Dalík, padlí Andělé a nechutná oranžáda
Jana Dědečková
Shodí vládu modrá nebo zelená sviňka?
Protože Topolánek nechce přistoupit na mé požadavky snížit daně, budu hlasovat s těmi, kteří je chtějí ihned po svém nástupu do čela státu zvýšit. Paradox? Ne. Jen logika Tlustého, který se ještě naposledy ve své politické kariéře ocitá ve světle kamer a v headlines titulcích. Ví to moc dobře, proto se vyhýbal odpovědi na otázku Petra Šimůnka, zda bude kandidovat v příštích parlamentních volbách frázemi o svých Středočeších. Pan poslanec Tlustý je totiž politická mrtvola. Alespoň v ODS. Nevím jak dopadne úterní hlasovaní, ale je smutné, že ODS vždy znovu a znovu končí na ambicích některých jedinců, kteří se nedorvou svého koryta a jejichž nespokojenost s předsedou je silnější než starost o zájmy občanů. Patřím k těm Středočechům na které se Tlustý tolik odvolává a udělám vše pro to, aby lidé jako on už žádnou šanci nedostali.
Oranžová estráda
Kdyby Česká televize nedávala přímý přenos sjezdu ČSSD v barvě, atmosféra i projevy delegátů by se daly lehce zaměnit s vysíláním 30 a více let starých televizních novin, které nám ČT nabízí nejméně čtyřikrát denně. Jen boj proti zatuchlému kapitalismu byl změněn na boj proti kapitálu a buržoazii socialisté nahradili notně preferovaným výrazem „zbohatlíci“. Do tohoto revolučního pokřiku nám kamery poctivě zabíraly souhlasně přikyvující hlavy milionáře Grosse a bigamisty Ratha, jemuž jsme z úst mohli odezírat popěvek já mám v Praze tři domy….
Dojemné a spravedlivé bylo rozhořčení Haška nad zloději .. „kradou, kradou, kradou“, řval s pěnou u úst. Jistě neměl na mysli nikoho jiného než Lachnita, Zgarbu, Mládka, Srbu, Kavana, Palase, Janstu, Kadlece, Ratha a jeho přítelkyni Klimovičovou, Doležela a řadu dalších oranžových přátel. Nebo snad myslel na hejtmana Ratha, který za peníze daňových poplatníků zakoupil hlas poslankyně Zubové? Pardon, obraz malíře Zubova do vstupní haly hejtmanství.
Slzu člověk setřel i ve chvíli, kdy Škromach svou rétorikou třeťáka sliboval třinácté, čtrnácté, patnácté, šestnácté…důchody a blahobyt všemu lidu.
Ani Rath nezůstal pozadu. Po tom co naprosto rozcupoval „Frankensteina“ českého zdravotnictví a jeho „současnou ženskou mutaci“, jal se líčit nesmírnou obtížnost tohoto resortu hlasem tak vážným, že člověk nabyl dojem že uslyší poslední zpověď. Těžko říct, zda si tím již vyráběl aureolu svatosti v případě svého návratu do funkce ministra zdravotnictví, nebo naopak zdůvodňoval svůj budoucí útěk na ministerstvo vnitra, o které jeví mimořádný a neutuchající zájem.
Divácky nejúspěšnější projev měl bezesporu lídr EU kandidátky Havel. Ke svému několikrát opakovanému projevu, kde srovnával volební klání s hokejovým zápasem přidal pár zlých větiček o sprostém a vulgárním obecenstvu, které nakonec hlasem uspávajícím i hada prosil o neomezenou podporu.
Ke skutečnosti, že toto oranžové divadlo hlasem plným úcty odstartoval prezident republiky, už netřeba nic dodávat. Zaorálek, a po něm samozřejmě řada dalších oranžových přátel mu svou úctu vyjádřila téměř vzápětí. Snad je mu ale takto vyjádřena „úcta“ přece jen o něco milejší než vláda „ Bursíků“. Přála bych mu to.Už proto, že ačkoli on sám to nikdy nepřizná, domnívám se, že prochází nesmírně těžkým transformačním obdobím na jehož konci bude prezident Václav ….Havel. Věřím, že pro skutečné osobnosti je nesmírně ubíjející sedět na Hradě, reprezentovat, klást věnce, tu a tam moudře pokývat hlavou či přednést projev a ….... nebýt hybatelem politiky. Havel měl respekt v zahraničí, čímž do jisté míry mohl své ambice uspokojovat, přesto v domácí politice dělal vše pro to, aby hrál významnější roli. Klaus je médií doma i v zahraničí prezentován jako škůdce, nedivme se proto, že touží hýbat figurkami na šachovnici. Úřednická vláda je šancí jak se dostat do hry. Kdo by odolal?
Tak nějak mi tato situace připomíná šachistu Bohuslava Sobotku. Za éry svého ministrování nadělal nesmírné dluhy, aby následně mohl halasně deklarovat trend snižování veřejného zadlužení. Jako lékař, který vám velmi tiše aplikuje ebolu, aby vás následně s velkým humbukem mohl vyléčit.
A jak se tohoto úkolu zhostila ČT? Výborně jako vždy. Zvolení jediného kandidáta na předsedu nazvala malou vadou na kráse celého sjezdu(u ODS by to byl počátek nedemokratických postupů), předem připravované a formálně schválené kandidáty na místopředsedy hodnotila jako „přeorganizování“(u ODS by to byl podvod, manipulace a diktatura vedení), část delegátů „protestovala“ (u ODS by to byla vzpoura proti Topolánkovi) nezvolením místopředsedkyně a polemikou nad správností kvót a jejich ukotvením ve stanovach ( u ODS by to bylo nerespektování stanov, pohoršené výkřiky na mužský šovinismus doprovázené dokonalou obhajobou kvót).
Dalík a padlí Andělé
Minulý týden se nesl v duchu Dalíka a redaktora Bártka. Mnozí komentátoři se zaměřili na tvrdost Daniely Drtinové vůči poslanci Wolfovi, ale nejdůležitější moment nepostřehli. Daniela Drtinová nedostala odpověď redaktora Bártka na otázku, zda seznámil Dalíka s tím, že rozhovor je natáčen. Evidentně tomu tak nebylo, přestože nejen zákon, ale i kodex ČT nedovoluje redaktorům ČT pořizovat záznamy, pokud se nejedná o veřejný zájem. Skryté natáčení by mohlo ospravedlnit, pokud by Dalík na redaktora vytvářel nátlak nebo mu nabízel za odložení reportáže úplatek. Jak z těch dvou vět vyplynulo, nic takového se nestalo. Rozhovor dvou mužů a jak přiznali oba, kteří se nesešli poprvé. Otázkou je, zda Bártek Dalíkovi v drobnějších službičkách již nevyhověl před tím, než se rozhodl jeden z jejich rozhovorů zneužít. Zneužít ve prospěch sociální demokracie, která na této nafouklé bublině hodlá odvolat vládu
Sobotní vyhlašování Andělů na ČT1 bylo ve stejné kvalitě jako Rejžkovo následné hodnocení v Lidových novinách. Dokonale impotentní.
Jana DědečkováBývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů
