Virtuálky již žijí svým životem

Jana Dědečková

Koncert pro Virtually.cz, který mohli 30.10.2009 z Občanské plovárny v Praze poslouchat v přímém přenosu na stránkách Jarka Nohavici také jeho internetoví příznivci, byl jedinečnou premiérou a jak sám autor úvodem také uvedl, zároveň derniérou Virtuálek. Derniérou proto, že posluchač už pravděpodobně nikdy nebude mít možnost zaslechnout Virtuálky všechny najednou na některém z jeho koncertu. To však neznamená, že zůstanou pouze projektem určeným pro internet a autor jimi občas neproloží svá vystoupení, jako tomu bylo například 6.11. 2009 v příbramském divadle A. Dvořáka, kde nejen že byly přijaty s nadšením hned dva kousky, ale u Virtuálky Jak jsem tahal kačera diváci dokonce od druhé sloky spontánně vytleskávali rytmus.

Virtuálky dostávají poměrně silný náboj přednesem autora a jeho osobním kouzlem v bezprostředním styku s obecenstvem. Tak tomu bylo i na koncertu pro Virtually.cz, jehož výtěžek Jarek Nohavica věnoval na provoz mého serveru, který již osm let hradím z vlastních prostředků. Koncertu se účastnila řada známých osobností kulturního i politického života, autoři Virtually, jakož i někteří z diskutujících. Nadšené reakce, které mi dodnes přistávají v emailové schránce, potvrzují, že hosté prožili nádherný večer. Koncert byl neveřejný a vzhledem k tomu, že se do poslední chvíle podařilo před zvědavými médií utajit místo konání, měli hosté koncertu soukromí a mohli se nerušeně bavit, což nakonec docela dobře poznáte z atmosféry záznamu první části večera, kde Virtuálky zazněly. Druhá část večera již nebyla součástí přímého přenosu a Jarek Nohavica zde zazpíval několik známých písní ze své dřívější tvorby. Své vystoupení zakončil Jizvou na rtu z loňského úspěšného alba Ikarus, při které ho na klavír doprovázel Dalibor Cidlinský.

Virtuálky, které byly od května do konce září premiérově publikované na Virtually.cz, již žijí svým internetovým životem. Usmívám se a mám radost, když mi některá přistane v emailu, podobně jako svého času Ladovská zima. Pochopitelně, že Virtuálky mají i své kritiky. Když jsem četla recenzi Ondřeje Bezra z iDnesu, říkala jsem si „chlapče, nic jsi nepochopil“. To však bylo zřejmé už z jeho prvního glosování Virtuálky Kdybych byl ředitel, kterou (dle mého skromného mínění) Nohavica komentoval především stále přetrvávající obdiv k silným (dost často jen mediálně) jedincům, do kterých lidé vkládají nereálné naděje, místo aby věřili sobě, svému rozumu a svým schopnostem. Napsat, že Nohavica vysvětluje „jak pomoci zadluženým Českým drahám či fotbalové reprezentaci“, to je skutečně velmi povrchní a zjednodušené vnímání písničkářových textů. Takový text prozrazuje mnohem více o jednoduchosti recenzenta.

Skutečnost, že Jarek Nohavica vedle svého básnického talentu a citu pro metaforu byl, je a bude člověkem veskrze politickým, je prostě nepopíratelná a jeho pohled na současnost se odráží i ve Virtuálkách. Jeho hudební komentáře jsou pohledem člověka, který se dívá na svět otevřenýma očima, s nadhledem, pochopením a také humorem. Pohledem člověka, který vidí a ví. Nesoudí. Přesně a bez pozlátka, ale přitom velmi láskyplně, svět kolem sebe popisuje. Jeho posluchači tomu popisu dokonale rozumí. Proto je Jarek milován.


NA VIRTUALLY !

Vítej příteli na internetu
V zemi blogů diskusí a četů
Na tribuně nejchytřejších hlav
Zmáčkni enter a dobře se bav
Mudrlantů je tu stejně jako volů
Všichni sedí u jednoho stolu
Tváře zakrývá jim jejich nick
Každý druhý darebák a podvodník

Zblízka i zdáli
Na Virtually

Jsou tu úředníci jen v pracovní době
Kluci co si to dělají sami sobě
Zákulisní znalci velkých kauz
Prý sem chodí i prezident Klaus
Slečna co má slovník jako bordeldáma
Malý černý vzadu který plive jako lama
Pan inženýr ba i místní drbna
Jeden z Velkých Popovic a druhý z Vrbna

Zblízka i zdáli
Na Virtually

Někdo zpívá jiný jenom štěká
Někdo chce být první a tak o půlnoci čeká
K někomu vedou všechny nitky světa
Někdo neví jak vypadá česká věta
Tenhle snědl hovno Šalamouna
Ten je majitel zlatého rouna
Každý má tu svou za jedinou
Jsme tu prostě jednou velkou rodinou

Zblízka i zdál
Na Virtually

Války se tu vedou v různé masce
Tuneláři proti pravdělásce
Oranžoví proti modrým ptákům
Bolševici proti estébákům
Když tě něco tlačí prostě si tu ulev
I když jsi jen osel řekni Su lev
Vyceň chrup a vzhůru do boje
Na četech jak v životě to je

Zblízka i zdáli
Na Virtually

Jana Dědečková
Bývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů