V Senátu o přijetí eura
Robert Šalda
Otázkami spojenými se zavedením eura v České republice se zabývala konference, kterou v pražském sídle Senátu pořádalo Centrum pro studium demokracie a kultury společně se senátním Výborem pro záležitosti Evropské unie. V panelech věnovaných jak ekonomickým, tak i politickým hlediskům vstupu do eurozóny se střetli jak příznivci tohoto kroku, tak i jeho odpůrci.
Poradkyně prezidenta republiky Stanislava Janáčková upozornila na to, že společná evropská měna od svého založení doposud neprokázala svoji úspěšnost. Očekávalo se od ní, že napomůže ke zvýšení homogenity Evropské unie a nastartování vyššího hospodářského růstu. Skutečností je však opačný trend. Oproti zemím, které zůstaly mimo eurozónu je růst v zemích používajících společnou měnu nižší.
Člen bankovní rady České národní banky Mojmír Hampl připomněl to, že zavedení Eura má sice své mikroekonomické výnosy, ale rovněž i makroekonomické náklady. Mikrovýnosy spočívající v odstranění transakčních nákladů a eliminaci kursových rizik jsou však podle Hamplova názoru lépe prodatelné a proto je třeba věnovat větší pozornost negativním dopadům. Maastrichtská kriteria, která jsou podmínkou pro přijetí eura podle něj vznikla průměrováním zakládajících zemí Eurozóny, z nichž ne všechny jsou podle něj hodny následování.
Jan Mládek z Českého institutu pro aplikovanou ekonomii upozornil na to, že česká ekonomika vykazující se vysokým podílem zpracovatelského průmyslu a závislostí na exportu, euro potřebuje. Globální trh je podle jeho mínění velmi volatilní a to, že to česká ekonomika zatím nepocítila je dle něj pouze výsledek doposud stále pokračujícího posilování české měny. Podle jeho názoru je však otázkou jak dlouho tento trend vydrží. Zavedení eura podle něj příliš překážek nebrání a v příštím roce by mohly být splněny čtyři z pěti maastrichtských kriterii. „Pro zavedení není dostatek politické vůle. Část ODS euro nechce a část ČSSD má tendenci utrácet více než 3 procenta HDP“, dodal Jan Mládek.
Europoslanec Hynek Fajmon považuje za stěžejní stanovení vlastních kriterií pro přijetí Eura. Jako vzor označil tzv. „Českolipská kritéria“ prezidenta Václava Klause. Podle něj by se před takovým krokem mělo zvážit, zda je vůbec projekt vytvoření měny Euro úspěchem. To, že země eurozóny mají nižší ekonomický růst než státy, které měnu nepřijaly pak na tuto otázku dává odpověď. Dalším hlediskem je podle Hynka Fajmona to, zda česká ekonomika s ekonomikou eurozóny konverguje. „To se neděje. Naopak český hospodářský cyklus je s cyklem v Německu zcela v nesouladu. Měnová integrace by neměla předcházet integraci reálnou“, domnívá se Hynek Fajmon.
Předseda ČSSD Jiří Paroubek považuje zavedení eura za konečný krok k integraci České republiky do EU a nevidí důvod v této souvislosti očekávat negativní vývoj. Další odložení zavedení eura podle něj sice může přinést výhody v případě dalšího zhodnocování koruny, avšak v této souvislosti upozornil na rizika pro exportéry.
Podnikatel Milan Boehm se domnívá, že Česká republika by měla euro přijmout co nejrychleji, avšak bez nijak velkého nadšení. Sám se přitom domnívá, že na přijetí společné měny neexistuje ani zcela dobrý ani zcela špatný názor. Upozornil zároveň na to, že současná Evropská unie již neprosazuje odstraňování obchodních barier, tak jak to bylo do začátku devadesátých let. Jako velmi neblahý vývoj vidí to, že se EU nyní vnímá tak, že o peníze se žádá v Bruselu, což demoralizuje občany a vzdaluje evropskou politiku od reálného světa. „Euro by ale mělo být přijato mimo jiné i proto, že se k tomu Česká republika zavázala v přístupových smlouvách“, je přesvědčen Milan Boehm. Europoslanec Fajmon však v této souvislosti namítl, že řadu smluvně ustanovených věcí lze revokovat. Jako příklad uvedl Švédsko, ve kterém si tlak veřejnosti vynutil vypsání referenda. To potom vedlo k odstoupení země z projektu jednotné měny. Podle jeho názoru je koruna nyní mnohem kvalitnější měnou než euro, o čemž svědčí mimo jiné to, že česká úroková sazba je po Singapuru druhá nejnižší na světě. Vzhledem k posilující měně je dle jeho názoru v zájmu českých občanů si vlastní měnu ponechat co nejdéle. Další posilování podle europoslance Fajmona lze očekávat především proto, že do České republiky stále přicházejí významné zahraniční investice.
Mojmír Hampl vidí za snahou některých zemí především ze střední a východní Evropy co nejdříve přijmout společnou měnu pokus koupit si vlastní kredibilitu a za euro schovat své špatné hospodaření. Dosažení vstupu do eurozóny však podle něj nelze přirovnat k chuchelskému dostihu, kdy kůň při proběhnutí cílovou páskou padne vysílením. Musí minimálně běžet stejně rychle i nadále. „Euro by mělo být zlatou tečkou reálné konvergence,“ dodal na závěr.
Robert Šalda
Asistent poslance Evropského parlamentu Hynka Fajmona