Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Lidsk� pr�va a spole�ensk� prosperita

Tom� Munzi

Euro, 25.01.2010


Dvacet let po p�du komunismu se v na�� zemi nap��� spole�nost� st�le li�� n�zory na to, co je zdrojem ekonomick� prosperity a spole�ensk� spravedlnosti. S pojmem spravedlnosti se manipuluje u� odprad�vna a to kupodivu mnohem v�ce v dob�ch, kter� jsou v�eobecn� vn�man� za totalitn�. Velk� spole�ensk� zm�ny musely m�t v�dy n�jakou nosnou ideu, d�ky n� se nov� "soci�ln� spravedlnost" vymezila proti star�m po��dk�m. Jedn�m z nejv�t��ch historicko-ideologick�ch omyl� spo��v� v tom, �e "soci�ln� spravedlnost" a ekonomick� pokrok jde ruku v ruce s mno�stv�m "pr�v", kter� jsou lidem deklarov�na. Je tomu ale skute�n� tak?

P�ed v�ce jak dvaceti lety m�li v�ichni v t�to zemi pr�vo na bydlen�, na pr�ci, na "bezplatnou" zdravotn� p��i� v podstat� skoro na v�e� dokonce i pr�vo na "klidn� �ivot" v podob� ochrany normalizovan� v�t�iny p�ed "p��ivnickou" a reak�n� men�inou. Jak je tedy mo�n�, �e zde lid� ne�ili na takov� ekonomick� �rovni, jako lid� na z�pad od n�s? Pro� lid� um�rali d��ve a pro� se i v�t�ina lid� co pracovala, m�la pomalu h��e, ne� ti, co v zem�ch s "m�n�" pr�vy nepracovali?

Bohatstv� a rozvoj z�padn� civilizace byl podm�n�n a odstartov�n zejm�na �stavn�m zaru�en�m individu�ln�ch pr�v na �ivot, svobodu a sledov�n� vlastn�ho �t�st�. Tedy tak, jak jak bylo konstatov�no nap��klad v americk� deklaraci nez�vislosti. Nikoho v tehdej�� preindustri�ln� dob� ani nenapadlo myslet na "pr�va" na pr�ci �i t�eba na vlastn� bydlen�. Jde toti� o protimluv. P�irozen� lidsk� pr�va jsou definovateln� pouze v negativn�m slova smyslu a deklaruj� ochranu individu�ln� lidsk� integrity p�ed ostatn�mi, "pr�vem d�ungle" a diktaturou v�t�iny. Ostatn� pr�va a povinnosti maj� b�t odvozena od z�kladn�ch konstitutivn�ch princip� na z�klad� svobodn�ch a dobrovoln�ch smluvn�ch interakc�.

Je to ale pr�v� socialistick� r�st st�tu "blahobytu", kter� sv�mi intervencemi do svobodn� spole�nosti vytv��� um�l� pozitivn� n�rokov� pr�va "pro n�koho", kter� z logiky v�ci mus� b�t doprov�zena odpov�daj�c�mi povinnostmi op�t "pro n�koho". Kdy� v komunismu maj� v�ichni "pr�vo na v�e" i na "rajskou zahradu", vede to k tomu, �e pro v�t�inu z�stanou pouze povinnosti "otro�it" pro v�rozv�sty onoho "r�je".

V�echna um�le vytvo�en� "soci�ln� pr�va" vytv��ej� um�lou vz�cnost a nutn� tedy povinnost v�ech, v�t�inou da�ov�ch poplatn�k�, p�isp�vat na r�doby "soci�ln�" c�le. Deklaratorn� ��el se z principu nenapl�uje. Naopak se jen sn�� ekonomick� efektivita, pos�l� korupce a zneu��v�n� d�ky byrokratick�m proces�m. Ekonomick� moc se o to v�c p�esune k z�jmov�m skupin�m nas�t�ch na st�t. Zni�� se p�irozen� lidsk� solidarita, jeliko� je vytla�ov�na administrativn� anonymitou pseudosoci�ln�ch transfer�. Lidsk� soun�le�itost a motivace pomoci �lov�ku v nouzi je mnohem v�ce otup�na. Mezilidsk� vztahy se st�vaj� o to v�c bezohledn�j��, d�ky zvn�j�ku implementovan�mu materialismu z�visti. Nabour�v� se tak dlouhodob� akumulace soci�ln�ho kapit�lu, jeliko� jsou lid� tla�eni ke kr�tkodob�mu uva�ov�n� d�ky podr�v�n� individu�ln� odpov�dnosti.

Byl to ale pr�v� ekonomick� pokrok, podm�n�n� r�stem individu�ln� svobody a ztr�tou pr�v feud�l� a totalitn�ch pohlav�r� m�t mo�nost ukl�dat povinnosti lidem sledovat vlastn� �t�st�, kter� zabezpe�il mimo jin� i pr�ci, bydlen� a kvalitn� �ivot pro ka�d�ho zdrav� motivovan�ho jedince. Logika v�ci je zde pro n�koho paradoxn� �pln� obr�cen�. R�st lidsk� svobody a spole�ensk� prosperity �el ruku v ruce s �bytkem pr�v privilegovan�m ukl�dat povinnosti neprivilegovan�m.

S r�stem bohatstv� v z�padn�m sv�t� se ale pro mnoho lid� stalo atraktivn� ��t z podstaty a nechat si svoje "vzne�en� vize" platit ostatn�mi. Proto se z politick�ch kolbi�� v�ech zem� stal nemilosrdn� boj z�jmov�ch skupin o moc a mo�nost ��t na �kor ostatn�ch. To v�e samoz�ejm� pod rou�kou "ide�l�" podpory "soci�ln�ch pr�v" a zaml�en�ch povinnost� a z�vazk� cel� spole�nosti.

Dokonce i v nejvysp�lej�� zemi sv�ta, p�isp�lo "pr�vo" na vlastn� bydlen� "pro v�echny" d�ky z�kon�m z Clintonovy �ry a polost�tn�m hypote�n�m agentur�m k nejv�t�� pov�le�n� krizi, na kterou dnes ve sv�t� tvrd� dopl�c�me. Zd�nliv� bohulib� idea podpory vlastnick�ho bydlen� prost�ednictv�m manipulac� s vlastnick�mi pr�vy bank poskytovat obez�etn� hypot�ky a drastick� m�nov� expanze vedla k tomu, �e se pr�v� ti nejzraniteln�j�� p�edlu�ili. V�sledkem pak je absurdn� to, �e si mnoho z t�chto lid� u� nikdy ��dn� vlastn� bydlen� nepo��d�. Um�l� manipulace s �asov�mi preferencemi lid� zp�sobuj� neodpov�dn� rozhodnut� a iluzi toho, �e lze v �ivot� m�t v�ce, ne�li to, co odpov�d� individu�ln�mu �sil� a racion�ln�mu ch�pan� kontextu re�ln�ho sv�ta.

Ve dvac�t�m stolet� si lidstvo zaplatilo velmi krutou da� p�i n�siln�m aplikov�n� v�emo�n�ch soci�ln�ch "pr�v" do reality. V�t�in� sv�tov� populace byla deklarov�na "pr�va" t�m�� na v�e, krom� toho nejd�le�it�j��ho. Tedy pr�vu na nez�vislost vlastn� individu�ln� integrity rozhodovat svobodn� a odpov�dn� o sv�m �ivot� v cel� dynamick� ���i komplexity dobrovoln�ch lidsk�ch interakc�.

Mnoz� politi�t� manipul�to�i se v�ak nenechali odradit a obsahov� vypr�zdn�n� a historicky zdiskreditovan� "pr�va" na rovnost rovn�j��ch nahradili "pr�vy" nov� generace na "panenskou" p��rodu a "stabiln�" klimatick� podm�nky. Ona v��e zm�n�n� "rajsk� zahrada" se tak jen kvalitativn� vydefinovala jako prosta v�ech antropocentrick�ch "nezelen�ch parazit�" a kvantitativn� se "idealizovala" sou�asnou pr�m�rnou teplotou planety za v�ce jak �ty�i miliardy let sv� vesm�rn� existence.

V�echny charty, manifesty a deklarace zd�nliv� lidsky soci�ln�ch a jin�ch pozitivn�ch "pr�v" jsou tak v kone�n�m d�sledku antilidsk�. Podkop�vaj� universalismus individu�ln� lidsk� svobody ve prosp�ch t�ch, kte�� cht�j� s lidmi manipulovat jak s nelidsk�mi agreg�ty. Podporuj� protekcionismus z�jmov�ch skupin a ne�t�t� se lidem populisticky prorokovat dobro, k�zat pokryteck� pseudoelit��stv� a v d�sledku konat proti z�jm�m lid� samotn�ch.



Tom� Munzi
ekonom
 
  P��stupy: 28616 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA