žab

Tomáš Břicháček

Občanské sdružení Žába na prameni před časem vyhlásilo soutěž Kyselá žába, jejímž cílem má být „upozornit veřejnost na sexistické a genderově stereotypní vyjádření redaktorek a redaktorů různých médií […], na výroky osobností z kultury a politiky a na genderově nekorektní filmy, pořady a reklamy“. Soutěžící mají posílat návrhy „sexistických“ výroků, pořadů, filmů a situací, které je v poslední době „nadzvedly ze židle“. Tipy mají být na konci listopadu vyhodnoceny a porota vybere vítěze, pardon „vítěze a vítězky“ v jednotlivých kategoriích. Jen pro představu, jde o kategorie typu Sexistický výrok redaktora/redaktorky, „Sexistický výrok osobnosti kultury, vědy a sportu”, „Sexistická reklama” a dále v podobném duchu.

Jen pro zajímavost pár tipů na „Kyselou žábu“ v jednotlivých kategoriích. Mezi politiky byl nominován např. prezident Václav Klaus za to, že v novoročních projevech prý zdraví pouze muže (říká totiž "vážení spoluobčané"), a „za svou proslulou homofobii“, či poslankyně Lucie Talmanová za svůj výrok “Nikdy jsem nebyla diskriminována… jako místopředseda poslanecké sněmovny… jako poslanec…” . Z vědeckých pracovníků si nominaci vysloužil německý profesor Werner Habermehl, který svůj výzkum komentoval slovy: “Ženy s červenými vlasy byly zřetelně sexuálně aktivnější než ostatní, měly víc partnerů a častější sex. Průzkum ukázal, že divoké zrzky opravdu dostály své pověsti.” Z oblasti kultury si hněv vysloužil Jiří Krampol za „únavné šovinistické vtipy o tchýních.“

Veřejnost má být soutěží upozorněna na „genderovou nekorektnost“ v jazyce a komunikaci v médiích a v běžném životě, „na sexistické způsoby užívání českého jazyka a jejich negativní důsledky“. Zároveň chtějí poskytnout „návod, jak používat jazyk, aby nikomu nestranil a nikoho nediskriminoval.“ Tím je tzv. „Desatero genderové korektnosti“, které je prý určeno „všem, kteří hledají více respektující a ohleduplnou formu komunikace“.

(1) Vyhýbejme se genderově stereotypnímu uvažování o mužích a o ženách. [tzn. konec řečí o „něžném pohlaví“ a muži „živiteli“ -TB]

(2) Nezesměšňujme ženy nebo muže, které/kteří se chovají genderově nestereotypně.

(3) Neoznačujme jako výjimky ženy/muže, které/kteří působí v méně typických rolích. [tzn. dost novinovým titulkům tipu „Také ženy degustují pivo“ –TB]

(4) Neospravedlňujme genderové stereotypy pořekadly a příslovími, odkazy na přírodu či na vědecké autority.

(5) Nehodnoťme rozdílně tentýž projev chování u žen a u mužů.

(6) Všímejme si, jak je ženské tělo zneužíváno jako zkrášlující a sexuálně stimulující objekt v reklamě, apod.

(7) Používejme tvary obojího rodu tam, kde mají označovat ženy i muže.

(8) Užívejme ženské tvary názvů profesí, zejména tam, kde se jedná o konkrétní ženu.

(9) Zdrobněliny nejsou vždy projevem náklonnosti. Mohou signalizovat dominanci nad označovanou osobou.

(10) Přemýšlejme, čemu se smějeme. [tzn. pozor na vtipy o blondýnách apod. –TB]

Jakkoli u “Češek a Čechů” vyvolávají podobné feministické iniciativy zatím spíše úsměv, v budoucnu bychom se už tolik smát nemuseli. Příklad Spojených států, kde to, co bylo dříve galantností, je dnes často považováno za sexuální obtěžování, je varující. Americký gentleman si v dnešní situace dobře rozmyslí, jestli dá přednost ženě do dveří nebo než jí pomůže se zavazadlem. V Evropě situace stále ještě není tak tragická, nicméně zejména ve starých členských zemích EU je dnes silná tendence přibližovat se americkým poměrům a instituce EU dělají vše proto, aby otrávené a paranoidní klima politické korektnosti . a antidiskriminačního zákonodárství zavládlo i v tomto koutu světa. Vzpomeňme na nedávný návrh neemotivního lexikonu pro veřejnou debatu o islámu (viz EUportál, 16.4.2006 ).

Cesta k rovnoprávnosti pohlaví tkví v jejich rovnosti před zákonem, nikoli ve snaze o dosažení stejnosti. Muži a ženy se navzájem v drtivé většině přitahují právě svojí odlišností. Bohulibý boj za rovnoprávnost žen, ve kterém se angažoval i prezident Masaryk, a který byl v Československu v mnoha ohledech úspěšně završen už za První republiky, má pramálo společného s dnešní propagací „genderové korektnosti“. Ta není propagací rovnoprávnosti, ale topornou snahou uměle vykořenit pohlaví z biologických daností; vzít ženě její ženskost a muži mužnost. Jde o nesnášenlivou ideologii lidí, kteří ve svém osobním životě v rámci těchto daností nedokázali najít svoje štěstí. Právě to jsou ty opravdové kyselé či lépe řečeno zakyslé žáby. Místo ideálu dvojjediné společnosti, založené na harmonickém soužití dvou odlišných pohlaví, staví společnost rozdělenou na dvě skupiny, které si přísně střeží svoje „práva“ jedna před druhou. Toto rozdělení má být na každém kroku připomínáno „genderově korektním“ slovníkem.

Skončím toto zamyšlení parafrází Járy Cimrmana. Až budu vodit vnučky a vnuky do zoologické zahrady, aby si prohlédly/i velbloudice a velbloudy a slonice a slony, až budou policisté a policistky pokutovat vtipy o tchýních a vězení budou plná galantních (harašících) mužů, pak uznám, že zakyslé žáby a žabáci vyhrály/i. Naštěstí brzo potom Evropané vymřou.