Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Knihovník a cenzor

Pavel Landa

Je to dílo se všemi atributy vědecké práce, a přitom se čte bezmála jako román. Kniha o 190 stranách se jmenuje Na rozhraní křesťanského a židovského světa,jejími autory jsou PhDr. Iveta Cermanová, Ph.D., z Oddělení židovských dějin Židovského muzea v Praze, a Mgr. Jindřich Marek, z Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR. Hrdinou příběhu je Karel Fischer (1757-1844), kustod pražské c. k. Universitní knihovny a hebrejský cenzor, revizor a překladatel.
Synek z chudé křesťanské rodiny krejčovského mistra v Hroznětíně studoval na piaristickém gymnáziu v Ostrově a měl se stát duchovním. V roce 1778 proto odešel do Prahy, ale namísto teologie se začal věnovat soukromému studiu orientálních jazyků u hebrejského cenzora a emeritního profesora hebrejštiny na pražské univerzitě Leopolda Tirsche; na skromné živobytí si přitom vydělával domácí výukou dětí. Na Tirschův návrh a pro znalost nejen hebrejštiny, ale též aramejštiny, rabínského jazyka a židovské němčiny, měl být jmenován jeho hebrejským adjunktem; úřady však se jmenováním otálely a osmadvacetiletý Fischer se ocitl v žalostné existenční situaci. Tu nečekaně vyřešil bibliotekář Karel Rafael Ungar, který mu nabídl místo v nedávno ustavené sjednocené c. k. Universitní knihovně. Byl jmenován knihovním sluhou, léty se vypracoval až do úřadu kustoda a nakonec celou knihovnu vedl. Detailní popis Fischerova působení v těchto rolích, jeho každodenních činností, je jistě velice cenným příspěvkem ke studiu dějin této významné instituce.

Mezitím, po smrti cenzora Tirsche, byl v roce 1789 jmenován Karel Fischer hebrejským cenzorem a překladatelem pro celé Čechy; od té doby pracoval dopoledne v knihovně a odpoledne v cenzurním úřadu, který se nalézal v jeho skromném klementinském bytě. Cenzuře tehdy podléhala veškerá tištěná produkce, tedy nejen židovská, ale pro tu bylo vlastně štěstím, že cenzorem „in hebraicis“ se stal odborník speciálně vzdělaný, znalec židovské problematiky, člověk bez předsudků. Dílo Ivety Cermanové a Jindřicha Marka nás zasvěceně provází cenzurní praxí habsburské monarchie i jejím vývojem, včetně vývoje jejích úředních předpisů; připomeňme zde jen na okraj, že tehdy byli cenzory také například Pavel Josef Šafařík nebo Josef Dobrovský. Knihu pak uzavírá pečlivý soupis obdivuhodné písemné pozůstalosti Karla Fischera.

V naší době, kdy i Evropská unie a OBSE cítí potřebu široce definovat pojem antisemitismus
(ttp://www.ceskamedia.cz/article.html?id=197187), nebo kdy se docela vážně uvažuje o „komerčním využití“ dalších částí slavného Klementina, obrovského komplexu v samém srdci pražského Starého Města, působí zmiňované dílo jaksi mimochodem také jakoby aktuálně.

Publikaci vybavenou též dokumentárními ilustracemi vydala k potěšení historiků, knihovníků, badatelů v otázkách náboženských – a složitých vztahů státní moci a církví - a také nás, prostých knihomolů, Národní knihovna ČR ve spolupráci se Židovským muzeem v Praze. Díky za to!

Pokud někoho ze čtenářů tato problematika vůbec nezajímá, jistě neucítí nutnost se k této mé informaci o pozoruhodné knize vyjádřit. Opravdu přináším pouze informaci. Díky za pochopení.



Pavel Landa
Pavel Landa je spoluautorem knih Encyklopedie pro milovníky Švejka (I. a II. díl) a Vojenská kuchařka, a autorem knih Dějiny budou od útery, Ženy, ženy, ženy
 
  Přístupy: 7204 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA