Copak to kluci z Lidového domu zase vymysleli?

Pavel Drobil

Na jedné z posledních tiskových konferencí ČSSD Jiří Paroubek spolu se svým "ekonomickým expertem" Jiřím Havlem opět perlili. Krom obligátního slibování všeho všem se evidentně rozhodli pokračovat v klasické socialistické strategii, kterou americký prezident Ronald Reagan charakterizoval slovy: "Když vidí, že něco funguje, tak tomu zvýší daně. Když to pak ztuhne, ale ještě se to hýbe, tak to zregulují. A když už to leží bezvládně na zemi, tak tomu dají dotaci."

Právě množstvím všelijakých nových dávek byla charakteristická ona tisková konference největší opoziční strany. Nejpozoruhodnější dávkou však byla dotace na dojíždění do zaměstnání. A to ve výši - teď se dobře držte - až 3 500 Kč měsíčně. Tato výše se však týká pouze těch z nás, kteří dojíždějí za prací do vzdálenosti vyšší než 600 km, což odpovídá přibližně vzdálenosti mezi Aší a Jablunkovem. Jen pro představu autem tuto vzdálenost ujedete za 7 hodin, pomocí MHD Vám to pak potrvá více než 10 hodin. A jen tak mimochodem vzdálenost vzdušnou čarou mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším bodem ČR je 490 km. Tento příspěvek tak je pro drtivou většinu z nás nedostupný.

Všichni se však můžeme těšit na minimální příspěvek ve výši 1 300 Kč, protože tento je určen pro každého, kdo dojíždí do 30 km. To znamená pro každého zaměstnaného občana, kterých je v současnosti dle údajů Českého statistického úřadu 4 941 300.

Nemohou nás však těšit dopady takovéhoto opatření na státní rozpočet. Ty činí v případě, že by každý využil minimální výši příspěvku, přibližně 77 mld. Kč ročně. Reálné dopady lze však odhadovat na přibližně 100 mld. Kč ročně. To jsou tedy náklady…

A výnosy? Dle Jiřího Paroubka má toto opatření vést ke snížení nezaměstnanosti. Jaký dopad však může mít na zaměstnanost zavedení příspěvků na dojíždění? Naprosto minimální a hlavně neadekvátní ceně. Jen pro srovnání rozpočet ministerstva školství na celý rok činí včetně platů učitelů necelých 135 mld. Kč. Dotace na dojíždění je nehospodárným rozhazováním v čase krize, které nikomu nepomůže a všem z nás uškodí.

Je přece správné zadlužit naše děti a děti našich dětí.

P. S. Ani na této tiskové konferenci neopomněl Jiří Paroubek sdělit, že nejohroženější skupinou jsou v době ekonomické krize důchodci. Na to lze říci snad jedině tolik, že ani stokrát opakovaná lež se nestane pravdou. O tomto socialistickém triku si můžete přečíst v mém prvním blogu.