Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Kampaně ODS – slabost v síle

Zdeněk Lhota

11.02.2009, zpravy.ods.cz

Nedávno se mi dostalo do rukou zajímavé statistické zjištění. Údaje vykazují poměr mezi soukromou sférou a všemi ostatními, co jsou na ni skrze stát závislí. Zatímco ani ne před sto lety byla druhá skupina tvořena ochránci bezpečnosti a zaměstnanci samosprávy, a to zhruba pouhými deseti procenty, tak dnes…!? Z tehdejších deseti procent se stav navýšil na již bezmála sedmdesátiprocentní "armádu" zaměstnanců závislých nějakým způsobem na státním sektoru.

A co skupina první? Původní devadesátiprocentní většina (pro naše předky bránící svou svrchovanost by to byla nemyslitelná noční můra) se doslova scvrkla na pouhých něco málo přes třicet procent. Přitom je to právě skupina první, která byla, je a vždy bude prvohybatelem pokroku, životní úrovně, pokory a jistoty. Na sto tisíckrát prověřená ,,síla myšlenky", o níž nelze pochybovat - a nemá smysl chtít objevovat něco nového…

Nebude to trvat dlouho a opět vypuknou předvolební kampaně, parlamentní či do obecních zastupitelstev. Vybavuje se mi jedno z ,,desatera" našich hesel v roce 2002: "Průvan v byrokracii!" Volební slogan tehdy sliboval snížení počtu úředníků až o třicet procent! Chtěl tím autor hesla oslovit, mezi dalšími, i jednu významnou skupinu? Nebo ji rovnou vehnat do pasti socialistů. Podstatný je fakt, že hlavní slovo ve vedení kampaně ODS měl tehdy sám Václav Klaus.

Jistě mi dáte zapravdu, že o mnoho působivější však bylo ve volebním roce 2006 tak zvané "Tlustého kolečko". To nám rovnou, takřka ze dne na den (nejdéle však do čtyř let), slíbilo nárůst příjmů o tisíce korun. I laikovi mohlo být jasné, že v době koaličních vlád může být něco takového jenom výplodem bujné fantazie. Slibovat za popsané situace dokonce i termíny, to je nad chápání i největšího fantasty. Takováto tvorba plošně nenaplnitelných očekávání nás může vehnat rovnou do chřtánu samotných komunistů.

Všechna naše "snažení" jakoby korunovala poslední volební kampaň v roce 2008. Nevěnovali jsme dostatečnou pozornost plošným tématům, mnohde se nám podařilo dokonce podlehnout i kultům samotných – tehdy ještě stávajících - hejtmanů. O způsobu příprav a metodiky této předvolební kampaně jakož i předchozích je lépe raději ani nemluvit.

A co z toho všeho nakonec vzešlo? Na mnoha krajských úřadech i organizacích zřizovaných krajem jsou bez udání důvodů vyhazováni kvalitní lidé z práce. Avšak nikoliv už ve smyslu samotného tématu, téma se totiž změnilo v holou skutečnost. Vždyť vyhozením lidí nedochází ke snížení administrativy, nýbrž k zajištění výnosného zaměstnání pro daleko širší počet oddaných vazalů. Snad se i pro naše před krátkým časem ještě úspěšné zástupce krajů, nyní však neúspěšné kandidáty, podaří nějaké to místo zajistit. A co již zmíněná dosavadní armáda zaměstnanců? Drobnost, jen opět o ,,nějaký ten kousek" nabyla na svém objemu.

Výsledkem všeho jsou pak emoce. A lidem v produktivní sféře nezbývá nic jiného, než se stále více ohánět, aby ustáli na ně kladenou stále se zvětšující míru nároků. Nedej Bože, aby pak té druhé skupině občanů, která je na produktivitě prostřednictvím státu závislá, někdo byť jen jedním slovem naznačil, že by mohlo nastat něco, co by jejich oprávněné potřeby ohrozilo.

Při popsaných trendech pak můžeme sami usoudit, na čí straně budou vzrůstat emoce a stále více oslabující racionální úvahy. Kdo se bude těšit narůstající přesile? A konečně, jak to všechno může dopadnout? Hospodářská či ekonomická krize je jen zákonitým dopadem toho všeho…

Naneštěstí stále ještě existuje celá řada námi volených zástupců, kteří spoléhají na racionální postoje. Ve vysokém pracovním tempu sázejí na své okolí, že jejich nasazení ocení a v jejich snažení je dokonce podpoří. Jedno pořekadlo však říká: "Politik, který věří, že někdo naslouchá jeho myšlenkám, je stejně naivní, jako dítě, které věří, že dárky nosí Ježíšek."

Vraťme se však k meritu věci: Mnohdy to vypadá, že vše, co umíme a co jsme se za ty roky naučili, se přinejmenším v době volebních kampaní postaví proti nám samotným. Uprostřed myšlenkové síly se sami sobě stáváme tou největší slabinou. Zůstává tedy nezodpovězená jedna z klíčových otázek: Až zase nastane čas voleb, nechají si naši politici poradit? Nechají se v době kampaně vést od skutečných politicko-marketingových profesionálů? Nebo stejně jako dosud budeme těmi zarputilci, kteří si i v kruhu svých nejbližších budou prosazovat svou?!



Zdeněk Lhota
předseda OS Jičín a poslanec PČR
 
  Přístupy: 1304 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA