Národ sobě - nebo k chuti arch.Kaplickému?
Pavel Zvěřina
Národ sobě - nebo k chuti arch.Kaplickému?
Nevím, zda pan Hedviček četl rozbory Kaplického návrhu od arch.Martiška, pokud budete chtít, (díky Bohu za nezávislé vydavatele) redakce Virtually a Fragmentůje mají k dispozici, i když jsou v ČR zakázané ("cenzura je nepřípustná" - Listina základních práv a svobod čl. 17, odst. 3). Ty hlavní jsou 2.20 MB a 294 KB, kromě nich jsou tu ještě dopisy, kterými arch.Martišek žádá o stažení těchto svých rozborů z webu (180 a 70.9 KB), k čemuž byl dohnán hrozbou soudního stíhání od arch.Kaplického. (Je toto Kaplického představa o demokracii a o svobodě projevu?)
Martiškovi jde o to, že při hodnocení nebyly dodrženy podmínky soutěže (vina poroty) a že design je technicky špatný (vina Kaplického). Třeba zmiňuje protipožární opatření (což vzhledem k obsahu knihovny není nepodstatné). Kaplickému se to samozřejmě nelíbilo a vyběhnul na něj, jak se říká, s vidlema.
Kaplický vůbec má zřejmě nějaký psychologický problém, neboť pořád předhazuje komukoli kdo s ním nesouhlasí "komunistické manýry" a tak podobně. Je to jistě jeho názor (či taktika? nevím), ale ja toto jeho jednání vidím jako kontraproduktivní.
Můj názor? Kaplického knihovna je jistě architektonicky zajímavá, ale rozhodně nepatří na Letnou.
Na druhou stranu je šikovné mít takovou knihovnu někde uprostřed města, i když umístění poněkud stranou by díky metru nebylo zase až tak nepřekonatelnou vadou. Kaplického design si dovedu představit někde v polích u Stodůlek (nijak se nechlubím, ale měl jsem ten návrh už dávno před starostou Stodůlek) nebo u Průhonic, ale rozhodně ne na Letné. Důvod, proč Kaplického návrh označuji za "hrůzu" je, že, jak vysvětluje arch.Matrišek, je technický nevyhovující (skutečně by mi vadilo, kdyby celé české literární dědictví mělo lehnout popelem jenom proto, že byly designem, jakkoli vítězným, zanedbány možnosti nejmodernější protipožární technologie).
Mám bohužel dojem, že pan Kaplický se příliš soustředil na estetickou stránku věci na úkor praktické. To ostatně není zase až tak neobvyklé – panem Hedvičkem zmiňovaná budova opery v Sydney nebyla celá dlouhá léta uvnitř dostavěná a akustika tam byla naprosto neodpovídající účelu; Australani s pýchou (a možná i tak typickou nepatrnou dávkou nadsázky) říkali, že mají největší dům opery na světě - budovu v Sydney a akustiku v Melbourne (tam mají starou "klasickou" budovu, většina australských orchestrálních nahrávek pochází právě kvůli akustice odtamtud).
I když jsem ve svém kratinkém článečku zmínil Stodůlky (metro, prostory kolem knihovny, plány na budoucí rozvoj té oblasti), dovedu si Kaplického design docela dobře představit i někde u již zmíněných Průhonic, někde nepříliš daleko zámecké zahradě. Mám totiž takový pocit, že by tomu designu veliká zahrada kolem dokola docela dobře slušela.
Při diskusi o umístění knihovny je také dobře mít na paměti technický pokrok v oblasti uchovávání a sdělování informací (funkce knihovny). Vzpomeňte si na to, že jen před několika málo lety jsme si nedovedli představit, že by bylo možné mít v kapse třeba 100 vašich nejoblíbenějších elpíček a během několika vteřin si pustit tu písničku, která Vám zrovna přijde k chuti. Dnes je něco takového ta nejobyčejnější věc pod sluncem.
Človek zkrátka nemusí být Jules Verne, aby si představil nepříliš vzdálenou dobu, kdy na požádání o zapůjčení knihy, knihovna zašle žadateli knihu v elektronickém formátu a on si ji pak bude moct třeba ponechat trvale (nu, dokud nebude komunismus, bude to jistě za nějaký autorský honorář), bude-li chtít. Dnes už máme mašinky, jednoúčelové computery, které umožňují číst knihy skoro jako postaru, s obracejícími se listy a pod., jediným rozdílem je, že v jedné takové "knize" je těch knih několik set. Je jen otázkou času, aby se tyto mašinky hromadně rozšířily. Pokud ale k takovému rozvoji dojde, je zteží zapotřebí mít pro budovu, kde budou uchovány skutečné knihy, nějaký extravagantní design, je naopak třeba mít novou knihovnu technicky co nejlepší.
Mám bohužel pocit, ze stránka technického rozvoje v oblasti přenosu informací byla při jednání o nové národní knihovně zřejmě docela ponechána stranou.
Docela nakonec bych chtěl ještě poukázat na současnou debatu o tom, komu přísluší právo diskuse a rozhodnutí o podobě a umístění budovy nové národní knihovny, zda politikům či architektům. Věřím tomu, že jelikož se jedná o národní knihovnu, mimo jiné financovanou z národní kapsy, a vzhledem k tomu, že jde o projekt, který s námi bude po pěkných pár desetiletí, je to záležitosí a právem nás všech.
Pavel Zvěřina, 16.10.2007
Použité linky:
http://hedvicek.bigbloger.lidovky.cz/c/13270/Kaplickeho-landmark-a-cesti-burani.html
Ross Hedviček: Kaplického landmark a čeští burani...
http://www.fragmenty.cz/iz00061.htm
http://www.virtually.cz/?art=14673
Reakce Fragmentů a Virtually na Kaplického hrozbu
http://www.psp.cz/cgi-bin/ascii/docs/laws/listina.html
Listina základních práv a svobod
http://www.fragmenty.cz/iz00064.htm
Pavel Zvěřina: Všichni, kdo rozhodovali o vítězi soutěže by měli rezignovat
http://aktualne.centrum.cz/video/?id=109606
Kateřina Eliášová, Martin Boubín: Kaplický by Stodůlkám slušel, říká starosta za ODS
http://aktualne.centrum.cz/video/?id=109606
Pavel Bém: Národní knihovna v Praze bude
Pavel Zvěřina