Vraťte nám pojištění do nákladů!
Dušan Šrámek
03.09.2007 Profit
ŽIVNOSTNÍCI:
Jedním z důsledků reformy financí je i skutečnost, že si živnostníci nadále nebudou moci dát do nákladů výdaje na sociální a zdravotní pojištění. Sdružení podnikatelů a živnostníků se to ale nelíbí.
Podnikatelé si po schválení vládní reformy již nebudou moci dávat výdaje na sociální a zdravotní pojištění do nákladů. „To je pro mne novinka, o ničem takovém nevím. Přestože je má manželka účetní a oba průběh reformy pozorně sledujeme,“ reagoval na anketu Profitu majitel příbramské firmy Ligmet Jiří Hejlek. Totéž říká i vlastník klatovské spediční firmy Jacek Prosner, jehož přítelkyně je rovněž účetní. „Nevěděli jsme to, dočetli jsme se to až náhodou z tisku. Vůbec se mi to nelíbí.“ Obdobně reagují i další podnikatelé.
NEVÍME, NESLYŠELI JSME, ZNÍ JEDNOHLASNĚ
Jak je to možné? Přestože vládní představitelé do omrzení opakovali řadu změn vyvolaných reformou veřejných financí, požadavek na vynětí pojistného z nákladů nikdy oficiálně nezazněl. Ne náhodou. „Ano, rozšíření daňového základu o pojistné odvody bylo kompromisem k tomu, aby mohly být zrušeny registrační pokladny a minimální základ daně. Zároveň nám bylo doporučeno, abychom se o této skutečnosti příliš nešířili, protože se vláda bála reakce samostatně výdělečných osob,“ říká účastník jednání, který reprezentoval podnikatelskou veřejnost, ale přeje si zůstat nejmenován.
„Zrušení nesmyslné povinnosti nákupu registračních pokladen a minimální daně spolu se zvýšením hranice pro vedení podvojného účetnictví od obratu 25 milionů pro nás bylo natolik důležité, že jsme na tento kompromis nakonec s těžkým srdcem kývli,“ dodává stejný zdroj.
PŘES FINANCE VLAK NEJEDE
Přestože změna v pojistném již byla schválena sněmovnou a míří do Senátu, podnikatelé se s ní nechtějí smířit. „Na živnostníky dopadla sekera. Přitom tyto náklady jsme mohli uplatňovat od roku 1993,“ zlobí se šéf Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda. „Hodláme na to reagovat. Chci v první fázi otevřít tuto otázku v tripartitě, a poté oslovit ministry financí a práce a sociálních věcí. Věřím, že vláda i parlament se tím v příštím roce budou zcela určitě zabývat,“ doplňuje.
Dandův optimismus však nesdílí ministerstvo financí. „Poslední vládní novela zákona je již schválena ve třetím čtení sněmovnou a nyní je připravována pro jednání Senátu. Při navrhovaných úpravách naše ministerstvo důsledně vycházelo z programového prohlášení vlády a požadavku vedení rezortu. To znamená, že nemůže navrhované změny hned další novelou zákona zrušit,“ říká náměstkyně ministra financí Dana Trezziová. „Podle propočtů našich i jiných odborníků si poplatníci daně z příjmu fyzických osob polepší. I přes skutečnost, že pojistné nebude daňovým výdajem,“ říká.
Zda tomu skutečně tak bude, je ale otázka. „Porovnával jsem výpočty, jež byly publikovány v denním tisku a které se údajně opíraly o data ministerstva financí. Případně již schválených norem. Nesouhlasila však ani vstupní data, ani výsledky. Na přesné propočty toho, zda na reformě živnostníci nakonec vydělají či nikoli, si ještě počkáme,“ míní daňový expert Miroslav Jára. „Přinejmenším do doby, než vyjde v úplném rozsahu platné znění všech novel,“ doplňuje ho majitel daňové a účetní firmy Apollocont Jiří Šavrda. „Při tom zmatku a rozporných informacích, které reformu provázely, nemůže dnes ještě nikdo konkrétní dopady spočítat.“
NA VRÁCENÍ MINIMÁLNÍ DANĚ ZAPOMEŇTE
Oslyšen zřejmě bude i další požadavek sdružení, aby těm samostatně výdělečným osobám, které musely v uplynulých dvou letech zaplatit minimální daň, tuto částku vrátil stát jako přeplatek. „O požadavku na vrácení z titulu zavedení minimálního základu daně ministerstvo financí ani nemůže uvažovat. Stejně tak ani o zpětném zrušení příslušného ustanovení zákona, a to z důvodu retroaktivity, která je zákonem zakázána,“ odůvodňuje zamítavý postoj Trezziová. „Případné navrácení minimální daně by bylo až následným krokem. Tím prvním je podání žaloby u Ústavního soudu, kterou se chceme domáhat výroku, podle něhož byl minimální základ daně protiústavní z důvodu daňové diskriminace určité skupiny osob,“ nastiňuje další postup Danda.
Dušan Šrámek